Příměstské autobusové linky v okolí Prahy integrované s tarifním systémem městské hromadné dopravy v Praze začaly být zřizovány již roku 1992, před založením organizace ROPID a systému Pražské integrované dopravy, hlavní rozmach autobusových linek jako nosného prvku rozvoje PID proběhl v letech 1995–2004.
Historie
Ačkoliv i před vznikem PID pražské městské autobusové linky v některých obdobích překračovaly hranice Prahy, v 80. letech 20. století byly takřka výhradně omezené na území města (s drobnými výjimkami jako konečná ve Strnadech nebo výlukové vedení přes Ořech). Zavádění prvních příměstských linek pražského IDS, později pojmenovaného PID, linkami číselné řady od 351 znamenalo především expanzi pražského městského tarifu a Dopravního podniku hlavního města Prahy a. s., který tak z nových relací vytlačoval stávající dopravce. Počínaje linkou 360 ze Smíchova do Trnové však do systému začali vstupovat i soukromí dopravci. V dalších fázích byla PID zaváděna po jednotlivých oblastech nebo směrových svazcích, kdy nahrazovala linky původních dopravců ČSAD, přičemž v některých případech nové linky provozoval dopravce původních linek, v jiných případech zavedení PID znamenalo vstup nového dopravce a vytlačení původního dopravce z trhu. Způsob výběru nových dopravců vesměs nebyl zřetelně publikován. Původní koncepce dalšího rozvoje PID se střetla se zavedením systému Středočeské integrované dopravy, jímž byl zaražen další územní rozmach PID. V oblasti Středočeského kraje tak fungují dva integrované dopravní systémy, jejichž vzájemná integrace je minimální. Poslední významnější územní rozšíření nastalo 1. července 2004, v následujících letech už byl systém linek jen korigován a byly zavedeny noční linky.
Na prvních linkách IDS platil běžný městský tarif. Současně byla uznávána platnost předplatních jízdenek na MHD i na souběžných úsecích linek ČSAD a platnost žákovských a dělnických jízdenek ČSAD na linkách MHD. Smlouvu s dopravci uzavřely 20. prosince 1991 hlavní město Praha, obce Hovorčovice a Ořech a okresní úřady Praha-východ a Praha-západ a byla považována za experimentální zavedení integrovaného dopravního systému (IDS). 1. prosince 1993 zahájila činnost organizace ROPID, regionální organizátor pražské integrované dopravy, pro niž se postupně vžila zkratka PID. 1. dubna 1994 uzavřela první smlouvy s dopravci o provozování linek. 1. ledna 1995 bylo na příměstských autobusových linkách zavedeno pro časové předplatní jízdenky jedno vnější tarifní pásmo, 1. ledna 1996 čtyři vnější tarifní pásma. 1. června 1996 byl dosavadní nepřestupní bezpásmový tarif pro jednotlivé jízdenky nahrazen časovým a pásmovým tarifem. 28. května 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo. Vzájemné uznávání předplatních jízdenek s linkami mimo číslování PID bylo kolem roku 1995 opuštěno.
Číslování začalo v roce 1992 od čísla 351 k číslu 360, koncem roku 1995 pak od 301. Od roku 2001 byly linky nezajíždějící na území Prahy postupně přečíslovány do číselné řady od 401, kterou dosud užívaly školní linky (přečíslovány do řady od 551) a od čísla 451 tzv. účelové linky (přečíslovány do řady od 751). Od 29. listopadu 2003 začaly být zřizovány noční příměstské linky, které dostávaly čísla od 601 výše.
Přehled linek podle změn (Seznam není úplný; tučně je linka nově vzniklá k uvedenému datu)
11. ledna 1992 351 Českomoravská – Hovorčovice (Dopravní podnik hl. m. Prahy). Zároveň byly do systému zahrnuty souběžné linky ČSAD Klíčov s. p. 10032 Praha – Měšice, 10033 Praha – Neratovice, 10090 Praha – Čakovičky a 10281 Praha – Odolena Voda. 352 Sídliště Stodůlky – Nové Butovice – Ořech (Dopravní podnik hl. m. Prahy). Zároveň byly do systému zahrnuty souběžné linky ČSAD Praha-západ s. p. 11660 Praha – Vysoký Újezd a 11661 Praha – Mořina
27. února 1993 353 Českomoravská – Svatojánská – Zeleneč (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
1. listopadu 1993 354 Českomoravská – Podolanka (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
1. října 1994 355 Dejvická – Únětice (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
12. listopadu 1994 357 Zličín – Hostivice – Zličín
2. září 1995 352 prodloužena přes Zbuzany, Jinočany a Chrášťany na Zličín; zrušena varianta na Sídliště Stodůlky 358 Zličín – Chýně (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
4. září 1995 359 Dejvická – Únětice (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
18. září 1995 356 Dejvická – Černý Vůl (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
360 Smíchovské nádraží – Jíloviště – Trnová (Martin Uher – první soukromý dopravce na příměstské lince)
22. prosince 1995 301 Nové Butovice – Chýnice (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
22. ledna 1996 326 Opatov – Vestec, obecní úřad (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
1. května 1996 313 Nádraží Radotín – Černošice, železniční zastávka (ČSAD Praha-západ s. p.) 314 Vonoklasy, samoobsluha – Černošice, II. škola (ČSAD Praha-západ s. p.) 315 Karlík – Černošice, železniční zastávka (ČSAD Praha-západ s. p.) Linky 314 a 315 byly prvními linkami PID nezasahujícími do území Prahy.
1. červen 1996 (Zavedení časového a pásmového tarifu a nového odbavovacího systému) 302 Českomoravská – Přezletice (Hotliner) 303 Nádraží Klánovice-sever – Jirny, Nové Jirny, II (Hotliner) 304 Českomoravská – Svatojánská – Jirny – Nové Jirny – Úvaly, železniční stanice (Hotliner) 306 Zličín – Jeneč (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 307 Zličín – Úhonice (ČSAD Kladno a. s.) 308, 310 Zličín – Nučice, Prokopská náves (Jana Barnátová – Spojbus) 309 Zličín – Hlásná Třebáň (Jana Bernátová – Spojbus) 311 Zličín – Mořina (Jana Bernátová – Spojbus) 352 zkrácena do Jinočan 357 prodloužena do Starých Litovic, ruší se polookružní charakter
1. červenec 1996 305 Českomoravská – Čakovičky (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 317, 338 Smíchovské nádraží – Jíloviště – Mníšek pod Brdy, náměstí – Kytín (Martin Uher) 318 Smíchovské nádraží – Zbraslavské náměstí – Jíloviště – Mníšek pod Brdy, náměstí (Martin Uher) 321 Smíchovské nádraží – Jíloviště – Mníšek pod Brdy, náměstí – Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota (Martin Uher) 322 Smíchovské nádraží – Zbraslavské náměstí – Jíloviště – Čisovice – Mníšek pod Brdy, náměstí (Martin Uher) 330 Smíchovské nádraží – Mníšek pod Brdy, náměstí (Martin Uher) 351 prodloužena přes Neratovice do Libiše
4. října 1996 310 prodloužena do Rudné
1. leden 1997 309 zkrácena do Mořinky 316 Dejvická – Horoměřice – Velké Přílepy – Holubice (ČSAD Kladno a. s.)
22. února 1997 312 Dejvická – Tuchoměřice – Lichoceves (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
1. duben 1997 326 prodloužena do Jesenice 327 Opatov – Jesenice, Zdiměřice – Jesenice (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 332 Budějovická – Jílové u Prahy, náměstí (ČSAD Praha-Vršovice)
7. července 1997 350 Vítězné náměstí – Roztoky – Okoř (ČSAD Kladno a. s.)
1. září 1997 323 Českomoravská – Svatojánská – Radonice (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 330 prodloužena do Nové Vsi pod Pleší 347 Bílá Hora – Pod hřbitovem – Jiviny – Zadní Jiviny (T) – Na Hůrce – Hostivice, Palouky – Hostivice, Nouzov – Hostivice – Hostivice, Jeneček – Hostivice, Sportovců – Hostivice, Staré Litovice (Hotliner)
1. října 1997 326 prodloužena do Jesenice, Osnice
1. ledna 1998 312 vybrané spoje v Tuchoměřicích prodlouženy ke Štěrbově mlýnu
23. května 1998 319 Letiště Ruzyně – Hostivice, nádraží (ČSAD Kladno a. s.) 320 Smíchovské nádraží – Mníšek pod Brdy – Zahořany – Nová Ves pod Pleší (Martin Uher) 330 zkrácena k Šibenci v Mníšku pod Brdy 340 Vítězné náměstí – Velké Přílepy (ČSAD Kladno a. s.) 350 zrušeno zajíždění k Levému Hradci
1. července 1998 331 Budějovická – Dolní Břežany, náměstí – Okrouhlo – Jílové u Prahy, náměstí (ČSAD Praha-Vršovice) 333 Budějovická – Dolní Břežany, náměstí – Březová-Oleško, Oleško (ČSAD Praha-Vršovice) 341 Modřanská škola – Dolní Břežany, náměstí – Libeř – Jílové u Prahy, náměstí (ČSAD Praha-Vršovice) 342 Modřanská škola – Dolní Břežany, náměstí – Jesenice (ČSAD Praha-Vršovice)
22. září 1998 312 vybrané spoje vedeny v Tuchoměřicích ke Špejcharu
2. listopadu 1998 324 Opatov – Kateřinky – Čestlice (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 325 Opatov – Šeberov – Čestlice (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
8. listopadu 1998 303 v nové trase Černý Most – Šestajovice – Sídliště Rohožník 304, 323, 353 zkráceny na Černý Most 343 Nádraží Klánovice-sever – Jirny, Nové Jirny II (Hotliner); původně 303
24. ledna 1999 304 vybrané spoje prodlouženy do Škvorec, náměstí 308 nová varianta trasy v Nučicích
31. května 1999 307 prodloužena do Unhoště 334 Budějovická – Sulice – Kamenice, kulturní dům – Jílové u Prahy, náměstí (ČSAD Praha-Vršovice) 335 Budějovická – Sulice – Kostelec u Křížku – Kamenice, kulturní dům (ČSAD Praha-Vršovice) 361 Velké Popovice, Lojovice – Strančice, Kašovice (ČSAD Praha-Vršovice)
26. září 1999 301 v nové trase Sídliště Stodůlky – Chýnice – Vysoký Újezd, Kuchař I 324 vybrané spoje prodlouženy do Dobřejovic 335 Budějovická – Sulice, Radějovice – Kostelec u Křížků – Kamenice, kulturní dům (ČSAD Praha-Vršovice) 336 Budějovická – Sulice, Radějovice – Sulice – Kostelec u Křížků – Kamenice, kulturní dům (ČSAD Praha-Vršovice) 352 v Praze odkloněna na Sídliště Stodůlky 361 prodloužena do Strančice, Předboř
1. října 1999 365 Českomorovská – Nový Brázdim – Sluhy – Kostelec nad Labem, náměstí (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 366 Českomorovská – (Nový Brázdim) – (Polerady) – Kostelec nad Labem, náměstí (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
1. ledna 2000 341, 342 ukončeny v Praze na Belárii
22. ledna 2000 344 Černý Most – Horoušany, u rybníka (Hotliner) 345 Palmovka – Brázdim (ČSAD Střední Čechy) 361 zavedena varianta do Kamenice 362 Budějovická – Jílové u Prahy (ČSAD Praha-Vršovice); rychlíková 377 Českomoravská – Kostelec nad Labem (ČSAD Střední Čechy); rychlíková
28. května 2000 303 vedena místo Sídliště Rohožník do Říčan 324 zkrácena do Čestlic 328 Opatov – Čestlice – Dobřejovice – Říčany, nádraží (ČSAD Praha-Vršovice) 329 Skalka – Škvorec, náměstí (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 346 Černý Most – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, železniční stanice (ČSAD Střední Čechy) 348 Mníšek pod Brdy, náměstí – Dobřichovice, pošta (Martin Uher) 349 Mníšek pod Brdy, náměstí – Dobříš, náměstí (Martin Uher) 363 Opatov – Čestlice – Velké Popovice, Todice (ČSAD Praha-Vršovice) 364 Skalka – Doubek (Dopravní podnik hl. m. Prahy) 367 Černý Most – Radonice – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, železniční stanice (ČSAD Střední Čechy) 368 Nedvězí – Říčany, Wolkerova (Hotliner) 369 Strančice, nádraží – Kašovice – (Říčany, nádraží) – Strančice, nádraží (ČSAD Praha-Vršovice) 384 Úvaly, železniční stanice – Horoušany, u rybníka (Hotliner) 385 Opatov – Šeberov – Čestlice – Nupaky – Říčany, nádraží (ČSAD Praha-Vršovice) 396 Říčany, Wolkerova – Škvorec, náměstí (Hotliner) 397 Říčany, Wolkerova – Louňovice (ČSAD Praha-Vršovice) 398 Říčany, Wolkerova – Doubek (ČSAD Praha-Vršovice)
24. července 2000 320 prodloužena do Malé Hraštice 388 Smíchovské nádraží – Malá Hraštice (Martin Uher)
4. září 2000 školní linky přečíslovány z řady od 401 do řady od 551, čímž uvolnily číselnou řadu pro postupné přečíslování mimopražských linek PID.
24. září 2000 320 nová varianta do Bojanovic, Malé Lečice 332 prodloužena do Krhanice, Prosečnice 339 Budějovická – Týnec nad Sázavou, autobusové stanoviště (ČSAD Praha-Vršovice) 341 zrušena varianta přes Psáry 345 prodloužena na náměstí v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi 346 zkrácena do Brandýsa nad Labem (bez Staré Boleslavi) 367 zkrácena v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi do zastávky Most 378 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Popovice – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, sídliště BSS – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Popovice (ČSAD Střední Čechy) 381 Skalka – Kostelec nad Černými lesy, náměstí (ČSAD Polkost) 382 Skalka – Sázava, autobusové stanoviště (ČSAD Polkost) 383 Skalka – Chocerady (ČSAD Praha-Vršovice) 386 Černý Most – Přezletice (Jaroslav Štěpánek) 387 Stříbrná Skalice, náměstí – Vlkančice (ČSAD Polkost)