Frank Tetauer, vlastním jménem František Tetauer (30. března 1903 KarlínMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně – 15. prosince 1954 Praha), byl český dramatik, spisovatel-prozaik, překladatel, esejista, divadelní a literární kritik.
Život Narodil se v Karlíně v rodině krejčího. V roce 1922 absolvoval reálné gymnázium v Praze a pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, kde byl žákem Viléma Mathesia a Václava Tilleho. Jeho oborem byla moderní literatura, středem zájmu pak především irská a angloamerická dramatická tvorba. Studijně navštívil Anglii, Francii a Německo. Školu ukončil úspěšně v roce 1926 závěrečnou prací „Filosofie Shawova díla dramatického a jeho předmluv“.
V dalších letech se věnoval především překladům a publicistické činnosti. Již jako student začal v roce 1923 publikovat v literární revui Apollon (tuto později i spoluredigoval), dále publikoval povídky, epigramy, úryvky z vlastních i přeložených dramat, literární a divadelní recenze a teoretické stati např. ve Studentském časopise, Lidových novinách, Panorámě, Hostu, Rozhledech po literatuře a umění, Literárních novinách, Listech pro umění a kritiku, Tribuně, Tvorbě, Právu lidu, Rozpravách Aventina, Lumíru, Městských divadlech pražských, Ročence Kruhu sólistů Městských divadel pražských, Národním a Stavovském divadle, aj. Od roku 1926 souběžně pracoval pro americké velvyslanectví v Praze jako tlumočník a překladatel. V polovině 30. let začal spolupracovat rovněž s rozhlasem, pro který překládal a upravoval hry např. G. B. Shawa, Eugene O'Neilla a dalších.
Spolupráce se spisovatelem a dramatikem Františkem Langerem jej přivedla do Městských divadel pražských (Divadlo na Královských Vinohradech a Komorní divadlo), kde začal působit od roku 1930 nejdříve jako lektor, od roku 1936 pak ve funkci dramaturga. Uváděl mnohé premiéry českých autorů, mj. Karla Čapka, Fráni Šrámka, Viktora Dyka, Františka Langra a významných klasiků světových, např. Williama Shakespeara, G. B. Shawa, Maxima Gorkého, Charlese Dickense, J. W. Goetha a dalších.
Od poloviny 30. let byla jeho vlastní dramatická tvorba uváděna nejen v Divadle na Vinohradech (zde převážně v režii Františka Salzera), ale i ve Stavovském a Národním divadle. V době okupace byl Němci zbaven funkce dramaturga V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vydal Ústřední národní výbor hlavního města Prahy, Praha, 1958, str. 51, působil však dále jako lektor a podílel se významně na doplnění repertoáru o díla nových českých autorů, např. O. Scheinpflugové, Jana Drdy, Františka Kožíka, Jana Porta, a jiných.
Po 2. světové válce se zabýval především překladatelskou a spisovatelskou činností. V roce 1947 se podílel na ustavení dramatické sekce Syndikátu českých spisovatelů, od roku 1950 pracoval pro Československé divadelní a literární jednatelství (Dilia) jako divadelní expert a lektor. Po válce publikoval v denním a odborném tisku, např. v Lidových novinách, Mladé frontě, Práci, Divadle, Lidovém divadle, My 47 apod. Při publikační činnosti používal pseudonymů a šifer Frank Auer, Václav Řada, Josef Schwarz, Josef Vydral, F. T., -ft-, f, -er-. náhled|Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Citát
Překlady, výběr 1915 George Bernard Shaw: Svatá Jana 1925 Eugene O'Neill: V ponorkovém pásmu 1927 Eugene O’Neill: Anna Christie 1928 Eugene O’Neill: Velký bůh Brown 1930 Eugene O’Neill: Milionový Marco 1934 Oscar Wilde: Ideální manžel 1935 F. Jackson: Škola manželů 1935 Eugene O’Neill: Pramen věčného mládí 1938 E. Rice: Postranní ulice 1940 George Bernard Shaw: Milionářka 1944 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic
Vlastní divadelní hry, výběr (uveden rok premiéry) 1934 Evino nedůstojné povolání, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart 1935 Veřejný nepřítel, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka 1936 Diagnosa, Komorní divadlo, režie František Salzer 1937 Svět, který stvoříš, Národní divadlo/Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1938 Milostná mámení, Komorní divadlo, režie František Salzer 1939 Ztracená tvář, Prozatímní divadlo, režie Vojta Novák 1940 Člověk nemá jen sebe, Komorní divadlo, režie František Salzer 1940 Život není sen, Komorní divadlo, režie František Salzer 1941 Zpovědník, Národní divadlo/Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský 1942 Úsměvy a kordy, Městské divadlo, režie František Salzer 1955 Don Manuel a Marie Luisa, Komorní divadlo, režie Bedřich Vrbský
Dramatizace děl jiných autorů, výběr 1933 Emil Vachek: Krev nevolá o pomstu (uvedeno v premiéře v roce 1935 ve Vinohradském divadle v režii Jana Bora)
Vlastní rozhlasové hry, výběr 1947 Východní kampaň 1948 Vlajky v plamenech 1950 Vítěz nad Bonapartem 1950 Svítání v Kalifornii
Vlastní literární díla, výběr 1929 Shaw, ideologie a dramatika 1940 Zápas draků 1943 Znamení býka 1947 Sedmero zástav
Odkazy
Reference
Literatura František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 121 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 252, 322, 324, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 228, 247–8 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 57–9, 68, 72, 79, 126, 144, 349, 351, 366, 369, 378-9 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 26, 282, 325, 396, 415, 434, 476, Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih – a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 561 František Götz, Frank Tetauer: České umění dramatické, Část I. – činohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 339–349 Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 177–8 Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 8, 9, 14, 19, 23, 25, 27–8, 32, 36, 45, 57–8 Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 35, 176–8, 190 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 67, 108, 254, 337–8, 345, 357, 402, 461, 464, 478–9, 551, 588–9, 592, 596–7, 601, 605, 614, 634, 638 Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 164, 167–8, 179 Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 39, 47, 72 V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 23, 31, 34, 50–53, 108 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 17, 43, 55, 57, 173, 175–6, 178, 180–1, 194, Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 96, 102–3, Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 126, 128, 144, Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 127, 146–8, 154–5, 157,
Externí odkazy
Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Narození 30. března Kategorie:Úmrtí 15. prosince Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Narození v Karlíně Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Dramaturgové Divadla na Vinohradech