Vorarlbersko (výslovnost , – ; přezdívané též Ländle (), ) je nejzápadnější a z hlediska rozlohy (po Vídni) i počtu obyvatel (po Burgenlandu) druhá nejmenší rakouská spolková země. Zemským hlavním městem je Bregenz, největším městem je Dornbirn, sídlem církevní (katolické) správy je Feldkirch.
V mnoha ohledech se Vorarlbersko odlišuje od zbytku Rakouska. Mluví se zde dialekty horní a nejvyšší alemanštiny, jejichž místní varianty se souhrnně označují jako Vorarlberština (). Vorarlbersko má tak mnohem blíže ke Švýcarsku a Lichtenštejnsku, protože tyto dialekty se (kromě malých jazykových ostrovů v Tyrolsku) ve zbytku Rakouska nevyskytují. Z geografického hlediska (s výjimkou obce Lech am Arlberg) leží celá spolková země v povodí Rýna, zatímco zbytek Rakouska je odvodňován do Dunaje.
Název náhled|Arlberskému průsmyku vděčí Vorarlbersko za své jméno Svůj název, jenž se dá doslovně přeložit jako Předarlbersko, odvozuje země od Arlberského průsmyku, důležité dopravní spojnice s Tyrolskem a zbytkem Rakouska. Z dnešního rakouského hlediska se jedná spíše o zemi „za Arlbergem“, ale z historického aspektu Svaté říše římské a také z pohledu původního sídla Habsburků v dnešním švýcarském kantonu Aargau se tato oblast nacházela před Arlberským průsmykem.
Jako souhrnné označení současného Vorarlberska se název Vorarlberg používá od poloviny 18. století, samosprávu získalo Vorarlbersko roku 1861. Jméno Arl nebo Arlberg lze v různých formách vysledovat až do roku 1218 (Arle, Arlen, Mons Arula, Arlenperge) a je odvozeno od hojně se zde vyskytujících arlenských keřů, takzvaných klečových borovic.
Vorarlbersku se též často říká Ländle (česky Zemička). Tato přezdívka vznikla díky porovnávání se s mnohem větším a zalidněnějším Tyrolskem, od kterého se malé Vorarlbersko pokoušelo administrativně oddělit. V roce 1861 bylo Vorarlbersko konečně povýšeno na korunní zemi se svým vlastním zemským sněmem. Na cestě k odtržení od Tyrolska nabyla přezdívka značného významu a uchovala si ho dodnes.
Geografie Obecně uznávaná rozloha Vorarlberska se udává jako 2 601,68 km². Bez přilehlého výběžku horního Bodamského jezera, které podle mezinárodní právní teorie kondominia, převládající v Rakousku a Německu, spravují společně všechny sousední státy, je rozloha spolkové země pouze 2 533,84 km².
Země se rozkládá mezi 46°52' a 47°36' s.š., a 9°33' a 10°15' v.d. mezi Bodamským jezerem a Alpským Rýnem na západě, Lechtalskými Alpami, Arlberským průsmykem a Verwallským pohořím na východě, pohořími Rätikon a Silvretta na jihu a oblastí Allgäu na severu. Hory severně od údolí Klostertal a Arlberského průsmyku se počítají mezi severní vápencové Alpy.
Státní hranice Voralberska činí 321 km, z toho:
110 km s Německem (Bavorsko) na severu 107 km se Švýcarskem (kantony St. Gallen a Graubünden) na západě a jihu 69 km s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko na východě 35 km s Lichtenštejnskem na západě Na severozápadě zemi ohraničuje břeh Bodamského jezera.
Vorarlbersko je jednou ze tří rakouských zemí, které sousedí se třemi různými státy. Na jeho hranicích se nachází dvě trojmezí, obě se Švýcarskem a Lichtenštejnskem.
Tektonika Spolková země se nachází v zóně několika zlomových oblastí, způsobených pohybem africké tektonické desky pod desku eurasijskou. Díky tomu zde dochází ke znatelným zemětřesením, a to jak s epicentry ve Vorarlbersku, tak v zahraničí, zejména ve Švýcarsku. Tyto zlomové zóny leží pod Rýnským údolím a údolím Klostertal, v oblasti jezera Spullersee a těsně u zemského povrchu poblíž Lechu, a pokračují dále ve smykové zóně Innského údolí na východ do Tyrolska. Asi 2/3 Vorarlberska spadají do zóny nebezpečí 1, západní třetina spolkové země v Rýnském údolí spadá do zóny 2 (je možné „občasné velké poškození budov“).
V průměru každých 30 let dochází k silnému zemětřesení, které vede převážně k mírnému poškození budov. V roce 1965 došlo poblíž Dalaasu k zemětřesení o síle 4, v roce 1992 k zemětřesení o síle 4,3 s epicentrem poblíž Feldkirchu a v roce 1996 ke dvěma obdobně silným zemětřesením pod Lechem. V roce 2016 následovalo zemětřesení o síle 3,6 poblíž Klösterle. Naposledy začátkem roku 2018 došlo k dvěma zemětřesením o síle 3,9 vycházejícím ze zlomové zóny u Spullersee, přičemž oboje bylo možné pocítit až v Innsbrucku a Basileji. V dubnu 2018 následovalo další zemětřesení v oblasti Spullersee o síle 3,1.
Údolí náhled|Údolí Walgau v zimě Hornaté Vorarlbersko je geograficky strukturováno především údolími a jejich řekami. Mezi nejlidnatější údolí patří:
údolí Alpského Rýna (Rýn / Alpský Rýn) údolí Walgau (Ill) náhled|Bregenzský les Další údolí a jejich řeky jsou: Montafon (Ill) Klostertal (Alfenz) Großes Walsertal (Lutz) Brandnertal (Alvier) Laternsertal (Frutz) Leiblachtal (Leiblach) Kleinwalsertal (Breitach) Lechtal (Lech) v oblasti Arlberského průsmyku Silbertal (Litz)
Metropolitní oblasti náhled|Letecký snímek Rýnského údolí. Jedná se o jednu z nejhustěji osídlených oblastí v Evropě Vorarlbersko je rozděleno do několika velkých oblastí, které jsou většinou spojeny z hlediska dopravy či plánování. Nejdůležitější z těchto velkých oblastí je Rýnské údolí, které se rozkládá od Bregenzu po Feldkirch a je s téměř 240 000 obyvateli největší aglomerací ve Vorarlbersku. Asi dvě třetiny populace Vorarlberska jsou soustředěny v této oblasti na úplném západě spolkové země.
Druhou největší oblastí je Walgau s přibližně 48 000 obyvateli. Dalšími oblastmi jsou Bregenzský les, Montafon, oblast Bodamského jezera včetně údolí Leiblachtal a Große Walsertal. Údolí Kleinwalsertal představuje geografickou zvláštnost, jelikož není dopravně přístupné z Rakouska ale pouze z německého Bavorska. Přesto patří do okresu Bregenz jako jeho svým způsobem „enkláva“.
Část Rýnského údolí a menší část Walgau jsou také součástí tzv. Zemské zelené zóny, jejímž hlavním účelem je zabránit rozrůstání měst a ponechat prostor pro územní plánování budoucím generacím.
Řeky a vodstvo náhled|Jezero Lünersee Hlavní řekou ve Vorarlbersku je Alpský Rýn, který tvoří celou západní hranici se Švýcarskem. Ill je druhá nejdůležitější řeka a teče přes Montafon a Walgau, než se vlévá do Rýna poblíž Meiningenu. Dalšími důležitými řekami jsou Bregenzer Ach a Dornbirner Ach, protože odvodňují velké části Bregenzského lesa. Jednou z nejkratších řek je se svými 5,8 km Galina. V pohoří Lechquellengebirge pramení řeka Lech, která teče severovýchodním směrem do Tyrolska.
Největším jezerem je Bodamské jezero, podíl Voralberska na celkové délce břehu činí 11 % (28 km). Dalšími významnými jezery jsou Lünersee, přehrada Silvretta, přehrada Kops, Vermuntsee, Spullersee, a Formarinsee; všechny tyto přehrady krom Formarinsee byly upraveny pro výrobu vodní energie. Již předtím, než byla postavena přehrada pro elektrárnu, bylo Lünersee jedním z největších vysokohorských jezer v Alpách. Všechny nádrže jsou spravované energetickou společností illwerke VKW.
Průsmyky náhled|Průsmyk Furkajoch Na východě je Vorarlbersko spojeno se zbytkem Rakouska třemi průsmyky, které nejsou celoročně průjezdné případně jsou průjezdné jen částečně. Jedná se o Arlberský průsmyk, Hochtannberg (ten ve skutečnosti spojuje údolí Bregenzerachtal s horním Lechtalem) a Bielerhöhe v pohoří Silvretta (mezi Montafonem a údolím Paznaun). Flexenpass vytváří spojení mezi údolími Lechtal, Klostertal a Arlberským průsmykem.
Také ve vorarlberském vnitrozemí se nachází několik průsmyků, které nejsou celoročně průjezdné. Mezi důležité se řadí Furkajoch, který spojuje Rýnské údolí přes Laternsertal s vnitřním Bregenzským lesem (město Damüls). Dva další důležité vnitrozemské průsmyky Bödele (Losenpass, 1140 m n. m.) mezi Dornbirnem respektive Rýnským údolím a Bregenzským lesem a dále Faschinajoch, přes který vede zemská silnice z Bregenzského lesa do údolí Großes Walsertal a dále do Walgau.
Důležité hory a pohoří náhled|Ledovci obklopený Piz Buin, nejvyšší hora Vorarlberska Vorarlbersko je díky svým četným alpským pohořím proslulé mnoha lyžařskými oblastmi a středisky. Nejznámějším pohořím je Silvretta na jihovýchodě země. Nachází se zde také největší ledovec Vorarlberska. Dalším důležitým pohořím je Rätikon, který se také nachází na jihu země na hranici se Švýcarskem. Hory prudce klesají směrem k severu. Na hranici s Tyrolskem se nalézá pohoří Verwall a samotný Arlberg. V Bregenzském lese se výška hor postupně zvyšuje směrem na jihovýchod až do výšky 2650 m (Braunarlspitze). Známá místní hora hlavního města, Pfänder (1064 m) na severozápadě země, se tyčí více než 650 metrů nad Bodamským jezerem, ale stále je jednou z nejnižších hor ve spolkové zemi.
Ve Vorarlbersku se nachází nejméně 1000 pojmenovaných hor. Nejvyšší horou je ledovci obklopený Piz Buin s nadmořskou výškou 3312 m. Další známé hory jsou:
Zimba (Rätikon), 2643 m Schesaplana (nejvyšší hora Rätikonu), 2965 m Rote Wand (Lechquellengebirge), 2704 m Drei Türme (Montafon), 2830 m Drei Schwestern (blízko měst Frastanz/Feldkirch), 2048 m Diedamskopf a Kanisfluh v Bregenzském lese, 2090 m Große Widderstein (nejvyšší hora v údolí Kleinwalsertal), 2533 m Karren v Dornbirnu, 971 m Pfänder v Bregenzu, 1062 m
Příroda Vorarlbersko je do značné míry hornatá země. Asi 37 % (97 000 hektarů) jeho povrchu tvoří lesy. Existuje zde tak řada chráněných oblastí s různými charakteristikami. Takové oblasti obvykle slouží k zachování a zabezpečení krásy, jedinečnosti a rozmanitosti přírodní a kulturní krajiny. Požadavky a předpisy na zřizování chráněných oblastí jsou odpovídajícím způsobem vysoké. Chráněná oblast může být charakterizována svou originalitou a může poskytovat útočiště živočišným a rostlinným druhům, které stojí za to chránit, případně se v ní mohou vyskytovat také vzácné minerály či fosilie. „Zvláštní scénická krása“ nebo možnosti rekreace pro obyvatelstvo mohou být také důležitými kritérii. (Tradiční) zemědělství a lesnictví, například rozsáhlé obhospodařování luk jako pastvin či zdroje podestýlky, je předpokladem pro udělení zvláštní ochrany v některých chráněných oblastech.
O těchto územích rozhoduje dle vyhlášek vlády Vorarlberska a v závislosti na účelu a obsahu ochrany jsou označeny jako přírodní rezervace, evropská přírodní rezervace, chráněná krajinná oblast, chráněná část krajiny, klidová zóna, přírodní park nebo biosférický park.
Chráněná území existující ve Vorarlbersku náhled|Biosférický park UNESCO Großes Walsertal 39 evropských přírodních rezervací o celkové rozloze 24 132 hektarů (přibližně 9,3 % rozlohy) 25 přírodních rezervací o celkové rozloze 14 256 ha (cca 5,5 % rozlohy) 9 chráněných krajinných oblastí o celkové rozloze 4 388 ha (cca 1,69 % rozlohy) 3 chráněné krajinné oblasti o celkové rozloze 584 ha (cca 0,3 % rozlohy) 3 oblasti ochrany rostlin o celkové rozloze 4300 ha (přibližně 1,6 % rozlohy) Biosférický park UNESCO Großes Walsertal o celkové rozloze 19 231 ha. Na území parku trvale žije 3400 obyvatel, a nachází se zde přibližně 180 farem (40 % z nich je ekologických). Biosférický park není zcela uzavřenou přírodní rezervací, a lze jej prozkoumat na mnoha turistických a cyklistických stezkách. Návštěvnické centrum „Biosphärenpark Haus“ bylo vybudováno jako vzdělávací zařízení a je zde možné domluvit prohlídky se správci parku. Přírodní park Nagelfluhkette o celkové rozloze 15 410 ha. Tento park je velkou chráněnou rezervací mezi Allgäu a Bregenzským lesem. Také tento park má vzdělávací zázemí a strážci a správci parku jsou k dispozici pro prohlídky či workshopy. V informačním centru „AlpSeeHaus“ jsou návštěvníkům uceleně představeny všechny aspekty přírodního parku.
Přírodní krásy a zajímavosti ve Vorarlbersku náhled|Ptačí hejna v deltě Rýna Jezera Lünersee (v roce 2019), Körbersee (v roce 2017) a Formarinsee (v roce 2015) byla televizním publikem a odbornou porotou v rámci televizního programu „9 míst, 9 pokladů“ vysílací společnosti ORS zvoleny za „nejkrásnější místa v Rakousku“.