Petr Kellner (20. května 1964 Česká Lípa – 27. března 2021 u ledovce Knik, Chugach Mountains, Aljaška) byl český podnikatel, majoritní vlastník holdingové společnosti PPF Group N.V. registrované v Nizozemsku, a nejbohatší občan České republiky. V letech 2007 až 2013 byl členem správní rady italské finanční skupiny Assicurazioni Generali, která společně s PPF tvořila mezinárodní pojišťovací holding vlastnící také Generali Českou pojišťovnu.
Americký časopis Forbes jej do žebříčku nejbohatších lidí světa řadil pravidelně od roku 2006. K srpnu 2016 Kellnerův majetek odhadl na 11,4 mld. dolarů, což znamenalo 102. místo v žebříčku nejbohatších lidí světa. Podle agentury Bloomberg zaujal 78. místo s odhadem hodnoty majetku na 12 mld. dolarů (více než 300 mld. Kč). V roce 2018 pak obsadil 88. místo na světě s částkou 15,5 mld. dolarů. V dubnu 2020 Forbes majetek odhadl na 14,9 mld. dolarů (přibližně 373 mld. Kč) a v žebříčku světových miliardářů ho zařadil na 69. místo.
Osobní život
Petr Kellner se narodil v České Lípě, mládí však prožil v Liberci. Tam také navštěvoval turistický oddíl mládeže. V roce 1982 vystudoval Střední ekonomickou školu v Liberci a v roce 1986 Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika průmyslu.Výroční zpráva Skupiny PPF za rok 1998, strana 11, pdf
Jeho první manželkou byla Iva Kellnerová a druhou Renáta Kellnerová. Měl tři dcery: parkurovou jezdkyni Annu Kellnerovou, Laru Kodl Kellnerovou, Marii Isabellu Kellnerovou, a také syna Petra z předchozího vztahu.
O Kellnerovi, ostatně jako o celé jeho rodině, je známo, že si vždy pečlivě střežil své soukromí, takže např. jeho aktuální fotografie byla často dostupná jen z výročních zpráv PPF. Byl velkým fanouškem fotbalového klubu anglické Premier League Chelsea FC, kde vlastnil lóži a kam pravidelně létal na zápasy. V říjnu 2018 přinesl Týden.cz informaci o jeho zájmu tento klub koupit. Fandil, a také finančně podporoval i hokejový klub Bílí Tygři Liberec v České hokejové extralize.
Na podzim roku 2025 se pokusil život Petra Kellnera podrobně zmapovat Český rozhlas. Sedmidílná dokumentární série nazvaná "Kellner" popisovala prostřednictvím svědectví a výpovědí jeho blízkých spolupracovníků podnikatelovu cestu od úplných začátků až po tragédii na Aljašce a nahlédla i do dění, které se odehrávalo po jeho tragickém skonu.
Úmrtí na Aljašce
Petr Kellner zemřel tragicky 27. března 2021 po nehodě helikoptéry Eurocopter AS 350 na Aljašce severně od ledovce Knik (Knik Glacier) v pohoří Chugach, asi 80 km východně od města Anchorage, při tzv. heliskiingu. Nehoda si vyžádala pět obětí na životech včetně rodilého Francouze Benjamina Larochaixe, který byl podle agenturních zpráv „také z Česka“ a „měl ke Kellnerovi velmi blízko“.
Začátkem dubna 2023 požádala Renáta Kellnerová s rodinou aljašský soud o prošetření nehody a podala žalobu na společnosti Tordrillo Mountain Lodge (Triumvirate LLC), Soloy Helicopters a Third Edge Heli (Third Edge Alaska). Ta si dala za cíl dosáhnout vyšetření případných pochybení letecké společnosti, která vrtulník provozovala, i možných selhání dalších subjektů, které se podílely na záchranných operacích. Tracey Knutsonová, advokátka jediného přeživšího Davida Horvátha, sdělila 8. dubna 2023 aljašskému listu Anchorage Daily News, že Petr Kellner byl naživu ještě dvě hodiny po nehodě, a zemřel tak na následky umrznutí.
V září 2023 byla zveřejněna závěrečná zpráva amerického úřadu pro vyšetřování dopravních nehod (NTSB). Vyplynula z ní závažná pochybení ze strany pilota, instruktora i firem, které provozovaly adrenalinovou aktivitu a vlastnily vrtulník.
Na začátku roku 2026 se rodina mimosoudně vypořádala se společností Soloy Helicopters, která uznala odpovědnost za chybu pilota, jejímž následkem nehoda vznikla.
V květnu 2026 začal na Aljašce soudní proces se společností Tordrillo Mountain Lodge, u které si Kellner s přáteli objednali heliskiingovou aktivitu. Dne 2. července 2026 vynesla porota jednomyslný verdikt, podle kterého nesly za Kellnerovo úmrtí odpovědnost všechny tři žalované společnosti. Současně přiznala pozůstalým odškodné ve výši 7,483 mil. dolarů (158 mil. Kč).
Podnikatelská kariéra Petr Kellner pracoval jako referent v podniku zahraničního obchodu Strojimport Praha, a poté jako asistent produkce a produkční ve Filmovém studiu Barrandov.Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 1999, „Výtisk pouze pro valnou hromadu konanou dne 20. června 2000“, strana 10, publikováno na cnb.cz Dokonce si zahrál i malou roli ve filmu Ireny Pavláskové Čas sluhů.
Rozjezd vlastního podnikání zahájil Kellner v únoru 1991, kdy spolu s obchodním partnerem Milanem Vinklerem z Teplic založili firmu Wika.Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 14868423, společenská smlouva uzavřena 28. února 1991, ke stejnému datu proběhl zápis do obchodního rejstříku. Tato společnost získala povolení k provozování investičního fondu. K uvedené dvojici se přidal zlínský podnikatel Milan Maděryč, kterého s Kellnerem spojovala podnikatelská minulost ve firmě Impromat. V září roku 1991 založila trojice Kellner, Vinkler a Maděryč společnost Správa prvního privatizačního fondu (Správa PPF) se sídlem v Teplicích.Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 43222277, původně Správa prvního privatizačního fondu, a. s., od března 1992 První privatizační fond a.s., od prosince 1992 PPF investiční společnost, a.s., od září 2004 PPF investiční společnost, a. s. v likvidaci. Dne 24. září 2004 byla společnost vymazána z obchodního rejstříku.
Základní kapitál nové společnosti činil 100 000 Kčs. Pro účast v kuponové privatizaci potřebovala Správa PPF peníze na reklamní kampaň. Kapitál jí poskytla státní společnost Sklo Union, jejíž manažeři Jaroslav Přerost a Štěpán Popovič se stali členy představenstva PPF. Celkem Sklo Union poskytl 40 mil. Kčs ve formě kapitálového vkladu a půjčky. PPF půjčku poměrně rychle vrátila a původní vklad sklárny vyplatila v několikanásobné výši.O skupině PPF - Petr Kellner. Dostupné online cit. "V září 1991 založil společnost Správa prvního privatizačního fondu (PPF) a s pomocí půjčky a kapitálového vkladu od společnosti Sklo Union se zúčastnil první vlny kupónové privatizace."
Další okolnosti vzniku PPF nejsou úplně jasné: podle Vinklera měl např. Maděryč podrobnou představu, jak bude privatizace probíhat, protože se neoficiální cestou dostal k materiálům ministerstva financí. To se ale nikdy neprokázalo.
Základem pozdějšího Kellnerova úspěchu se stala postupná privatizace a transformace Českou pojišťovny, kterou v roce 1996 svěřili PPF do správy tehdejší akcionáři za účasti Vlády České republiky. Ministr financí Ivan Kočárník se po odchodu z vlády v červnu 1997 stal také členem jejího nejvyššího vedení, konkrétně předsedou dozorčí rady.
V roce 2008 vytvořila PPF Group pojišťovací holding s italskou společností Assicurazioni Generali, do kterého vložila svá pojišťovací aktiva. Pod názvem Generali PPF Holding vznikla jedna z největších pojišťovacích skupin ve střední a východní Evropě i zemích bývalého sovětského bloku. Kellner byl zvolen členem správní rady, kde působil v letech 2007 až 2013. V holdingu držela Generali podíl 51% a PPF 49 %.Výroční zpráva České pojišťovny za rok 2010. Dostupné online. Toto spojenectví vydrželo až do roku 2015, kdy PPF postupně odprodala svá aktiva společnosti Generali.
K dalším významným byznysovým aktivitám Petra Kellnera patří mimo jiné ovládnutí TV Nova (2003) a mediální společnosti CME, založení a zahraniční expanze společnosti Home Credit do Ruska (a později také do Číny), převzetí PPF Banky, záchrana a stabilizace loterijní společnosti Sazka, založení Air Bank a platformy Zonky, koupě českého telefonního operátora Telefónica Czech Republic a získání slovenského mobilního operátora O2, nákup telekomunikačních aktiv společnosti Telenor, získání firmy Škoda Transportation, založení biotechnologické firmy Sotio a koupě Autolus TherapeuticsSOTIO, a part of PPF Group. [anglicky] Dostupné online., či projekt nového satelitního mýtného systému v Česku (CzechToll).
Do roku 2010 se PPF stala jednou z největších investičních skupin ve Střední Evropě. Aktivní byla nejen v Evropě, ale také v Rusku, Číně či USA. Ještě za svého života začal Kellner plánovat strategickou změnu svých investic, které se měly přesunout z Ruska a Číny na západní trhy. Tuto transformaci dokončila po jeho úmrtí manželka Renáta Kellnerová.
Aktuálně skupina PPF podniká ve 25 zemích v Evropě, Severní Americe, Africe a Asii – v Česku, Slovensku, Německu, USA, Velké Británii, Francii, Švýcarsku, Nizozemsku, Itálii, Rakousku, Švédsku, Finsku, Polsku, Bulharsku, Slovinsku, Srbsku, Chorvatsku, Maďarsku, Bosně a Hercegovině, Rumunsku, Moldavsku, Ukrajině, Turecku, Vietnamu a JAR.Výroční zpráva PPF Group za rok 2024. Dostupné online.PPF - Naše společnosti. Dostupné online.
Hlavními pilíři jejího byznysu jsou telekomunikace, finanční služby, média a nemovitosti (real estate). Vedle toho působí i v odvětvích e-commerce, biotechnologie a strojírenství.
Vývoj a struktura majetku Hlavním majetkem Petra Kellnera byl přímý a nepřímý 98,93% podíl v PPF Group N.V. Ta měla v roce 2020 celková aktiva ve výši 1,041 bil. Kč, konsolidovaná aktiva ve výši 39,7 mld. eur a výnosy 8,85 mld. eur.
V roce 2006 odhadl časopis Forbes Kellnerův majetek na 3 mld. dolarů (75 mld. Kč), a tím jej poprvé zařadil na listinu nejbohatších lidí světa – na 224. místo. Odhadem z roku 2008 se s 9 mld. dolarů (tehdy cca 150 mld. Kč) posunul již do první stovky žebříčku (91. místo). Podle žebříčku Forbes pro rok 2009, poznamenaného světovou finanční krizí, se umístil na 76. místě s majetkem odhadovaným na 6 mld. dolarů (přes 126 mld. Kč). V roce 2010 byl jeho majetek Forbesem odhadnut na 7,6 mld. dolarů (cca143 mld. Kč), což sice představovalo nárůst o 1,6 mld. dolarů, ale přesto si v žebříčku nejbohatších lidí pohoršil o třináct míst.
Pro rok 2011 časopis Forbes zařadil Kellnera na 97. místo svého žebříčku a odhadl jeho majetek na 9,2 mld. dolarů. K roku 2013 se hodnota Kellnerova majetku poprvé vyšplhala přes deset mld. dolarů, konkrétně na hodnotu 10,4 mld. dolarů (205,4 mld. Kč). K 1. březnu 2016 odhadl Forbes Kellnerův majetek na 10,6 mld. dolarů (96. místo). K 16. červnu 2019 Forbes odhadl jeho majetek na 15,5 mld. dolarů, čímž se zařadil na 73. místo světových miliardářů. Roku 2020 se Kellner dostal na 68. místo světového žebříčku s majetkem ve výši 14,9 mld. dolarů (373 mld. Kč).
Petr Kellner vlastnil nespočet nemovitostí po celém světě. Jeho vila ve Vraném nad Vltavou od architekta Josefa Pleskota se dostala do učebnic architektury a získala několik architektonických cen. Hodně času trávil i ve své rozsáhlé rezidenci v Podkozí na Berounsku. S manželkou vlastnil také vilu na Hanspaulce vedle bývalého Hotelu Praha. Dále vlastnil byt na sídlišti v pražských Vokovicích, srub v Alpách, dům v Katalánsku či vily na Barbadosu a Britských Panenských ostrovech. V roce 2009 nechal dokončit rekonstrukci objektu Stará celnice v osadě Jizerka v Jizerských horách, kterou ale pro rekreaci využíval jen velmi zřídka. U objektu vybudoval helipad, který v případě potřeby slouží Horské službě.
K cestování využíval letadla Gulfstream G500 a Gulfstream G550. V říjnu 2010 pak přikoupil model Boeing Business Jet 737-700 BBJ. V roce 2018 koupil své dceři Anně, reprezentantce v jezdectví a účastnici Olympiády 2021 v Tokiu, klisnu Catch Me If You Can za v přepočtu 250 milionů Kč, byť některé zdroje později uváděly nižší cenu. Filantropické aktivity Petr Kellner se spolu s manželkou Renátou dlouhodobě podílel na nejrůznějších formách dobročinnosti.
PPF Art + podpora umění