náhled|Londýn, město, které mělo 1 000 000 obyvatel již v 19. století náhled|New York, největší velkoměsto Spojených států amerických náhled|Šanghaj, největší čínské velkoměsto

Za velkoměsto se považuje město, které má více než 100 000 obyvatel. Termín byl takto definován na Mezinárodní statistické konferenci v roce 1887.Propositions pour arriver à une comparabilité internationale des ouvrages de recensement, M. Körösi, Bulletin de l'Institut international de statistique, 1887, sv. 2, č. 1, s 212, navštíveno 10. května 2014 Velkoměsta jsou zpravidla kulturními, ekonomickými i politickými centry zemí a regionů.

Výskyt V Česku V českých velkoměstech žije asi jedna pětina obyvatelstva. Dlouhodobě je výrazně největším českým velkoměstem Praha, která má 1,4 milionu obyvatel. S odstupem následuje Brno (400 tisíc) a Ostrava (280 tisíc), pak Plzeň (190 tisíc). Nad stotisícovou hranicí se pohybují ještě města Liberec (108 tisíc) a Olomouc (102 tisíc). Tuto metu dříve překonala i města Ústí nad Labem (107 tisíc v roce 1990) a Hradec Králové (101 tisíc v roce 1990). Nejvíce se k ní přiblížily České Budějovice (99 872 v roce 1995) a Pardubice (96 036 v roce 1989).

Podle věkové struktury obyvatel byla v roce 2001 nejstarším velkoměstem Praha a nejmladším Ostrava.

V Evropě Evropská velkoměsta vznikala v době průmyslové revoluce v 19. století a rychle se rozrůstala až do poloviny století minulého, od této doby již k nárůstu nedochází. V mnoha městech západní Evropy od poloviny 20. století existují národnostní menšiny, většinou přistěhovalců z rozvojových zemí.

V Americe V USA existuje asi 15 měst, která mají přes 1 milion obyvatel, přesto samy nejsou ani hlavními městy států, ke kterým náležejí. Protože na rozdíl od Evropy tam populace přibývá, tato města se tak neustále rozšiřují a propojují se dohromady, vzniká tak souvislá městská krajina (východní pobřeží USA, okolí Los Angeles). Obdobná situace je i v Jižní Americe, tam se města rozrůstají ale hlavně díky přistěhovalectví venkovanů, vznikají tak ještě větší celky než v USA.

V Asii Ve východní Asii dochází od začátku 90. let minulého století k ohromnému rozvoji velkoměst, města jako např. Šanghaj nebo Tokio mají desítky milionů obyvatel a mnoho nových budov, staví se zde nejvyšší mrakodrapy na světě (Taipei 101, Petronas Towers). Přistěhovalectví z venkova zde hraje hlavní roli, nejvíce pak v Číně, Indii, Indonésii a Malajsii.

Naproti tomu v západní Asii, v Indii a Íránu je životní úroveň nízká, města trpí velkým přelidněním, kolem nich vznikají chudá předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci z venkova. Tato města nedostávají tolik investic, jako ta na východě, navíc díky vysokému přírůstku obyvatel a vidinou práce u venkovanů se enormně rozrůstají (Bombaj, Dillí, Isfahán, Teherán), čímž se špatné podmínky ještě zhoršují.

Na Blízkém východě Objev ropy v 30. letech minulého století, založení OPECu v 70. letech minulého století a následné zbohatnutí zemí Arabského poloostrova vedlo k přeměně měst, jako např. Dubaje či Rijádu v moderní milionová velkoměsta s vysokou životní a kulturní úrovní. Naproti tomu blíže ke Středozemnímu moři existují velkoměsta chudší (Káhira, Gíza), která mají ohromné problémy se znečištěním a hlukem.

Odkazy Reference

Literatura

Václav Ledvinka: Evropská velkoměsta za druhé světové války a Evropská velkoměsta (…) 1945-1989, Praha 2007, 2011

Související články Aglomerace Megalopolis Metropole Město Seznam států světa podle podílu velkoměstské populace Souměstí

Externí odkazy

Kategorie:Města