1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události
Česko
15.–22. ledna – V upomínku na 20. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha se v Praze 15. ledna konalo vzpomínkové shromáždění studentů, které bylo v prostoru Můstku v dolní části Václavského náměstí brutálně rozehnáno veřejnou bezpečností. Na potlačení demonstrace se podílelo 2 200 příslušníků Veřejné bezpečnosti a 1 300 příslušníků Lidových milicí z průmyslových závodů Prahy. Následující dny probíhaly v centru města další demonstrace, proti nimž tvrdě zasahovaly bezpečnostní složky. 16. ledna bylo zadrženo větší množství představitelů opozičních iniciativ vč. Václava Havla. Palachův týden vyvrcholil 21. ledna výpravou k hrobu Jana Palacha ve Všetatech na Mělnicku – v obci, z níž pocházel. Celkem bylo během týdne zadrženo přes 800 účastníků demonstrací, 8 vedoucích představitelů opozice vč. Václava Havla bylo odsouzeno za výtržnictví k trestům odnětí svobody. Protesty se staly předmětem zájmu mnohých západních sdělovacích prostředků. Proti represím vystoupilo mnoho významných zahraničních osobností, mezinárodních organizací i vlád různých států světa. Kritika zazněla také ze strany ostatních států Varšavské smlouvy vč. Sovětského svazu. 26. ledna – V reakci na události Palachova týdne bylo ustaveno sdružení Iniciativa kulturních pracovníků, které zaslalo předsedovi československé vlády Ladislavu Adamcovi prohlášení namířené proti zatčení Václava Havla a vybízející k zahájení skutečného dialogu. Prohlášení podepsalo 692 československých umělců, později se k němu připojila i řada vědců. 8. února – V atriu Severočeského krajského národního výboru v Ústí nad Labem došlo v ranních hodinách k mohutnému výbuchu dvou na sebe navázaných náloží. Zničena byla všechna okna v atriu budovy, několik oken bylo poškozeno také v ostatních sousedních budovách. Přestože exploze způsobila značné materiální škody, nebyl nikdo zraněn. Viník nebyl nikdy vypátrán. Událostí využilo vedení Severočeského KV KSČ v čele s vedoucím tajemníkem Václavem Šípkem, který z bombového útoku obvinil „nepřátelské síly“, jimiž měl na mysli členy opozičních skupin.Zdroj: Historie Ústí nad Labem – http://www.usti-nl.cz/dejiny/1945-95/ul-8-39.htm 21. února – Václav Havel byl před Obvodním soudem pro Prahu 3 odsouzen k odnětí svobody na dobu 9 měsíců. 10. března – ÚV KSČ schválil novou koncepci dlouhodobé propagandy do zahraničí. V ní se zavázal upustit od starých forem agitace stavějících na koncepci rozdělení světa na dva nesmiřitelné tábory a využívající zjednodušená, didaktická a frázovitá schémata. Propaganda měla naopak napříště vycházet z politického realismu, nesmiřitelnost měla být obroušena v civilizovanou koexistenci dvou rozdílných společenských systémů, čímž měly být odstraněny zažité oprávněné stereotypy panující ve světě ve vztahu k socialistickému Československu. 3. dubna – Ústřední výbor KSČ se poprvé zabýval návrhem na zdokonalení systému všeobecných voleb, který měl znamenat možnost alespoň omezeného výběru z většího množství kandidátů. Zvýšit se měl význam předvolebních shromáždění, která se měla stát více než jen pouhým formálním aktem schválení předem připravených kandidátů. Orgány Národní fronty měly tedy kandidátní listiny sestavovat až na základě zapracování připomínek voličů. Uvažováno bylo zavedení vícemandátových volebních obvodů, časově odděleny měly být volby do legislativních sborů od voleb do národních výborů. Podstatou změn mělo být vhodnější a „přívětivější“ uplatnění vedoucí úlohy KSČ ve společnosti. 4. dubna – Předseda federální vlády Ladislav Adamec strávil den na největších staveništích a v závodech Prahy. Kritizoval špatnou organizovanost a tedy i pomalé tempo a nehospodárnost výstavby nového výrobního komplexu závodu ČKD Tatra v Praze 5 – Zličíně. V rámci pátého obvodu navštívil také staveniště nové budovy nemocnice v Motole, kde mělo být do roku 1992 dokončeno na 1 400 lůžek. V závodech ČKD Lokomotivka a Kompresory vyjádřil nutnou podmíněnost investic do rozvoje závodu reálnou poptávkou po jeho výrobcích tak, aby nedošlo k nesprávné alokaci investičních prostředků. V závěrečném projevu před představiteli pražských národních výborů a státních podniků přiznal Adamec reálné hospodářské obtíže plynoucí ze „života nad poměry“, kdy růst životní úrovně zdaleka neodpovídal reálnému růstu ekonomiky. Připravil proto občany na dobu „utahování opasků“, jež měla vést k zamezení hrozby inflace. Trval přitom na dodržování principů Přestavby – na přechodu od administrativních metod k metodám ekonomickým, od direktivních příkazů k diskusi.Zdroj: Rudé právo, 5. 4. 1989 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/4/5/2.png 9. dubna – Poprvé od konce 60. let byla v Československu opět volena královna krásy – Miss ČSSR v oficiální soutěži. Finále soutěže se konalo v reprezentativní moderní budově Paláce kultury a sportu v Ostravě – Vítkovicích, slavnostním galavečerem provázeli diváky Josef Dvořák a Magdalena Dietlová. Na třetím místě se umístila Michaela Polívková z Východočeského kraje, na druhém místě pak Jana Hronková ze Západočeského kraje. Miss ČSSR 1989 byla zvolena osmnáctiletá brunetka Ivana Christová z Prešova, která byla před tím zvolena nejkrásnější dívkou Východoslovenského kraje.Zdroj: Seriál ČT Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1989/423-miss-ceskoslovenske-socialisticke-republiky-se-stala-ivana-christova/ 10.–21. dubna – Československo navštívila delegace Vatikánu pod vedením arcibiskupa Francesca Colasuonneho. Vatikánští představitelé se distancovali od prorežimních církevních hodnostářů sdružujících se ve Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kteří byli tlačeni československými státními orgány pro věci církevní na pozice biskupů. Naopak československá strana dávala jasně najevo záměr snížení vlivu tzv. „nezákonných struktur církve“. Po dlouhých jednáních se představitelé obou států domluvili na obsazení míst biskupů: v litoměřické diecézi Josefem Kouklem, v olomoucké diecézi Františkem Vaňákem a v trnavské arcidiecézi Jánem Sokolem. Jmenováni byli 12. července. 20. dubna – Ve třinácti volebních obvodech ČSSR (Teplice-západ, Mladá Boleslav, Domažlice – Klatovy, Hodonín, Ostrava 1, Třinec, Havířov, Nitra, Ilava, Brno-město-východ, Bruntál, Nitra-západ a Spišská Nová Ves) se konaly doplňující volby do Federálního shromáždění, a obou republikových národních rad, při nichž byly zkoumány prvky nově zaváděného volebního systému umožňujícího výběr z více kandidátů. Z 20 registrovaných kandidátů bylo do Federálního shromáždění zvoleno 9.Zdroj: Rudé právo, 21. 4. 1989 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/4/21/1.png 1. května – Z důvodu obav z vypuknutí dalších demonstrací byly tradiční prvomájové oslavy po 16 letech přesunuty z Letné na Václavské náměstí. Oslavám předcházela rozsáhlá aktivita Státní bezpečnosti ve snaze zamezit představitelům opozice organizaci protirežimních shromáždění. Skupina členů a příznivců nezávislých iniciativ však i přes veškeré snahy oficiálních orgánů v horní části náměstí vystoupila s transparenty vyzývajícími k propuštění politických vězňů. Příslušníci bezpečnostního aparátu však protestující urychleně z náměstí vytlačili a vyvezli autobusy za město. Později zasáhli ještě proti další protestující skupině ve střední části náměstí, v níž byli i zaměstnanci britské BBC. 7. května – V Bradle v okrese Senica na západním Slovensku uctilo asi 1 000 aktivistů slovenského Hnutí za občanskou svobodu památku Milana Rastislava Štefánika. 10.–22. května – Ústav pro výzkum veřejného mínění provedl šetření zjišťující postoj občanů k politickým poměrům ve státě a k událostem Palachova týdne. Téměř polovina respondentů nepovažovala politický systém ČSSR za demokratický, dvě třetiny nepociťovaly možnost svobodně vyjadřovat své názory a více než polovina respondentů souhlasila s demonstrujícími v době lednového Palachova týdne. 13. května – Představitelé maďarské vlády se navzdory uzavřené bilaterální smlouvě okamžitě rozhodli zastavit práce na výstavbě společného vodního díla na Dunaji Gabčíkovo – Nagymaros. Československá vláda se proti tomuto kroku rázně ohradila a označila jej za porušení dvoustranné dohody. 15. května – V prostoru silnice I/4 před hraničním přechodem do NSR ve Strážném na Prachaticku došlo okolo 23:30 hod. k incidentu s velmi tragickou dohrou. Sedm členů rodiny pocházející z Východního Berlína, vč. 4 dětí, mělo v úmyslu emigrovat do Západního Německa přes Československo. Při pokusu o projetí československo-německé státní hranice narazil řidič vozu Volha 24 Uwe Hansel v rychlosti přesahující 100 km/hod. do betonové signální závory umístěné před hraničním přechodem. Náraz způsobil utržení střechy vozu, který zhruba po 100 m vychýlené jízdy skončil v příkopu. Havárii nepřežil osmiletý Kevin Strecker, který utrpěl smrtelné zranění hlavy. Stal se tak zřejmě poslední obětí „železné opony“ na území Československa.Zdroj: Stránky Ústavu pro studium totalitních režimů – http://www.ustrcr.cz/cs/strecker-kevin 17. května – Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl o podmínečném propuštění Václava Havla z vězení. Podnět k přezkoumání rozhodnutí podali Havlovi příbuzní a skupina více než 3 000 občanů, kteří ho podpořili svými podpisy. 23. května – 1. června – Ve Washingtonu proběhla jednání mezi představiteli ČSSR, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ohledně přijetí Československa do těchto struktur. 24. května – Východočeská ZOO ve Dvoře Králové nad Labem otevřela veřejnosti oddělení safari, kde návštěvníci projíždějí speciálními autobusy mezi zvířaty v jejich přirozeném prostředí. 26. května – Nezávislé opoziční hnutí Demokratická iniciativa vzneslo požadavek na sjednocení československé ústavy s přijatým dokumentem vídeňské následné schůzky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě týkajícího se otázek lidských a občanských práv. Podle představ členů iniciativy měla být připravovaná nová ústava ČSSR dílem demokraticky zvoleného ústavodárného shromáždění. Proto vznesli její členové požadavek na vytvoření nového volebního zákona, na jeho základě poté vyhlásit v květnu 1990 volby do ústavodárného shromáždění a do konce roku 1990 předložit návrh nové ústavy, která měla být schválena 28. října 1991. Završením přechodného demokratizačního období měly být demokratické volby do nového Federálního shromáždění v lednu 1992. Návrh se z pochopitelných důvodů nesetkal s porozuměním vládnoucích kruhů. 8. června – V Bratislavě byl popraven devětadvacetiletý masový vrah Štefan Svitek, který byl Krajským soudem v Banské Bystrici odsouzen k trestu smrti za to, že dne 30. října 1987 v Podbrezové, okr. Banská Bystrica, obzvlášť brutálním způsobem zavraždil svoji těhotnou manželku a dvě dcery. Jejich těla poté znetvořil sekyrou a nožem a nad pozůstatky těl se pohlavně ukájel. Znalci Svitka označili za obzvláště nebezpečnou agresivní, sadomasochistickou osobnost s výraznými sklony k nekrofilii a zoofilii, které se ještě vystupňovaly vlivem jeho alkoholismu. Štefan Svitek byl posledním popraveným vězněm v Československu před zrušením trestu smrti v roce 1990. 9. června – Kardinál František Tomášek vyjádřil ve svém dopise prezidentu republiky Gustávu Husákovi postoj katolické církve k připravované ústavě. Důrazně odmítal zakotvení marxismu – leninismu jako oficiální státní ideologie a doporučil do ústavy zahrnout článek o svobodě vyznání. Gustáv Husák přislíbil Tomáškovy podněty předat komisi pro přípravu ústavy k posouzení.