náhled|Gabriel Max se sourozenci (zprava Jindřich (Heinrich) Max, matka Anna, Gabriel Max, sestra Lina, strýc Emanuel s manželkou, bratr Albert) Gabriel Cornelius Max (znám též pod svým pozdějším šlechtickým titulem Gabriel Cornelius Ritter von Max, zkráceně Gabriel von Max) (23. srpna 1840 Praha-Nové MěstoMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě Pražském – 24. listopadu 1915 Mnichov) byl česko-německý malíř. Většinu tvůrčího života strávil v Mnichově, kde dokončil studium a později vyučoval na malířské akademii. Pro jeho díla jsou typické citově nabité a psychologicky propracované postavy, vyzařující pocity lítosti a soucitu. Malby mají romantickou atmosféru a mystický nádech, nejsou zcela realistické. Namaloval i několik obrazů opic a řadu ilustrací. Inspirovala ho především vlastní fantazie. Ve své době byl mezinárodně uznávaný a velmi oblíbený i v Praze. Zabýval se darwinismem a spiritismem. Zanechal po sobě rozsáhlou vědeckou sbírku, zahrnující mimo jiné asi 500 lebek z různých světadílů (dnes uložena v mannheimském muzeu REM).

Život Pocházel z rodiny sochaře Josefa Maxe, jeho matka byla dcerou sochaře Schuhmanna. Jeho mladší sestra Karolina se stala manželkou malíře Gyuly Benczúra.

V dětství ve volném čase obkresloval obrazy Führicha a Cornelia; později se bavil zpodobňováním rázovitých postav z pražského podsvětí. Roku 1855 mu zemřel otec a Gabriel se zapsal na pražskou malířskou akademii, kde studoval ve třídě prof. Eduarda von Engertha. Odtud přešel na Akademii do Vídně k profesoru Christianu Rubenovi. Tam na sebe upozornil velkým talentem a originalitou. Po určité době strávené v Praze se rozhodl odcestovat za dalším studiem do Paříže. Cestou se zastavil na Akademii v Mnichově, kde již zůstal. Dokončil tam studium u profesora Carla Pilotyho (1863–1867). V roce 1869 si otevřel vlastní ateliér a roku 1879 byl na Akademii jmenován profesorem historické malby. K jeho žákům patřil např. Georgios JakobidesMax Gabriel Cornelius – Galerie Marold (www.marold.cz) nebo Jakub Schikaneder.

Měl chmurnou, samotářskou povahu. Většinu času trávil v ateliéru. Byl známý svou důkladností a svědomitostí. Říkalo se o něm, že se někdy i několik hodin dívá na nedokončený obraz, aniž by se ho dotkl, aby si promyslel další postup. Ačkoliv žil v ústraní, měl v uměleckých kruzích řadu dobrých přátel a patřil k nejpopulárnějším mnichovským umělcům. Byl oblíbený i v Čechách; Jan Neruda jej v Národních listech roku 1875 označil za geniálního umělce, mistra techniky a miláčka pražského publika (i když v další části fejetonu mu vytýká některé konkrétní nedostatky právě dokončených obrazů). Účastnil se výročních výstav v Rudolfinu, časopis Světozor často publikoval černobílé reprodukce jeho obrazů.Viz např. ročníku (1887–1888). Získal bavorský řád sv. Michala I. třídy. Stal se čestným členem mnichovské akademie. Roku 1900 jej bavorský regent povýšil do šlechtického stavu.

Zájem o darwinismus a spiritismus Zabýval se i darwinismem a spiritismem, zajímal se o historický vývoj člověka. Shromáždil rozsáhlou etnografickou, prehistorickou a antropologickou sbírku, která obsahovala mimo jiné asi 500 lebek z různých světadílů.Schädelkult-Kopf und Schädel in der Kulturgeschichte des Menschen (www.kunst-und-kultur.de) Za vědeckou práci dostal u příležitosti 60. narozenin čestný doktorát univerzity v Jeně. Sbírku získalo roku 1917 muzeum v Mannheimu.Die Sammlung Gabriel von Max (www.rem-mannheim.de)

Rodinný život Oženil se v Mnichově roku 1873 s Emmou (1840–1929), dcerou bavorského štábního lékaře KitzingaSoupis pražských obyvatel, Max Gabriel a měl s ní tři děti. Oba synové se později stali malíři: Colombo Max (10. 5. 1877 – 5. 9. 1970) a Corneille Max (10. 5. 1875 – 22. 2. 1924). Gabriel trávil léta s rodinou na chatě u Starnberského jezera, pro své hosty postavil další dům.

Brzy po rozvodu s první manželkou se v Mnichově roku 1893 podruhé oženil, jeho vyvolenou se stala Ernestine Harlunderová.

Dílo Gabriel Max byl charakterizovaný nejdřív jako melancholický snílek, když roku 1862 na kreslil jako student ve Vídni ilustrace ke skladbám Beethovena, Mendelssohna a Liszta. Za jejich originální umělecké provedení získal vyznamenání od Arnošta Sasko-Koburského. Později se projevil také jako trpký satirik. Jeho obrazy vyjadřují jak myšlenkovou hloubku, tak pocity soucitu a utrpení. Malíř se snažil vystihnout tragický zápas lidské slabosti s touhou po něčem vznešeném. Ženy, které často znázorňoval, mají bledou pleť, temné oči a dávají najevo své city; většinou nejsou krásné, často ani sympatické, ale poetické, jakoby hledaly ztracené nebo nedosažené životní štěstí. Velmi časté jsou náboženské motivy.

Historické a náboženské obrazy Richard Lví srdce u mrtvoly otce — první větší plátno, namalované krátce po úmrtí vlastního otce Svatá Ludmila zemřelá u svého lůžka (1864), Memorial Art Gallery of the University, Rochester, USA Svatá Julie, popř. Ukřižovaná mučednice (1865) — obraz zaujal myšlenkou i provedením a stal se ve své době senzací. Roku 1887 jeho reprodukci otiskl Světozor spolu se stejnojmennou básní Jaroslava Vrchlického. Hlava Kristova (1874) Dokonáno jest! (1882), zpodobňující zemřelého Krista na kříži. Obraz měl opět velký divácký ohlas. Jan Neruda si ale také povšiml, že malíř velmi pečlivě nastudoval z literatury tvar nápisové tabulky na kříži, aby byl co nejrealističtější; podle něj tím opět projevil svou mimořádnou pečlivost a svědomitost. Ahasver nad mrtvolou dítěte, datováno (1888) Vizionářka z Prévorstu při věštbě (1892), podruhé ji Max portrétoval pod jejím jménem Friederike Hauffe v roce 1895. Zemřela jako devětadvacetiletá.

Vytvořil také řadu obrazů opic, vyznačují se někdy láskou (Autoportrét s opičkou), jindy trpkým humorem (např. Opička s citrónem).Viz ukázku.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Max Gabriel (1840) Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Max Josef (1805) otec Gabriela Maxe

Kategorie:České malířství 19. století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Němečtí vysokoškolští pedagogové Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni Kategorie:Spiritisté Kategorie:Sběratelé Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Narození 23. srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí 24. listopadu Kategorie:Úmrtí v Mnichově Kategorie:Pohřbení v Mnichově Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 20. století