Hřbitov Malvazinky, též Smíchovský hřbitov, je rozlehlý městský hřbitov v části pražské čtvrti Smíchova zvané podle někdejší usedlosti Na Malvazinkách. Byl založen roku 1876, v době po zrušení původního smíchovského hřbitova u kostela na dnešním Arbesově náměstí. Od roku 1884 také rychle se rozrůstající populace pražského předměstí již nemohla užívat uzavřený Malostranský hřbitov.
Poloha a popis vlevo|náhled|Kostel svatého Filipa a Jakuba náhled|Boží muka s gnómónem (1675), přenesena ze Schwarzenberské silnice náhled|Vchod od křižovatky Na pláni – U smíchovského hřbitova – K vodojemu Hřbitov Malvazinky leží na návrší při západním okraji pražské čtvrti Smíchov, v oblasti bývalých vinic a dnešní čtvrti Malvazinky, těsně u hranice s Radlicemi. Svou rozlohou (7,58 ha) i počtem pohřbených (54 468) patří mezi největší hřbitovy v Praze. Založen byl v roce 1876 podle návrhu Antonína Viktora Barvitia v místech, kde se nacházely hospodářské usedlosti z někdejšího odkazu malostranského měšťana Tomáše Malvazyho.
Dominantou hřbitova je novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, postavený v letech 1894 až 1896 podle plánů architekta Adolfa DuchoněJeroným Lány, Hřbitov Malvazinky (1876-1999). Vydala Správa pražských hřbitovů, Praha 1999, s využitím stavebního materiálu, 2 zvonů a tří barokních soch (Krista Spasitele nad vstupním portálem kostela, sv. Filipa a Jakuba v nikách pod arkádami) ze zbořeného smíchovského kostela týchž patronů.Jan PAULYː''Památník města Smíchova. Praha 1898, s. 58-61.. Areál hřbitova s kostelem je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Na hřbitově je pohřbeno několik desítek významných československých i českých osobností.
Popis hřbitova Na hřbitově se nachází 8 420 hrobů a dalších 680 urnových hrobů. Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky. Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.
Pohřbené osobnosti
československý prezident Antonín Novotný český šlechtic a vlastenec Václav Robert z Kounic a jeho manželka, herečka Josefína Čermáková zemský prezident pro Zemi Českou Hugo Kubát spisovatelé Jakub Arbes, Ondřej Sekora, Hermann Ungar, Jiří Karásek ze Lvovic, Vladislav Forejt, Jiří Gruša a Vilém Hejl, Václav Hess filosofové Ladislav Klíma, Milan Machovec, Egon Bondy, Jiří Němec architekt a stavitel František Weyr fotograf Oldřich Škácha divadelní režisér Petr Lébl scénograf a spolutvůrce Laterny magiky Josef Svoboda filmoví režiséři František Vláčil a Václav Kubásek herci Ferenc Futurista, Eman Fiala, Karel Hradilák, Vladimír Smíchovský, Soběslav Sejk, Oto Ševčík a Miloš Nedbal herečky Milada Gampeová, Antonie Nedošinská a Jiřina Třebická operní pěvci Jiří Huml, Bedřich Plaške a operní pěvkyně Božena Kozlíková lékaři Jan Janský, Karel Chodounský sportovci: gymnasta Alois Hudec, fotbalista František Veselý, atlet (110 m překážek) a trenér Milan Tošnar, automobiloví závodníci František Kůrka a Bohumil Turek kněz, první smíchovský arciděkan Jan Křtitel Pauly biskup Kajetán Matoušek evangelický teolog a historik Gustav Adolf Skalský hudebník ze skupiny The Plastic People of the Universe Milan Hlavsa básníci Milan Koch a Ladislav Landa tiskař a nakladatel – rodina Neubertova hudební skladatel Karel Weis historik a vysokoškolský pedagog Josef MatoušekSpolek pro vojenská pietní místa: Josef Matoušek. Vladimír Štrupl, 13.01.2006. Dostupné z WWW. historik, vysokoškolský pedagog a člen protinacistického odboje Vladimír Juřík skaut, právník a člen protinacistického odboje Antonín Žlábek malíř Vojtěch Kubašta sochař Čeněk Vosmík podnikatel Josef Walter historička baletu a pedagožka dějin baletu na AMU Božena Brodská historikové umění Růžena Vacková, Emanuel Poche a Libuše Urešová vynálezce Ivan Puluj astronom a matematik Jiří Kaván klavírista, hudební skladatel a aranžér Rudolf Rokl dirigent a hudební skladatel Štěpán Koníček zpěvák Karel Gott armádní generál Alois Podhajský zpěvačka Eva Pilarová klavírista, hudební skladatel a pedagog Jindřich Kàan z Albestů šoumen a zpěvák Daniel Nekonečný moderátor Vlado Štancel malíř a ilustrátor Robert Schlosser malíř Otto Peters
Další památky Kříž s korpusem Ukřižovaného Krista Boží muka s gnómónem – šest metrů vysoký barokní sloup s reliéfy Božích muk, nápisy a letopočtem 1675 na vrcholu; na základové desce má vytesán pamětní zápis o povodni z roku 1737. Stával na smíchovské Schwarzenberské silnici před domem čp. 193 a sloužil také jako gnómón – sluneční hodiny. Na Malvazinecký hřbitov byl přenesen po zboření domu před rozšířením komunikace na Nádražní ulici, aby nepřekážel provozu. Kenotaf (symbolický hrob) Petra Fafka, Rely Fafkové, Liboslavy Fafkové a Liboslavy Fafkové ml. – Příslušníci rodiny byli popraveni za podporu výsadku Anthropoid a podíl na přípravách atentátu na Reinharda Heydricha. Petr Fafek byl příslušníkem československých legií na italské frontě.
Odraz v kultuře Dva bývalí zaměstnanci hřbitova – Jakub Sejkora a Josef Jeřábek – založili hudební uskupení Pláče kočka a debutové album této skupiny se jmenovalo Malvazinky a obsahovalo také písně inspirované tímto hřbitovem.
Poesiomat – 30. června 2021 byl na hřbitově uveden druhý poesiomat v Praze, který je z dílny Ondřeje Kobzy. Připomíná mimo jiné básníky, kteří jsou zde pohřbení.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky Seznam hřbitovů v Praze Malvazinky (album)
Externí odkazy
Historie hřbitova Malvazinky Jiří Peňás: Dobrá společnost na hřbitově. In: Lidovky.cz, 24. listopadu 2009. Historie a plánek hrobů
Malvazinky Kategorie:Hřbitovy na Smíchově Kategorie:Kulturní památky na Smíchově Kategorie:Postaveno v Česku 1876