Hlavní město Praha se běžně dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a 10 obvodů. 112 katastrálních území je v případě Prahy ze zákona územně totožných s evidenčními částmi obce.
57 městských částí na svém území vykoná svoji samostatnou působnost, z toho 22 větších městských částí má názvy podobné názvům správních obvodů (Praha 1 – Praha 22).
22 správních obvodů (Praha 1 – Praha 22) vykonává přenesenou působnost státní správy pro území stejnojmenné městské části, a případně pro území jedné či více menších městských částí.
10 obvodů, které jsou na úrovni okresů, nemá vlastní samosprávu. Používají se hlavně pro statistické účely (LAU1), používá je pošta a jsou podle nich vymezeny soudní obvody.
Členění hlavního města není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, evidenční, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Některé čtvrti však nejsou ani samostatnými evidenčními jednotkami a jsou součástí čtvrtě větší, která evidenční nebo samosprávnou územní jednotkou je.
Historie
Vývoj hlavního města Prahy jako jednotného města lze počítat od sloučení čtyř pražských měst v roce 1784 do královského hlavního města Prahy. V letech 1850–1901 pak k němu byly připojeny další čtyři části. Klíčovým mezníkem je vznik Velké Prahy v roce 1922. V roce 1960 byly k Praze připojeny dvě části, ke dvěma rozsáhlým vlnám připojování pak došlo v letech 1968 a 1974. Od té doby se území hlavního města Prahy zásadně nezměnilo. Žádná část se od hlavního města nikdy neodtrhla. Z původního vymezení slučovaných obcí a měst vychází zejména dnešní katastrální členění.
Před rokem 1922 byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů, značených římskými čísly. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1990 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech 1995–2002 však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15+10, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.
Katastrální území a evidenční části obce náhled|112 katastrálních území Prahy Praha je složena z celkem 112 katastrálních území. Stejně jako jinde v České republice se nejedná o jednotky územní samosprávy; podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Některá pražská katastrální území jsou územně shodná s celým územím některé pražské městské části. Z urbanistického hlediska má zástavba na mnohých pražských katastrálních územích charakter čtvrti či vesnice. Pražská katastrální území jsou územně totožná s vymezením pražských evidenčních částí obce (popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti k evidenční části obce, nikoliv podle příslušnosti k samosprávné městské části).
Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více obvodů Prahy nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady (katastrální území a evidenční část obce) jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného obvodu na úrovni okresu i do jiného správního obvodu.
Seznam katastrálních území
K 1. červenci 2016 byly ve státních rejstřících i na tabulích názvy tří částí Prahy uvedeny do souladu s názvy katastrálních území (Nedvězí u Říčan, Hájek u Uhřínevsi, Újezd u Průhonic).
V závorce jsou uvedeny městské části, do kterých katastrální území a část obce spadá (odlišné od obvodů na úrovni okresů a správních obvodů).. Benice (Praha-Benice) Běchovice (Praha-Běchovice) Bohnice (Praha 8) Braník (Praha 4) Břevnov (Praha 5, Praha 6) Březiněves (Praha-Březiněves) Bubeneč (Praha 6, Praha 7) Čakovice (Praha-Čakovice) Černý Most – v zákoně uveden jako Černý most (Praha 14) Čimice (Praha 8) Dejvice (Praha 6) Dolní Chabry (Praha-Dolní Chabry) Dolní Měcholupy (Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč) Dolní Počernice (Praha-Dolní Počernice) Dubeč (Praha-Dubeč) Ďáblice (Praha-Ďáblice) Háje (Praha 11) Hájek u Uhříněvsi (Praha 22) Hloubětín (Praha 10, Praha 14, Praha 9) Hlubočepy (Praha 5) Hodkovičky (Praha 4) Holešovice (Praha 7, Praha 1) Holyně (Praha-Slivenec) Horní Měcholupy (Praha 15) Horní Počernice (Praha 20) Hostavice (Praha 14) Hostivař (Praha 15) Hradčany (Praha 1, Praha 6) Hrdlořezy (Praha 9, Praha 10) Chodov (Praha 11) Cholupice (Praha 12) Jinonice (Praha 5, Praha 13) Josefov (Praha 1) Kamýk (Praha 12) Karlín (Praha 8) Kbely (Praha 19) Klánovice (Praha-Klánovice) Kobylisy (Praha 8) Koloděje (Praha-Koloděje) Kolovraty (Praha-Kolovraty) Komořany (Praha 12) Košíře (Praha 5) Královice (Praha-Královice) Krč (Praha 4) Křeslice (Praha-Křeslice) Kunratice (Praha-Kunratice) Kyje (Praha 14) Lahovice (Praha-Zbraslav) Letňany (Praha 18) Lhotka (Praha 4) Libeň (Praha 7, Praha 8, Praha 9) Liboc (Praha 6) Libuš (Praha-Libuš) Lipany (Praha-Kolovraty) Lipence (Praha-Lipence) Lochkov (Praha-Lochkov) Lysolaje (Praha-Lysolaje) Malá Chuchle (Praha-Velká Chuchle) Malá Strana (Praha 1, Praha 5) Malešice (Praha 10, Praha 9) Michle (Praha 4, Praha 10) Miškovice (Praha-Čakovice) Modřany (Praha 12) Motol (Praha 5) Nebušice (Praha-Nebušice) Nedvězí u Říčan (Praha-Nedvězí) Nové Město (Praha 1, Praha 2, Praha 8) Nusle (Praha 2, Praha 4) Petrovice (Praha-Petrovice) Písnice (Praha-Libuš) Pitkovice (Praha 22) Podolí (Praha 4) Prosek (Praha 9) Přední Kopanina (Praha-Přední Kopanina) Radlice (Praha 5) Radotín (Praha 16) Ruzyně (Praha 6) Řeporyje (Praha-Řeporyje, Praha 13) Řepy (Praha 17) Satalice (Praha-Satalice) Sedlec (Praha 6, Praha-Suchdol) Slivenec (Praha-Slivenec) Smíchov (Praha 5) Sobín (Praha-Zličín) Staré Město (Praha 1) Stodůlky (Praha 13, Praha-Řeporyje) Strašnice (Praha 3, Praha 10) Střešovice (Praha 6) Střížkov (Praha 8, Praha 9) Suchdol (Praha-Suchdol) Šeberov (Praha-Šeberov) Štěrboholy (Praha-Štěrboholy) Točná (Praha 12) Troja (Praha-Troja, Praha 8) Třebonice (Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha 13) Třeboradice (Praha-Čakovice) Uhříněves (Praha 22) Újezd u Průhonic (Praha-Újezd) Újezd nad Lesy (Praha 21) Veleslavín (Praha 6) Velká Chuchle (Praha-Velká Chuchle) Vinohrady (Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 10) Vinoř (Praha-Vinoř) Vokovice (Praha 6) Vršovice (Praha 10) Vysočany (Praha 3, Praha 9) Vyšehrad (Praha 2) Záběhlice (Praha 4, Praha 10) Zadní Kopanina (Praha-Řeporyje) Zbraslav (Praha-Zbraslav) Zličín (Praha-Zličín) Žižkov (Praha 10, Praha 3, Praha 8)
Historie katastrálních území Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1. 1. 1988 k vytvoření katastrálního území Černý Most, 1. 1. 1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.
Na současném území Prahy po vzniku katastrů vzniklo 9 nových katastrálních území (Černý Most, Háje, Hájek u Uhříněvsi, Holyně, Kamýk, Klánovice, Komořany, Újezd nad Lesy, Žižkov) a 8 jich zaniklo (sloučené Horní Krč a Dolní Krč, Chaby, Chvaly, Svépravice (Praha), Lipany (nezaměňovat se stejnojmenným katastrálním územím Lipany v městské části Praha-Kolovraty), Roztyly, Záběhlice u Zbraslavi, Žabovřesky).Tomáš Havrda, Karel Kuča: Urbanistický vývoj města – Výstup pro územně analytické podklady, červen 2010, pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy
Nejnověji vzniklými katastrálními územími byly: Černý Most: vzniklo rozhodnutími pléna NVP č. 20/3/P z 15. 5. 1986 a 7/10/P ze 17. 12. 1987 z částí katastrálních území Kyje, Horní Počernice a Hloubětín.Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008 Kamýk: vzniklo usnesením pléna NVP č. 10/5/P z 20. 10. 1988 z částí katastrálních území Modřany a Lhotka.
Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například Barrandov, Spořilov, Košík, Zahradní Město, Pankrác, Letná, Bubny, Zlíchov, Klíčov, Butovice, Klukovice, Kačerov, Jenerálka, Šárka, Strahov, Chodovec, Litochleby, Dubeček, Lázeňka, Netluky, Zmrzlík, Cikánka, Kateřinky, Hrnčíře, Pitkovičky, Lahovičky, Dolní Černošice, Kazín, Závist, Baně, Strnady a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.
Městské části (57) a správní obvody (1–22) Praha se dělí na 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů, kde část státní správy vykonává 22 městských částí s přenesenou působností. Tyto „velké“ městské části mají názvy Praha 1 – Praha 22 a stejným názvem se označují i celé jim svěřené správní obvody. Správní členění Prahy v některých oblastech nekopíruje hranice katastrálního členění a 27 ze 112 katastrálních území (k roku 2019) dělí hranice městských částí na dvě či více tzv. územně technických jednotek.Městské části a katastrální území hl. m. Prahy – mapka na stránkách Českého statistického úřadu
Městská část náhled|upright=1.3|57 městských částí Prahy
Území jednotlivých městských částí je vymezeno v příloze Statutu hlavního města Prahy výčtem katastrálních území a popisem průběhu hranice území. Není zajištěna skladebnost s katastrálním členěním a území městských částí se skládájí z celých katastrálních území i z jejich částí.
Z hlediska samostatné působnosti si je všech 57 městských částí rovno, všechny rovněž vykonávají určitý základní rozsah přenesené působnosti, vymezený jednotně v příloze č. 3 Statutu hl. m. Prahy. Přenesenou působnost v rozsahu rozšířeném o působnosti uvedené v příloze 4 Statutu hl. m. Prahy deleguje Statut hlavního města Prahy od roku 2001 pouze na 22 městských částí, jejichž zvláštní postavení je zdůrazněno jejich názvy (Praha 1 – Praha 22).
Správní obvod (1–22) náhled|upright=1.3|22 správních obvodů Prahy
Městské části Praha 1 až Praha 22 vykonávají přenesenou působnost státní správy na svém území i na území ostatních „malých“ městských částí. Praha se tak dělí na 22 správních obvodů, ve kterých vykonává přenesenou působnost 22 „velkých“ městských částí. Vykonávají ji od roku 2001 na základě Statutu hlavního města Prahy.
Správní obvody Praha 1, 2, 3, 9, 10 a 20 jsou totožné s územím stejnojmenných městských částí. Ostatní obvody zahrnují i další městské části, viz tabulka níže.