Rašeliník kostrbatý (Sphagnum squarrosum) je jednodomý mech, rostoucí ve volných, houbově měkkých zelených polštářích, především na podmáčené lesní půdě. Jako všechny rašeliníky dokáže dobře zadržovat vodu. Dobře se rozrůstá vegetativně i četnými výtrusy.
Popis Mohutný mech, 7–25 cm dlouhý, bledě až sytě zelený, vzácně i nahnědlá až naoranžovělý, s vyklenutou hlavičkou. Silné a vzpřímené lodyžky jsou tmavě zelené, 10–20 cm vysoké, větvené většinou jen v dolní části. Lístky na lodyžkách jsou široce jazykovité, až 2 mm dlouhé, se zaokrouhlenou třásnitou špičkou. Větevní lístky jsou na bázi široké, náhle v širokou uťatou špičku zúžené a nápadně od větvičky odstávající (= kostrbaté; odtud název druhu).
Sporofyt je tvořen kulovitou tmavohnědou tobolkou vyrůstající na prodloužených samičích větvích (pseudopodium) v horní části lodyžek.
Rozšíření Rašeliníkem kostrbatý se vyskytuje na vlhkých lesních půdách, bažinách a mokřadech. Je zvláště hojný v okolí lesních potůčků i v blízkosti stojatých vod. Nejvíce rozšířený je v středních a vyšších polohách ČR, v nadmořských výškách od 500–1500 m. V pohraničních horách Čech, v Brdech, na Českomoravské vrchovině, v Hrubém Jeseníku a Beskydech jde o poměrně častý druh, v níže položených oblastech vzácnější.
Možnost záměny V terénu dobře rozpoznatelný a těžko zaměnitelný druh díky kostrbatě odstálým větevním lístkům. Kostrbatě odstálé lístky může mít i příbuzný rašeliník oblý (Sphagnum teres), který je ovšem drobnější a štíhlejší a vytváří i žlutavě nebo žlutohnědě zbarvené formy.
Odkazy
Literatura RABŠTEJNEK, Otomar, PORUBA, Miroslav et SKUHROVEC, Josef. Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 114 s. https://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/klic/families/sphagnaceae.html
Externí odkazy
Článek o rašeliníku Stručná charakteristika
Kategorie:Rašeliníky