1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události
Československo 1. ledna – požár sedmipatrového domu v Havířově si vyžádal dvě oběti a tři vážně zraněné. Katastrofa odhalila nevybavenost hasičů – v sedmdesátitisícovém městě byl jen jeden požární vůz, v Ostravě neměli vysokozdvižnou plošinu ani plachtu pro seskok. 1. ledna – Nabyl účinnosti zákon o československé federaci. Československo bylo tvořeno Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou. Česká a Slovenská národní rada získaly postavení republikových parlamentů. 16. ledna se na Václavském náměstí v Praze na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil student Jan Palach (zemřel 19. ledna). 25. února – Na Václavském náměstí se upálil student SPŠ železniční v Šumperku Jan Zajíc. Státní bezpečnost nepovolila zorganizovat jeho pohřeb v Praze, pohřben byl 2. března ve Vítkově, odkud pocházel. 28. března – nepokoje v mnoha městech po vítězství Československa nad SSSR 4:3 hokejovém utkání na mistrovství světa. Došlo k útoku na kancelář Aeroflotu v Praze i k útokům proti sovětským vojákům rozmístěným na českém území.Popis událostí z pohledu tehdejších mocenských struktur viz 4. dubna – V Jihlavě se upálil delegát vysočanského sjezdu strany a reformní komunista Evžen Plocek. 17. dubna – Gustáv Husák nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka KSČ. 7. května – V Praze na Letné byl uveden do provozu nový stadion FC Sparta Praha se zastavěnou původní západní tribunou z první republiky. 15. května – Vyšlo první číslo komiksového časopisu Čtyřlístek 29. – 30. května – Nové vedení KSČ předložilo návrh realizační směrnice, která určovala nové směřování strany k byrokratickému a centralistickému řízení. 25. července – Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky 28. července – Při železniční nehodě v Bezděčíně zahynulo 23 lidí. 21. srpna – Masové demonstrace k prvnímu výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy potlačeny ozbrojenými složkami.Oficiální zpravodajství: ; archivní záběry: Film Srpen 1969; porevoluční perspektiva: Filip Rožánek: Srpen 1969: Češi proti Čechům Největší protesty se konaly v Praze (začaly již 20.8. 1969, kdy zemřeli 3 demonstranti a 2 příslušníci lidových milicí zasažení vlastní střelbou), v Brně a v Liberci. Odpor byl brutálně potlačen pořádkovými jednotkami armády, Bezpečnosti a Lidových milicí. V Brně byli zastřeleni dva lidé. Jednalo se o poslední velkou vlnu demonstrací proti nastolenému režimu na dalších téměř 20 let (Palachův týden od 15. ledna 1989). 22. srpna – Předsednictvo Federálního shromáždění ČSSR pod vedením Alexandra Dubčeka přijalo tzv. pendrekový zákon, který zpřísňoval tresty za protikomunistické projevy. 25. srpna – V Mladé Boleslavi byla spuštěna výroba automobilů Škoda 100 (skončila v roce 1977). 15. října – Byl přijat zákon o odložení všeobecných voleb, které se měly původně konat již v roce 1968. Důvodem odkladu byly zejména chystané prověrky v KSČ. 28. října – Na nádvoří zámku ve Vsetíně se sebeupálil historik a archivář Bohumil Peroutka; šlo pravděpodobně o poslední případ ze série sebeupálení na protest proti společenské a politické normalizaci v ČSSR. 27. listopadu – Vláda vyhlásila programové prohlášení o služebně politickém hodnocení všech pracovníků. 23. prosince – Vláda vydala nařízení o absolutním plánování, které znamenalo obnovení a nutnost striktního dodržování centrálního plánu.
Svět 20. ledna – Richard Nixon se stal 37. prezidentem USA. 22. ledna – Sovětský voják Viktor Iljin spáchal v Moskvě neúspěšný atentát na Leonida Iljiče Brežněva. 30. ledna – Beatles odehráli svůj poslední veřejný koncert na střeše londýnského sídla společnosti Apple Records. 3. února – Jásir Arafat byl jmenován vůdcem OOP. 9. února – K prvnímu letu odstartoval Boeing 747. 2. března – Poprvé vzlétl nadzvukový dopravní letoun Concorde. 12. března – Paul McCartney se v Londýně oženil s Lindou Eastman. 20. března – John Lennon se v Gibraltaru oženil s Yoko Ono. 4. dubna – V Houstonu kardiochirurg Denton Cooley implantoval první umělé srdce na světě; 47letý pacient Haskell Karp s ním žil cca 64 hodin. 7. dubna – Vydán první RFC dokument. 15. června – Francouzským prezidentem zvolen Georges Pompidou. Úřadu se ujal 20. června. 28. června – V New Yorku vypukly Stonewallské nepokoje. 9. července – Španělsko vyhlásilo Gibraltaru úplnou hospodářskou blokádu v odpověď sepsání britské ústavy pro gibraltarské území. 14. července – El Salvador zaútočil na Honduras, tato tzv. Fotbalová válka skončila o čtyři dny později příměřím díky intervenci OAS. 20. července – Přistál na Měsíci lunární modul Eagle s astronauty Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem. 21. července – Americký astronaut Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na povrch Měsíce. 9. srpna – Členové kultu pod vedením Charlese Mansona zavraždili těhotnou herečku Sharon Tate a její přátele: Abigail Folger, Wojciecha Frykowskiho a hollywoodského kadeřníka Jay Sebringa v domě Sharon Tate a jejího manžela Romana Polańskeho v Los Angeles. Zabit byl také Steven Parent, který právě odcházel z návštěvy domovníka. 15.–18. srpna proběhl na farmě poblíž amerického města Bethel hudební festival Woodstock. 5. října – Ve Velké Británii měl premiéru komediální seriál Monty Python's Flying Circus. 21. října – Willy Brandt nastoupil do úřadu kancléře Německé spolkové republiky. 10. listopadu – Americká televizní síť NET odvysílala první díl dětského pásma Sesame Street. 19. listopadu – Přistál na Měsíci lunární modul Intrepid s astronauty Charlesem Conradem a Alanem Beanem. Téhož dne vystoupili oba astronauti na povrch Měsíce. Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu. prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů v USA. Vznikla ústava Gibraltaru, která umožnila obyvatelům samosprávu pod poručenstvím britského vojenského guvernéra. japonští geologové našli v Antarktidě meteority. vědečtí pracovníci na Harvardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium. Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX. Anton Szandor LaVey napsal Satanistickou Bibli.
Věda 19. listopadu – Apollo 12 přistálo na Měsíci, astronauté Charles Conrad a Alan Bean vystoupili na povrch.
Kultura 6. listopadu – John Lennon & Yoko Ono vydali v Anglii své druhé album Wedding Album
Sport 20. listopadu – Brazilská fotbalová ikona Pelé dal svůj 1000. gól
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Murray Gell-Mann Nobelova cena za chemii – Derek Barton, Odd Hassel Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Max Delbrück, Alfred Hershey, Salvador Luria Nobelova cena za literaturu – Samuel Beckett Nobelova cena za mír – Mezinárodní organizace práce Nobelova pamětní cena za ekonomii – Ragnar Frisch, Jan Tinbergen
Narození
Česko náhled|upright|David Ondříček (* 23. června; režisér)3. ledna – Pavel Petr, básník 12. ledna – Jolana Voldánová, moderátorka a novinářka 20. ledna – Petr Kaňkovský, hokejbalista, mistr světa z roku 1998 21. ledna – Varhan Orchestrovič Bauer, skladatel a dirigent 10. února – Viktor Dyk, zpěvák a skladatel 16. února – Jaroslav Kmenta, novinář 18. února – Kateřina Thorová, psycholožka, spoluzakladatelka APLA ČR a NAUTIS 25. února – Henryk Mrejzek, fotograf 4. března – Eva Vejmělková, herečka, poetka a scenáristka 16. března – Šárka Rezková, zpěvačka a podnikatelka 13. dubna – Michal Pohanka, politik 15. duben – Lenka Bartolšicová, divadelní herečka 21. dubna – Marek Pakosta, volejbalista 27. dubna – Jan Bauer, politik 2. května – Karel Dobrý, herec 9. května Tomáš Cikrt, novinář a politik Zdeněk Koudelka, právník 27. května – Jiří Dienstbier mladší, politik 23. června – David Ondříček, režisér 30. června – Lucie Výborná, moderátorka a novinářka 8. července – Roman Šmucler, lékař, moderátor 14. července – Jaroslav Sakala, skokan na lyžích 3. srpna – Ozren Mutak, český klasický kytarista a hudební pedagog chorvatského původu 15. září – Vlastimil Vojtěch Protivínský, římskokatolický kněz 23. září – Jan Suchopárek, fotbalista 28. září – Ondřej Kepka, herec a režisér 24. října – Jana Berkovcová, politička 25. října – Josef Beránek, hokejista 30. října – Stanislav Gross, politik († 16. dubna 2015) 13. listopadu – Patrik Augusta, lední hokejista 15. listopadu – Radka Prokopová, podnikatelka 29. listopadu – Pavel Klusák, hudební publicista 4. prosince – Robert Jašków, herec 14. prosince – Dan Bárta, zpěvák
Svět náhled|upright|Michael Schumacher (* 3. ledna) náhled|upright|Jennifer Aniston (* 11. února) náhled|upright|Javier Bardem (* 1. března) náhled|upright|Dennis Bergkamp (* 10. května) náhled|upright|Cate Blanchettová (* 14. května) náhled|upright|Steffi Grafová (* 14. června) 3. ledna – Michael Schumacher, německý automobilový závodník 5. ledna – Marilyn Manson, americký umělec 6. ledna – Norman Reedus, americký herec a model 12. ledna – J Allard, americký viceprezident korporace a šéf architektury XNA v Microsoftu 14. ledna – Jason Bateman, americký herec 23. ledna – Brendan Shanahan, bývalý kanadský hokejista 27. ledna – Éliette Abécassisová, francouzská spisovatelka 31. ledna – Rafael Guijosa, španělský házenkář 1. února – Gabriel Batistuta, argentinský fotbalista 11. února – Jennifer Aniston, americká herečka 12. února – Darren Aronofsky, americký filmový režisér, scenárista a producent 15. února – Anja Andersenová, dánská házenkářka 18. února – Alexandr Mogilnyj, ruský lední hokejista 21. února – James Dean Bradfield, zpěvák, skladatel a kytarista skupiny Manic Street Preachers 22. února – Brian Laudrup, bývalý dánský fotbalista 26. února – Chris Willis, americký zpěvák, textař, hudební skladatel a producent 1. března – Javier Bardem, španělský herec 9. března – Vladimír Kinder, bývalý slovenský fotbalista 20. března – Fabien Galthié, francouzský ragbista 24. března – Stephan Eberharter, bývalý rakouský lyžař 2. dubna – Mariella Ahrensová, německá herečka 18. dubna – Vladimir Cyplakov, běloruský hokejista a trenér († 14. prosince 2019) 20. dubna – Felix Baumgartner, rakouský parašutista a BASE jumper 25. dubna – Renée Zellweger, americká herečka 26. dubna – Roman Pomajbo, slovenský herec 10. května – Dennis Bergkamp, nizozemský fotbalista 16. května David Boreanaz, americký herec Yannick Bisson, kanadský herec Maxmilián Lichtenštejnský, syn lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. 19. května – Thomas Vinterberg, dánský filmový režisér 25. května – Anne Heche, americká herečka, scenáristka a producentka († 12. srpna 2022) 11. června – Peter Dinklage, americký herec 11. června – Steffi Grafová, bývalá německá tenistka 15. června Cédric Pioline, bývalý francouzský tenista Ice Cube, americký herec, zpěvák a skladatel Oliver Kahn, bývalý německý fotbalový brankář 6. července – Christopher Scarver, americký vrah, který ve věznici zabil vraha Jeffreyho Dahmera 7. července – Joe Sakic, kanadský lední hokejista 24. července – Jennifer Lopez, americká herečka a zpěvačka 30. července – Simon Baker, australský herec 4. srpna Max Cavalera, americký hudebník Jojo Moyesová, britská novinářka a spisovatelka 6. srpna – Naomi Išida, japonská designérka († 18. července 2019) 11. srpna Jevhen Kryvošejcev, ruský horolezec Vanderlei de Lima, bývalý brazilský atlet 14. srpna – Tracy Caldwellová, americká chemička a astronautka 17. srpna – Donnie Wahlberg, americký herec 18. srpna – Edward Norton, americký herec 19. srpna Nate Dogg, americký hudebník († 15. března 2011) Matthew Perry, americký herec († 28. října 2023) 21. srpna – Nathan Jones, australský wrestler 28. srpna – Pierre Turgeon, bývalý kanadský hokejista 5. září – Dweezil Zappa, americký kytarista 11. září – Ismaila Lassissi, ragbista Pobřeží slonoviny 17. září