Denver Broncos je profesionální klub amerického fotbalu, který sídlí v Denveru ve státě Colorado. V současné době je členem West Division (Západní divize) American Football Conference (AFC, Americké fotbalové konference) National Football League (NFL, Národní fotbalové ligy). Broncos vznikli v roce 1960 a byli zakládajícím členem American Football League, v roce 1970 se připojili k NFL. Tým ovládá trust Pata Bowlena. Domácí utkání hrají od roku 2001 na Sports Authority Field at Mile High, předchozích čtyřicet let hráli na Mile High Stadium.
Během působení v AFL a prvních sedmi sezónách v NFL byli Broncos stěží konkurenceschopní, první kladnou sezónu v počtu vítězství zaznamenali až v roce 1973. Nicméně již o čtyři roky později se dostali do play-off a následně postoupili až do Super Bowlu XII. Od sezóny 1975 patří Broncos k nejúspěšnějším týmům; od tohoto roku zaznamenali pouze šest záporných sezón (více porážek jak vítězství), na druhou stranu získali osmkrát titul v konferenci AFC a třikrát trofej pro vítěze Super Bowlu. S osmi účastmi v Super Bowlu jsou aktuálně druzí v rámci celé NFL spolu s Dallas Cowboys a Pittsburgh Steelers, vedou New England Patriots s devíti starty. Na druhou stranu mají Broncos ze všech týmů nejvíc porážek v Super Bowlu (5). Pět hráčů Broncos je členy Síně slávy profesionálního amerického fotbalu: John Elway, Floyd Little, Gary Zimmerman, Shannon Sharpe a Terrell Davis.
Historie Broncos
1960–1969: Americal Football League Denver Broncos byli založeni 14. srpna 1959 poté, co Bob Howsam získal licenci k provozování klubu v rámci nově založené American Football League. Broncos zvítězili v prvním utkání AFL všech dob, když 9. září 1960 porazili Boston Patriots 13:10. 5. srpna 1967 se pak stali prvním týmem AFL v historii, který porazil tým z NFL, v předsezónním přípravném utkání zdolali 13:7 Detroit Lions.
V roce 1965 byli Broncos blízko k odchodu z Denveru, ale pak vlastnictví klubu převzala skupina místních obchodníků a rozhodla se tým přebudovat. Klíčovou postavou v tomto snažení byl Floyd Little, první hvězdný hráč Broncos, který přišel do klubu v roce 1967. Přesto se Broncos stali jediným týmem v desetileté historii AFL, který se ani jednou nedostal do finále soutěže, a který rovněž ani jednou nezaznamenal v jediné sezóně víc vítězství než porážek.
1970–1982 V roce 1972 Broncos najali jako hlavního trenéra bývalého kouče Stanfordovy Univerzity Johna Ralstona. Ten byl o rok později vyhlášen trenérem konference AFC poté, co Denver dovedl k 7 vítězstvím, 5 porážkám, 2 remízám a první kladné sezóně v historii klubu. Během pětiletého působení u Broncos Ralston zaznamenal tři kladné sezóny, ale přestože klub v roce 1976 přivedl k devíti vítězstvím a pouze pěti porážkám, stejně se ani jednou nedostal do play-off. Během následující sezóny několik významných hráčů veřejně vyjádřilo svou nespokojenost s Ralstonem, což brzy vedlo k jeho rezignaci.
Na jeho místo byl angažován Red Miller, dlouholetý trenér Offensive a Defensive line v různých týmech, a právě jeho zásluhou vznikla obávaná obrana „Orange Crush“ (podle populární oranžové limonády). Ve spolupráci se stárnoucím Quarterbackem Craigem Mortonem Broncos zaznamenali rekordní sezónu 1977, ve které dvanáctkrát zvítězili, pouze dvakrát prohráli a poprvé v historii klubu se dostali do play-off. Nakonec prošli až do Super Bowlu XII, ve kterém podlehli 10:27 Dallas Cowboys, Mortonově bývalému klubu.
V roce 1981 prodal Gerald Phipps, majitel Broncos, klub kanadskému finančníkovi Edgaru Kaiserovi mladšímu. V roce 1984 se majitelem stal Pat Bowlen, který v roce 2004 svěřil vedení klubu rodinnému trustu. I nadále se podílel na každodenním chodu klubu, jenže pak musel v roce 2014 kvůli pokračující Alzheimerově chorobě předat vedení klubu Joe Ellisovi.
1983–1998: Éra Johna Elwaye vlevo|náhled|John Elway (v oranžovém) v utkání proti Falcons v sezóně 1985. Když se v roce 1981 připojil k Broncos Dan Reeves, stal se nejmladším trenérem a zároveň viceprezidentem v NFL. Jeho největším úspěchem bylo získání v roce 1983 Quarterbacka Johna Elwaye, který hrával univerzitní fotbal za Stanfordovu univerzitu. Elway byl původně draftován jako první hráč celkově týmem Baltimore Colts, po draftu nicméně prohlásil, že za Colts hrát nechce a místo toho bude hrát v Major League Baseball za New York Yankees, kterými byl také draftován. Broncos patřili mezi týmy, za které byl Elway ochotný hrát, a tak se Colts a Broncos domluvili na přestupu. Před Elwayovým příchodem měli Broncos během 24 sezón 23 různých startujících Quarterbacků.
Reeves a Elway během dvanáctileté spolupráce dovedli Broncos k šesti účastem v play-off, pěti divizním titulům v AFC West, třem titulům v konferenci AFC a třem účastem v Super Bowlu. Všechna tři utkání ovšem Broncos prohráli, v roce 1986 s New York Giants 20:39, o rok později s Washington Redskins 10:42 a v roce 1989 s San Francisco 49ers 10:55; poslední skóre je nejvyšší porážkou, jakou kdy jakýkoliv tým v Super Bowlu utrpěl. Poslední roky spolupráce dvojice Reeves-Elway byly poznamenána spory, protože Reeves v roce 1991 vyhodil Elwayova oblíbeného koordinátora ofenzívy Mikea Shanahana a převzal jeho povinnosti. Navíc Reeves draftoval mladého Quarterbacka Tommyho Maddoxe z Kalifornské univerzity namísto toho, aby draftoval Wide receivera, který by pomohl Elwayovi. Reeves byl propuštěn po sezóně 1992 a místo trenéra zaujal jeho chráněnec a přítel Wade Phillips, který předtím působil jako koordinátor defenzívy Broncos. Phillips byl propuštěn po průměrné sezóně 1994, ve které management cítil, že ztratil kontrolu nad týmem.
V roce 1995 se vrátil Mike Shanahan, tentokrát jako hlavní trenér a jako první věc draftoval Running backa Terrella Davise. V sezoně 1996 se Broncos stali nejvýše nasazeným týmem v konferenci AFC poté, co v základní části zvítězili ve 13 zápasech a pouze třikrát prohráli, ovšem v AFC Divisional round je překvapivě vyřadili poměrem 27:30 Jacksonville Jaguars. V sezóně 1997 Elway a Davis dovedli Broncos k prvnímu vítězství v Super Bowlu, když zdolali obhájce titulu Green Bay Packers 31:24. Elway zkompletoval pouze 13 přihrávek z 22, nepřihrál ani na jeden touchdown a hodil jednu interception, zatímco Davis naběhal 157 yardů, připsal si rekordní 3 běhové touchdowny a byl jmenován Nejužitečnějším hráčem utkání. A to i přesto, že v utkání trpěl migrénou, kvůli které měl rozmazané vidění. O rok později Denver titul obhájil, když v Super Bowlu zdolal Atlantu Falcons 34:19, kterou tehdy vedl bývalý hlavní trenér Broncos Dan Reeves. Elway byl jmenován Nejužitečnějším hráčem utkání poté, co zkompletoval 18 přihrávek z 29 pro 336 yardů, a připsal si jeden touchdown a jednu interception.
1999–2011 náhled|vlevo|200px|Quarterback Broncos Jay Cutler v sezóně 2007. John Elway odešel do důchodu po sezoně 1998 a startujícím Quarterbackem se na další čtyři sezóny stal Brian Griese. Do play-off se tým pod jeho vedením dostal pouze v roce 2000, kdy vypadl v prvním kole s pozdějšími vítězi Super Bowlu Baltimore Ravens. Grieseho nahradil bývalý Quarterback Cardinals Jake Plummer a dvakrát za sebou dostal Denver do play-off, zde byli ovšem Broncos dvakrát rozdrceni Indianapolis Colts. O rok později byli Broncos po základní části nejlepší ze všech týmů v konferenci AFC a dokonce se jim v play-off podařilo porazit obhájce titulu New England Patriots, ve finále konference ale podlehli Pittsburgh Steelers 17:34. Na začátku sezóny 2006 držela Denver nad vodou především obrana a Plummer byl pro neuspokojivé výkony nahrazen nováčkem Jayem Cutlerem, do play-off se ovšem Broncos stejně nedostali.
Cutler jako startující Quarterback nedokázal tým protlačit do play-off ani v jedné ze dvou následujících sezón, což nakonec vedlo k odvolání trenéra Mikea Shanahana, který v Denveru strávil 14 sezón, a stal se nejdéle působícím a nejúspěšnějším koučem v historii klubu. Dva týdny po Shanahanově odvolání se novým hlavním trenérem stal bývalý koordinátor ofenzívy New England Patriots Josh McDaniels, o tři měsíce později byl získán z Chicaga Bears Quarterback Kyle Orton výměnou za Jaye Cutlera.
Pod McDanielsem a Ortonem Broncos překvapili drtivým nástupem do sezóny 2009, když zvítězili ve všech šesti úvodních utkáních, jenže pak uhráli z deseti zápasů pouze dvě vítězství a do play-off se nedostali. O rok později dokonce stanovili díky bilanci 4 vítězství, 12 porážek nový negativní rekord klubu. McDaniels byl ještě před koncem sezóny propuštěn a dočasným hlavním trenérem se stal trenér Running backů Eric Studesville, který pro poslední tři utkání dosadil na místo startujícího Quarterbacka nováčka Tima Tebowa, jehož si klub vybral v prvním kole Draftu NFL.
Po sezóně 2010 povýšil Joe Ellis na prezidenta týmu, zatímco John Elway se vrátil jako výkonný viceprezident fotbalových operací. Tato dvojice následně najala jako nového hlavního trenéra Johna Foxe. Po špatném startu do sezóny 2011 a jediném vítězství z pěti utkání byl Kyle Orton definitivně nahrazen Timem Tebowem, který následně dovedl tým k osmi vítězstvím a stejnému počtu porážek, a první účasti Broncos v play-off od roku 2005.
2012–2015: Éra Peytona Manninga V březnu 2012 uzavřeli Broncos pětiletou smlouvu za 96 milionů dolarů s bývalým dlouholetým Quarterbackem Indianapolis Colts Peytonem Manningem, který vynechal celou sezónu 2011 kvůli několika operacím krku. To vedlo k tomu, že Broncos následně vyměnili nepotřebného Tima Tebowa do New York Jets. Základní část sezóny ukončil Denver jako nejlepší tým konference AFC s bilancí 13 vítězství a pouze 3 porážky, následně ovšem vypadl s budoucími šampiony Super Bowlu Baltimore Ravens 35:38 pod druhém prodloužení. O rok později Broncos svou bilanci zopakovali, a po zdolání San Diego Chargers a New England Patriots se dostali až do Super Bowlu XLVIII. Zde ovšem byli drtivě poraženi Seattle Seahawks 8:43, Peyton Manning byl alespoň jmenován Nejužitečnějším hráčem NFL a zároveň Ofenzivním hráčem roku.
Před začátkem sezony 2014 Broncos oznámili, že Pat Bowlen, majitel klubu od roku 1984, se vzdal kontroly nad týmem, aby mohl všechnu energii vložit do boje s Alzheimerovou nemocí. To vedlo k tomu, že prezident týmu Joe Ellis a generální manažer John Elway převzali kontrolu nad klubem. Denver ukončil základní část s dvanácti vítězstvími a čtyřmi porážkami, v AFC Divisional Play-off ovšem překvapivě prohrál s Indianapolis Colts 13:24. Druhý den po porážce se Broncos a hlavní trenér John Fox dohodli na ukončení spolupráce a o týden později byl jmenován novým trenérem Gary Kubiak, který v letech 1983 až 1991 působil jako náhradní Quarterback za Johnem Elwayem a v letech 1995 až 2005 jako koordinátor ofenzívy Broncos. Posílený Denver zopakoval bilancí z předchozí sezóny (12-4) a byl nasazen do play-off jako jednička v konferenci AFC, přestože Peyton Manning měl statisticky nejhorší sezónu od roku 1998 a některé zápasy odehrál jako startující hráč Brock Osweiler. V play-off už si Manning vzal svou pozici zpátky a dovedl svůj tým k vítězství nad Pittsburgh Steelers 23:16, poté nad New England Patriots 20:18 a v Super Bowlu L 24:10 nad Carolinou Panthers.
Rivality Denver Broncos mají tři rivaly v AFC West – Kansas City Chiefs, Los Angeles Chargers a Oakland Raiders. Všechny tři týmy, spolu s Broncos, byly zakládajícími členy American Football League (AFL), zároveň byli všichni v divizi AFL Western. V té době (1960-1969) ovšem byli Broncos stěží konkurenceschopní a tak měli se svými divizními soupeři bilanci 10 vítězství, 45 porážek a 1 remíza.
Divizní Kansas City Chiefs Broncos sehráli s Chiefs několik památných zápasů, především pak v době, kdy byl startujícím Quarterbackem Denveru John Elway, tedy v letech 1983 až 1998. Broncos porazili Chiefs na jejich stadionu Arrowhead Stadium v druhém kole play-off roku 1997 při cestě k získání prvního Super Bowlu, na druhou stranu Chiefs mají lepší vzájemnou bilanci v poměru 59–55, včetně zápasů ve vyřazovací části.
Oakland Raiders