Brno () je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Město o rozloze 230,18 km² má obyvatel a v jeho metropolitní oblasti žije asi 700 tisíc obyvatel. Brnem protékají řeky Svratka a Svitava, které se v jižní části města slévají.
Město je centrem soudní moci v České republice, neboť v něm sídlí Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud i Nejvyšší státní zastupitelství. Je také významným administrativním střediskem, protože zde sídlí státní orgány s celostátní kontrolní působností a další důležité instituce, jako veřejný ochránce práv,Veřejný ochránce práv – kontakt Úřad pro ochranu hospodářské soutěžeOficiální stránky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V Brně je zákonem zřízeno studio České televizeStatut ČT — Vše o ČT — Česká televize a Českého rozhlasu. Od roku 1777 je Brno sídlem římskokatolické brněnské diecéze.
Město je střediskem vysokého školství s 29 fakultami deseti univerzit a dalších vysokých škol s téměř 65 tisíci studenty.https://www.brno.cz/obcan/skolstvi-vzdelavani/vysoke-skoly/ Mezi dříve dominující strojírenské závody ve městě patří Zbrojovka, výrobce traktorů Zetor, Královopolská či První brněnská strojírna, producent ložisek ZKL a další. V 19. století díky rozvinutému textilnímu průmyslu získalo Brno přezdívku „rakouský“ či „moravský Manchester“, v 21. století se díky vývoji informačních technologií zmiňuje jako „české“ či „moravské Silicon Valley“.
Na Brněnském výstavišti jsou od roku 1928 konány velké mezinárodní výstavy a veletrhy, největší z nich je Mezinárodní strojírenský veletrh. Rozsáhlý areál výstaviště je jednou z kulturních památek města. Brno proslulo i coby dějiště velkých motoristických závodů, jejichž tradice sahá do 30. let 20. století. K nejvýznamnějším závodům na blízkém Masarykově okruhu patří Grand Prix ČR, součást seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů.Automotodrom Brno Od roku 1998 hostí Brno hojně navštěvovanou mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis.Ignis Brunensis: O festivaluIgnisBrunensis.cz: Celková návštěvnost festivalových akcí
K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov utvářející charakteristické panorama města. Druhým dochovaným hradem na území města je Veveří, kdysi vybudovaný nad řekou Svratkou a dnes se tyčící nad Brněnskou přehradou. Významnou památkou meziválečné architektury je funkcionalistická vila Tugendhat, patřící mezi Světové dědictví UNESCO. V Brně se nachází 14 národních kulturních památek. Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací, na území města se také nachází dvě městské památkové zóny, jedna vesnická památková zóna a jedna archeologická památková rezervace. K turisticky atraktivním lokalitám patří i Chráněná krajinná oblast Moravský kras, jejíž nejjižnější část zasahuje na území města. Brno je rovněž vinařskou obcí v rámci Velkopavlovické vinařské podoblasti.
Název
Jméno je poprvé doloženo ve 12. století v podobě Brnen (zapisováno též Brenne, Brynen, Birnen a podobně) a vztahovalo se k místnímu hradu. První písemná zmínka o Brně vztahující se k roku 1091 je z Kosmovy kroniky, kde je psáno: „Český král Vratislav I. vtrhl s vojskem na Moravu a oblehl hrad Brno…“ Jméno hradu bylo jmenný tvar přídavného jména brnný – „hliněný“, odvozený od podstatného jména brn – „hlína, kal, špína“. Hrad tak byl pojmenován podle polohy na hlinitém místě (vrchu). Označení hradu bylo přeneseno v podobě Brnno (střední rod téhož přídavného jména ve jmenném tvaru) na osadu v jeho sousedství. Z českého Brnno pocházejí i latinské (Brunna) a německé (Brünn) pojmenování města. Židovský název města zní v hebrejštině מברונא (Brona), v jidiš ברין (Brin).
Mezi lety 1949 a 1992 bylo Brno oficiálně označováno jako „krajské město Brno“, předtím neslo název „Zemské hlavní město Brno“, který se ujal v době první republiky, ačkoli Brno bylo hlavním městem již dávno předtím. Na některých starších dokumentech (mapách, různých listinách apod.) lze nalézt označení „Královské hlavní město Brno“.
Podle města Brna byl pojmenován lehký kulomet BREN (no + field),M1918 Browning Automatic Rifle známá zbraň druhé světové války, používaná především armádou Spojeného království. Také například kulinářská specialita brněnský řízek nebo malý asteroid „2889 Brno“,Minor Planet Names: Alphabetical List objevený astronomem Antonínem Mrkosem.
V brněnské mluvě zvané hantec, jejíž užívání dnes již není zcela běžné, se Brno označuje jako Brnisko nebo Bryncl, možné je také označení Štatl,Abstrakt článku Brněnský štatl. Mezi mýtem, subkulturou, zdrojem identity a „obchodní značkou“? v časopisu Český lid (anglicky) které je ze zmíněných tří nejtypičtější mezi rodilými obyvateli, i když původně označuje spíše jen centrum Brna.
Historie
náhled|upright|Stará radnice, nejstarší světská budova ve městě Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky na katastru dnešní Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století.
Počátky, středověk a novověk náhled|vlevo|Rytina Brna v roce 1593 První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu a byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století.
Dějiny města Brna byly vždy pevně svázány s dějinami Moravy, již v 11. století od dob údělných knížectví na Moravě Brno zastávalo mimořádně důležitou úlohu ve správě země. Ražba mincí v Brně začala v 11. století, kdy zde brněnská knížata razila nejstarší brněnský denár.Historie města Brna – Statutární město Brno První písemná zmínka o Brně je v Kosmově kronice roku 1091. Roku 1243 byla Brnu udělena práva městská, v polovině 13. století byl založen hrad Špilberk,Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna roku 1292 bylo tehdejšímu královskému městu Brnu uděleno právo volit rychtáře. V roce 1324 založila královna Eliška Rejčka na Starém Brně kostel Nanebevzetí Panny Marie, dnes baziliku a místo jejího posledního odpočinku. V Brně sídlila od poloviny 14. do začátku 15. století Janem Jindřichem založená moravská větev Lucemburků, moravských markrabat.Jan Jindřich, markrabě moravský z rodu Lucemburků , brno.cz Poslední moravský Lucemburk Jošt byl na podzim 1410 dokonce zvolen římským králem, začátkem následujícího roku ale zemřel na Špilberku. Je pohřben v kostele svatého Tomáše, který založil jeho otec Jan Jindřich.Jošt Lucemburský (Moravský), markrabě moravský a braniborský, zvolený král římský , brno.cz
V Brně byl markraběcí dvůr, zasedal zde moravský zemský sněm a další vrcholné politické instituce tehdejší Moravy. Brno je bývalé moravské hlavní město a od středověku je zejména spolu s Olomoucí jejím historicky nejvýznamnějším městem.
V roce 1777 bylo založeno brněnské biskupství,Biskupství brněnskéKatedrála brněnského biskupství na Petrově je vyobrazena na české desetikorunové minci. roku 1839 přijel do Brna první vlak z Vídně, čímž začal provoz parostrojní železnice na území dnešní České republiky.První parní vlak do dnešního Česka přijel z Vídně do Brna — Doprava — ČT24 — Česká televize Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšířeno připojením 20 okolních katastrálních území. V letech 1859–1864 bylo zbořeno téměř kompletně celé městské opevnění, v letech 1896–1916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace,Historie města – Statutární město Brno při níž bylo asi 240 domů nahrazeno novostavbami nebo zcela odstraněno. Roku 1869 v Brně poprvé na území dnešního Česka vyjela do ulic města tramvaj, tehdy tažena koňmi.
náhled|Neúspěšné obléhání Brna Švédy v roce 1645
Brno hlavním městem Moravy
náhled|vlevo|upright|Znak Markrabství moravského v Knize stavu panského s vyobrazenou vedutou Brna (rok 1670) náhled|Mapa Brna a pevnosti Špilberk (kolem roku 1698) Před několika staletími bylo Brno po dlouhou dobu ve sporu s Olomoucí o postavení hlavního města Moravy. Tento spor zřejmě zapříčinil kníže Břetislav I., který v roce 1055 rozdělil Moravu na dvě navzájem nezávislá území, olomoucký a brněnský úděl, později vznikl i samostatný znojemský úděl. To vedlo k decentralizaci moci a vzniku tří, později znovu dvou center na Moravě. Znovusjednocení Moravy započalo roku 1182 z vůle římskoněmeckého císaře Fridricha I. Barbarossy vznikem Markrabství moravského. V roce 1348 za vlády markraběte a krále Karla byl zřízen moravský zemský soud a moravské zemské desky, oboje zároveň v Brně a v Olomouci, ale pozice hlavního města Moravy byla stále nejasná, přestože oficiálně byla vždy první uváděna Olomouc. Byla totiž větší a ekonomicky silnější, byla sídlem biskupa, později univerzity, měla výhodnější polohu blíže centru země (Moravy).
Brno bylo naproti tomu sídlem markraběte (moravského vládce) a později hrála roli i blízkost rakouské metropole Vídně. Moravský zemský sněm, jenž byl od 14. století zákonodárnou institucí v markrabství, zasedal střídavě v obou městech (krátkou dobu i ve Znojmě), stejně tak zemský soud zasedal střídavě a zemské desky byly také vedeny v obou městech. Olomouc však měla po dlouhou dobu výhodnější postavení než Brno, a to až do třicetileté války, kdy byl v Brně roku 1636 zřízen královský tribunál, instituce natolik významná, že se Brno stalo de facto jediným hlavním městem Moravy, ne však nadlouho.
náhled|Pevnostní město Brno kolem roku 1700 s barokním bastionovým opevněním a citadelou na Špilberku Nejvýznamnějším milníkem sporu se stal až přelom let 1641–1642. V roce 1641 markrabě a císař Ferdinand III. nařídil, aby byl zemský sněm i soud spolu s královským tribunálem a zemskými deskami trvale přemístěn z Olomouce do Brna, čímž bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu v obou městech.Přemístění zemského soudu s královským tribunálem a zemskými deskami do Brna Roku 1642 se Olomouc vzdala švédskému vojsku a tím těžce upadl její politický význam na Moravě ve prospěch Brna, tehdy byly do Brna také přemístěny celé zemské desky, a Brno se poté definitivně stalo jediným politickým centrem země.
Avšak konečné vyřešení sporů o hlavní město Moravy mezi Brnem a Olomoucí náleží až markrabímu a císaři Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem trvale. To bylo později potvrzeno i zemskou ústavou,§ 6 císařského patentu ze dne 30. prosince 1849, č. 18/1850 ř. z., Ústava zemská pro markrabství Moravské stejně jako např. působením Vrchního zemského soudu, jehož působnost se ale nevztahovala jen na celou Moravu, ale i na Rakouské Slezsko.
Brno pak bylo hlavním městem Moravy až do roku 1928, kdy byla Země Moravská sloučena se Zemí Slezskou. Poté bylo Brno zemským hlavním městem Země Moravskoslezské. Nakonec byla roku 1948 komunistickou vládou zrušena moravskoslezská zemská samospráva a s ní zanikla i pozice jejího hlavního města. Moravské zemské desky jsou dnes národní kulturní památkou a jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně.
První polovina 20. století náhled|vlevo|Ovocný trh, dnešní Malinovského náměstí, v roce 1907 V roce 1896 začala Velká asanace Brna, během které bylo zbouráno na 200 budov v centru města, včetně několika nejhodnotnějších památek města. Podle kritiků tak Brno ztratilo svou historii. V historickém centru města, podobně jako v jiných velkých městech Československa, byli Čechoslováci v menšině. Aby se naopak Němečtí Moravané stali menšinou, byla roku 1919 k Brnu připojena dvě sousední města Královo Pole a Husovice a 21 dalších obcí.Vzniklo tak tzv. Velké Brno s asi 7× větší rozlohou a počtem obyvatel asi 222 tisíc oproti původním asi 130 tisícům.Výstava Velké Brno náhled|Ještě počátkem 20. století převládala v Brně němčina nad češtinou (mapa z roku 1906, červená čeština a zelená němčina).