T. Svatopluk, vlastním jménem Svatopluk Turek (25. října 1900, HodslaviceMatriční záznam o narození a křtu farnost Hodslavice – 30. prosince 1972, Gottwaldov) byl český prozaik a komunisty oceňovaný redaktor. Byl dvojnásobným laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda, od 24. února 1958 byl nositelem Řádu práce,http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/upload/rpr.pdf byl rovněž zasloužilým umělcem. V roce 1968 uvítal Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tato fakta stručně shrnulo Rudé právo dne 2. ledna 1973 v nekrologu na straně dvě.
Život Narodil se v Hodslavicích v rodině lékaře. Po maturitě na reálném gymnáziu v KroměřížiV seznamu absolventů školy uveden není - nedokončil pražskou AVU, kde měl za profesory Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského. V roce 1924 byl spoluzakladatelem organizace KSČ v rodných Hodslavicích. V letech 1926–1933 pracoval jako grafik (malíř plakátů) ve zlínské firmě Baťa. Před vydáním svého nejznámějšího románu Botostroj podal u Bati výpověď, po vydání knihy na něj podal Jan Antonín Baťa žalobu za urážku na cti. V září 1934 ho Lidové noviny uváděly coby zaměstnance prostějovské oděvní firmy Nehera. Během Protektorátu se literárně neangažoval a účastnil se komunistického odboje. V letech 1947–1950 působil jako redaktor závodního časopisu Tep nového Zlína. Poté se věnoval naplno literatuře a práci v různých periodikách. Je pohřben na lesním hřbitově ve Zlíně.
Botostroj Nejvíce se proslavil románem Botostroj, ve kterém popisuje továrnu jako nelidskou společnost ničící životy dělníků a svého zaměstnavatele jako diktátora. Se silným osobním zaujetím útočí na tzv. amerikanismus, jenž mu zosobňuje Tomáš Baťa, kterého se snažil vylíčit jako vykořisťovatele a zesměšňuje jeho metody. Styl knihy je velice strohý a psán expresivním, místy až vulgárním jazykem.
Botostroj byl vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze, v roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. O osm let později byl zfilmován pod vedením režiséra K. M. Walló.
Dílo Botostroj (1933) Mrtvá země (1936) Andělé úspěchu (1937) O zlém a dobrém (1939) Človíček (1940) Gordonův trust žaluje (1940); v roce 1949 přepracováno pod názvem Pán a spisovatel Tvář člověka (1941) Alík hrdina (1942) Dům v Betlémské (1942) Hrdinové z ostrova (1944) Ze všech nejchudší (1948) O statečném ušákovi (1949) Na prahu komunismu (1952) Bez šéfa (1953); volné pokračování románu Botostroj, zasazené do doby po znárodnění továrny Putování za hvězdou (1955) Stopami úzkosti (1958) Švédský mramor (1961) Publikoval v periodikách: Host do domu, Rudé právo, Nový život, Literární noviny, Rovnost, Plamen, Tvorba, Lidová kultura, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Český dělník, Květy, Film a doba.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
T. Svatopluk ve Slovníku české literatury po roce 1945
knihovnicka.net
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Osobnosti komunistického odboje v Československu během druhé světové války Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Umělci ze Zlína Kategorie:Narození v Hodslavicích Kategorie:Narození 25. října Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Úmrtí 30. prosince Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí ve Zlíně