Jaromír Borecký (6. srpna 1869 České Budějovice – 8. května 1951 Praha) byl český spisovatel, básník, překladatel, redaktor, hudební kritik a knihovník. náhled|Jaromír Borecký šedesátníkem (Světozor, 1. srpna 1929) Život Narodil se v rodině Johanna Boreckého (1827–1912) a Anny rozené Isákové (1835–1927). Měl dva sourozence Václava (1858–1918) a Zdenku (1867–1954). Se svou ženou primabalerínou Národního divadla Františkou Schöpfovou (1862–1946) měl dvě děti: Jaromíru Rödlovou (1901–1969) a Miloše (1903–1954), který se stal orientalistou, rovněž zaměřeným na Írán a starobylou perštinu.
Gymnázium studoval v Písku, ale maturoval v Praze, kam se s rodiči přestěhoval. Po gymnáziu studoval moderní, klasickou, orientální filologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1899 získal doktorský titul. Tématem dizertační práce byla literárně historická studie Knihy králů perského básníka Firdaúsího. Věnoval se také studiu hudby a hudební teorie. Od roku 1891 byl úředníkem Veřejné a univerzitní knihovny (dnes Národní knihovna), v letech 1920–1930 jejím ředitelem. Od roku 1901 přednášel českou literaturu na konzervatoři. Působil v řadě spolků a výborů, podílel se například na založení Překladatelského spolku, Syndikátu českých spisovatelů, působil v řadě spolků a výborů. Od roku 1919 pracoval v poradních sborech (např. pro knihovnictví), organizovaných ministerstvem školství a národní osvěty.
Od studií na univerzitě se stýkal s Jaroslavem Kvapilem, F. X. Šaldou, bratry Mrštíkovými, Antonínem Sovou a dalšími literáty.
Jeho literární činnost byla ovlivněna stálým zájmem o vážnou hudbu, přátelstvím s Jaroslavem Vrchlickým, orientální literaturou a francouzskými dekadenty. Boreckého lyrika se vyznačuje výraznou náladovostí a hudebností, jeho próza zachycuje život českých lidí v cizím prostředí. Od roku 1888 publikoval své básně v časopisech, poprvé ve Světozoru. V roce 1891 mu vyšla první lyrická sbírka Rosa mystica, předznamenávající symbolismus v české poezii. Projevil se v ní i vliv perské poezie, mystika Fattáhího a Omara Chajjáma. Boreckého lyrika se vyznačuje výraznou náladovostí a hudebností, jeho próza zachycuje život českých lidí v cizím prostředí.
Hudební nadání a vzdělání ho přivedly k napsání operního libreta (Krakonoš), k hudební kritice a dějinám hudby. V roce 1903 přeložil dvoudílný Katechismus dějin hudby (Musiklexikon) od německého muzikologa Hugo Riemanna.
Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, polštiny, portugalštiny, sanskrtu, španělštiny, ale hlavně z perštiny. V časopise Česká revue publikoval roku 1900 čtyřicet čtyřverší perského básníka Chajjáma a jeho poezii překládal celý život. V roce 1945 byla vydána sbírka Chajjámových čtyřverší, kterou opatřil vysvětlivkami a doslovem jeho syn Miloš Borecký. Věnoval se rozsáhlé práci redakční a kritické, publikoval např. v České Thalii, Národních listech, Národní politice. Psal i studie o autorech, které překládal nebo osobnostech české kultury (Jirásek, Dvořák, Jan Dismas Zelenka). V roce 1913 mu vyšla studie o Jaroslavu Vrchlickém v časopise Slovanský přehled. Redigoval Sborník společnosti Jaroslava Vrchlického, revui Topičův sborník a po Antonínu Klášterském Literární týdeník Zvon, sérii Sborník světové poezie aj.
V roce 1915 se stal dopisujícím členem České akademie. Po odchodu do důchodu v roce 1930 se věnoval hlavně překladatelské činnosti. Roku 1939 byl jmenován čestným občanem města Písku. Do města svého mládí se často vracel na letní pobyty.
Jaromír Borecký zemřel 8. března 1951 v Praze ve věku 81 let.
Dílo
Básně Rosa mystika – Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892 Básníkův kancionál: láska – Praha: Máj, 1905 Zpěvy života – Praha: Máj, 1911 Pršely růže ... – Praha: František Topič, 1920 8 nejkrásnějších – [Žermanice – Petr Bezruč; Je láska – Jaromír Borecký]. Ostrava-Vítkovice: Knihovna literárního kruhu, 1949
Drama Krakonoš: opera o třech jednáních – hudba J. R. Rozkošný. Praha: F. A. Urbánek, 1890
Próza Na cizím: románové studie. Praha: Unie, 1920
Spisy Abul Kásim Firdúsí – dizertační práce. Praha: Univerzita Karlova, 1899 Několik myšlének o Flaubertově "Pokušení sv. Antonína" – Praha: s. n., po 1900 Česká poezie XIX. století. Slovenská literatura – in: Devatenácté století slovem i obrazem (viz níže) Jaroslav Vrchlický: pokus o studium jeho díla – Praha: Máj, 1906 Bedřich Smetana: tvůrce české hudby národní – J. S. Machar, O. Hostinský, Zdeněk Nejedlý, J. Borecký, F. V. Krejčí. Praha: Karel Ločák, 1909 Jaroslav Kvapil – Praha: Máj, 1918 Stručný přehled dějin české hudby – Praha: Mojmír Urbánek, 1928 Stručný přehled dějin evropské hudby – Praha: M. Urbánek, 1929 Alois Jirásek – Praha: Česká akademie věd a umění (ČAVU), 1933
Překlady Tereza Raquinová: román – Emil Zola. Praha: J. Pospíšil, 1892 Krásná Niverňanka: historie staré lodi a jejího mužstva – Alfons Daudet. Praha: J. Pospíšil, 1893 Masky: drama o jednom dějství – Roberto Bracco; z italštiny Praha: Jan Otto, 1894 Bratři Zemganno – Edmond de Goncourt. Praha: František Šimáček, 1894 Méghadút, čili, Oblak poslem lásky: elegie – Kálidása; přeložili Josef Zubatý a Jaromír Borecký. Praha: Alois Wiesner, 1903 Katechismus dějin hudby – Hugo Riemann; přeložil a opatřil dodatkem o české hudbě. Praha: Mojmír Urbánek,1903 Sokratova žena: komedie – Théodore de Banville. Praha: Jan Otto, 1905 Kniha králů – Firdúsí; z perštiny. Praha: Česká akademie Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910 Sonety: znělky milostné, znělky krymské – Adam Mickiewicz. Praha: Alois Hynek, 1911 Triumf smrti – Gabriele d'Annunzio. Praha: J. R. Vilímek, 1912? Život – Guy de Maupassant; ilustrace Auguste Leroux. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Povídky ze staré Francie – Jean Moréas. Praha: F. Topič, 1914 Obraz Doriana Graye – Oscar Wilde; přeložili Antonín Tille a Jaromír Borecký. Praha: Máj, po 1917 Varšavanka – Stanisław Wyspiański. Praha: Jan Otto, 1918 Pokušení sv. Antonína – Gustave Flaubert. Praha: F. Škeřík, 1921 Pagoda lásky a jiné povídky – Myriam Harry. Praha: Máj, 1921 Třicítiletá – Honore de Balzac. Praha: J. R. Vilímek, 1925 Život – Guy de Maupassant. Praha: J. R. Vilímek, 1933 Návrat do ráje – Teixeira de Pascoaes; z portugalštiny přeložili Jaromír Borecký a Rudolf J. Slabý. Praha: ČAVU, 1936 Šílený Bůh: drama ve 4 dějstvích – José Echegaray. Praha: Máj, 1937 Gítagóvinda: píseň o lásce Kršnově – Džajadéva; přeložili Josef Zubatý a Jaromír Borecký; k vydání připravil a komentáře sestavil Jiří Hubáček; úvodní studie Jiří Hubáček a Jakub Čejka. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021
Jiné Renáta Mauperinova: román – J. a E. Goncourtové; přeložil Adolf Holk; napsal úvod. Praha: J. Otto, 1900 Máj 1903: Ročník I. – František Herites; [J. Borecký, Metoděj Jahn, R. J. Kronbauer, Vilém Mrštík, Felix Téver, Emil Tréval]. Praha: Máj, 1903 Vzpomínky členů Máje: Bohumil Adámek. J. Borecký. Díl 2 – R. J. Kronbauer; [Jan Havlasa, Josef Havlík, F. S. Holeček, M. Jahn, V. K. Jeřábek, Jan Klecanda, J. D. Konrád, Karel Leger, Alois Mrštík, Jan Osten, František Sekanina, Josef Šmaha, Emil Tréval]. Praha: Máj, 1904 Devatenácté století slovem i obrazem: dějiny politické a kulturní. Díl I., 2 svazky – redaktor: Jan Klecanda; spolupracovníci: Bohumil Bauše, J. Borecký, František Xaver Harlas, Alois Irmler, Karel Jonáš, F. V. Krejčí, Jan Ladecký, František Mašek, Jaroslav Preis, J. Šedivý, Břetislav Šetlík, Ondřej Schrutz, Karel Štěpánek, J. J. Toužimský, Jaroslav Vrchlický. Praha: Unie, 1904 Devatenácté století slovem i obrazem: dějiny politické a kulturní. Díl II., svazek druhý – redaktor: Jan Klecanda; spolupracovníci: Bohumil Bauše, J. Borecký, František Xaver Harlas, Alois Irmler, Karel Jonáš, F. V. Krejčí, Jan Ladecký, František Mašek, Jaroslav Preis, J. Šedivý, Břetislav Šetlík, Ondřej Schrutz, Karel Štěpánek, J. J. Toužimský, Jaroslav Vrchlický. Praha: Unie, po 1904 Žena – uspořádali František Herites, J. Borecký; přispěli členové Máje Adolf Heyduk … [et al.] Praha: Máj, 1906 Máj 1908: Ročník VI. – František Herites; ilustrace Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Josef Mánes; [J. Borecký, Adol Heyduk, Antonín Klášterský, Karel Klostermann, Jaroslav Vrchlický]. Praha: Máj, 1908 Talisman – Nedždet; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 1; z turečtiny přeložil Quido Jarník, napsal úvod, s.71–81. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Topičův sborník literární a umělecký. Roč. I., 1913–1914 – redakce: J. Borecký, Adolf Wenig. Praha: František Topič, 1913 Vzpomínáme vás ...: bohatýrům Balkánu čeští spisovatelé a umělci – redigovali: výtvarnou část: Mikoláš Aleš a Otokar Štáfl; slovesnou část: Em. z Lešehradu, Pavel List, F. S. Procházka, K. Rožek a Q. M. Vyskočil; hudební část: Jaromír Borecký a J. Hoffmeister. Praha: Máj, 1913 Topičův sborník literární a umělecký. Roč. II–X. – redaktoři J. Borecký, Adolf Wenig, Rudolf Vejrych. Praha: F. Topič, 1914–1923 Sborníky Společnosti Jaroslava Vrchlického. – redakce: J. Borecký, P. M. Haškovec, A. Klášterský. Praha: Společnost, 1915–1937 Když slunce zapadlo --: písně a nálady – Teréza Dubrovská; v úpravě M. Kalába; o básnířce J. Borecký. Praha: F. Topič, 1918 Závěť Dra Fr. Lad. Riegra – upravil a původními dřevoryty vyzdobil F. Kobliha; [J. Borecký, Karel Mattuš, R. J. Kronbauer]. Praha: Máj, 1918 Sedlák svým pánem: veselohra o čtyřech jednáních – Lope de Vega; ze španělského pro česká jeviště zpracoval Jaroslav Vrchlický; s úvodem J. Boreckého. Praha: Zora, 1919 Chvatěruby: návštěvníkům v milou upomínku: uspořádal sborník; obálku navrhl V. H. Brunner. Praha: F. X. Matějovský, 1922 Výbor básní – Anton Aškerc; přeložil Jaroslav Vrchlický; napsal úvod. Praha: J. Otto, 1923 Almanach k čtyřicátému výročí založení závodu F. Topič v Praze, 1883–1923: seznam knih, obrazů a plastik – J. Borecký… et al. Praha: F. Topič, 1923 O knihovně a museu Jaroslava Vrchlického – redakce J. Borecký a Václav Brtník. Praha: Společnost, 1923 Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných: schváleno výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 14. února 1924 – sestavil. Praha: 1925 Klub Pickwickův: humoristický román – Charles Dickens; přeložil Jiří Ščerbinský; úvod F. X. Prusík; úprava veršů J. Borecký. Praha: J. Otto, 1925 Ze starých časů – Josefa Vejrychová; napsal předmluvu. Praha: Spolek českých bibliofilů, 1931 Soubor literárních prací a studií vztahujících se k dílu a osobě Jaroslava Vrchlického. [R.] 1938–1941 – vydaných Společností Jaroslava Vrchlického; redakce J. Borecký, Václav Brtník a Bohuslav Knoesl. Praha: Unie, 1942 Svatopluku Čechovi: památník Jednoty Svatopluka Čecha k uctění 100. narozenin básníkových – uspořádali J. Borecký, Albert Pražák, Antonín Procházka, Ferdinand Strejček; v grafické úpravě Cyrila Boudy. Praha: Topičova edice, 1946
Odkazy
Reference
Literatura Knihovna Národního musea a Klementinum: úklady Jaromíra Boreckého – Bohumír Lifka. Praha: Rozmach, 1927 Jaromír Borecký 1869–1951: literární pozůstalost (fragment): soupis – zpracoval Jan Wagner. Praha: Národní muzeum, 1963 Jaromír Borecký 1896–1951: český orientalista, básník, překladatel a hudební a literární kritik – České Budějovice: Krajská knihovna, 1969 Borecký Jaromír 1869–1951: edice inventářů č. 252 – Milena Vinařová. Praha: Literární archív Památníku národního písemnictví, 1972 Jaromír Borecký 1869–1951: literární pozůstalost – zpracovala Milena Vinařová. Praha: LAPNP, 1972
Externí odkazy
Databáze knih: Jaromír Borecký Dobromila Lebrová: Jaromír Borecký, básník, překladatel, hudební kritik a knihovník Čtení z Písku, Jaromír Borecký – slavní obyvatelé města Písku
Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští hudební kritici Kategorie:Ředitelé knihoven Kategorie:Knihovníci Národní knihovny České republiky Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé z perštiny Kategorie:Překladatelé z angličtiny