Pierre Charles José Marie Harmel (16. března 1911 – 15. listopadu 2009) byl belgický křesťanskodemokratický politik a právník, představitel dnes již zaniklé belgické Křesťansko-sociální strany (Christelijke Volkspartij – Parti Social Chrétien). V letech 1965–1966 byl premiérem Belgie. V letech 1950–1954 byl ministrem školství, roku 1958 ministrem spravedlnosti, v letech 1958–1960 ministrem kultury, 1960–1961 ministrem státní správy, 1966–1968 ministrem zahraničních věcí. V letech 1973–1977 byl předsedou belgického Senátu. V letech 1946–1971 zasedal nepřetržitě v dolní komoře belgického parlamentu, v letech 1971–1977 v Senátu. Roku 1973 získal čestný titul státní ministr (minister van Staat, ministre d'État).
Jakožto ministr zahraničí vypracoval v NATO tzv. Harmelovu doktrínu, která byla založena na posílení obranného charakteru aliance a zlepšení diplomatických vztahů se státy Varšavské smlouvy. Tato doktrína na počátku 70. let uvolnila mezinárodní napětí, což vyvrcholilo Helsinskou konferencí roku 1975.
Literatura Vincent Dujardin, Pierre Harmel, Brussels, Le Cri 2004
Externí odkazy
Nekrolog v New York Times Heslo v Encyklopedii Britannica
Kategorie:Belgičtí politici Kategorie:Belgičtí premiéři Kategorie:Křesťanští demokraté Kategorie:Absolventi Lutyšské univerzity Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Úmrtí v roce 2009 Kategorie:Úmrtí 15. listopadu Kategorie:Muži