Neživotní pojištění

náhled|Pojištění proti živlům je jedním z druhů neživotního pojištění Neživotní pojištění ( nebo ) je souhrnný název pro všechna odvětví pojištění, která nespadají pod životní pojištění. Patří sem především veškeré pojištění majetku i pojištění odpovědnosti za škodu. Uzavření některých pojištění může být nařízeno zákonem.

Většina aspektů neživotního pojištění je upravena zákonem o pojistné smlouvě; jednotlivá odvětví a skupiny neživotních pojištění pak definuje zákon o pojišťovnictví.

Kritéria dělení pojištění Pojištění lze dělit podle dvou základních hledisek: podle způsobu, jak se vytvářejí rezervy (peněžní prostředky určené především na výplatu pojistného plnění) nebo podle předmětu pojištění (kdo nebo co se pojišťuje). Neživotní pojištění tvoří při dělení podle prvního hlediska samostatnou skupinu. Při dělení podle druhého hlediska figurují různé druhy neživotního pojištění ve všech skupinách pojištění.

Podle způsobu vytváření rezerv Tento „modernější“ způsob dělení pojištění vychází ze zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který v příloze 1 definuje odvětví a skupiny pojištění. Zde v části B vyjmenovává odvětví neživotních pojištění.

Neživotní pojištění (dříve také riziková) jsou ty typy pojištění, u nichž není zřejmé, jestli pojistná událost nastane nebo ne. Jde o všechny typy pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, ale také např. úrazové pojištění osob nebo také pojištění léčebných výloh. Životní pojištění (dříve také rezervotvorné) se vztahuje na události, které v té či oné formě v budoucnu nutně nastanou: u životního a důchodového pojištění osob se vyplácí pojistné plnění buď při úmrtí pojištěného, nebo při dožití konce pojištění (typicky při odchodu do důchodu).

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. rozděluje soukromá pojištění jinak. Definuje dva druhy pojištění: škodové pojištění, jehož účelem je náhrada škody, a obnosové pojištění, jehož účelem je získání dohodnuté finanční částky (obnosu), přičemž tato částka nezávisí na tom, jak velká škoda vznikla a zda vůbec vznikla. Zákon přitom určuje, které pojištění se může sjednat jen jako škodové, které jako obnosové a které jako škodové i obnosové (např. pojištění věcí lze sjednat jen jako škodové, ale pojištění jiného majetku jako škodové i obnosové).

Podle tohoto zákona se většina neživotních pojištění může uzavřít jen jako škodové. Budoucí občanský zákoník, který bude upravovat oblast pojištění a který současně k 1. 1. 2014 nahradí zákon o pojistné smlouvě, umožní naopak většinu pojištění uzavřít jako škodové i obnosové.

Podle předmětu pojištění Podle této klasifikace, která byla v České republice používána do roku 2004 podle občanského zákoníku, se pojištění dělí na: pojištění majetku – pro případ jeho zničení, poškození, ztráty, odcizení nebo i jiných škod, pojištění osob – jde o pojištění fyzických osob pro případ poškození zdraví, smrti nebo naopak dožití určitého věku, pojištění odpovědnosti za škodu – může jít o škodu vzniklou na životě a zdraví osob nebo o škodu na věcech.

Podle formy vzniku pojištění Podle způsobu vzniku se pojištění rozdělují na smluvní, které vzniká uzavřením smlouvy mezi pojišťovnou a pojistitelem (např. pojištění domácnosti), a zákonné, které vzniká automaticky ze zákona při splnění daných podmínek (ze soukromých pojištění již jen pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání).

Pojištění majetku

U pojištění spadajících do tohoto pojistného odvětví poskytuje pojišťovna pojistnou ochranu majetku v případě, že dojde k jeho zničení, poškození nebo odcizení).

V oblasti pojištění majetku pojišťovny často slučují různá rizika do jedné pojistné smlouvy a nabízejí sdružená pojištění. Pro klienty je to atraktivnější a obvykle i levnější, na druhou stranu pojišťovnám to umožňuje snižovat režijní náklady.MARTINOVIČOVÁ, s. 88

Obecné zásady Při pojištění majetku lze pojistit věc, soubor věcí nebo jiný majetek. Při definici věci se vychází z § 119 občanského zákoníku (věci movité a nemovité).BOHMAN, s. 192-203 Souborem věcí se rozumí věci, které lze užívat samostatně, ale slouží ke stejnému „hospodářskému“ účelu – např. zařízení domácnosti nebo knihovna.MARTINOVIČOVÁ, s. 89 Jiným majetkem mohou být práva a podobné majetkové hodnoty, se kterými lze disponovat – např. patenty nebo know-how.

Pojistná hodnota a pojistná částka majetku Pojistnou hodnotou majetku je jeho obvyklá cena, kterou majetek má v době sjednání pojištění. Pojistná částka je částka uvedená v pojistné smlouvě jako horní hranice plnění pojišťovny v případě pojistné události. Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak (zlomkové pojištění) má pojistná částka odpovídat pojistné hodnotě. V opačném případě se jedná o přepojištění, nebo podpojištění.

V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojištění majetku bude sjednáno na jinou než obvyklou cenu a to na cenu novou (cena nové věci) nebo cenu časovou (cena nové věci po odečtení amortizace) nebo cenu modifikovanou (cenu vedenou v účetnictví po odpisech) nebo jinak dohodnutou cenu např. (zlomkové pojištění). Z toho na jakou cenu je pojištění sjednáno se bude vycházet při poskytování pojistného plnění. § 2814 Občanský zákoník. Částka, kterou pojištěný v případě škody (pojistné události) obdrží vychází tedy ze stanovené pojistné částky (stanovené v pojistné smlouvě) z určené ceny plnění (nová, časová, modifikovaná) snížené o dohodnutou spoluúčast, jejíž výše je obvykle stanovena v pojistné smlouvě.

Pokud je pojištěn soubor věcí, vztahuje se pojištění na všechny věci, které byly jeho součástí při sjednání pojistné smlouvy a stanovení pojistné částky Není tedy třeba pojišťovně hlásit např. nákup nového televizoru nebo likvidaci starého pokud se výše pojistné částky stanovené v pojistné smlouvě, výrazně nemění (tolerováno +10%, – 10%). Při výraznějším zvýšení nebo snížení aktuální pojistné částky pojištěného souboru věcí je proto třeba, aby pojištěný toto oznámil pojišťovně, která s ním změní pojistnou smlouvu (např. vypracuje podepíše dodatek). Jinak by došlo k přepojištění nebo podpojištění se všemi z toho plynoucími důsledky.

Podpojištění

Vědomé či nevědomé podpojištění (§ 2854 Občanský zákoník) se většinou zjistí až při pojistné události. Tím, že byla stanovena pojistná částka nižší než je pojistná hodnota, tak z této nižší pojistné částky bylo také chybně vypočítáno nižší pojistné. Pojišťovna, aby zamezila spekulaci, že klienti budou z důvodů nižšího pojistného stanovovat nižší pojistnou částku a tím méně platit, má pro případy podpojištění sankce. O kolik procent je pojistná částka proti pojistné hodnotě nižší, o tolik procent se krátí pojistné plnění. To je důvod, proč stanovovat pojistné částky takové, které odpovídají pojistné hodnotě (na pojistném ušetří klient pár korun a na pojistném plnění může přijít i o statisíce)

Přepojištění

Přepojištění (§ 2853 Občanský zákoník)  je stanovení pojistné částky vyšší než je skutečná hodnota pojišťované věci. Pojišťovna při pojistném plnění platí skutečnou výši škody podle toho, je li  věc pojištěna na novou, časovou nebo modifikovanou cenu. Nemůže a také neplatí víc, důvodem je, že by to vyvolávalo spekulace a nezákonné obohacování (nelze psí boudu s hodnotou 100 Kč pojistit na 100.000 Kč a v případě jejího zničení požadovat 100.000 Kč.) Proto také nemá žádný význam stanovovat pojistnou částku věci (stanovenou v pojistné smlouvě)  nad její pojistnou hodnotu (skutečnou hodnotu). Klient zaplatí z vyšší pojistné částky vyšší pojistné, ale nedostane vyšší pojistné plnění.

Zlomkové pojištění – pojištění na první riziko

Zlomkové pojištění je pojištění, při kterém je pojistná částka po dohodě obou smluvních stran vědomě snížena pod pojistnou hodnotu pojišťované věci. Je li zlomkové pojištění výslovně ujednáno v pojistné smlouvě, nehrozí sankce za podpojištění. Zlomkové pojištění nebo také pojištění na první riziko se sjednává v případech, kdy není možné stanovit správnou pojistnou hodnotu věcí (pojistná hodnota klesá a stoupá v čase starožitnosti cenné papíry atd.), nebo kdy způsobená škoda nemůže nikdy dosáhnout pojistné hodnoty pojišťované věci např. (hodnota ocelových odlitků je vyšší než případná škoda živlem).

Zachraňovací náklady Při pojistné události má pojištěný nad rámec sjednaného limitu pojistného plnění právo i na náhradu tzv. zachraňovacích nákladů – tedy především nákladů, které vynaložil na zmírnění přímých škod (během vlastní pojistné události) nebo i následných škod.Zákon o pojistné smlouvě, § 32 Takovými náklady mohou být např. náklady na uhašení požáru nebo náklady na vytřídění nepoškozené části zásilky při dopravní nehodě. Z tohoto titulu jsou hrazeny i náklady, které byl pojistník povinen vydat z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozených věcí.

Náhrada zachraňovacích nákladů vychází z obecného zájmu (§ 415–419 občanského zákoníku), aby byla provedena opatření nutná k zabránění vzniku škod, ke zmírnění jejich následků nebo k zabránění dalších následných škod. Limit pro náhradu zachraňovacích nákladů lze v pojistných podmínkách omezit, nesmí ale být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.

Poškození nebo zničení věci živelní událostí Prvním rizikem, proti kterému lze majetek pojistit, je tzv. živel. Toto pojištění se může týkat movité i nemovité věci. Základní živelní nebezpečí zde obvykle bývá požár, úder blesku, výbuch a náraz nebo zřícení letadla (podle počátečních písmen anglických názvů těchto rizik – Fire, Lightning, EXplosion, Aircraft/Air crash – se tento typ pojištění někdy označuje jako FLEXA).HRADEC, s. 117 K nim se často přiřazují další nebezpečí jako pád stromů a stožárů, sesuv zeminy nebo skal, vichřice, krupobití, záplavy a povodně, námraza a tíha sněhu, zemětřesení nebo náraz vozidel.MARTINOVIČOVÁ, s. 90 Přitom pro každý konkrétní pojistný produkt bývá tato kombinace různá (jiná je např. u pojištění staveb, kde může být sesuv zemin podstatným rizikem, a jiná u pojištění motorových vozidel, kde jde obvykle jen o marginální nebezpečí).

Škody způsobené krádeží vloupáním nebo loupežným přepadením Tento typ pojištění se vztahuje jen na movité věci. Netýká se však škod způsobených „pouhou“ krádeží, kdy zloděj nepřekonal žádné překážky, které by chránily věc před odcizením.HRADEC, s. 118 Toto pojištění se často doplňuje o krytí škod způsobených zpronevěrou, neoprávněným používáním věci nebo podvodem.

náhled|Stavebně-montážní pojištění je v některých zemích povinné

Pojištění technických rizik Zahrnuje široké pojistné krytí majetku podnikajících právnických nebo fyzických osob.HRADEC, s. 119-121 Často se sjednává ve variantě tzv. All Risks, kdy zahrnuje všechna nečekaná a neodvratná poškození pojištěných věci kromě těch, která jsou v pojistných podmínkách uvedena v tzv. výlukách. Stavebně-montážní pojištění – v Česku relativně nový druh pojištění kryjící rizika zejména při velkých stavbách nebo montážích technologických celků; poskytuje pojistnou ochranu především při požárech a zříceních těchto staveb, ale i pokrývá i relativně drobnější škody jako pády předmětů, nárazy apod. Pojištění strojů a podobných zařízení – kryje jejich poškození z nejrůznějších příčin, zahrnujících např. i nesprávnou obsluhu a vandalismus. Pojištění elektrických zařízení – dříve obvyklé pojištění elektromotorů je nyní rozšířeno především o pojištění nejrůznější elektroniky; tento typ pojištění je obvykle součástí jiných, sdružených pojištění.

Havarijní pojištění