Emil svobodný pán von Guttenberg ( Emil Ludwig Adolf Freiherr von Guttenberg) (4. ledna 1841 Tamsweg – 30. ledna 1941 Salcburk) byl rakousko-uherský generál a politik. Od mládí sloužil v c. k. armádě a zúčastnil se několika válek. V letech 1894–1896 zástupcem náčelníka generálního štábu a v roce 1895 získal hodnost polního podmaršála. Dlouhodobě se věnoval rozvoji železniční dopravy pro potřeby armády a na generálním štábu několik let vedl železniční odbor. V letech 1896–1897 zastával funkci ministra železnic Předlitavska ve vládě Kazimíra Badeniho. Po odchodu z vlády byl v armádě penzionován a v roce 1898 získal šlechtický titul barona.
Biografie náhled|vlevo|Emil von Guttenberg náhled|vlevo|Dům v ulici Rainerstraße 2 v Salcburku, bydliště rodiny von Guttenberg v meziválečném období Pocházel ze šlechtické rodiny nobilitované v 17. století, narodil se v Salcbursku do početné rodiny Antona Johanna von Guttenberga (1806–1892), ředitele lesního úřadu v Tamswebu. Jako absolvent ženijní vojenské školy byl v roce 1859 v hodnosti poručíka přidělen ke 42. pěšímu pluku příslušného do Terezína.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 217 dostupné online Téhož roku se zúčastnil války se Sardinií a bojoval v bitvě u Solferina (1859). V letech 1862–1864 si doplnil vzdělání na Válečné škole ve Vídni (K.u.K. Kriegsschule)Die K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 61 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 661 dostupné online a jako nadporučík se stal důstojníkem generálního štábu (1865). Za prusko-rakouské války se zúčastnil bitvy u Hradce Králové (1866). Po prohrané válce byl v srpnu 1866 povýšen na kapitána a vrátil se na generální štáb s přidělením k Technicko-vojenskému výboru.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 163 dostupné online Již v této době se zabýval problematikou využití železnic pro potřeby armády a byl autorem několika odborných pojednání. V hodnosti rytmistra byl v roce 1871 přeložen k 10. dragounskému pluku v MariboruKais. Königl. Militär Schematismus 1872; Vídeň, 1872; s. 451 dostupné online a v roce 1873 k 15. husarskému pluku. V roce 1874 byl přidělen k velení zemského velitelství ve Štýrském Hradci pro ŠtýrskoKais. Königl. Militär Schematismus 1875; Vídeń, 1874; s. 86, 142 dostupné online a v roce 1877 získal hodnost majora.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 150 dostupné online V roce 1878 se jako šéf štábu 6. pěší divize podílel na okupaci Bosny a Hercegoviny. Na pozici náčelníka štábu 6. pěší divize setrval i v dalších letech a v roce 1880 byl povýšen na podplukovníka a krátce působil u zemského velitelství v Uhrách se sídlem v Budapešti.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 100 dostupné online V letech 1881–1883 byl šéfem štábu 4. armádního sboru a poté byl znovu přeložen ke generálnímu štábu ve Vídni.Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 153 dostupné online
V roce 1884 se jako plukovník stal na generálním štábu přednostou železničního odboru (Eisenbahn-Bureau).Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 84, 133 dostupné online Od roku 1888 zasedal také v prezídiu Císařsko-královských státních drah. K datu 1. listopadu 1890 byl povýšen do hodnosti generálmajora a nadále vedl železniční odbor,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 86, 141 dostupné online v roce 1894 byl jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1895; s. 227 dostupné online Ke dni 1. května 1895 obdržel hodnost polního podmaršála.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 77, 128, 163 dostupné online
Železnice ve státní správě spadaly původně pod ministerstvo obchodu, dne 4. listopadu 1895 bylo zřízeno nové ministerstvo železnic. Do funkce ministra železnic byl vzhledem ke svým předchozím zkušenostem povolán Emil von Guttenberg. Jmenován byl 17. ledna 1896 v kabinetu Kazimíra Badeniho. I přes krátký čas strávený na postu ministra se výrazně angažoval v prosazování plánu zestátňování významných železničních tratí. Podílel se též na přípravě stavby Taurské železniční dráhy. Po demisi Badeniho vlády 30. listopadu 1897 se Guttenberg již nevrátil do armádySchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1897; s. 154 dostupné online a v roce 1898 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 61 dostupné onlineDUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 86 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve Štýrském Hradci,Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 23 dostupné online později se přestěhoval do Salcburku, kde bydlel na adrese Haunspergstraße 83.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 29 dostupné online Do rozpadu monarchie se angažoval ve veřejném životě v představenstvech různých společností, do roku 1918 byl například členem vedení Severní dráhy císaře Ferdinanda.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 641 dostupné online Jeho posledním bydlištěm za druhé světové války byl v Salcburku dům v ulici Rainerstraße 2.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 154 dostupné online Zemřel v Salcburku 30. ledna 1941 ve věku 100 let.
Rodina Oženil se ve Vídni v roce 1869, jeho manželkou byla Wilhelmine Langer von Lannsperg (1847–1912), dcera právníka, spisovatele a diplomata Karla Langera von Lannsperg (1819–1885).Carl Edmund Langer von Lannsperg in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online Z manželství se narodily tři děti, prostřední dcera Melanie (1874–1881) zemřela v dětství, starší dcera Paula (*1874) byla provdaná do rodiny Bordolo von Boreo s tradiční službou ve vojsku, nejmladším potomkem byl syn Ottokar (*1878), který také sloužil v armádě.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1905; Gotha, 1904; s. 270 dostupné online
Emil pocházel z početné rodiny a měl celkem třináct sourozenců. Jeho starší bratr Karl (1838–1894) sloužil také v armádě, dosáhl hodnosti generálmajora,SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 61 dostupné online mimo jiné působil jako pedagog na Válečné škole a v závěru kariéry byl velitelem pěší brigády v Krakově.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 140 dostupné online Další bratr byl Adolf von Guttenberg (1839–1917), rakouský vysokoškolský pedagog a odborník na lesnictví. Nejmladší ze sourozenců byl Viktor von Guttenberg (1849–1866), který jako sedmnáctiletý padl v bitvě u Hradce Králové.Hrob Viktora von Guttenberga na webu Spolku pro vojenská pietní místa dostupné online
Tituly a ocenění Rodina Guttenbergů pocházela z Württemberska a pod původním příjmením Trunkh von Guttenberg byla povýšena do šlechtického stavu v roce 1603 majestátem císaře Rudolfa II. vystaveným v Praze. V roce 1773 získali titul rytíře. Emil von Guttenberg byl v závěru kariéry povýšen do stavu svobodných pánů rozhodnutím císaře Františka Josefa (6. prosince 1898), příslušný diplom vystavilo ministerstvo vnitra o měsíc později (18. ledna 1899).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1901; Gotha, 1900; s. 260–261 dostupné online Ve funkci ministra železnic obdržel v roce 1896 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 194 dostupné online Během působení v armádě se stal nositelem řady vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 326 dostupné onlineRuhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1910; Štýrský Hradec, 1910; s. 30 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1866) 60x60pixelů rytíř Řádu Františka Josefa (1871) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1878) 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1889) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa (1891) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1896) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1897) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkodůstojník Řád italské koruny (Itálie) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie)
Odkazy
Reference
Literatura Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs, Svazek 2; Vídeň, 1907; s. 131–138 (heslo Guttenberg) dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Ministři železnic Předlitavska Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Rakouští manažeři Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Narození 4. ledna Kategorie:Narození v roce 1841 Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Století muži Kategorie:Muži