Řez ovocných dřevin je způsob formování ovocných dřevin, jehož cílem je dosažení rovnováhy mezi růstem nových výhonů a produkcí ovoce. Prostředkem k tomu je regulace množství větví na stromě tak, aby všechny listy a plody měly dostatek prostoru a světla. Součástí může být regulace velikosti rostliny na stanovišti, odstraňování poškozených nebo nemocných částí a usnadnění údržby.

Způsob provedení řezu závisí na daném období roku, vývojové fázi rostliny, druhu a odrůdě, individuálním způsobu růstu rostliny, ale také na pěstebním tvaru a záměru pěstitele. Lze tedy říci, že řez stejné dřeviny lze provést velmi různě. Pokyny k řezu jsou tedy sice dobře zobecnitelné pro druh dřeviny nebo fázi růstu (např. zakládání koruny, zmlazování). Metody a postupy dosažení nějakého cíle mohou být však při běžném průklestu velmi snadno zcela individuální pro jednotlivé dřeviny, jež jsou nějakým způsobem ovlivněné stanovištěm, zdravotním stavem a průběhem vegetace.

Smysl řezu ovocných dřevin Většina rostlin má snahu tvořit nadbytek výhonů. V přírodě mnoho z těchto výhonů samovolně uhyne vlivem zahuštění koruny nebo pro zastínění přilehlými dřevinami (samovolné prosychání koruny). Ovocnář obvykle odstraňuje větve, které zahušťují a větve, které již nejsou výhodné pro stavbu koruny. Probírka větví je jako odstranění plevele v zahradě. Odstraněním plevele se zahradník zbavuje některých rostlin s cílem poskytnout větší prostor pro ty, které zůstávají. Při prořezávání se ovocnář zbavuje některých větví, aby ty, které zůstávají, měly více prostoru, více slunečního světla nebo lepší tvar a větší množství výživy. Na mnoha ovocných stromech větve rostou tak hustě, že je péče o ně nepohodlná nebo náročná. Pro každý druh ovocných stromů nebo rostlin pěstitel má obvykle docela jasný ideál správného rozložení částí nebo větví (stavba koruny).

Ovocnář často ořezává rostliny, které jsou slabé, křivé a neduživé, aby se rostly bujněji a rovněji. Větve které by se svěsily k zemi musí být zkráceny tak, aby ovoce na nich vypěstované byla rostlina unést bez poškození. Tato praxe je běžná zejména u révy, maliníku, ostružin a jiných. Některé ovocné stromy mají koruny velmi vysoko. Ovocnář může snížit korunu s cílem zajistit nižší a širší formou koruny, která by mu umožnila postarat se o strom a posbírat ovoce snadněji než v případě, že ovoce bude vysokých a vzpřímených horních větvích.

Mnoho druhů ovoce, například broskvoně, mají tendenci mít většinu ze svých plodů na nových (loňských) letorostech. Pokud je takovým dřevinám dovoleno růst bez řezu, strom nakonec strom nese ovoce pouze na špičkách větví (tedy mimo jiné vážné vady a špatného zdravotního stavu). V mnoha takových případech je ekonomické zkrátit větve z času na čas řezem, a tak udržovat plodonosné větve blíže hlavním větvím nebo kmeni. Některé odrůdy ovoce v některých půdách a klimatu mohou mít tendenci nasadit více plodů, než mohou snést. V některých jiných místech tytéž odrůdy mohou mít tendenci k tvoření nadbytku výhonů velmi malé plodnosti. Je-li rostlina nebo strom řezem upravena tak, že má více ovocných pupenů, než může nést ovoce, bude efektivní proředit prořezáváním některé z větví a výhonů ještě před květem. Toto odstranění části plodných výhonů může dovolit dřevině, aby celý svůj potenciál a sílu napřela na tvorbu ovoce, které zůstává. Pokud rostlina tvoří málo dřeva a listů, prořezávání ve správném ročním období může hodně pomoci její vitalitě.

Stejně jako zákrsky nebo bujně rostoucí rostliny mohou být zvoleny tak, aby vyhovovaly účelu pěstitele, tak každá rostlina po řezu může být zakrslá nebo růst bujněji než neřezaná rostlina. Strom může být prořezán tak, že je snížena jeho výška, aby lépe odpovídal danému stanovišti, nebo na druhé straně , může být prořezán výhradně pro povzbuzení růstu dřeva z částí, které zůstaly. Tak je někdy zrychlen jeho růst a je dřevině umožněno dosáhnout větší velikosti, než by bylo obvykle možné dosáhnout.

Mnoho chorob ovocných rostlin, jako jsou padlí, rakovina, monilióza, a podobné choroby způsobují houbové choroby a bakterie, které se rychle množí a šíří v plantážích. Tyto choroby mohou být omezeny odstraněním infikovaných částí prořezáváním. Nemocné nebo poraněné části stromů nebo rostlin by měly být odstraněny a omezeno šíření patogenů, které způsobují choroby. Přehuštěné, špatně prořezané koruny napomáhají vývoji patogenů, zejména houbových chorob.

Obecná praxe v ochraně rostlin, v boji proti hmyzu a houbovým chorobám v posledních letech, má hodně co do činění s pečlivým průklestem. Při efektivní aplikaci postřiku je nezbytné, aby všechny části stromu byly pokryty aplikovanou látkou, ale to není možné, pokud strom není dobře ořezán.

Účinky řezu Uvážlivým prořezáváním správně založená koruna stromu prořídne, rostliny udržovány v řádném stavu a omezeny na požadovaný prostor. Podíl růstu letorostů a ovoce je regulován,šíření nemocí je omezeno a provedení postřiků usnadněno. Ale prořezávání může způsobit různé efekty, z nichž některé jsou žádoucí a některé z nich jsou nežádoucí.

Zmlazování a hluboký řez, prováděný zejména v zimě, vyvolává rychlejší růst dřeva následující rok na zbývajících větvích, než kdyby k prořezávání nedošlo. Ačkoli strom, který byl často upravován řezem nemusí být v dospělosti tak velký jako podobný strom, který nebyl řezem nikdy upraven, se vší pravděpodobností bude mít strom udržovaný řezem zdravé, pevné dřevo, a neřezaný strom, i když větší, může obsahovat mnoho mrtvých a umírajících, nemocných a nežádoucích větví a výhonů. Jeden z důležitých účinků řezu je zajištění zdravého, silného růstu stromu nebo rostliny.

Prořezávání některých plodonosných výhonů a zkrácení jiných je u ovocných stromů jedním z nejlepších způsobů prevence od nadúrody a střídavé plodnosti. Tak, rozumné prořezávání stimuluje nejen růst dřeva v následujícím období, ale zároveň ponechává dostatek květních pupenů na stromě, aby strom vytvořil tolik ovoce kolik lze ekonomicky vytvořit v dobré kvalitě. Vzhledem k tomu že neřezaný strom může produkovat více ovoce, než může dozrát, plody někdy předčasně opadají, zralé plody jsou obvykle nízké kvality a malé velikosti, může mít velmi slabý růst dřeva, bývá často slabý a nemocný.

Prořezávání v různých obdobích roku mívá jiný vliv na produkci letorostů a ovoce. Je staré pořekadlo, že zahradník jde "prořezávat v zimě na dřevo a v létě na ovoce." Toto tvrzení je založeno na zkušenostech, které prokázaly, že nadměrný růst dřeva se obvykle tvoří na úkor produkce ovoce, a naopak. V této souvislosti by měl mít ovocnář na paměti rozdíl mezi růstem letorostů a tvorbou květů a plodů. Ovocné rostliny ve své nejlepší kondici by měly mít dostatečný vegetativní růst a přesto měly produkovat takové množství ovoce, jaké jen mohou mít bez snížení vitality stromu. V takových případech vegetativní aktivita a reprodukční aktivita je v rovnováze. Kdykoliv díky nesprávnému prořezávání nebo jakémukoliv špatnému hospodaření rostlina více než je obvyklé, roste a tvoří jen malé množství ovoce. Ovocné stromy, které mají mimořádně rychlý růst se často nedostanou do plodnosti v předpokládané době. Také prořezávání, které má za následek nadměrný růst, netvoří ve výsledku květní pupeny, dokud jejich vegetativní růst nezeslábne. Tyto skutečnosti by měly být v kontrastu s dobře známou skutečností, že poranění stromu má často za následek abnormálně ranou plodnost nebo v příliš bohatou násadu květů. Je obecně známo, že omezení růstu letorostů často zvyšuje produkci ovoce, a na druhé straně, nadměrná produkci ovoce nebo nadúroda, má tendenci výrazně snižovat vegetativní růst stromu.

Prořezávání v zimě obvykle vede k silnému růstu dřeva. Je-li v zimním období proveden nadměrný řez, může zabránit mladým stromkům v předčasné plodnosti, A bezpochyby takový řez může snížit plodnost starých stromů. Pokud jsou části rostliny odstraněny v zimě, pak uložené živiny a energie ze stromu je odkloněna do menšího počtu větví, které zůstávají. Tyto zbývající části se dělí o celou dodávku živin, které by jinak byly rozděleny mezi větší počet pupenů a větví. Výsledkem je stimulace růstu dřeva na stromě řezem během zimy.

Prořezávání v létě, a to zejména v případě, že prořezávání je nadměrné, bude pravděpodobně mít za následek snížený růst dřeva. Pravděpodobnou příčinou je, že poté, co na počátku růstu na jaře dřevina využila uložené živiny, následný růst závisí na živinách které jsou dodávány kořeny během dne. Přiměřeně hluboký řez v létě může mít za následek sklon k reprodukční činnosti a zvýšení plodnosti.

Všechno, co má tendenci odklonit živiny během léta od ovocných pupenů, je proti plodnosti v příštím roce. Plodící části některých druhů rostlin, zejména vinné révy, ostružin, maliníku, jsou oslabeny úrodou ovoce, které není nezbytné. V takových případech je nutné pravidelné prořezávání, a zejména odstranění těch části dřevin, které kdysi nesly ovoce a tvarování nových plodonosných výhonů.

Metody řezu V různých částech světa jsou obhajovány a prováděny různé formy a způsoby vedení korun stromů pěstiteli ovoce. Ve Spojených státech, je jedna z nejdůležitějších klasifikací založena na výšce koruny. V Evropě jsou ovocné stromy často vedeny ve tvarech číší, nebo váz, formách, které umožňují osvit všech části koruny slunečními paprsky. Také jsou často upravovány tak, aby větve byly rozprostřeny naplocho na mřížoví nebo na jižních stranách zdí. Ovocné dřeviny jsou stříhány a tvarovány tak, aby vytvářely ovocné stěny.

V regionech s velmi drsným klimatem jsou ovocné rostliny někdy chráněny v zimě obalováním. V takových případech je zvláštní forma prořezávání provedena na rostlinách tak, aby je přizpůsobila zimní ochraně. To znamená, že stromy mohou být pěstovány ve více či méně zploštělé formě. Větve na severní a jižní straně se prořezávají na velmi krátký obrost a ty na východní a západní straně jsou vedeny dlouhé (jde o kosterní větve).

Řez podle účelu

Průklest

Průklest je druh řezu dřevin, kterým má být dosaženo prosvětlení koruny a obnovení vyváženého poměru mezi růstem a plodností (kvetením) dřeviny. Uvážlivým prořezáváním správně založená koruna stromu prořídne, rostliny udržovány v řádném stavu a omezeny na požadovaný prostor. Podíl růstu letorostů a ovoce je regulován, šíření nemocí je omezeno a provedení postřiků usnadněno. Prořezávání tohoto typu za tímto účelem se provádí zpravidla v jarním nebo podzimním období, přičemž oba termíny mají své výhody a zápory.

Zmlazování Zmlazování je radikální řez, kterým se sleduje obnova vitality růstu, kvality habitu a prodloužení životnosti dřeviny. Vzhledem k požadovanému účinku se u většiny ovocných dřevin provádí během zimy nebo v předjaří .

U mnoha dřevin je zmlazení velmi důležitým a vhodným, biologicky zdůvodněným, pěstitelským zásahem. Lze jím zlepšit celkový vzhled přestárlých, nepěkných, odspodu holých nebo proschlých dřevin. Zmlazení je občas nutné, nelze li z jakéhokoliv důvodu používat pravidelný průklest. Při úplném zmlazení se odříznou všechny větve těsně u země nebo se ponechají nejvýše 5 cm dlouhé čípky. Za rok po zmlazení se odstraní z nově vytvořených výhonů všechny slabé a přebytečné. Vhodné výhony se ponechají a zkrátí tak, aby vytvořily polokulovitý až široce kuželovitý tvar. V dalších letech se ponechávají keře opět přirozenému vývoji.