Josef Bromovský (12. listopadu 1841 Nový BydžovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1839-1847 v Novém Bydžově, sign.115-13, ukn.6870, str.244. Dostupné online – 8. května 1911 Královské VinohradyMatriční záznam o úmrtí a pohřbuV literatuře uváděno i datum úmrtí 7. května, matriční zápis i nekrolog v Národních listech ovšem uvádí 8. května 1911.) byl rakouský a český podnikatel a politik, na konci 19. století poslanec Českého zemského sněmu, na přelomu století poslanec Říšské rady.

Biografie Absolvoval reálnou školu v rodném městě, pak vyšší školu v Liberci a v období let 1858–1862 vystudoval pražskou polytechniku. Následně nastoupil do strojírny podnikatele Daňka v Karlíně. Zde od roku 1863 pracoval jako technický úředník. Podílel se na zakládání, projektování a výstavbě akciových cukrovarů (například v Hradci Králové nebo Pečkách). Sám podnikal, roku 1874 se podílel na založení firmy Märky, Bromovský & Schulz v Hradci Králové, jež měla v příměstských Kuklenách závod na výrobu strojního zařízení pro cukrovary. Stavěla také sama cukrovary (například první cukrovar ve Švédsku). Roku 1885 tato firma získala do dlouhodobého pronájmu Adamovské strojírny, které se potom zaměřily na produkci vodních turbín, parních kotlů, jeřábů, motorů a parních válců. V roce 1889 zde byl vyroben takzvaný Marcusův automobil, první vůz se spalovacím motorem setrojený na území českých zemí. Bromovský byl také autorem několika vynálezů, například zdokonalil původní Wannieckův difuzér z roku 1866, který byl pak pojmenován po něm.

V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v roce 1885 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Jičín, Nový Bydžov) do Českého zemského sněmu.http://www.psp.cz/eknih/1883skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm Patřil k Národní straně svobodomyslné (mladočeské).

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl poprvé zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1885 za městskou kurii, obvod Praha-Staré Město. Do vídeňského parlamentu se po několikaleté přestávce vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1897, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Praha. V tomto obvodu mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1901.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Zemřel v květnu 1911 ve své vile na Královských Vinohradech. a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově. Po jeho smrti byla firma sloučena do koncernu Ringhoffer-Tatra. V průmyslu na manažerských pozicích působil i jeho syn Josef Bromovský mladší, který si v roce 1912 vzal Marii Daubkovou, dceru Josefa Šebestiána Daubka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Nekrolog v deníku Národní listy

Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Čeští vynálezci Kategorie:Rakouští vynálezci Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Čeští cukrovarníci Kategorie:Mladočeši Kategorie:Narození v roce 1841 Kategorie:Narození 12. listopadu Kategorie:Narození v Novém Bydžově Kategorie:Úmrtí v roce 1911 Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Podnikatelé z Hradce Králové Kategorie:Podnikatelé z Nového Bydžova