Václav, alias Věnceslav Metelka (podle vysocké římskokatolické matriky narozených 15. září nebo podle poznámky svého otce v knize rodinných záznamů 17. září 1807Jech, Jaromír (ed.): Kde na jabloních harmoniky rostou : Dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny. Hradec Králové: Kruh, 1983, s. 13. SklenařiceSOA Zámrsk, Matrika narozených, Václav Metelka, 1807 ve Sklenařicích str.370. Dostupné online. – 1. května 1867 PasekySOA Zámrsk, Matrika zemřelých, Václav Metelka, 1867 ve Sklenařicích Dostupné online.) byl český učitel, houslař, houslista a písmák, prototyp „zapadlého vlastence“.
Život Narodil se jako nejstarší syn chalupníka Jáchyma Metelky ve Sklenařicích čp. 11, ve škole se setkal s písmákem a hudebníkem Matějem Hájkem, který ho učil také hrát na housle, na flétnu a klavír. Od deseti let chodíval hrát po hospodách, byl na zkušené v Německu, učil se truhlářem a pracoval v Náchodě v houslařské dílně. Roku 1829 odešel do Jičína studovat učitelství a po úspěšném absolvování se roku 1831 stal pomocným učitelem v Pasekách. Od roku 1835 hrál v ochotnickém divadle, ale protože s jeho učitelstvím nebyl spojen pravidelný plat, žil velice chudě. Roku 1836 dostal výjimku a mohl se i jako školní pomocník oženit s dcerou učitele Kateřinou Šimůnkovou, s níž měl čtyři děti: Pavlínu (1836–1857), Václava (1838–1856), Josefa (1841–1880) a Johanku (1843–1868); nejstarší dvě ale zemřely na tuberkulózu krátce po sobě v mladém věku. Když tchán roku 1838 zemřel, z dědictví koupil domek v Pasekách a začal také hospodařit. Přivydělával si hraním a hlavně stavěl housle a další dřevěné hudební nástroje včetně kytar. Roku 1841 se stal řádným učitelem a 1850 byl zvolen rychtářem, ale funkci odmítl. Zemřel na tuberkulózu a zanechal po sobě ženu a dvě děti, které ale také brzy zemřely.P. Kalvínská, Věnceslav Metelka Pohřben je na hřbitově v Pasekách nad Jizerou u zdejšího kostela svatého Václava.
Odkaz náhled|Pamětní deska v Náchodě, kde se Metelka učil truhlářem Houslařství naučil své děti a založil tak významnou houslařskou školu, z níž vzešly i houslařské rody Pilařů a Špidlenů. Kromě četných nástrojů, které se dnes velice cení, zanechal po sobě deníky z let 1835–1844 a 1856–1866.Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence. Z nich čerpal Karel Václav Rais inspiraci i materiál pro román Zapadlí vlastenci.
Významná část Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je věnována Metelkovi. Roku 2007 se v Pasekách slavil „Rok Věnceslava Metelky“ a na hřbitově mu postavili pomník s bustou od sochaře Vladimíra Preclíka.
Odkazy
Reference
Literatura Jalovec, Karel: Čeští houslaři. Praha: SNKLHU, 1959. Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence. Praha: Vyšehrad, 1982. Jech, Jaromír (ed.): Kde na jabloních harmoniky rostou : Dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny. Hradec Králové: Kruh, 1983.
Související články Houslařství Paseky nad Jizerou
Externí odkazy
Kalvínská, Petra: Věnceslav Metelka Rok 2007 – rok Věnceslava Metelky v Pasekách 801. a 802. Toulky českou minulostí, Český rozhlas Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou
Kategorie:Čeští houslaři Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Písmáci Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Úmrtí v roce 1867 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Narození 17. září