náhled|Skunk dlouhoocasý Skunk dlouhoocasý (Mephitis macroura) je šelma z čeledi skunkovití (Mephitidae).
Popis Vzhledově je podobný skunkovi pruhovanému (Mephitis mephitis). Má však dlouhý ocas a mnohem delší a jemnější vrstvu kožichu. Má také větší bubínkovou část spánkové kosti. Kolem krku má bíle zbarvenou "manžetu".
U skunka dlouhoocasého jsou známé tři různé zbarvení: černý zádový pruh se dvěma bílými postranními pruhy bílý zádový pruh s černým pruhem na hřbetu celý černý s několika bílými chlupy na ocasu společným znakem je tenký bílý pruh na hlavě procházející mezi očima. Samci dorůstají velikosti až 79 cm, z toho 35 až 40 cm měří ocas.Irwin, M. 2001. Mephitis macroura [on-line, Animal Diversity Web.] Samičky bývají zhruba o 15 % menší než samci. Váha se pohybuje od 800 gramů do 2,7 kg u samců a od 700 gramů do 1,2 kg u samic.
Doba páření probíhá od února do března. Velikost vrhu bývá od tří do osmi mláďat.
Rozšíření Skunk dlouhoocasý se vyskytuje od jihozápadu USA přes Mexiko až po Guatemalu, Honduras, Nikaraguu a severozápad KostarikyTaxon na Červeném seznamu, přičemž nejhojnější je právě v Mexiku. Vyhýbá se vysokým nadmořským výškám, vybírá si území poblíž vodních zdrojů, většinou řek.
Strava Potrava skunka dlouhoocasého se skládá hlavně z okolní vegetace, především opuncií, ale zkonzumuje také hmyz, malé obratlovce a ptačí vejce. Případy vztekliny hlášeny nebyly, ale je přenašečem řady parazitů, včetně hlístic, škrkavek a blech.
Chování Jsou to samotáři, ale při shánění potravy mohou spolupracovat, aniž by vykazovali známky agrese. Přebývají v norách nebo ukryti v nízké vegetaci. Aktivní jsou v noci. V Kostarice skunkové dlouhoocasí otevírají ptačí vejce tak, že si je házejí na své zadní nohy. Stejně jako skunk pruhovaný může v sebeobraně vystříknout odporně zapáchající sekret pachových žláz.
Poddruhy Jsou známy čtyři poddruhy skunka dlouhoocasého: M. m. macroura M. m. eximius M. m. milleri M. m. richardsoni
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Skunkovití