Andrij Volodymyrovyč Parubij (, 31. ledna 1971 Červonohrad – 30. srpna 2025 Lvov) byl ukrajinský politik. Po svržení režimu prezidenta Viktora Janukovyče byl jmenován tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.
Život Před osamostatněním se Ukrajiny ze svazku Sovětského svazu v roce 1991 byl Parubij nezávislým aktivistou. V roce 1988 byl zatčen a vězněn za pořádání nepovoleného shromáždění. V roce 1991 založil společně s Olehem Tjahnybokem Sociálně-národní stranu Ukrajiny, která kombinovala radikální nacionalismus s neonacistickými prvky (např. názvem nebo znakem připomínajícím symbol wolfsangel). V letech 1998 až 2004 vedl Parubij polovojenskou složku strany zvanou Vlastenci Ukrajiny.
V roce 2004 byl Parubij jedním z čelných představitelů tzv. oranžové revoluce. V roce 2007 byl zvolen na kandidátce Naší Ukrajiny – Lidové sebeobrany do parlamentu. Později se v Naší Ukrajině stal členem politické rady. V únoru 2010 požádal Evropský parlament, aby europoslanci přehodnotili svou negativní reakci na vyznamenání Stepana Bandery titulem Hrdina Ukrajiny.
V únoru 2012 Parubij odešel z Naší Ukrajiny kvůli rozchodu v názorech. Později byl znovu zvolen do parlamentu, tentokrát za Baťkivščynu.
Od prosince 2013 do února 2014 byl jedním z komandantů tzv. Euromajdanu, koordinoval dobrovolnické jednotky obrany účastníků protestů. Po vítězství Euromajdanu a svržení prezidenta Viktora Janukovyče byl jmenován tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny a místopředsedou Parlamentu. V letech 2016–2018 byl předsedou ukrajinského Parlamentu.Rada appoints Andriy Parubiy its speaker, Interfax-Ukraine, 14.04.2016 Roku 2019 byl znovu zvolen do Parlamentu jako kandidát strany Evropská solidarita jako druhý v pořadí za Petro Porošenkem.Top Ten of Poroshenko's Party: Parubiy, Gerashchenko, Dzhemilev, Ukrainska Pravda, 2019
Dne 30. srpna 2025 byl zastřelen 52letým Mychajlo Scelnikovem ve Lvově. Ten byl dopaden o jeden den později. Krátce poté uvedla ukrajinská policie, že pachatel je podezřelý ze spolupráce s Ruskem. Následně se ke spolupráci přiznal s tím, že mu Rusové měli slíbit vydání těla jeho syna.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ukrajinští politici Kategorie:Euromajdan Kategorie:Absolventi Lvovské univerzity Kategorie:Narození v roce 1971 Kategorie:Narození 31. ledna Kategorie:Narození ve Lvovské oblasti Kategorie:Úmrtí v roce 2025 Kategorie:Úmrtí 30. srpna Kategorie:Úmrtí ve Lvově Kategorie:Zavraždění politici Kategorie:Oběti vražd na Ukrajině Kategorie:Muži