alt=|náhled|Mapa sítě. right|thumb|Dálnice A1 obcházející Bělehrad ze západní strany. right|thumb|Dálnice Bělehrad – Šid u Sremské Mitrovice. Dálnice (srbsky аутопут/autoput) představují v Srbsku páteřní typ pozemní komunikace. Slouží pro vnitrostátní i mezinárodní dálkovou dopravu. Vyznačují se vyššími technickými a bezpečnostními standardy umožňujícími vyšší rychlost i plynulejší jízdu, než je tomu v případě silnic I. třídy nebo tzv. magistrálních cest (srbsky магистрални путеви/magistralni putevi).
Všechny dálnice v Srbsku tvoří jednotnou síť. Ta ve druhém desetiletí 21. století přesahovala celkovou délku 660 km. Dalších okolo 250 kilometrů převážně v centrální části země bylo ve výstavbě. Celkem má mít plánovaná srbská dálniční síť délku asi 1100 km.
Dálniční síť Pro snazší orientaci jsou jednotlivé dálnice v rámci sítě označeny, v Srbsku písmenem A (od slova аутопут / autoput; srbsky dálnice) a číslem, např. A 1, A 2 atd.
+ Současné označení platné od roku 2013 Číslo Trasa Celková délka 50px 15px (HU) – Horgoš – Subotica – Novi Sad – Inđija – Bělehrad (obchvat) – Niš – Preševo – 15px (MK) 590,0 km 50px Bělehrad – Čačak – Požega 151,7 km 50px 15px (HR) – Batrovci – Sremska Mitrovica – Bělehrad (průtah) 125,0 km 50px Niš – Pirot – Gradina – 15px (BG) 105,8 km 50px Preljina – Čačak – Kruševac – Pojate 109,6 km
Současné označení dálnic bylo zavedeno v roce 2013 reformou číslování srbské dálniční a silniční sítě.Uredba o kategorizaciji državnih puteva („Sl. glasnik RS“, br. 105/2013 i 119/2013) (serbisch) Předtím byly srbské dálnice označovány číslem evropské silnice, která po nich byla vedena, nebo jejími koncovými místy, např. E 75, resp. Autoput Horgoš – Beograd.
+ Původní označení do roku 2013 Číslo Název Trasa Celková délka 50px (příp. též M 1) Dálnice Batrovci – Bělehrad 15px (HR) – Batrovci – Sremska Mitrovica – Bělehrad (průtah) 125,0 km 50px (příp. též M 22) Dálnice Horgoš – Bělehrad 15px (HU) – Horgoš – Novi Sad – Bělehrad (obchvat) 219,0 km 50px (příp. též M 1) Dálnice Bělehrad – Preševo Bělehrad – Niš – Preševo – 15px (MK) 371,0 km 50px (příp. též M 1.12) Dálnice Niš – Dimitrovgrad Niš – Pirot – Gradina – 15px (BG) 105,8 km
Dálnice A 1
thumbnail|right|Průběh dálnice A 1
Číslo Souběžné evropské silnice Trasa Celková délka V provozu Ve stavbě 50px 50px 15px (HU) – Horgoš – Subotica – Novi Sad – Soubor:AB-Kreuz.svg Dobanovci – Soubor:AB-Kreuz.svg Surčin – Soubor:AB-Kreuz.svg Bubanj Potok – Jagodina – Soubor:AB-Kreuz.svg Pojate – Soubor:AB-Kreuz.svg Niš-Trupale – Niš – Leskovac – Vranje – Preševo – 15px (MK) 590,0 km 590,0 km
Dálnice A 1 představuje hlavní dálnici v zemi. Jakožto hlavní spojnice ze severu na jih představuje hlavní spojení mezi západní a střední Evropou na jedné straně a jihovýchodní Evropou a Blízkým východem na straně druhé. Dálnice je součástí Panevropského dopravního koridoru X. Známa je rovněž jako evropská silnice E 75.
Trasu dálnice lze rozdělit na tři úseky, a to: úsek od maďarských hranic po Bělehrad (někdejší dálnice Horgoš – Bělehrad), úsek představující dálniční obchvat Bělehradu (srbsky: Obilaznica oko Beograda) a úsek od Bělehradu po severomakedonskou hranici (někdejší dálnice Bělehrad – Preševo).
thumbnail|right|Dálnice A 1 u sjezdu Inđija
Dálnice začíná na hraničním přechodu s Maďarskem u obce Horgoš, kde navazuje na maďarskou dálnici M5. Vede západní Vojvodinou na jih k Bělehradu okolo měst Subotica a Novi Sad. Tento úsek dálnice byl vybudován ve dvou etapách. V 80. letech 20. století byl vybudován v polovičním profilu v úseku Bělehrad – Bačka Topola. Dostavěna byla mezi lety 2001 až 2011, a to v letech 2001 až 2003 v úseku Bělehrad – Novi Sad a v letech 2009 až 2011 v úseku Novi Sad – Horgoš. Významným inženýrským počinem na této dálnici je vysoký a dlouhý most přes Dunaj u obce Beška.
Bělehrad dálnice obchází, a to tak že tvoří jeho jižní obchvat. Tvoří tedy dálniční alternativu k dálnici A 3, která prochází jižně od středu Bělehradu. Tyto dvě dálnice se spolu kříží u obce Dobanovci a na mimoúrovňové křižovatce Bubanj Potok. U obce Surčin se bude dálnice A 1 výhledově křížit s dálnicí A 2 vedoucí jihozápadním směrem k hranicím s Černou Horou. Od mimoúrovňové křižovatky Bubanj Potok dálnice pokračuje jihovýchodním směrem. Tento úsek tvořící obchvat Bělehradu patří mezi technologicky náročnější. Nachází se na něm pět viaduktů a čtyři tunely a budován je od roku 2005, přičemž v roce 2015 byl v polovičním profilu hotov. Na mimoúrovňové křižovatce Bubanj Potok se k srbské dálniční síti v budoucnu napojí i dálnice vedoucí do měst Pančevo a Vršac a dále do Rumunska.
Od mimoúrovňové křižovatky Bubanj Potok pokračuje dálnice jihovýchodním směrem k obcím Vrbovac a Mihajlovac. Odtud pak vede dále k jihu kolem obce Batočina, kde se na dálnici napojuje rychlostní silnice směrem do Kragujevace, města Jagodina a obce Pojate, kde bude výhledově mimoúrovňová křižovatka s dálnicí A 5, až k městu Niš. Severně od města Niš se na mimoúrovňové křižovatce Niš-Trupale od dálnice A 1 odděluje dálnice A 4 směrem na východ, která zajišťuje spojení Srbska s Bulharskem.
Město Niš dálnice obchází západním směrem a pokračuje až k Leskovaci, který obchází po východě. Jižně od města Leskovac, přesněji u obce Grdelica, byla dálnice v roce 2015 provizorně ukončena. Úsek mezi obcemi Grdelica a Levosoje není dosud vybudován. Tento úsek je veden Grdelickou soutěskou a při stavbě dálnice ještě v době jugoslávské federace byla kvůli náročnému terénu místo plnohodnotné dálnice postavena pouze moderní dvouproudá silnice. Od obce Levosoje dálnice opět pokračuje v plném profilu až k hranicím se Severní Makedonií, kde na hraničním přechodu u města Preševa končí. V Severní Makedonii na ni navazuje dálnice A 1.
Úsek mezi Bělehradem a hraničním přechodem Preševo patří mezi nejstarší dálnice v Srbsku. Byl budován již v dobách jugoslávské federace jako součást Dálnice bratrství a jednoty (srbsky: Autoput Bratstvo i Jedinstvo). Právě v dobách její výstavby bylo rozhodnuto vybudovat kvůli náročnému terénu mezi obcí Grdelica a městem Titov Veles (dnes Veles) v Makedonii místo plnohodnotné dálnice pouze moderní silnici. Tato silnice se však ukázala být brzy vzhledem k hustotě dopravy nevyhovující. Proto probíhá výstavba plnohodnotné dálnice, která starší a již nevyhovující silnici nahradí. Nejdříve byl na srbské straně zprovozněn úsek od makedonské hranice po obec Levosoje. K němu v listopadu 2013 přibyl úsek o délce necelých 8 km mezi obcemi Donji Neradovac a Srpska Kuća.
Dálnice A 2 thumbnail|right|Průběh dálnice A 2
Číslo Souběžné evropské silnice Trasa Celková délka V provozu Ve stavbě 50px 50px Soubor:AB-Kreuz.svg Surčin – Obrenovac – Soubor:AB-Kreuz.svg Preljina – Čačak – Požega 151,7 km 120 km 31,7 km
Dálnice A 2 představuje pro Srbsko hlavní spojnici s Jaderským mořem. Kromě toho představuje druhý, západní dálniční tah ve směru sever – jih, a spolu s dálnicí A 5 tak tvoří alternativu k dálnici A 1 v jejím centrálním úseku. Po dálnici také bude vedena evropská silnice E 763. Dálnice nahradí frekventovanou Ibarskou magistrálu, která slouží především jako hlavní tepna západu země, a také jako spojnice Bělehradu s Černou Horou.
Dálnice bude začínat u obce Surčin na okraji Bělehradu na mimoúrovňové křižovatce s dálnicí A 1. Odtud povede jihozápadním směrem okolo města Obrenovac, obce Ub, města Lajkovac až k obci Preljina, kde se na ni bude napojovat dálnice A 5. Od Preljiny bude dálnice pokračovat západním směrem okolo města Čačak, jemuž vytvoří severní dálniční obchvat, až k městu Požega, kde má být dálnice podle současných plánů ukončena. Výhledově by však dálnice měla pokračovat dále jihozápadním směrem až k hranici s Černou Horou.
V polovině roku 2014 byla většina dálnice, konkrétně v úseku Ub – Preljina, ve výstavbě. Jednotlivé části jsou v různé fázi dokončenosti, přičemž jejich otevření se předpokládalo v letech 2014 a 2015. Ještě v létě 2014 by měla začít stavba dalšího úseku dálnice, a to Preljina – Požega.Autoput Preljina-Požega gradiće se početkom leta (serbisch; abgerufen am 31. März 2014) Úsek Ub-Lajkovac byl dokončen roku 2014Článek na portálu b92.net a úsek Ljig-Preljina dne 7. listopadu 2016 za přítomnosti premiéra Vučiće.Článek na portálu blic.rs Dálnice má mít inženýrsky nejnáročnější úsek ve své jižní části, k hranici s Černou Horou u vesnice Boljare.
Dne 18. srpna 2019 byl otevřen úsek v délce 62,7 kmČlánek na portálu balkans.aljazeera.net z města Obrenovac až po sídlo Preljina u města Čačak. Dálnice byla pojmenována po Miloši Obrenovićovi, vůdci druhého srbského povstání jako Ауто-пут Милош Велики/Auto-put Miloš Veliki. Slavnostního otevření dálnice se účastnili prezident Aleksandar Vučić a Milorad Dodik ze sousední Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.
Dálnice A 3
thumbnail|right|Průběh dálnice A 3
Číslo Souběžné evropské silnice Trasa Celková délka V provozu Ve stavbě 50px 50px 15px (HR) – Batrovci – Sremska Mitrovica – Soubor:AB-Kreuz.svg Dobanovci – Beograd-Centar – Soubor:AB-Kreuz.svg Bubanj Potok 125,0 km 125,0 km 0 km
thumbnail|right|Dálnice A 3 u Sremské Mitrovice
Dálnice A 3 je hlavní dálniční tah, který vede z Bělehradu na západ a jako takový představuje spojení země i se západní Evropou. Spolu s dálnicí A 1 slouží jako hlavní dálniční tah mezi západní Evropou a jihovýchodní Evropou a Blízkým východem. Po vybudování uvažované dálnice z Bělehradu přes Vršac k rumunské hranici bude sloužit i jako významná spojnice ve směru západ – východ. Dálnice je součástí Panevropského dopravního koridoru X a je po ní vedena evropská silnice E 70.
Dálnice začíná na hranicích s Chorvatskem u obce Batrovci, kde navazuje na chorvatskou dálnici A 3. Odtud vede východním směrem kolem města Sremska Mitrovica až do Bělehradu. Před Bělehradem, u obce Dobanovci se mimoúrovňově kříží s dálnicí A 1. Dálnice dále pokračuje přes Bělehrad, jímž prochází západo-východním směrem. Pro Bělehrad tak dálnice představuje významný, ale také velmi vytížený dálniční průtah. Částečně bělehradskému úseku dálnice ulevila dálnice A 1, která tvoří jižní obchvat města, a která tak převzala dálkovou dopravu, která srbskou metropolí jen projíždí. Dálnice končí na mimoúrovňové křižovatce Bubanj Potok, která se nachází jihozápadně od Bělehradu, kde se napojuje na dálnici A1.
V roce 2014 byla dálnice v celé své délce kompletní a slouží provozu. Jde tak o první v celé své délce dokončenou srbskou dálnici. Současně se jedná o jednu z nejstarších. Sama představuje jeden z úseků někdejší Dálnice bratrství a jednoty, která byla budována již v dobách jugoslávské federace.
V době jugoslávské války byla dálnice v místě dnešní hranice mezi Chorvatskem a Srbskem, tedy mezi chorvatskou obcí Lipovac a srbskou obcí Batrovci, uzavřena, stejně jako mnohé jiné hraniční přechody mezi bývalými jugoslávskými republikami.
Dálnice A 4
thumbnail|right|Průběh dálnice A 4
Číslo Souběžné evropské silnice Trasa Celková délka V provozu Ve stavbě 50px 50px Soubor:AB-Kreuz.svg Niš-Trupale – Niš – Pirot – Dimitrovgrad – Gradina – 15px (BG) 105,8 km 105,8 km
Dálnice A 4 představuje hlavní spojení Srbska s Bulharskem, především s jeho od hranic se Sofií. Dálnice tak bude využívána především mezinárodní silniční dopravou mezi západní Evropou na jedné straně a Bulharskem a Tureckem na straně druhé. Dálnice je součástí Panevropského dopravního koridoru X a je po ní vedena evropská silnice E 80.
Začátek dálnice je na mimoúrovňové křižovatce Niš-Trupale, kde se odděluje od dálnice A 1. Poté pokračuje kolem města Niš, jemuž tvoří severní obchvat a kolem obce Prosek. Trasa dálnice dále vede kolem měst Bela Palanka, Pirot a Pazar až k hranici s Bulharskem u obce Gradina. V Bulharsku na ni naváže dálnice A 7.