Adventní a vánoční vazba

náhled|Adventní věnec, jedna z možných variant náhled|Vánoční ozdoby v Ernst-August-Galerii v Hannoveru (Advent 2009) Adventní a vánoční vazba je způsob seskupení rostlin a hmot pomocí aranžování a je vzhledově i použitým materiálem typická, upravená jako dekorace při oslavě adventu, Vánoc a období během počátku nového roku. Adventní a vánoční vazba je zdobena přízdobami, které mají nejen dekorativní charakter ale jsou i symboly a řídí se křesťanskými, židovskými a pohanskými tradicemi, církevními předpisy, církevní mystikou a pověrami. Adventní a vánoční vazba také bývá používána jako součást církevní liturgie. Slouží ale především k dekoraci obydlí, společenských prostor i veřejných prostranství během Adventu a Vánoc. Jakékoliv vazby a aranžmá, včetně smuteční a dárkové vazby, v tomto období bývají obvykle ovlivněny tradicemi a atmosférou svátků a zohledněno provedení v souladu s uvedenými svátečními zvyky. Některé z uvedených dekorací jsou používány se zapálenými svíčkami, nebo v jejich blízkosti, což bývá zdrojem bezpečnostních rizik. Vánoční a adventní dekorace si v ČR v 21. století často připravují i sami uživatelé.

Češi patří mezi nejvíce ateistické/nevěřící národy na Zemi. Náboženské tradice nejsou široce dodržovány, a vánoční praktiky mají mnoho výstředních prvků navazujících na místní tradice. Vánoce nejsou spojeny s křesťanstvím v rozsahu, který je jinde, jsou v ČR více sekularizovány a společně slaveny i nekřesťany, ateisty a bezvěrci.

Vánoční dekorace v ČR jsou vzhledově poměrně typické a ustálené. Tradiční barvy používané v době Vánoc jsou zelená, bílá, zlatá, červená. Mnohdy ale bývají používány takové barvy a styly, které lépe vytvoří v daném interiéru příjemnou, sváteční a zimní atmosféru.

Tradice Ne všechny tradice jsou rozšířeny ve všech oblastech, kde jsou slaveny Vánoce.

náhled|Adventní věnec s 24 svíčkami, což odpovídá počtu dní od adventu do Vánoc

Advent

Kromě adventních věnců se vily i prosté věnce bez svící z různých rostlin, které měly symbolický význam. Většinou měly zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství. Samotný adventní věnec se v dnešní době svojí podobou vzdálil od podoby původní, stále má ale vyjadřovat zastavení, radost a očekávání.

Na svátek sv. Barbory, tzn. 4. prosinec, se vžila tradice řezání „barborek“, tj. větviček jakýchkoli stromů a keřů, které mohou do Vánoc rozkvést, nejčastěji třešňových, ale i z jiných ovocných stromů, kaštanu, dřínu apod. „Barborka“, která rozkvetla o Vánocích, přinášela do domu štěstí a děvčatům na vdávání předpovídala svatbu. I svatá Barbora přinášela v předvečer svého svátku dárky, podobně jako svatý Mikuláš odměňovala hodné a kárala zlobivé děti.

V době adventu si lidé rádi zdobí svoje domovy jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání do domu, podle Keltů také plodnost. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku až do příštích Vánoc.

V zemích s keltskou tradicí se k adventní a vánoční výzdobě používá také cesmína a břečťan, které mají chránit domov před čarodějnicemi a zlými duchy. náhled|Vánoční dekorace, Španělsko

Pečení tradiční medové perníčků v adventní době má v českých zemích tradici pravděpodobně od 12. století. Kromě jejich přímé konzumace byly používány k ozdobení vánočního stromku také je pečen perníkový adventní věnec. V této době se připravuje také vánoční cukroví, které má svůj původ v pohanské tradici oslav slunovratu. I vánoční cukroví nebo jeho napodobeniny mohou být součástí výzdoby v tomto období.

Na počátku 21. století si zejména děti od začátku prosince otevírají adventní kalendář, který jim připomíná, že Vánoce se blíží a i ony musí svým způsobem dodržovat půst – být „hodné“, aby jim Ježíšek přinesl dárky. Adventní kalendář bývá ozdobně upravován aranžéry květin jako adventní ozdoba pro děti.

náhled|Vánoční dekorace stolu, Polsko Další moderní tradicí je výzdoba domovů Vánoční hvězdou (vánoční růže).

Adventní věnec má v ČR krátkou tradici. Ještě během 20. století bylo zdobení adventních věnců pronásledováno orgány komunistické vlády jako zpátečnický, křesťanský zvyk. Na konci tisíciletí ale byla tradice plně zavedena i v ČR.

Vánoce

Na sklonku adventu si lidé staví betlémy (jesličky) po vzoru sv. Františka z Assisi. V České republice se staví především v rodinách věřících, v upomínku významu a původu Vánoc. Pečou se vánočky, zdobí vánoční stromky a upravují mísy s ovocem. Ovoce je tradiční ozdobou používanou při dekoraci. Vánoční stromek není ustálenou tradicí ve všech evropských zemích.

Mísa s ovocem je hlubokým symbolem, který je nevědomky dodržován dodnes. Má symbolizovat tichou modlitbu za dobrou úrodu a víru, že nadcházející rok přinese stejný blahobyt jako ten minulý. Kromě čerstvého ovoce (tradičních českých jablek a hrušek) obsahovala často i sušené ovoce a ořechy. V druhé polovině dvacátého století se pozornost soustředila na citrusové plody a banány. Jejich nedostatek, v době plánovaného hospodářství zcela běžný, byl vnímán velice negativně. Sušené plátky citrusů a symbolicky i plodenství tropických a subtropických rostlin jsou od přelomu tisíciletí běžnou součástí výzdoby vánočních dekorací.

V 21. století se lidé rádi vracejí k tradiční podobě mísy s ovocem, která je zároveň velmi dekorativní, vzhledem k dnešním možnostem lze ale naklást na misku téměř jakékoli tropické plody a neobvyklé pochutiny k vyjádření Vánoc jako svátků hojnosti. Zdobené ovocné mísy s napodobeninami plodů, byly na přelomu tisíciletí prodávány jako aranžmá. Zájem nebyl velký a v druhé dekádě se podobné výrobky používají zřídka. Dovoz a distribuce napodobenin ovoce (plodů) pro účely zhotovení a prodeje aranžmá je ČOI zakázán, protože výrobek může být zaměněn za potravinu nedospělými a duševně chorými.

Vánoční stromek má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Ještě počátkem 16. století bylo zdobení stromků pronásledováno katolickou církví jako pohanský zvyk, později však bylo akceptováno.

Symbolika Vánoční a adventní symboly jsou používány spíše pro empatické vyjádření daného období, žádný z uvedených symbolů není nezbytným atributem Vánoc a adventu, mimo adventního svícnu. Obvyklé je použití vánočního stromu a v některých zemích barevné vánoční osvětlení. Smyslem vánoční symboliky je vytvářet vánoční atmosféru. Vytváření vánoční atmosféry je používáno nejen v domácnostech pro vytvoření příjemného prostředí, ale i v prodejnách a nákupních centrech pro zvýšení prodeje. Prodejem objektů s vánoční symbolikou a vánočních ozdob se v období zvýšené poptávky po tomto druhu zboží (chladnější polovina roku) zabývá jako doplňkovým sortimentem mnoho prodejen s jinak různým zbožím.

Typickými zimními symboly Vánoc jsou sníh, sněhové vločky, jehličnany, třpytivé ozdoby, postavy z Betléma, anděl, sněhulák, rampouchy, hvězdy, kometa, cesmína, chvojí, baňky, svíčky a elektrické vánoční osvětlení, vánočky, vánoční pečivo, ořechy, badyán, celá skořice, sušené plátky citrusů, Jezulátko a Santa Claus. Jsou doplňovány o symboly jako holé stromy, sláma, rozkrojené jablko, kapr, vůně františků (purpura), rybí šupina, svícen, vánoční ubrus, zabalené dárky, hořící prskavka, srdce, ovoce (lesní i tropické) atp. Mnohé z těchto symbolů lze využít i při aranžování. Tyto symboly mohou být zobrazeny nebo vytvořeny pomocí různých materiálů. Ve 20. století bylo používáno sklo, keramika, kovový plech, dřevo, sláma, textil. V 21. století je používán převážně plast. Symboly Vánoc jsou v mnoha zemích, jako je Švédsko nebo ČR, používány vánoční ozdoby na výzdobu již od zahájení adventu.

náhled|Jednoduchá vánoční kytice z chvojí V západním křesťanském světě, jsou zmiňovány dva tradiční dny, kdy jsou odstraněny vánoční ozdoby – Večer tříkrálový a Hromnice. Použití vánočních dekorací a symbolů po Hromnicích je tradicí považováno za nevhodné.

V mnoha zemích je mnoho různých typů dekorací používaných v závislosti na tradicích a dostupných zdrojích. Některé tradice v některých zemích nebo lokalitách nemusí být obvyklé nebo dobře přijímané. Ve většině zemí je třeba vhodně kombinovat materiály k vytvoření celkově konzistentního dojmu pomocí estetických zásad. Zvyky se ovšem mohou různit a někdy nezávisí na kombinaci dekorací, ale na jejich množství a velikosti či neobvyklém provedení.

Vánoční stromek má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Ještě počátkem 16. století bylo zdobení stromků pronásledováno katolickou církví jako pohanský zvyk, později však bylo akceptováno.

náhled Rostlinné materiály Větve, olistěné části, celé rostliny, květy, plody a plodenství.

Stálezelené dřeviny V aranžování jsou používány stálezelené dřeviny a jehličnany: jedle , tis, cesmína, zimostráz, jalovec, borovice, cypřišek, zerav, břečťan, jmelí bílé. Smrk, mimo druhu smrk pichlavý, je vhodný pro venkovní dekorace. Používané jsou šišky ale ceněné jsou i větvičky s plody u cesmíny.

Opadavé dřeviny Třešeň a slivoň, jako přirychlené řezané letorosty. Bezlisté někdy stříbřené nebo zlacené větve olše (s plody), bříza (s květy). Někdy je používán modřín (opadané větve). Ceněné jsou větvičky šípků s plody, nebo plody šípku.

náhled|Netradiční věnec na dveře

Byliny Velmi obvyklá v ČR je vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima), vánoční kaktusy (Schlumbergera), méně jsou časté azalky, bramboříky, čemeřice.

Jiné materiály Jsou používány materiály vyvolávající svými skutečnými nebo přisuzovanými vlastnosti dojem: zimy, křesťanství, přirozenosti, lásky, společenství a vzájemné harmonie, rodiny, pohody, svátku, spojení s přírodou a ostatními živým tvory. Tyto vlastnosti mohou být v kompozici pomocí materiálu pouze symbolizované. Jsou používány materiály jako dřevo, kov, vata, juta, sláma, vosk, sklo, papír, provázek a podobně s různě upravenými povrchy a tvary.

náhled|Jednoduchý věnec na dveře

Svíčky Mají symbolizovat naději a světlo poznání (víry). Zapálené svíčky vytváří příjemnou atmosféru, avšak ohledem na nedokonalé spalování uhlovodíků z parafinu a vosku není vhodné používat svíčky jako osvětlení pravidelně.

Dekorativnost svíček umocňuje zbarvení, struktura povrchu, tvar a vonné přísady. Tradiční zásady u vánočních svíček nejsou jednotné. U adventních zvyků jsou některé lokálně preferované obyčeje blíže popsány v textu hesla adventní věnec.

Adventní a vánoční aranžmá Adventní věnec

Adventní věnec je tradiční symbol západní církve sloužící k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Obvykle má podobu věnce ze jehličnatých větví ozdobeného 4 svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky, nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které jsou také nazývány adventní věnce, jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách, na počátku 21. století je nahradily věnce, které se kladou přímo na svátečně upravený stůl.

Při zhotovení adventního věnce ale i dalších adventních dekorací by tradičně neměly být použity živé květy, ovšem v 21. století jsou již v ČR adventní věnce s živými květy vytvářeny s tím, že adventní a vánoční dekorace nepodléhá tolik pravidlům náboženství.

Barevnost a výzdoba věnce Adventní věnec byl ve 20. století používán zavěšený na čtyřech stuhách, s tím, že byl zdoben na stranách. Na horní části věnce byly umístěny často u poměrně velké mašle širokých stuh což bylo obvykle dostatečnou výplní mezi svíčkami věnců do domácnosti. Ozdoby , jako hvězdy, andělíčci, perníky, ale nejčastěji slaměné ozdoby, visely z věnce dolů, přesně z vnitřní strany věnce na tenké stuze, v různé výšce. Ozdob bylo spíše menší než větší množství. Nejobvyklejší barvou stuhy a svíček byla červená a oblíbená, mimo fialové, byla i zlatá.