Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) je česká monarchistická a konzervativní politická strana, usilující o změnu státního zřízení na konstituční monarchii s panovníkem z habsbursko-lotrinské dynastie a dvoukomorovým parlamentním systémem. Její volební výsledky se od první účasti ve volbách pohybují v řádu desetin a setin procent.

Historie

Politické hnutí náhled|267x267pixelů|Jiná používaná verze loga Předchůdcem Koruny České byla občanská iniciativa České děti, bývalá opoziční skupina založená disidentem Petrem Placákem, která na jaře 1988 vydala manifest, v němž vyhlásila obnovu Českého království. České děti v průběhu roku 1989 vydávaly samizdatový časopis Koruna.

Koruna Česká byla slavnostně založena jako monarchistické hnutí (plným názvem KORUNA ČESKÁ, Royalistické hnutí Čech, Moravy a Slezska) 25. listopadu 1990 v pražském Realistickém divadle při setkání přívrženců Českého království, svolaném představiteli iniciativy České děti. Prvním představeným (předsedou) hnutí se stal MUDr. Dalibor Stejskal. Oficiální registrace KČ jako politického subjektu byla vyřízena 29. srpna 1991. 14. prosince toho roku se pak v Pálffyho paláci konal I. Generální sněm hnutí.

Během prvních let své činnosti prosazovala Koruna Česká obnovení Českého státu v historických hranicích, a proto podpořila rozdělení Československa. Ve volbách do České národní rady v roce 1992 kandidovali její členové na kandidátní listině Klubu angažovaných nestraníků. V lednu 1993 uzavřela Koruna Česká smlouvu o politickém partnerství s Křesťanskodemokratickou stranou a v průběhu let 1993–1995 s ní spolupracovala při různých veřejných aktivitách.

Roku 1997 se stal představeným KČ Dalibor Pták, v červnu 1999 byl představeným zvolen Milan Schelinger. V roce 1998 hnutí změnilo název na KORUNA ČESKÁ, Monarchistické hnutí Čech, Moravy a Slezska. Od roku 2000 začala v KČ narůstat první krize a několik členů Představenstva rezignovalo, vytrácela se aktivita členské základny. Jako nová cesta byla zvolena transformace hnutí na politickou stranu. O tuto změnu se nejvíce zasloužilo vedení hnutí v letech 2000–2003, kdy dokázalo utvořit z royalistického hnutí zcela legální monarchistickou politickou stranu. Ve vedení tehdy stál jako představený Milan Schelinger a první místopředseda Svatopluk Haugwitz, který nově zpracoval statut strany. Na X. generálním sněmu v prosinci 2001 došlo k úpravě stanov, která představeného strany nahradila předsedou a představenstvo předsednictvem. V květnu 2003 rezignoval Milan Schelinger na funkci předsedy KČ. 6. května 2003 byla Ministerstvem vnitra ČR zaregistrována změna stanov, čímž se Koruna Česká stala politickou stranou.

Politická strana

Předsednictví Václava Srba (2003 až 2014) Roku 2003 na XII. Generálním sněmu byla dokončena transformace KČ na politickou stranu a novým předsedou se stal Václav Srb, do té doby český zemský hejtman. Začátek jeho funkce byl spojen s bojem proti falešným řádům a falešným šlechticům, kteří znevěrohodňovali stranu.

Od roku 2004 se KČ pravidelně účastní voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 získala celostátně 7 293 hlasů (0,13 %). První konkrétnější úspěchy zaznamenala v komunálních volbách; KČ získala zastupitele v několika menších obcích (například Pohleď, Pohořelice). Pravidelná účast ve volbách pomohla aktivizovat členskou základnu.

V roce 2007 se takzvanou Veltrubskou výzvou aktivizovala legitimistická platforma, která začala pro celou stranu prosazovat legitimistický program (tedy aby se panovníkem stal zákonný dědic posledního českého krále), zatímco do té doby KČ oficiálně usilovala pouze o obnovení monarchie, zatímco otázku obsazení panovnického úřadu nechávala otevřenou. Postupně se legitimistický program ustálil jako oficiální program KČ.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 postavila strana kvůli neúnosně vysoké volební kauci kandidátky jen v pěti krajích, ve kterých dosáhla výsledků mezi 0,12 a 0,24 %.

V březnu 2011 byla v rámci KČ založena Konzervativní platforma, silně kritická vůči vedení strany. V říjnu 2011 tento proces vyvrcholil skutečnou vnitrostranickou krizí. Zahájila ji shromáždění slezských a moravských monarchistů, kteří svá setkání prohlásili za zemské sněmy a v obou případech vydali seznamy požadavků vůči předsednictvu strany, včetně odstoupení předsedy Václava Srba. Předsednictvo KČ tato shromáždění jako sněmy neuznalo, neboť nebyly řádně oznámeny a účast na nich byla jen výběrová. Ke konečnému střetu došlo v listopadu na XX. Generálním sněmu KČ, kde byla Konzervativní platforma přehlasována a ve svém snažení neuspěla. Řada jejích členů poté opustila stranu úplně a část z nich založila konzervativně-nacionalistické Monarchistické občanské sdružení MONOS, které později pokračovalo v kritice KČ zvenku.

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2012 dosáhla nejvyššího výsledku 0,79 % v Olomouckém kraji.

náhled|Královský hlasovací lístek vytvořený Korunou Českou jako forma protestu proti prezidentským volbám v roce 2013. V první přímé volbě prezidenta v roce 2013 Koruna Česká záměrně nepostavila svého kandidáta, neboť funkci prezidenta z principu odmítá. Část členů podporovala nezávislého kandidáta sochaře Emila Adamce, který sám prosazoval monarchistický program, ten však nezískal potřebný počet podpisů pro registraci. Před samotnou volbou došlo k menšímu sporu v rámci členské základny: Část strany usilovala o to, aby předsednictvo vydalo členské základně pokyn volit knížete Karla Schwarzenberga, jakožto šlechtice a přítele královského rodu, druhá část členů KČ však nepovažovala knížete za monarchistu a prosazovala, aby byly prezidentské volby jasně odmítnuty. Vedení KČ nakonec v této otázce zaujalo neutrální postoj s tím, že volbu prezidenta v principu odmítá, ale chtějí-li členové někoho volit, doporučuje jim knížete Schwarzenberga, a následně KČ gratulovala Karlu Schwarzenbergovi k postupu do druhého kola. Někteří monarchisté také získali pozornost médií vytvořením vlastního volebního lístku, vyjadřujícího volbu Karla Habsbursko-Lotrinského, následníka českého trůnu.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 postavila KČ kandidátky v jedenácti krajích, kde dosáhla výsledků mezi 0,15 % (Pardubický kraj) a 0,31 % (Olomoucký kraj). Lokálně nejúspěšnější byla v obci Hlinná na Litoměřicku se ziskem 16 %, což si získalo pozornost regionálních médií. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 Koruna Česká uspěla v obvodu č. 9 – Plzeň-město, kde zvítězil její společný kandidát s ODS, Lumír Aschenbrenner.

Předsednictví Petra Nohela (2014 až 2018) Na XXIII. Generálním sněmu Koruny České 29. listopadu 2014 došlo k velké změně ve vedení strany. Václav Srb odešel z funkce předsedy, novým předsedou se stal Petr Nohel, který byl z dvojice kandidátů zvolen 72 % hlasů. Jeho protikandidát Petr Krátký byl pak zvolen místopředsedou.XXIII. Generální sněm zvolil nové vedení Koruny České – Koruna Česká, 1. 12. 2014 Českým zemským hejtmanem se stal Jan Bárta, moravským Pavel Andrš a slezským Jaroslav Vavříček.

Pro volby do Poslanecké sněmovny PČR 2017 vyjednala Koruna Česká společný postup s názorově blízkými stranami, Konzervativní stranou a Klubem angažovaných nestraníků a rozhodli se „v zájmu ochrany hodnot moderního právního státu, parlamentní demokracie a rovné a svobodné soutěže politických stran, které jsou v důsledku aktuálního politického vývoje v naší zemi vážně ohroženy,“ společně podpořit TOP 09 „proto, že jako jediný ze subjektů aktuálně zastoupených v Poslanecké sněmovně, dlouhodobě, konsistentně a věrohodně deklaruje, že nebude na vládní úrovni spolupracovat s politickým hnutím ANO 2011 a jeho reálné politické kroky tomu odpovídají.“ TOP 09 jejich podporu uvítala, pozvala na své kandidátky zástupce těchto tří stran a přizvala je ke spolupráci na volební kampani. Výsledek voleb předseda Petr Nohel označil za neúspěch, avšak zvolenou taktiku Koruny České přesto zhodnotil jako úspěšnou, což zdůvodnil mimo jiné větším zviditelněním Koruny České v médiích a jejím etablováním jako partnera zavedených parlamentních stran. alt=Monarchistický pochod v roce 2009|vlevo|náhled|Monarchistický pochod v roce 2009 Pro volbu prezidenta České republiky 2018 zvolila podobný přístup jako v předchozí volbě a doporučila svým členům a příznivcům vhodit do urny fiktivní královský volební lístek podporující Karla Habsbursko-Lotrinského.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 postavila Koruna Česká čtyři vlastní kandidáty (mezi nimi byl čestný předseda Václav Srb a někdejší poslanec Augustin Karel Andrle Sylor). Žádný z nich nebyl zvolen, ale v obvodu č. 62 – Prostějov byla zvolena senátorkou Jitka Chalánková, která kandidovala jako nezávislá s podporou Koruny České a Konzervativní strany.

Na podzim 2018, u příležitosti 100. výročí republiky, uspořádala Koruna Česká mnoho akcí s cílem vytvořit alternativu k oficiálním oslavám tohoto výročí. Kromě tradičního Monarchistického pochodu byl 28. října na tiskové konferenci představen Monarchistický manifest 2018, odkazující na třicet let starý Manifest Návrat krále, vydaný Hnutím České děti. Předseda KČ Petr Nohel také poskytl rozsáhlý rozhovor Hospodářským novinám. V listopadu pak Koruna Česká uspořádala odborný seminář ke 100. výročí roku 1918 na Akademii věd.

Předsednictví Radima Špačka (2018 až 2023) Na volebním XXVII. Generálním sněmu Koruny České v listopadu 2018 Petr Nohel už neobhajoval funkci předsedy. Novým předsedou byl zvolen biolog Radim Špaček, který v prvním kole tajné volby porazil sochaře Emila Adamce.

Pro volby do Evropského parlamentu 2019 uzavřela Koruna Česká spolu s dalšími menšími stranami (Konzervativní strana, Sdružení pro Místní Správu, SNK Evropští demokraté) předvolební spolupráci s KDU-ČSL, přičemž jednotlivé strany dodaly své kandidáty na kandidátní listinu KDU-ČSL. Za Korunu Českou to byl její místopředseda Petr Krátký na 18. místě a Nina Nováková na 8. místě (jako společný kandidát podporujících stran).

V červnu 2019 Koruna České získala pozornost médií, když v otevřeném dopise vyzvala českou vládu navrhnout arcivévodu Karla Habsburského na předsedu Evropské komise.