Monogramista E.S., pravděpodobně Erwin van Stege, německy Meister E.S. a Meister von 1466 (* přibližně 1420 – kolem 1468) byl pozdně gotický německý rytec grafických listů, pravděpodoběn také rytec pečetidel, zlatník a mincmistr na dvoře císaře Fridricha III. Habsburského.
Život Studiu o jeho původu, zdrojích inspirace a díle se věnovalo několik badatelů. Do svých edic rytin ho zařadil již Kaspar Georg Nagler, Max Lehrs mu věnoval dvě desítky studií z let 1885-1923, které uzavřel dodnes užívaným soupisem jeho díla. Naposled výsledky studia shrnul a doplnil Janez Höfler ve dvoudílné syntetické monografii z roku 2007. Předpokládá, že Mistr E. S., podobně jako anonymní Mistr hracích karet, pocházel z jihozápadního Německa nebo Švýcarska, protože styl jeho kresby lze odvodit od tamější malby ze stejného období. Monogramista E.S. mohl žít v Horním Porýní, v kontaktu se soudobými nizozemskými malíři, navštívil Mohuč a další města a kraje. Höfler podle monogramu uvažuje o jeho identifikaci s Erwinem (Erweinem) von Stege, který byl mezi léty 1456-1475 mincmistrem a řezáčem pečetí císaře Fridricha III. a zemřel kolem roku 1486.Janez Höfler: Der Meister E.S: Ein Kapitel europäischer Kunst des 15. Jahrhunderts. Textband, Regensburg 2007, s. 15-17. Mistr E.S. byl patrně vyučený zlatník, aktivní od druhé poloviny 40. let a podle termínu Meister získal kvalifikaci mistra a vedl vlastní dílnu. Vytvářel desítky grafických předloh pro zlatnické rytiny, mimo jiné i návrh monstrance (L 306), a na grafických matricích užíval zlatnické puncy. svědčí pro to také užívání zlatnického rydla. Zejména jeho jednotlivé postavy světců a ornamenty sloužily jako předlohy pro zlatnickou práci.Johann Michael Fritz: Gestochene Bilder. Gravierungen auf Goldschmiedarbeiten. Köln-Graz 1966, s. 5-21 Vyryl také dvě podobizny patrona zlatníků Svatého Eligia a rovněž označení práce monogramem bylo standardní praxí významných zlatnických mistrů.
Německý historik umění Horst Appuhn ovšem iniciály vysvětloval v souvislosti s poutí do benediktinského kláštera Einsedeln a třemi grafickými listy Madony z Einsiedelnu z roku 1466. Appuhn soudí, že k vzhledem k rozdílné kvalitě listů, iniciály E.S. ve skutečnosti představují dílenskou značku.Horst Appuhn: Das Monogramm des Meisters E.S. und die Pilgerfahrt nach Einsiedeln. Zeitschrift für schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 45, 1988, s. 301–314
V posledních letech života byl jeho asistentem jiný významný zlatník a grafik Israhel van Meckenem, který přepracoval 41 původních matric Monogramisty E.S. Je pravděpodobné, že se u něj učil také Martin Schongauer. náhled|Křest Kristův, kresba náhled|Milenecký pár v zahradě
Dílo náhled|Figurální abeceda, písmeno H
Tento neznámý mistr byl identifikován jen podle iniciál, kterými podepisoval svoje grafické listy. Byl zároveň prvním grafikem, kdo svá díla takto označoval. Jeho význam historikové umění spatřují zejména v technické virtuozitě, v ikonografickém bohatství námětů, které zpracovával obvykle ve dvou i více variantách, řadil do cyklů a obohacoval novými detaily.J. Höfler, Der Meister E.S., 2006, s. 23-39 Hind Arthur M, 2011, s. 24-25 Grafické listy mistra E.S. byly hojně kopírovány a sloužily malířům a zlatníkům jako kompoziční předlohy.
Historik Alan Shestack rozlišuje v díle Monogramisty E.S. tři období: kolem roku 1450, 1450-1460 a po roce 1460.Alan Shestack, Master E. S., Philadelphia Museum of Art, 1967 Po roce 1450 začal používat rydla k vytvoření hlubších stop, což umožnilo tisk většího množství listů (kolem 60 kusů) z jedné matrice. Využíval stínování a znázornění prostorového objemu pomocí paralelních a křížových linií a kresba postav se zdokonalovala. I postavy, které jsou statické, mají často napjaté a zkroucené pozice. V poslední fázi tvorby jsou figury uvolněnější a v kompozicích je více využit volný nerytý povrch matrice. Sekulární a komické náměty jeho grafických listů nemají obdoby v tehdejší malbě a udržely si půvab do současnosti (Milenecký pár, Figurální abeceda). Jsou také vodítkem k tehdejší módě v oblékání.
Celkem je známo 318 originálních grafických listů autora, z toho 95 v jediném exempláři a 50 ve dvou kopiích. O celkem 38 listech Israhela van Meckenema se předpokládá, že jsou přepracovány z původních matric Monogramisty E.S.
Pouze dvě kresby (Louvre, Státní muzea v Berlíně) byly bezpečně identifikovány jako autorova díla. Ke kresbě Křest Krista, která se nachází v Louvru, existují dva grafické listy Monogramisty E.S., kde je volný prostor dodatečně vyplněn dalšími detaily.
K latinským textům Ars moriendi Umění zemřít (návodům na "Dobrou" smrt) z let 1415 a 1450, ve své době velmi populárním, vytvořil sérii jedenácti rytin podle starších knižních iluminací.
Významné grafické listy ) Chronologické řazení podle Janeze Höflera, označení podle soupisu Maxe Lehrse 1440/1445-1450 Šalamounův soud (L.22) Vize císaře Augusta a Sibyla (L. 191, L. 192) Pár hudebníků u kašny v zahradě (L. 203) Ars moriendi (Dobrá smrt, L. 175 až L. 185), některé listy cyklu se dochovaly jen v kopiích Israela van Meckenem, jsou to: Desatero svatých přikázání a deset ran egyptských; Hádanky královny ze Sáby, Mučednictví sv. Erasma; Sv. Antonín pokoušený čtyřmi démony; Madona s dítětem, které přináší anděl růži (L. 80) Zvěstování (L. 12) Velká zahrada s milenci a šachisty (L. 214, L. 215) Pár milenců na trávníku (L. 211) Hortus conclusus – Velká uzavřená zahrada mariánská (L.83);
kolem 1450 Hortus conclusus – Malá uzavřená zahrada mariánská (L. 75) Narození Páně (L. 23) Kristovy pašije (L. 37 až L. 48) Korunování Panny Marie (L. 36)
1450-1455 Zvěstování (L. 10) Madona z Einsiedelnu, 1466 (L. 81) Bolestný Kristus se čtyřmi anděly nesoucími nástroje jeho utrpení (L. 55); repro v infoboxu Sedící apoštolové (L. 112 až L. 123) Cyklus Kristus a stojící apoštolové (L. 124 až L. 136)
1455-1460 Klanění Tří králů (L. 26) Svatý Jiří bojující s drakem (L. 144, L. 145 a L. 146)Kopie listu L. 145 byla pravděpodobně inspirací pro nástěnnou malbu z roku 1485 v Kapli svatého Jiří v Litovli Jan Křtitel s Beránkem Božím (L. 149, průměr 182 mm), kruhový obrázek
1460-1465 Velké hrací karty (L. 241 do L. 257, L. 282) Divý muž či žena jedoucí na jednorožci (L 465) v kopiích Israela van Meckenem; varianty námětu: Pár divých lidí; Divý muž a medvěd Stigmatizace sv. Františka (L. 143) Samson se lvem a Filištínskými, Samson se lvem, Samson a Dalila (L. 2, L. 5) Pár snoubenců (L. ) Sv. Eligius (L. 142)
1466-1467 Figurální abeceda (L. 283 do L. 305) Dítě Ježíš jako novoročenka s emblémy šťastného života (L. ) Apoštolové v párech (L. 94 až L. 99) 1467 Sv. Jan Evangelista na ostrově Patmos (L. 150), 1467 Ornamentální předlohy akantů a krabů pro zlatníky (L.309 až L. 313), 1467
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Janez Höfler: Der Meister E.S: Ein Kapitel europäischer Kunst des 15. Jahrhunderts. Text- und Tafelband, Schnell & Steiner, Regensburg 2007, Harald Olbrich (Hrsg.): Meister E.S. In: Lexikon der Kunst, S. 20722, Digitale Bibliothek, Band 43, Directmedia, Berlin 2000, (Elektronische Ressource) Horst Appuhn: Alle 320 Kupferstiche / Meister E. S. Harenberg-Ed., Dortmund 1989, Die bibliophilen Taschenbücher; Nr. 567, Alan Shestack , Master E S, five hundredth anniversary exhibition, September fifth through October third, Philadelphia Museum of Art, 1967 Arthur M. Hind, A History of Engraving & Etching From the 15th Century to the Year 1914. Dover Publications 2011. pp. 24–25. . Alan Shestack, Master E. S., Philadelphia Museum of Art, 1967 Externí odkazy
Zeno: díla Monogramisty E.S. Web Gallery of ART: Master E.S.
Kategorie:Němečtí grafici Kategorie:Němečtí rytci Kategorie:Muži Kategorie:Anonymní umělci