Vlčatín

Vlčatín (dříve též Vlčetín, ) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi devět kilometrů severně od Třebíče a šest kilometrů jižně od Velkého Meziříčí. Žije zde obyvatel.

Vlčatín se nachází v údolí řeky Oslavičky na Křižanovské vrchovině.

Název Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Vlčata a jeho význam byl "Vlčatův majetek".

Geografie Z jihu na západ přes území obce prochází silnice ze silnice II/360 do Batouchovic, z této silnice pak vychází na západním okraji území obce silnice severně do Nového Telečkova. Z blízké křižovatky pak vychází silnice východně do Horních Heřmanic. Ze západního okraje zastavěného území obce vychází užitková silnice pod pozůstatky hradiště Vlčatín a dále k Hroznatínu, podél západního okraje území obce vede užitková lesní cesta. Podél východního okraje území obce prochází silnice II/360 a z té pak na severovýchodním okraji území obce vychází silnice do Oslavičky. Přes území obce prochází ze severu k jihu železniční trať Křižanov–Studenec, v zastavěném území obce se nachází zastávka Vlčatín, těsně za jižním okrajem území obce se nachází nádraží Rudíkov. Přes území obce prochází nepojmenovaná cyklostezka a žlutá turistická stezka.

Velká část území obce je využívána zemědělsky, primárně se nachází pole a pastviny na jižní a západní části obce, zatímco východní a severní je primárně zalesněná. Zalesněné jsou i oblasti v okolí kopce Hradisko nebo na jihozápadním okraji v lese V Olší. Remízky a menší izolované lesy nebo meze jsou však i v polích a pastvinách. Velké pole je však i mezi lesy na východním okraji území obce. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází někdejší JZD.

Asi 1,5 kilometru západně od území obce pramení Hroznatínský potok, ten pak přitéká na jihozápadní okraj území obce, tvoří část jižní hranice území obce a následně při hranici ústí do Oslavičky. Oslavička pramení asi pět kilometrů západně od hranice území obce, pak přitéká k jižním okraji území obce a tvoří jižní hranici území obce. Vlévá se do ní nepojmenovaný potok, který odvodňuje les V Olší a potok, který je tvořen soustavou rybníků pod kopce Hradisko. Oslavička se pak stáčí severně a pomyslně rozděluje zastavěné území obce na západní a východní část. Oslavička pak pokračuje v údolí severně a ještě v zastavěném území obce do ní ústí nepojmenovaný potok, který pramení těsně za západním okrajem zastavěného území obce protéká přes soustavu rybníků v zastavěném území obce a přes rybník Loučka a následně je zatrubněn a ústí do Oslavičky. Na severním okraji území obce se do Oslavičky vlévá další nepojmenovaný přítok a Oslavička pak pokračuje severně a po asi deset kilometrů ústí u Petrávče do Oslavy. Část severní hranice území obce je tvořena nepojmenovaným potokem, který teče severně a následně ústí do Balinky. Na severním okraji území obce pramení i přítok Oslavičky, který teče přes Oslavičku do řeky Oslavičky.

Území obce je kopcovité a výše položené, pohybuje se v nadmořské výšce od 525 do 610 metrů, nejnižším bodem je údolí řeky Oslavičky v zastavěném území obce, nejvyšším bodem je kopec Na Hlavinách na západním okraji území obce. Na území obce se nachází kromě kopce Na Hlavinách (606 metrů) i v severní části území obce kopec Telečkov (604 metrů) nebo kopec Hradisko (589 metrů) s pozůstatky hrádku Vlčatín, ten se nachází nedaleko západního okraje zastavěného území obce. Ve východní části území obce se nachází Vlčatínský vrch (590 metrů) a těsně za západní hranicí území obce se nachází Hodovská horka (581 metrů).

Zastavěné území obce se nachází ve středu obce blíže k jižním okraji území obce. Je rozděleno na východní a západní část řekou Oslavičkou. Západně od území obce se nachází někdejší hradiště Vlčatín.

Jižní a západní část území obce se nachází v Přírodním parku Třebíčsko. Západně od zastavěného území obce se nachází pozůstatky Hrádku Vlčatín.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 9. 11. 2025

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1296, v tu dobu byl Vlčatín součástí okareckého panství. Roku 1417 patřila obec Vlčkovi z Okárce, roku 1447 byla převedena do majetku Mikuláši Neprovi z Vojslavic, který vlastnil již tvrz na Pozďatíně, v roce 1453 přikoupil i Hroznatín, s tím pak měl Vlčatín stejné majitele.

V roce 1497 prodali Neprové z Vojslavic majetky Zikmundovi z Mírova, součástí prodeje byl Pozďatín, Vlčatín, Hroznatín a Bochovice. V roce 1538 pak vesnice zakoupil Smil Osovský z Doubravice a v roce 1555 pak vesnice získal Burian Osovský z Doubravice, který je prodal Oldřichovi z Lomnice a vesnice tak patřily pod náměšťské panství. V roce 1881 byl Jindřichem Haugwicem prodán Hroznatín, Batouchovice, Vlčatín a Bochovice Ludvíkovi a Jindřichovi Hellerovým a Adolfovi Lieblichovi. V roce 1884 zemřel Ludvík Heller a jeho podíl zdědil jeho syn Ludvík, ten v roce 1893 přikoupil i polovinu statku od Adolfa Lieblicha a následně zdědil i podíl Jindřicha Hellera. Od roku 1893 se v obci vede kronika.

Mezi lety 1885 a 1886 byla nedaleko obce postavena železniční dráha z Velkého Meziříčí do Studence. Roku 1886 také byl zakoupen zvon do místní kaple. Mezi lety 1902 a 1903 byla postavena silnice mezi rudíkovským nádražím a Batouchovicemi. V roce 1903 pak byla postavena nová kaplička. V roce 1928 byl založen sbor dobrovolných hasičů a v roce 1932 byla postavena silnice z Vlčatína do Hroznatína. Roku 1938 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v roce 1953 založeno ve vsi JZD a také byl do vesnice zaveden telefon. JZD však bylo v roce 1955 zrušeno a v roce 1956 bylo založeno JZD třetího typu. V roce 1969 pak byla silnice od rudíkovského nádraží vyasfaltována. JZD však bylo v roce 1971 sloučeno s JZD Mezilesí v Rudíkově (tam již bylo roku 1961 začleněno JZD v Hroznatíně). V letech 1971 až 1974 také byla vesnice kanalizována. Roku 1978 byl po vesnici rozveden vodovod.

Po sametové revoluci se vesnice osamostatnila a v roce 1993 byla vybudována železniční zastávka. V roce 1998 byl telefon rozveden do všech domů ve vsi. Roku 2002 byla obec plynofikována a v roce 2007 byl ve vsi regulován potok.

V roce 1790 byla obec tvořena celkem 21 domy a měla 135 obyvatel. Po roce 1850 se Vlčatín stal součástí Rudíkova a také okresu Velké Meziříčí, od roku 1887 je obec opět samostatná. Mezi lety 1885 a 1886 byla postavena železnice ze Studence do Křižanova. Od roku 1961 byl zrušen okres Velké Meziříčí a Vlčatín tak byl opět přidělen do okresu Třebíč.

Do roku 1849 patřil Vlčatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1884 patřil Vlčatín pod Rudíkov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.

Obyvatelstvo

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. listopadu 2024.

Politika Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Vlčatín 1. 2. 3. účast 2002 ČSSD (31,16 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (23,37 %) KSČM (14,28 %) 68,75 % ( z ) 2006 ČSSD (39,75 %) KDU-ČSL (24,09 %) ODS (16,86 %) 71,55 % ( z ) 2010 ČSSD (24,39 %) KDU-ČSL (19,51 %) VV (13,41 %) 70,09 % ( z ) 2013 ČSSD (27,27 %) KDU-ČSL (22,07 %) ANO 2011 (12,98 %) 67,54 % ( z ) 2017 KDU-ČSL (20,98 %) ANO (19,75 %) ČSSD (12,34 %) 73,64 % ( z ) 2021 SPOLU (35,52 %) ANO (26,31 %) SPD (10,52 %) 66,67 % ( z ) 2025 ANO (43,66 %) STAN (25,35 %) SPOLU (12,67 %) 65,74 % ( z )

Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Vlčatín 1. 2. 3. účast 2000 4KOALICE (48 %) ČSSD (16 %) SV (12 %) 45,61 % ( z ) 2004 KDU-ČSL (37,14 %) KSČM (17,14 %) ČSSD (14,28 %) 30,17 % ( z ) 2008 ČSSD (42,1 %) KDU-ČSL (22,8 %) KSČM (10,52 %) 49,57 % ( z ) 2012 ČSSD (37,03 %) Pro Vysočinu (16,66 %) KSČM (12,96 %) 46,96 % ( z ) 2016 ČSSD (31,25 %) KDU-ČSL (20,83 %) ANO 2011 (10,41 %) 46,67 % ( z ) 2020 Piráti (25 %) ANO (25 %) ODS+STO (13,88 %) 32,74 % ( z ) 2024 ANO (34,69 %) KDU-ČSL (20,4 %) STAN+SNK ED (18,36 %) 45,87 % ( z )

Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (45 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (9 hlasů). Volební účast byla 82,30 %, tj. 93 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 76,99 %, tj. 87 ze 113 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Pavel Fischer (27 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (8 hlasů). Volební účast byla 76,64 %, tj. 82 ze 107 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů). Volební účast byla 79,25 %, tj. 84 ze 106 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (15 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (15 hlasů). Volební účast byla 66,98 %, tj. 71 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů). Volební účast byla 75,93 %, tj. 82 ze 108 oprávněných voličů.

Doprava Obcí probíhá železniční trať z Velkého Meziříčí do Náměšti nad Oslavou.

Zajímavosti a pamětihodnosti Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1910 Pamětní deska a boží muka k úmrtí Jana Zahradníčka, který zde zemřel v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice

Severozápadně od obce je kopec zvaný Hradisko, prý na něm stával dřevěný hrad, zachovaly se už pouze valy zaniklé tvrze, která prý nesla název Kočičí hrádek. Byl vypálen a pobořen vojsky Jana Žižky.

Galerie

Odkazy Reference

Reference sekce politika

Související články Římskokatolická farnost Rudíkov

Externí odkazy

Kaple ve Vlčatíně, farnost Rudíkov

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině