Rouchovany

náhled|Upomínka na 25leté jubileum dobrovolného sboru hasičského v ROUCHOVANECH. Autorem cínové medaile (30 mm, 10,42 g) z roku 1907 je Václav Karel Šmakal náhled|Sokolský prapor z roku 1948 náhled|kapela Sokola Rouchovany, XI. slet Praha 1948 náhled|Odznak k otevření sokolovny náhled|300px|Hody 2017: dvanáct párů stárků se stárkovéma, soubor Rouchováček a kapela Túfaranka ze Šakvic náhled|upright=1.1|Pobožně obcuj, bedlivě pracuj, bratrstvo miluj, v Pánu se raduj!Stanovy Sv. Josefské Jednoty v Rouchovanech online

náhled|upright=1.1|Historický znak Rouchovan. Král Matyáš Korvín jej městečku udělil privilegiem ze 4. října 1486 vydaným ve Vyškově Rouchovany (Ruchov, Rohowan, Rochowann, Rouchovany, Ruchowan) jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde obyvatel.

Obcí prochází silnice druhé třídy II/396, obcí také prochází cyklistická trasa 401. Na části katastru obce stojí Jaderná elektrárna Dukovany. Obcí protéká řeka Rouchovanka. V blízkém okolí se nachází archeologická lokalita Mstěnice nebo hrady Rabštejn, Templštejn, Holoubek.

Název Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Rúchované – "lidé z Rúchova nebo Rúchovic". Jednalo se tedy o přesídlence z jiné osady toho jména (jejím pozůstatkem zřejmě je samota Rouchovice u nedalekých Litovan). Jméno Rúchov/Rúchovice bylo odvozeno patrně od osobního jména Rúch, domácké podoby jména Rudolf, případně (v případě Rúchovic) od osobního jména Rúcho totožného s obecným rúcho – "roucho". Místní jméno znamenalo buď "Rúchův majetek" (Rúchov) nebo "Rúchovi lidé" (Rúchovice, ve starším tvaru Rúchovici).

Geografie Ze severu na jih přes území obce prochází silnice II/399 z Třebíče a z křižovatky se silnicí II/152 do části obce Šemíkovice a do Tavíkovic, ze zastavěného území obce na východ vychází pak silnice II/396 do Rešic. Ze západu na východ pak přes území obce prochází silnice z Přešovic k Jaderné elektrárně Dukovany a k silnici II/152. Ze silnice II/399 na severním okraji území obce vychází východně užitková silnice do Slavětic, na severním okraji zastavěného území obce vychází západně silnice k samotě Nové Dvory. Severně ze zastavěného území obce pak vychází silnice k areálu JZD. Jižně ze spojky mezi Rouchovany a Přešovicemi vychází užitkové silnice do Přešovic a ke koupališti u rybníka Stejskal. Na západním okraji území obce vede do areálu JEDU železniční vlečka. Přes území obce prochází cyklostezka 401, dále pak i Energetická cyklostezka. Přes severní část území obce prochází zelená turistická stezka a podél jižní hranice území obce prochází žlutá turistická stezka. Ze zastavěného území obce podél Boříkovského potoka prochází naučná stezka K rybníku Stejskal.

Velká část území obce je využívána zemědělsky, zvláště severní a západní část území obce je zemědělsky využívána, jižní část okolo části obce Šemíkovice je také využívána zemědělsky. Na severním okraji území obce se nachází několik izolovaných lesů, další lesní povrch se nachází v blízkosti rybníka Stejskal. Zalesněné je i údolí řeky Rouchovanky a Rokytné a výrazně zalesněná je jižní část území obce až k hranici území obce. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází velký areál JZD, na východním okraji zastavěného území obce se nachází průmyslový areál a fotovoltaická elektrárna. Na západním okraji území obce se nachází na území obce i část areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Jižní část území obce je památkově chráněna, je součástí Přírodního parku Rokytná, součástí jsou i dvě chráněná území.

Část východní hranice území obce je tvořena potokem Olešná, ten přijímá vody z nepojmenovaného přítoku, který pramení na severním okraji území obce, potok Olešná pak protéká nádrží Rouchovany, kam ústí Lipňanský potok a Olešná pak tvoří další část hranice, posléze protéká přes území obce směrem na jih a asi po deseti kilometrech ústí u Tulešic do Rokytné. Jižně od bývalých Heřmanic a areálu JEDU na západním okraji území obce pramení Heřmanický potok, který pak teče jižně a po asi 500 metrech ústí do potoka Olešná. Na severním okraji zastavěného území obce pramení nepojmenovaný přítok Rouchovanky. Rouchovanka pramení asi patnáct kilometrů severozápadně u Lipníka, posléze ještě jako Mocla protéká okolo Hrotovic a následně už jako Rouchovanka protéká kolem bývalých Mstěnic a Mstinského rybníka přes zastavěné území obce, kde tvoří náhon Pachrova mlýna s několika rybníčky. Dále teče hlubokým údolím východně okolo Soukupova mlýna, Texlova mlýna a Šabatova mlýna, následně tvoří část západní hranice území obce a na jihovýchodním okraji území obce ústí do Rokytné. Přes území obce teče i Boříkovský potok, který pramení těsně za západní hranicí území obce u Boříkovského dvora a následně teče západně a protéká přes rybník Stejskal, stáčí se severně, protéká mělkým údolím a vlévá se do Rouchovanky. V části obce Šemíkovice pramení Šemíkovický potok, ten pak teče severně a po několika stovkách metrů ústí do Rouchovanky. V lese na západním okraji území obce se nachází rybník V rybníčkách, který je zároveň prameništěm Mlýnského potoka, který vytéká západně a na jihozápadním okraji území obce ústí do Rokytné. Velkou část jižní hranice území obce tvoří řeka Rokytná a její hluboké údolí, do Rokytné se z území obce vlévá několik nepojmenovaných potoků, Rokytná pak teče dál na východ a po asi třiceti kilomtrech ústí v Ivančicích do Jihlavy.

Území obce je poměrně členité, údolí Rouchovanky dosahuje asi 320 metrů, údolí Rokytné dosahuje asi 300 metrů, obě tyto údolí jsou hluboké a často s prudkými svahy, místy i skalnatými. Na severním okraji území obce pak leží nepojmenovaný vrchol s kótou 391 metrů, jižně od zastavěného území obce se nachází kopec s kótou 406 metrů, nad údolím Rokytné na jihozápadním okraji území obce se nachází kopec Cibuluška, který dosahuje výšky 418 metrů. V údolí Rouchovanky se nachází několik skalních útvarů a v údolí Rokytné se nachází i známý lezecký skalní útvar Výrova skála, ta je součástí přírodní rezervace Výrova skála.

Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, jihozápadně od zastavěného území obce se nachází koupaliště a kemp u rybníka Stejskal, západně od zastavěného území obce se nachází dvě haly a těsně za hranicí území obce se nachází samota Nové Dvory. Na východním okraji území obce poblíž areálu JEDU se nachází kaple u zaniklé obce Heřmanice, nedaleko také dvě zemědělské haly. Východně od zastavěného území obce se nachází v údolí Rouchovanky Texlův a Šabatův mlýn. Na jižní hranici území obce se nachází Bendův mlýn. Jižně od zastavěného území obce se nachází část obce Šemíkovice.

Jižní část území obce je součástí Přírodního parku Rokytná, na jihozápadním okraji území obce se na svazích údolí Rokytné nachází přírodní rezervace Knížecí seč, jižně se na svazích údolí Rokytné nachází přírodní rezervace Výrova skála. Součástí PR Výrova skála jsou památné stromy Dvojčata, jižně od Šemíkovic se nachází památný strom Knolův dub. Severně od zastavěného území obce se nachází vyhlídka na vodojemu.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 21. 7. 2025

Historie 4000 let př. n. l. se na dvou lokalitách v katastru obce usídlil lid s moravskou malovanou keramikou. V pozdější době, vzniká v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy jsou zmíněny jako ves Ruchowan, která patřila mezi zeměpanská sídla. V době panování Jana Jindřicha Lucemburského byly zadlužené Rouchovany prodány Bohušovi ze Steřice, roku 1343 pak Karel IV. pomohl Smilovi z Lichtenburka a majetek Rouchovan tak připadl právě Smilovi, po jeho smrti pak připadly zpět Janovi Jindřichovi Lucemburskému, který je pak odkázal roku 1366 synovi Prokopovi Lucemburskému. Prokop pak daroval vesnici a hrad Rabštejn Hynkovi z Kunštátu.

V roce 1353 byly Rouchovany již městečkem a roku 1369 získali občané městečka mílové právo a možnost odkazovat majetek závětí. V době válek mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad byly okolní vesnice pobořeny a Rouchovany také značně poničeny a poklesly na dědinu, Matyáš Korvín zabavil Rouchovany majiteli Janu z Pernštejna a daroval je Jindřichovi z Lipé. Ten byl majitelem i blízkých Ivančic nebo Moravského Krumlova a tak se staly Rouchovany součástí ivančického panství.

Po jeho smrti pak Ivančice připadly Pertoldovi IV., ten však roku 1476 zastavil část majetků včetně Rouchovan Vilémovi z Pernštejna, ten se stal také poručníkem Pertoldova syna Jindřicha z Lipé. Ten se v dospělosti oženil s dcerou Viléma z Pernštejna a získal tak zpět zastavené rodinné statky včetně Rouchovan. V roce 1486 pak byly opět Rouchovany povýšeny na městečko, v tu dobu také jim byl udělen znak, který si nechaly roku 1497 potvrdit od Rudolfa II. V roce 1513 zemřel Jindřich z Lipé a majitelem Rouchovan se stal Jan z Lipé, pánům z Lipé Rouchovany patřily až do doby pobělohorské, kdy Pertoldovi VI. byly zabaveny majetky a on zemřel ve vězení. V roce 1622 pak získal od krále Ferdinanda II. krumlovské panství s Rouchovany Gundakar z Lichtenštejna, Lichtenštejnové byli majiteli panství až do roku 1848.

Roku 1604 byla v Rouchovanech postavena budova radnice. V roce 1629 vyhořel kostel Nanebevzetí Panny Marie, ten pak byl v roce 1853 přebudován do nynější podoby, roku 1629 pak byl také od kostela přemístěn hřbitov na místo za vesnicí. Během třicetileté války byly Rouchovany poničeny a obec se velmi zadlužila, při vpádu švédských vojsk do Rouchovan uteklo mnoho obyvatel do okolních lesů. Roku 1805 vtrhli do vesnice francouzští vojáci a následně neopatrným chování vznikl velký požár, který poničil velkou část Rouchovan. Po roce 1850 v obci byly založeny peněžní ústavy, sbor hasičů (1892) nebo pošta, roku 1895 byla postavena nová školní budova.

Roku 1906 byl do obce zaveden telegraf a roku 1910 telefonní přípojka. V roce 1914 byla vesnice elektrifikována, roku 1924 byla postavena měšťanská škola, roku 1928 sokolovna, roku 1931 odborná škola hospodářská a v roce 1938 mlékárna. Během druhé světové války byly roku 1941 odvlečeni čtyři občané Rouchovan, vrátili se během války zpět. Byly rekvírovány zvony kostela a na konci války byla vesnice bombardována a při tom zemřelo 6 lidí.

Po skončení druhé světové války bylo postaveno roku 1951 koupaliště a rozveden vodovod, mezi lety 1955 a 1962 byl postaven nový sportovní stadion. V roce 1959 byla postavena nová hasičská zbrojnice, v roce 1982 pak bylo vybudováno obchodní středisko a roku 1984 mateřská škola. Po roce 1990 byla dobudována kanalizace a provedena plynofikace obce.

Do roku 1849 patřily Rouchovany do krumlovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942–1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč. V roce 1852 se součástí obce staly i vesnice Přešovice, Heřmanice a Šemíkovice. Roku 1976 se pak sloučily vesnice Rouchovany a Heřmanice, roku 1980 se sloučily Rouchovany a Přešovice.

Spolky Literátské bratrstvo V roce 2013 byla objevena na rouchovanské faře zakládací listina literátského bratrstva z 27. února 1613 psaná na pergamenu. Byla uložena v okresním archivu v Třebíči a je součástí archivu městečka Rouchovany.

Dobrovolný sbor hasičský Sbor založil roku 1882 c.k. poštmistr a starosta obce Jan Kment s nadučitelem Václavem Všetečkou, SDH Rouchovany vlastní dvouproudní stříkačku z roku 1897.

Myslivecký spolek Rouchovany V roce 2017 měl 19 členů, 1 adepta a 3 čestné členy. Výkon práva myslivosti provádí v pronajaté honitbě o výměře 1576 hektarů.

Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Rouchovany Obhospodařuje rybářské revíry Rokytná 3 a Rokytná 3A.

Sokolská jednota, župa plukovníka ŠveceŽupa plukovníka Švece Dostupné online Roku 1891 chodili členové na cvičení do Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole pana Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor, roku 1928 z darů občanů byla postavena budova sokolovny.Sokolovna Rouchovany Dostupné online