Kytice je úvodní báseň ve sbírce Karla Jaromíra Erbena Kytice a celá sbírka je pojmenována po ní. Autor v ní vysvětluje, proč se rozhodl sbírku vytvořit. Ve sbírce je tematicky blízko poslední básni Věštkyně, jako vlastenecká báseň s výrazným prvkem lidové slovesnosti vytvářející rámec díla.
Obsah básně
Vyznění básně Báseň se skládá ze dvou částí: první tři sloky obsahují pověst o vzniku slova mateřídouškaSám autor o tom píše ve svém Poznamenání ke sbírce toto: Pověst o prvopočátku mateřídoušky, tak jak tuto jest uvedena, vypravuje se v bývalém kraji Klatovském v Čechách; i pošla bezpochyby z pouhého výkladu slova samého: mateří douška, totiž matčina duše, jakož pak ta bylina i také v polském macierza-duszka neb macierzanka a v jihoslovanském vůbec materina dušica slove. V jazyku staroslovanském jmenuje se prostě dušica, čehož i Rusové tak užívají., další tři sloky mají vlastenecký obsah, ve kterém se matka stává symbolem vlasti a národa, a pověsti, ve sbírce obsažené, květy, kterými pokryla svou dávnou mohylu. Autor vyjadřuje naději, že dítka vlasti v básních sbírky svou matku poznají. Celá báseň se tak stává jakousi alegorií. Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kytice