Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě. Někdy se používá nepřesné označení holandština, které může označovat i dialekty provincií Severní a Jižní Holandsko. Vlámština je naproti tomu souhrnný pojem pro mluvenou nizozemštinu ve Vlámsku. Pro spisovnou nizozemštinu existuje jednotná norma. Základem jazyka bylo dolnofranské nářečí, ze kterého se tento jazyk vyvíjel již před 12. stol. V lexikologii i morfologii má hodně společných znaků s němčinou, liší se od ní ale zejména ve výslovnosti a pravopisu.
Rozšíření vpravo|náhled|upright=1.5|rozšíření nizozemštiny: Nizozemštinou se hovoří: v Nizozemsku (14 mil. mluvčích) v severní Belgii – Vlámsku (5,6 mil. mluvčích – zhruba 60 % obyvatel) – úřední jazyk vedle francouzštiny a němčiny v severní Francii – arrondissement Dunkerque – jazyk vlámské menšiny mimo Evropu (asi 5 mil. mluvčích) na ostrovech Aruba, Bonaire, Curaçao, Saba, Svatý Eustach a Svatý Martin (Nizozemské Antily) v Surinamu v Indonésii
V Jižní Africe se z nizozemštiny vyvinul samostatný jazyk, afrikánština. Oba jazyky jsou dodnes do značné míry vzájemně srozumitelné.
Historie Předpokládá se, že nizozemština začala vznikat někdy kolem roku 700 z různých dialektů existujících na území Nizozemska, zejména dolnofranského původu. Standardizační proces začal ve středověku pod vlivem burgundského vévodského dvora v Dijonu (a od roku 1477 v Bruselu).
Nejstarší známý text je věta „Hebban olla vogala nestas hagunnan, hinase ic enda tu, wat unbidan we nu“ („Všichni ptáci si již dělají hnízda, kromě mne a tebe, na co čekáme?“) Napsal ji vlámský mnich v klášteře v anglickém Rochesteru.
Zpočátku byla nejvlivnější nářečí z Flander a Brabantu. V roce 1618 byl sestaven překlad Bible, a aby mu mohli rozumět obyvatelé celé země, byl napsán v nově vytvořeném jednotném jazyce. Ten obsahoval prvky mnoha nářečí, ale jeho jádro tvoří dialekty z Holandska.
Nářečí náhled|Mapa nizozemských dialektů V zásadě lze nářečí rozdělit do dvou skupin, nizozemská a vlámská. Vlámština se vyslovuje jemněji, měkčeji a nizozemština ze severu zní Vlámům tvrdě až arogantně. Vlámština má také větší tendenci k využívání starší slovní zásoby.
Abeceda a výslovnost Nizozemština se píše latinkou. Nizozemská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí: velké: A B C D E Ë F G H I Ï J K L M N O P Q R S T U V W X IJ Y Z malé: a b c d e ë f g h i ï j k l m n o p q r s t u v w x ij y z výslovnost: a b s/k d e e f ch h i ji j k l m n o p k r s t ü f v x ej i z Jde o standardní latinku, kromě písmene x a písmena i+j tvoří samostatný znak ij. Nepoužívá běžně diakritiku či jiné speciální samohlásky jako ostatní germánské jazyky, s výjimkou relativně řídce užívaných é, ë a ï.
Souhlásky C se ve slovech cizího původu čte S před E a I, jinak K. Písmeno se v domácích slovech používá jen ve spřežkách, hlásky S, K se zapisují těmito písmeny (včetně [ks]: text > tekst). CH a G se oboje čtou CH, Nizozemština standardně tvrdě (harde G) jako zadní (uvulární) CH, ve Vlámštině a dialektech na jih od Velkých řek Rýnu a Mázy měkce (zachte G) jako v češtině nebo ještě měkčeji – palatalizovaně (ç, ʝ). V přejatých slovech se CH může číst jako Š nebo Č, podobně G může přejímat původní výslovnost. J se čte jako v češtině s výjimkou některých slov, kde měkčí předchozí souhlásku: SJ, ZJ, TJ, DJ se čte Š, Ž, Č, DŽ. K, P a T se na rozdíl od ostatních germánských jazyků čte bez přídechu NG se čte jako zadní N, jako v angličtině a -n- v českém slově banka. N na konci slova se často polyká, není slyšet. R je hrdelnější než české. Nachází se někde mezi německým R a CH. SCH se čte SCH (schody), nikoli jako v němčině Š; i když v některých oblastech Nizozemska lze na „německou“ výslovnost také narazit. V příponě –SCH(E) se vyslovuje jen jako S (např. technisch čti [technis]). TIE na konci slova se čte SÍ nebo CÍ: atractie se vyslovuje [atraksí]. V se vyslovuje někde mezi českým V a F nebo zcela nezněle jako F. W (v IPA ʋ) je blíže našemu V, ale bez dotyku zubů a rtu. Na rozdíl od angličtiny se W nečte se zaokrouhlenými rty jako polské Ł. V písmu zdvojené souhlásky se ve výslovnosti nezdvojují, mohou však způsobit uzavřenost (= krátkost) předcházející slabiky, viz níže. Nizozemština píše zdvojené KK, nikoli pravopis ck užívaný angličtinou, němčinou a švédštinou. Samohlásky Nizozemské samohlásky se dělí na krátké a dlouhé (Nizozemci říkají krátkým matné, dlouhým jasné). V otevřených (tj. nekončících souhláskou) přízvučných slabikách je samohláska dlouhá, aniž by to bylo vyjádřeno pravopisem (tj. např. Breda se čte [bréda]). V ostatních případech je délka samohlásky vyznačena (např. meer se vyslovuje [mér]). AA se čte Á. Krátké nepřízvučné E se čte spíše jako neurčitá samohláska [ə], která vznikne, když vyslovíme např. české neslabičné předložky k, s, v, z bez následujícího podstatného jména a odmyslíme si počáteční souhlásku. EE se čte É. EI se čte EJ. É značí zdůraznění, neredukovanou výslovnost, hlavně pro rozlišení één [én] „jeden“ × een [ən] neurčitý člen, jinak v přejatých slovech: café IE se čte Í. IË se čte IjE (trema) – België [belchijə] (redukovaná nepřízvučná slabika). OO se čte Ó. OE se čte U. OU(W) i AU(W) se čte AU. Např. Gouda se čte [chauda]. U kolísá od Ü ([ütrecht]) přes Ö až po neurčitou samohlásku jako u E. UU se vyslovuje mezi českým Ú a Ý, podobně jako dlouhé německé Ü. UI se vyslovuje přibližně jako ÖJ nebo jako neurčitá samohláska + J. Tedy skoro jako Ai IJ se čte EJ. Je to samostatné písmeno řazené před Y, má svůj kód v unikódu (velké 306, malé 307, tj. hex U+0132, resp. U+0133), v případě potřeby se však přepisuje pomocí I a J. Od spřežek jako CH se však liší tím, že na začátku vlastních jmen je „celé velké“ — např. IJsland.
Gramatika Rozlišování tří jmenných rodů je redukováno, nahrazeno společným mužským a ženským rodem (m/f) a středním rodem (n) a případně nahrazeno rozlišování životnosti. Původní systém čtyř pádů jako v němčině je zásadně redukován. Podobně jako v angličtině je tak jmenné tvarosloví omezeno. Rozlišení mužského a ženského rodu je ve slovní zásobě, zejména u životných jmen, kde je možné přechylování pomocí přípon -es, -in, -ster ad. Rozlišení tří rodů je zachováno v zájmenech 3. os. j. č. (hij, zij, het „on, ona, ono“ jako he, she, it v angličtině). Členy určité v jednotném čísle rozlišují společný rod m/f (de man, de vrouw „muž, žena“) a rod střední n (het huis „dům“), neurčitý člen je vždy een (výslovnost členů het, een se běžně redukuje na [ət], [ən]) Množné číslo se standardně tvoří koncovkou -en, méně často -s. Určitý člen je vždy de (de manen/vrauwen/huizen), neurčitý je nulový (žádný člen). Přídavná jména ve funkci přívlastku se shodují: základní tvar se užívá pro střední rod v jednotném čísle, ostatní případy (m/f, mn. číslo) s koncovkou -e Slovesa rozlišují 2 prosté a 6 složených časů. Kromě oznamovacího a rozkazovacího způsobu užívá konjunktiv. Slovosled je podobný němčině, pořadí sloves je méně striktní.
Slovní zásoba Nejvíce cizích vlivů ve slovní zásobě je německých, běžné jsou i vlivy francouzské, pocházející z období francouzské nadvlády – „niveau“, „cadeau“. V posledních letech je největší množství nových výrazů přebíráno z angličtiny a to zejména v obchodním styku. V některých případech dochází k „poholandšťování“ přejatých sloves („to check“ – „checken“) i k tvorbě nových sloves z přejatých podstatných jmen (př. „volleyball“ – „volleyballen“).
Příklady
Číslovky Nizozemsky Belgickonizozemsky Česky één één jedna twee twee dvě drie drie tři vier vier čtyři vijf vijf pět zes zes šest zeven zeven sedm acht acht osm negen negen devět tien tien deset Vzorový text Otčenáš (modlitba Páně): Onze Vader die in de hemelen zijt, Uw Naam worde geheiligd. Uw koninkrijk kome, Uw wil geschiede, gelijk in de hemel alzo ook op de aarde. Geef ons heden ons dagelijks brood. En vergeef ons onze schulden, gelijk ook wij vergeven onze schuldenaren. En leid ons niet in verzoeking, maar verlos ons van de boze. Amen.
Odkazy
Reference
Související články Seznam jazyků Seznam písem
Externí odkazy
Kurz nizozemštiny na Wikiknihách Nizozemsko-český slovník online Nederlandse Taalunie (Nizozemská jazyková unie – nizozemsky) Euromosaic – Flemish in France – Status nizozemštiny ve Francii
Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Nizozemska Kategorie:Jazyky Belgie Kategorie:Jazyky Asie Kategorie:Jazyky Austrálie a Oceánie Kategorie:Jazyky Saby Kategorie:Jazyky Svatého Eustacha