Nejvyšší číšník (latinsky summus pincerna, německy Oberst–Mundschenk, starým pravopisem Obrist-Mundschenk), zpočátku jen číšník (pincerna, pocillator, buticularius, scenco, schenk) patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), stolník (dapifer) a mečník (ensifer). Tradici úřadu lze vystopovat na merovejských a karolinských královských dvorech.
V Čechách je doložen v polovině 12. století. Ve Svaté říši římské měl hodnost arcičíšníka (německy Erz-Mundschenk, latinsky Archipincerna) český král.
České království V Českém knížectví se číšník připomíná od poloviny 12. století (1147) za vlády Vladislava II. (vládl 1140–1172, králem od roku 1158). Původně šlo o péči o vinné sklepy, dozor nad zásobováním dvora nápoji (vínem) a přímou (čestnou) obsluhu knížete (krále) u stolu, později o čestnou hodnost dvorského ceremoniálu. Úřad vykonávali příslušníci rodu Bavorů, Hroznatovců, Vítkovců, Divišoviců, Buziců, Markvarticů. U dvorských úřadů se projevovala tendence k dědičnosti, číšník byl od roku 1337 dědičný v rodě Vartemberků, od 16. listopadu 1627 Slavatů z Chlumu a Košumberka a konečně po jejich vymření od 25. dubna 1716 Czerninů z Chudenic. Po Bílé hoře, pakliže král sídlil v Čechách, byly obvykle úřady královského českého dvora vykonávány už jen při korunovacích.
Nejvyššímu číšníkovi byl podřízen podčíšník neboli podčeší (subpincerna), který přímo obsluhoval při stolování. Během korunovačního obřadu v katedrále nejvyšší číšník nesl pozlacený soudek červeného vína jako připomínku eucharistické oběti, zatímco jeho příručí postříbřený soudek bílého vína. Soudky pak byly položeny na bíle prostřený stolek v presbytáři. Na korunovační hostině nejvyšší číšník podával králi číši, zatímco podčíšník mu víno naléval z konvice.
Seznam nejvyšších číšníků Českého království Od nejstarších dob 1147 Budislav 1160–1165 Vecel 1169–1170 Zdeslav 1175–1177 Dluhomil 1177 Štěpán 1180 Hroznata 1183 Mutina 1184 Konrád 1187 Sezima 1194 Arnošt 1207 Bohuta 1220–1225 Martin 1232–1238 Zbraslav 1238–1239 Bavor I. ze Strakonic († 1260) 1239–1248 Jaroš ze Slivna a Poděhus 1251 Bavor 1253 Čéč († 1270) 1256 Diviš 1262 Domaslav 1251–1267 Oldřich Zajíc 1268–1270 Havel II. z Lemberka 1270–1277 Volkmar z Třebonína 1283 Beneš z Vartenberka († asi 1294) 1284–1285 Jaroslav ze Šternberka 1285 Zdeslav III. ze Šternberka 1289 Jan z Michalovic (po 1260 – 1306) 1308–1310 (?) Jan I. z Vartenberka († 5. 1. 1316) 1318–1332 Beneš z Vartenberka († 1332)
Dědičně v rukou Vartenberků 1337–1364 Vaněk z Vartenberka († asi 1364)Palacký uvádí Vaňka či Václava z Vartenberka pro roky 1337 a pak 1352–1357, v roce 1343 Zbyňka Zajíce z Hazmburka. Dle Kasíka jde o omyl/záměnu, Zbyněk Zajíc v té době zastával úřad nejvyššího stolníka. 1365–1382 (?) Jan Děčínský z Vartenberka († asi 1383) před 1404–1405 Jan Veselský z Vartenberka 1408–1414 nebo 1425 Čeněk z Vartenberka († 17. 9. 1425 Veliš u Jičína) 1425 (?) –1433 (?) Jan Chudoba z Ralska 1433 (?) –1436 Zikmund Děčínský z Vartenberka 1454 (?) –1463 Jan z Vartenberka 1463–1487 (?) Beneš z Vartenberka a Zákup 1487–1506 Zikmund z Vartenberka 1518–1537 Kryštof Děčínský z Vartenberka 1537–1541 Prokop z Vartenberka 1589–1604 Jindřich mladší z Vartenberka 1604–1608 Zikmund z Vartenberka 1608–1617 Jan z Vartenberka na Novém zámku a Kamenici, úřad zastával v roce 1611 v době korunovace Matyáše Habsburského na českého krále, kdy v průvodu přinášel zlatý soudek, i v roce 1616 v době korunovace Anny Tyrolské na českou královnu 1617–1622 Jan Jiří III. z Vartenberka, ultimus familiae 1622–1625 úřad neobsazen 1625 Ota Jindřich z Vartenberka († 29. 10. 1625 Markvartice u Děčína), zavražděn
Dědičně v rukou Slavatů 1627 (16. 12.) – 1652 (19. 1.) Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň) 1652 (19. 1.) – 1657 (2. 7.) Adam Pavel Slavata (13. 6. 1604 – 2. 7. 1657 Nová Bystřice) 1657 (2. 7.) – 1673 (2. 4.) Ferdinand Vilém Slavata (1. 9. 1630 – 2. 4. 1673) 1673 (2. 4.) – 1689 (1. 7.) Jan Jiří Jáchym Slavata (1638 – 1. 7. 1689 Velvary) 1689 (1. 7.) – 1691 (26. 1.) František Leopold Vilém Slavata (1639 – 26. 1. 1691 Jindřichův Hradec) (1691–1712 Jan Karel Jáchym Slavata (1641 – 21. 7. 1712 Řím)) 1712–1716 neobsazen
Dědičně v rukou Czerninů z Chudenic 1716–1733 František Josef Czernin z Chudenic (5. 3. 1696 – 6. 3. 1733 Vídeň), diplom císaře Karla VI. byl vydán ve Vídni 25. dubna 1716, v letech 1721–1733 zastával úřad nejvyššího dvorského sudího protože byl také zemským úředníkem, při korunovaci Karla VI. a Alžběty Kristýny v roce 1723 ho jako nejvyššího číšníka zastupoval Děpolt Martin Czernin z Chudenic (asi 1680–1755) z chudenické větve 1733–1777 Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic (23. 2. nebo 23. 3. 1726/1729 Praha – 30. 1. 1777 Praha) úřad zastával při korunovaci Marie Terezie v roce 1743 1777–1845 Jan Rudolf Czernin z Chudenic (9. 6. 1757 Vídeň – 23. 4. 1845 Vídeň) v roce 1791 při korunovaci Leopolda II. v letech 1824–1843 zastával úřad nejvyššího císařského komorníka, proto ho při korunovaci Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836 zastupoval při nesení pozlaceného soudku v katedrále dědičný pokladník kníže Lobkowicz. Na korunovační hostině císaři naléval jako zástupce Jana Rudolfa Evžen hrabě Czernin (1796–1868). 1845–1868 Evžen I. Karel Czernin z Chudenic (4. 11. 1796 Vídeň – 11. 7. 1868 zámek Petrohrad), v roce 1836 při korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého zastupoval otce 1868–1908 Jaromír Czernin z Chudenic (13. 3. 1818 Vídeň – 26. 11. 1908 Petrohrad) 1908–1918 Evžen II. Jaromír Czernin z Chudenic (13. 2. 1851 Vídeň-Josefstadt – 5. 11. 1925 Petrohrad)
Seznam podčíšníků Českého království 1185 Diviš 1194–1195 Jaroš 1211 Paulík 1222 Holach 1227 Albert 1232 Beneda 1232–1234 Jiljí čili Idík 1233–1234 Sezima 1251 Bedřich 1251–1252 Oldřich Zajíc 1232–1238 Zbraslav z Miletína 1251–1267 Oldřich Zajíc z Valdeka 1261–1277 Oneš z Onšova 1264 Bedřich 1268 Protiven 1308 Albera – 1483 Jindřich z Tandorfa
Moravské markrabství Seznam nejvyšších číšníků Moravského markrabství 1203–1213 Sulislav 1226 Vilém 1228 Miroslav 1233–1237 Lupold 1239–1245 Vilém 1240–1249 Lupold 1253 Volfram 1256 Diviš 1262–1267 Oneš 1268–1272 Nezamysl 1284 Jaroslav ze Šternberka 1303 Protiva z Dúbravice 1327 Oldřich z Kesinku 1334 Oldřich z Kesinku 1381–1382 Čeněk z Rovečné 1384–1385 Heník z Valdštejna 1481 Václav z Boskovic
Seznam podčíšníků Moravského markrabství 1203 Petr 1222–1224 Svatoslav 1226 Milič 1232 Idík I. ze Švábenic († 1268) 1233–1234 Sezima 1234 Idík
Svaté říše římská Seznam dědičných číšníků ve Svaté říši římské Český král jako arcičíšník propůjčil úřad dědičného říšského číšníka hrabatům Schenkům z Limpurgu (Schenken von Limpurg) a od roku 1714 hrabatům z Althannu.
(* ?–? Erasmus ze Starhembergu, císařský nejvyšší číšník) … 1714 (19. 6.) – 1722 Michael Jan III. z Althannu (8. 10. 1679 Jaroslavice – 26. 3. 1722 Vídeň)
Rakouské země Horní Rakousy V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Barthů z Barthenheimu.
?–? Rudolf ze Sinzendorfu (1620 Ernstbrunn – 29. 11. 1677) ?–? Jiří Ludvík ze Sinzendorfu (17. 1. 1616 – 14. 12. 1681 Vídeň), říšský hrabě (1648), nejvyšší hofmistr císařovny Eleonory … ?–? Filip Ludvík Václav ze Sinzendorfu (26. 12. 1671 Vídeň – 8. 2. 1742 Vídeň), také nejvyšší dědičný zemský kráječ, sudí a štítonoš v Horních Rakousích, nejvyšší dvorský a státní kancléř a konferenční minister
Dolní Rakousy V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Hardeggu.
?–? Julius z Hardeggu, také nejvyšší dědičný stolník ve Štýrsku, nejvyšší dvorní maršálek císaře Ferdinanda I. ?–? Jan Julius IV. z Hardeggu (6. 2. 1676–1746), také nejvyšší dědičný stolník ve Štýrsku, zakladatel starší linie Stetteldorf ?–? Jindřich z Hardeggu, také nejvyšší dědičný stolník ve Štýrsku … ?–? (určitě 1811) Jan Ferdinand Hardegg (18. 4 1773 – 2. 5 1818), syn Jana Františka
Štýrsko Úřad dědičného zemského číšníka (Erblandmundschenk, Erbschenkenamt) zastávali páni z Landesere, páni a hrabata z Stubenbergu (1322‒1345 často, poté znovu teprve od roku 1361; v letech 1359‒1361 Bedřich z Walsee–Grazu a zároveň s ním Bedřich z Stubenbergu, místo Bedřicha z Walsee († červen/červenec 1362) Cholo z Saldenhofenu († 1374)). K úřadu náležel zemský soud, rybolov a desátek v Kapfenbergu (1443–1848). Dědičný úřad zastávali Stubenbergové i v roce 1848.
1190 Erchenger (I.) z Landesere 1246 a násl. Erchenger (II.) z Landesere … ?–? Bedřich ze Stubenbergu († 29. 11. 1371) … ?–? Otto ze Stubenbergu († 4. 9. 1425) … ?–? Kašpar ze Stubenbergu(† 15. 9. 1524) ?–? Kašpar ze Stubenbergu ?–? Wolf ze Stubenbergu … ?–? Rudolf ze Stubenbergu (1588–1620), úřad zastával v roce 1616 v době korunovace Anny Tyrolské na českou královnu ?–? Jiří Zikmund ze Stubenbergu († 7. 9. 1632) ?–1639? Jiří ze Stubenbergu († 21. 5. 1639 Štýrský Hradec) ?–? Jan Jiří ze Stubenbergu († 9. 8. 1776) ?–? Wolfgang ze Stubenbergu († 7. 6. 1800 Štýrský Hradec)
Korutany Úřad dědičných číšníků (Oberst-Erblandmundschenk in Kärnten) v Korutanském vévodství zastával šlechtický rod Dietrichsteinů. Jako dědičné léno ho drželi i v roce 1848.
?–? Zikmund z Dietrichsteinu (13. 2. 1480 Hartneidstein – 19. 5. 1533 Finkenstein) … ?–? Zikmund Ludvík z Dietrichsteinu (?– 15. 10. 1653 Štýrský Hradec), říšský hrabě (1631) ?–? Jan František z Dietrichsteinu (1629–?), říšský hrabě (1690), také nejvyšší dědičný zemský lovčí ve Štýrsku ?–1698 Ferdinand Josef z Dietrichsteinu (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň), 2. (3). kníže, také dědičný zemský lovčí ve Štýrsku a císařský nejvyšší hofmistr ?–? František Adam z Dietrichsteinu (30. 3. 1642 Štýrský Hradec – 20. 7. 1702 Vídeň) 1698–1708 Leopold Ignác z Dietrichsteinu (16. 8. 1660 Eggenberg – 13. 7. 1708 Mikulov) 1708–1738 Walter Xaver z Dietrichsteinu (18. 9. 1664 Brno – 3. 11. 1738 Mikulov) ?–? Jan František Gottfried z Dietrichsteinu (26. 12. 1671 Štýrský Hradec – 20. 2. 1755 Vídeň) 1738?–1784 Karel Maxmilián z Dietrichsteinu (28. 4. 1702 Brno – 24. 10. 1784 Mikulov), 5. (6.) kníže, nejvyšší hofmistr, nejvyšší dvorský a dědičný zemský lovčí ve Štýrsku, nejvyšší císařský dvorský maršálek ?–? Dismas z Dietrichsteinu (29. 11. 1698 Štýrský Hradec – 25. 4. 1783 Štýrský Hradec), také nejvyšší dědičný zemský lovčí ve Štýrsku … ?–? Jan Křitel Karel z Dietrichstein-Nikolsburg-Proskau-Leslie (27. 6. 1728 Mikulov – 25. 5. 1808 Vídeň), 6. (7.) kníže, také nejvyšší dvorní a zemský lovčí ve Štýrsku, císařský nejvyšší štolba, vyslanec v Dánsku ?–1825 Josef Karel z Dietrichsteinu (19. 10. 1763 Vídeň – 17. 9. 1825 Vídeň)
Kraňsko a Vindická marka V roce 1622 získali úřad nejvyššího číšníka v Kraňsku Eggenbergové. Po rodině Eggenbergů v roce 1719 udělil císař Karel VI. dědičnou hodnost Cobenzlům. Po jejich vymření úřad převzal rod hrabat Coronini z Cronbergu, zastávali ho i v roce 1848.
?–? Jan Kryštof z Tschernemblu ?–? Jan z Tschernemblu … 1622 (2. 2.) – 1634 (18. 10.) Jan Oldřich z Eggenbergu (1568 Štýrský Hradec – 18. 10. 1634 Lublaň), také nejvyšší dědičný zemský komorník ve Štýrsku 1634–1649 Jan Antonín I. z Eggenbergu (5. 2. 1610 Vídeň – 12. 2. 1649 Lublaň) ?–1710 Jan Kristián I. z Eggenbergu (7. 9 1641 – 14. 12. 1710 Praha), také nejvyšší dědičný maršálek v Rakousích, nejvyšší dědičný zemský komorník ve Štýrsku ?–1713 Jan Seyfried z Eggenbergu (13. 8. 1644 – 5. 11. 1713 Štýrský Hradec) 1713–1716 Jan Antonín II. z Eggenbergu (1669–1716) 1716–1717 Jan Kristián II. z Eggenbergu (1704–1717), ultimus familiae 1717–1719 neobsazen 1719–1742 (30. 4.) Jan Kašpar II. Cobenzl (30. 5. 1664 Wippach, dnes Vipava, Slovinsko – 30. 4. 1742 Vídeň), také nejvyšší dědičný zemský stolník a nejvyšší dědičný zemský sokolník v Gorici