Dvorský hofmistr nebo také nejvyšší hofmistr, královský hofmistr, případně hofmistr královského dvora (německy Oberhofmeister, latinsky magister curiae regiae) byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem. Původně byl správcem královského dvora, pečoval o dodržování ceremoniálu při dvorských obřadech a slavnostech, zabýval se jejich organizací.
V Českém království byla v roce 1458 (případně už v roce 1453) pozice rozdělena na nejvyššího zemského hofmistra, který se stal po nejvyšším purkrabím druhým nejvyšším zemským úředníkem, a na úřad dvorský, tj. hofmistr královského dvora. Dvorský hofmistr řídil služebnictvo v královských (císařských) rezidencích. V porovnání se zemským úřadem byla tato dvorská pozice kompetenčně bezvýznamná, král ji obsazoval podle své vůle. Mohl tak však vytvářet své politické centrum a pro tyto úředníky mohla být hodnost předstupněm jejich pozdější kariéry v nejvyšších zemských úřadech. Nicméně od roku 1538 byl dvorský hofmistr předsedou tajné rady (Geheimer Rat), kterou zřídil Ferdinand I. Habsburský k 1. lednu 1527. Tajná rada byla nejdůležitějším poradním kolegiálním orgánem panovníka, řídila zahraniční politiku a ovlivňovala vnitřní.
Správcem královnina dvoru byl hofmistr králové.
České království Od 19. dubna 1743 byl úřad dědičný v rodě knížat a hrabat Kinských z Vchynic a Tetova na Chlumci nad Cidlinou, nicméně už v roce 1719 byl František Ferdinand Kinský jmenován královským hofmistrem jako pátý držitel úřadu ze stejného rodu. Výsadu potvrdil chlumeckým Kinským císař Josef II. v roce 1787. Odznakem úřadu byla hůl se zemským znakem.
Seznam dvorských hofmistrů Českého království 1401–1409 Mikuláš Kozíhalva 1414 Mikeš Divoký z Jemnišť 1458–1461 Petr Kdulinec z Ostromíře 1463–1467 Slavata z Chlumu a z Košumberka (?) Mikuláš Hořický z Hořic 1472–1493 Jan z Roupova 1496–1502 Albrecht II. Libštejnský z Kolowrat (1463 – 25. 5. 1510) 1511 Jindřich Švihovský z Rýzmberka 1516–1519 Břetislav Švihovský z Rýzmberka na Rabí ? – 1523 Václav Bezdružický z Kolowrat 1523–1547 Vilém Švihovský z Rýzmberka 1526 Ondřej Trepka Polák 1587–1597 (18. 11.) Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic na Černém Kostelci (1513 – 18. 11. 1597) 1611–1618 Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova († 16. 8. 1619 Praha) 1619–1620 Diviš Czernin z Chudenic na Nedrahovicích (1565 – 21. 6. 1621 Praha, popraven) 1624–1640 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648) 1646–1669 (4. 5.) Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova (1604 – 4. 5. 1669 Praha) 1669 (16. 5.) – 1699 (27. 2.) František Oldřich Kinský z Vchynic a Tetova (1634 Chlumec nad Cidlinou – 27. 2. 1699 Vídeň), syn předchozího 1699 (30. 4.) – 1719 Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719), bratr předchozího 1719 (4. 4.) – 1741 ? František Ferdinand I. KinskýVOKÁČOVÁ, s. 394–395 (1. 1. 1678 Praha – 12. nebo 13. 9.VOKÁČOVÁ, s. 702 1741 Praha), syn předchozího, v letech 1723–1735 zastával úřad nejvyššího kancléře protože byl také zemským úředníkem, při korunovaci Karla VI. v roce 1723 ho v katedrále zastupoval císařský (vídeňský) dvorský hofmistr Jan Leopold z Trautsonu (1659–1724) a při hostině ve Vladislavském sále nejvyšší zemský hofmistr Antonín Jan Nostitz-Rieneck (1652–1736) 1743 (19. 4.) – 1749 (12. 3.) Štěpán Vilém Kinský (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749), bratr předchozího, Marie Terezie úřad explicitně udělila jako dědičný při korunovaci Marie Terezie v roce 1743 1743–1760 Leopold I. Ferdinand Kinský (17. 1. 1713 – 24. 10. 1760), Marie Terezie mu jako držiteli chlumeckého panství úřad udělila dědičně 1760–1806 František Ferdinand II. Kinský (8. 12. 1738 Chlumec nad Cidlinou – 7. 4. 1806 Jihlava) úřad zastával při korunovaci Leopolda II. v roce 1791 1806–1831 Leopold II. Josef Kinský (29. 3. 1764 Vídeň – 1. 4. 1831 Chlumec nad Cidlinou / zámek Karlova Koruna) 1831–1896 Oktavián Kinský (13. 3. 1813 Vlkov nad Lesy – 28. 5. 1896 Chlumec nad Cidlinou / zámek Karlova Koruna) úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. na českého krále v roce 1836 1896–1918/1932 Zdenko Kinský (4. 11. 1844 – 5. 1. 1932 Opatija (Abbazia)
Seznam dvorských vicehofmistrů Českého království 1406 Petr z Lomnice
Seznam hofmistrů králové v Českém království 1310 Mikuláš 1348 Jindřich (Hugo) z Dornštejna 1360 Petr z Janovic 1372–1373 Hereš 1377 Zděněk z Valdštejna 1378–1382 (hofmistr ovdovělé císařovny) Zdeněk ze Šternberka na Konopišti 1379–1380 Jindřich Škopek z Dubé 1381 Markvart z Pořešína 1393–1400 Jíra z Roztok 1400 Bořivoj 1400 Mikuláš z Ořecha 1418–1419 Jan Kyjata ze Zásady 1422 Jindřich z Elsterberka 1461–1462 Jindřich Berka z Dubé a z Lipé na Kostelci 1463–1465 Bořita II. z Martinic na Smečně 1466–1469 Hynek z Valdštejna 1475 Aleš Berka z Dubé 1546 Josef z Lamberka
Svatá říše římská a Rakouské císařství
Na dvoře římských císařů (do roku 1806) a rakouských císařů (1804–1918) fungoval nejvyšší hofmistr (kaiserlicher Obersthofmeister) jako přímý správce císařského dvora a domácnosti. Tato funkce u dvora se stala nejprestižnější. Nejvyšší hofmistr zastupoval císaře na jednáních tajné rady jako její předseda. Byli mu podřízeni také ti, kteří vedli chod kuchyně a obsluhu u císařské tabule. Dále byl zodpovědný za císařovu garderobu a jeho tělesné a dušení blaho. Měl také soudní pravomoc, řešil právní spory dvořanů.
V období Rakousko-Uherska byl nejvlivnější osobou dvora a měl rozsáhlé kompetence. Byl nejvyšší instancí ve věci dvorského ceremoniálu, dohlížel při slavnostech na komoří, zařizoval cesty císařského dvora. Pod jeho pravomoc spadalo také stavebnictví, účetnictví (dvorský účetní a dvorský kontrolní úřad), dvorský telegrafní úřad, dvorští hudebníci a duchovní dvorská kapela, dvorská lékárna, osobní lékaři císaře a dalších členů vládnoucí dynastie, císařské osobní gardy – harcíři (Arcièren) a trabanti (Trabanten), uniformy, dvorská prádelna, heroldi, dvorská divadla – opera (Hofoper) a činohra (Hofburgtheater), císařské hrady a zámky, zahrady (včetně ovocných sadů a pěstíren zeleniny), sklepy, kuchyně a cukrárny. Podřízen mu byl také nejvyšší lovčí a císařské revíry.
Seznam (prvních) nejvyšších císařských hofmistrů ve Vídni Císařský dvůr sídlil od 16. století s malými výjimkami ve Vídni. V letech 1583–1612 sídlil dvůr Rudolfa II. v Praze a v letech 1740–1745 sídlil dvůr Karla VII. v Mnichově.
Úřad nejvyššího hofmistra zastávali: 1527–1537–1539 (?) Vilém z Roggendorfu (20. 11. 1481 – 25. 8. 1541 Šamorín, padl) 1539–1545 Leonhard z Velsu od 1545–1546 úřad neobsazen, agendu asi převzal nejvyšší dvorský maršálek Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha)Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 275 1558–1564 (červenec ?) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – poprvé 1564 (srpen ?) – 1567 Leonhard z Harrachu 1567–1575 (30. 6.) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – podruhé 1575 (nebo 1576 prosinec ?) – 1590 (nebo 1587) Adam z Ditrichštejna (9. 10. 1527 Štýrský Hradec – 5. 1. 1590 Mikulov) 1587–1593 Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu), správce úřadu nejvyššího hofmistraDie österreichische Zentralverwaltung I1., s. 276 1593–1600 (28. 9.) Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu) 1600 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. 2. 1627 Praha)Maťa, s. 402 – poprvé 1600 (říjen ?) – 1606 Bedřich (Fridrich) III. z Fürstenbergu 1605–1607 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. února 1627 Praha) – podruhé, v letech 1605–1606 pouze správce úřadu spolu se svým předchůdcem 1607–1608 František z Ditrichštejna (22. 8. 1570 Madrid – 19. 9. 1636 Brno), správce úřadu nejvyššího hofmistra 1607–1608 Arnošt z Mollartu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr 1608 (23. 9.) – 1609 Jakub Adam z Attemsu 1609–1612 Jiří Ludvík z Leuchtenbergu 1612–1613 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – poprvé 1612–1617 ? Bedřich z Fürstenbergu 1617–1619 (jako nejvyšší komorník pouze správce úřadu) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – podruhé 1619–1625 (1621) Jan Oldřich z Eggenbergu (1568 Štýrský Hradec – 18. 10. 1634) 1621–1622 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg), skutečný nejvyšší hofmistr? 1622–1624 Volf Zikmund z Losensteinu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr 1625 (4. 1. 1624?) – 1626 (červenec/srpen) Gundaker z Liechtensteinu (30. 1. 1580 zámek Lednice – 5. 8. 1658 zámek Wilfersdorf) 1626 (před 31. 8.) – 1637 (únor?) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – potřetí 1637 (březen ?) – 1650 Maxmilián z Trauttmansdorffu (23. 5. 1584 Štýrský Hradec – 8. 6. 1650 Vídeň) 1650–1655 (6. 11.) Maxmilián z Dietrichsteina na Mikulově (27. 6. 1596 Mikulov – 5. 11. 1655 Mikulov) 1655–1657 Jan Weikhard z Auerspergu (11. 3. 1615 zámek Seisenberg – 11. 11. 1677 Lublaň) 1657 (duben ?) – 1665 (17. 2.) Jan Ferdinand z Porcia (1605 Benátky – 19. 2. 1665 Vídeň) 1665 (24. 2.) – 1674 (20. 10.) Václav Eusebius Popel z Lobkovic (20. 1. 1609 – 22. 4. 1677 Roudnice nad Labem) 1675 (29. 6.) – 1682 (15. 12.) Jan Maxmilián z Lambergu (23./28. 11. 1608 Brno – 12./15. 12. 1682 Vídeň) 1683 (23. 4. – 10. 10.) Albrecht z Zinzendorfu (1619–1683) 1683 (11. 11.) – 1698 (28. 11.) Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň) 1699 (16. 2.) – 1705 (15. 6.) Ferdinand Bonaventura z Harrachu (14. 7. 1636 – 15. 6. 1706 Karlovy Vary) 1705 (15. 6.) – 1709 (25. 8.) Karel Theodor Otto ze Salmu (7. 7. 1645 Anholt – 10. 11. 1710 Cáchy) 1709 (29. 8.) – 1711 (1. 10.) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – poprvé 1711 (1. 10.) – 1721 (11. 10.) Antonín Florián z Liechtensteinu (28. 5. 1656 zámek Wilfersdorf – 11. 10. 1721 Vídeň) 1721 (15. 10.) – 1724 (19.10.Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 277) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – podruhé 1724 (4. 11.) – 1747 (8. 1.) Zikmund Rudolf ze Sinzendorfu a Thannhausenu (1670 – 8. 1. 1747 Vídeň) 1747 (12. 1.) – 1751 (8. 12. 1750) Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň) 1753–1769 Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 – 31. 12. 1769 Vídeň) 1769–1776 Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (3. 7. 1706 Vídeň – 18. 4. 1776 Vídeň) 1776–1782 Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (25. 12. 1722 Vídeň – 17. 2. 1782 Vídeň) 1783–1807 Jiří Adam ze Starhembergu (10. 8. 1724 Londýn – 19. 4. 1807 Vídeň) 1807–1827 Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (2. 1. 1749 Vídeň – 28. 8. 1827) 1828–1834 Jan Rudolf Czernin z Chudenic (9. 6. 1757 Vídeň – 23. 4. 1845 Vídeň) 1835–1843 Rudolf Josef z Colloredo-Mannsfeldu (1772–1843) 1844–1848 úřad neobsazen nejvyšší hofmistr Ferdinanda I. Dobrotivého (1793–1875), rakouského císaře v letech 1835–1848, který v revolučním roce abdikoval: ?–? Clemens hrabě Brandis (1798–1963), rezignoval ?–? Karel Renatus Bombelles (1785–1856), švagr císaře Ferdinanda, rezignoval 1856–1873 Paul svobodný pán Airoldi (1793–1892), po jeho penzionování úřad už neobsazen 1848–1849 Karl Ludwig Grünne (25. 8. 1808 Vídeň – 15. 6. 1884 Baden) 1849–1865 Karel z Liechtensteinu (23. 10. 1790 – 7. 4. 1865) 1866 nebo 1867–1896 Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst (8. 9. 1828 Wildeck, Hesensko – 14. 2. 1896 Vídeň) 1896–1908 Rudolf z Liechtensteinu (18. 4. 1838 Vídeň – 15. 12. 1908 Moravský Krumlov) 1909–1917 Alfred Montenuovo (16. 9. 1854 Vídeň – 6. 9. 1927 Vídeň), už předtím zastával funkci druhého hofmistra 1917–1918 Konrád z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (16. 12. 1863 Vídeň – 21. 12. 1918 Kammern im Liesingtal, Štýrsko), syn dřívějšího hofmistra Konstantina z Hohenlohe-Schillingsfürstu 1918 Josef Hunyady (16. 12. 1873 – 26. 2. 1942 Budapešť)
Seznam nejvyšších hofmistrů císařoven (prozatím neúplný) Eleonora Gonzagová (1598–1655), druhá manželka Ferdinanda II., císařovna 1622–1637 1622–1636 Maxmilián z Dietrichsteinu (27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov) Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649), druhá manželka Ferdinanda III., císařovna 1648–1649