Přírodní park Česká Kanada je chráněné území, konkrétněji přírodní park, o rozloze 283 km² v okrese Jindřichův Hradec, který byl vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým okresním úřadem a upraven nařízením Jihočeského kraje č. 1/2004. Přírodní park se nachází v Českomoravské vrchovině mezi Novou Bystřicí, Kunžakem, Slavonicemi a hranicí s Rakouskem. Oblast je ceněna pro zachování člověkem málo pozměněné krajiny, jelikož část přírodního parku byla za minulého režimu součástí pohraničního pásma a tudíž byla z velké části ponechána svému osudu. Díky tomu zde mohly přežívat vzácné, na mnoha místech i chráněné druhy.

Nalézá se zde přírodní bohatství málo ovlivněné lidskou činností. Množství zarostlých lesů, pastvin, kopců, vodních ploch a balvanů, sychravé počasí, chladné zimy, ale i řídké osídlení, to vše připomíná krajinu severoamerické Kanady. Pravděpodobně právě pro tyto podobnosti a za účelem propagace oblasti, pojmenoval Jaroslav Arnošt Trpák popisovanou krajinu Českou Kanadou.

Drsnou, ale romantickou krajinu České Kanady popisuje Petr Pokovba takto:

"Země borovic a skal, pastvin a luk, tajných zákoutí skrytých v pohraničí. Kraj lidí, kteří znají jeho tichou krásu. Místo, které opustil čas, aby jej člověk mohl milovat a ctít."

Lokalita

Geografická poloha Přírodní park Česká Kanada spadá dle historického dělení České republiky z velké části do území Čech a částečně i Moravy. Nachází se zde místo, kde se potkávají hranice Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Bod střetu těchto tří historických hranic je nazýván Trojmezí. Podle současného dělení patří přírodní park do Jihočeského kraje, konkrétně do východní části jindřichohradeckého okresu.

Přírodní park se nalézá na jihozápadním kraji Českomoravské vrchoviny ve výšce mezi 468 až 738 m nad mořem. Nejvyšší vrchol v této oblasti je Vysoký kámen (738 m n. m.)

První velkoplošný přírodní park byl vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým okresním úřadem a jeho rozloha byla větší než současná. Později byla Česká Kanada dle Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada znovu vytyčena. Oblast je přibližně ohraničena na jihu česko-rakouskou hranicí, na západu Novou Bystřicí, na severu Kunžakem, na východu Českým Rudolcem a Slavonicemi.

vlevo|náhled|303x303bod|Cedule Přírodní park Česká Kanada v zaniklé obci Romava.

Historie

Vývoj lokality Na území dnešního přírodního parku vznikl před 327 miliony let hercynským vrásněním moldanubický pluton. Jedná se o největší pluton Českého masivu.

Před 50 miliony let došlo k poklesu zemského povrchu, který zapříčinil vznik sladkovodního jezera pokrývajícího celou oblast. Postupem času jezero odteklo na jih a na sever. Z jeho zbytků se vytvořila jezera, močály a bažiny, které na území přetrvávají do dneška.

Glaciály se v oblasti České Kanady projevily ve formě chladných tunder. Před 10 000 lety se krajina v Čechách oteplila a pronikala sem boreální vegetace, docházelo k zalesnění.

Ve 20. století došlo ke dvěma zásadním událostem, které přispěly k navýšení rozlohy lesních porostů. První bylo zastavení nerentabilní pastvy ovcí ve vyšších oblastech a podhůří kvůli silné zahraniční konkurenci na českém trhu. Druhou příčinou byly události v pohraničí po druhé světové válce, zejména odsun obyvatelstva a zřízení pohraničního pásma.

V současné době se krajina skládá z mozaikovitých útržků extenzivně obdělávaných zemědělských ploch, kamenitých pastvin, lesů, vodních ploch, toků, kamenných mezí a lučních pastvin.

Historie využití člověkem Nejstarší archeologické nálezy, které dokazují dočasnou přítomnost člověka v oblasti přírodního parku České Kanady, pocházejí z období 8.–12. století. Jeden z nálezů byl objeven v již zaniklé obci Pfaffenschlag.GREGOROVÁ, Tereza. Česká Kanada – konstrukce regionu [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/2899/1/Bakalarska_prace_Ceska_Kanada_konstrukce_regionu.pdf. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.

Během 13. a 14. století docházelo pod vládou rodové větve Vítkovců nazývané páni z Landštejna k budování prvních sídel (např. dnešní Nová Bystřice). Docházelo k velkému růstu obyvatelstva českého i rakouského původu.

Dobou největšího rozkvětu se pak stalo 16. století, kdy docházelo k budování mnohých rybníků, čímž Jihočeský kraj nabýval na slávě a bohatství.

V 17. století byla oblíbeným koníčkem myslivost, jež byla hojně praktikována i ve zdejších lesích.

Dne 1. listopadu 1897 byl zahájen provoz úzkorozchodné trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. V červnu 1900 údajně putoval ranní úzkokolejkou JHMD Jára Cimrman, který byl během přepravy donucen nedobrovolně vystoupit, jelikož neměl jízdenku.

V letech 1935–1938 byl v pohraničí vystavěn pás opevněných bunkrů nazývaných řopíky (zkratka Ředitelství opevňovacích prací). Bylo zde vystavěno cca 400 bunkrů, které však kvůli pomnichovské demobilizaci nebyly plně využity.Na cestě po České Kanadě [dokumentární seriál]. Režie Mojmír Kučera [online]. Česká republika, 2010 [cit. 2020-10-26]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/210562260130004-na-ceste-po-ceske-kanade/. náhled|263x263pixelů|Pozůstatky zaniklé vesnice Romava. Koncem května 1945 byly z pohraničních vesnic vystěhovány německé farmářské a lesnické rodiny. Jednalo se mimo jiné o vesnice Romava, Košťálkov, Rajchéřov a Návary. Obyvatelům pohraničních vesnic bylo partyzány oznámeno, že se do 2 hodin (někde pouze do půl hodiny) musejí vystěhovat. Náhle se jejich domovy staly opuštěnými a vesnice začaly chátrat. O pár let později byly do pustých domů nastěhovány mladé manželské páry a rodiny; např. do obce Rajchéřov bylo roku 1946 nastěhováno celkem 17 rodin, z toho 10 rodin zemědělců a 7 rodin lesníků. Roku 1951 byla zřízena pohraniční oblast zvaná železná opona a rodiny se musely z pohraniční oblasti znovu vystěhovat.PRUŠVICOVÁ, Alena. Geografická analýza přírodního parku Česká Kanada a návrh naučné stezky [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/95613/130224746.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.

Některé vesnice byly v 60. a 70. letech srovnány se zemí, např. Romava, Rajchéřov, Kuní, Košlák, Košťálkov, Dětříš, Stará Huť, Pernárec a další. Tyto zaniklé vsi jsou tak v současnosti patrné pouze ve formě rozpadlých zbytků zdí, sklepů, pomníků, kapliček atd.

Do roku 1989 byla půda v oblasti České Kanady užívána pro intenzivní zemědělství, kde bylo užíváno množství hnojiv, která se dlouhodobě udržují v krajině. Po roce 1990 dochází k postupné extenzifikaci zemědělství a zároveň i ke zmenšení rozlohy orné půdy zalesňováním a zatravňováním orné půdy. Preferuje se např. chov skotu volně na pastvách před intenzivním vysokovýnosovým chovem.

V 90. letech začal být kraj navštěvován turisty a v roce 1994 byl Okresním úřadem Jindřichův Hradec vyhlášen Přírodní park Česká Kanada, který měl rozlohu 448,3 km2 a obsahoval řadu území, která byla z dnešního přírodního parku vyňata. Ve stejném roce projevily tři nizozemské firmy zájem o oživení obce Rajchéřov vybudováním rekreačního centra. Ze stavby areálu však nakonec sešlo, kvůli obavám z dopadu na životní prostředí.

V roce 2004 vydal Jihočeský kraj Nařízení č. 1/2004, čímž zrušil vyhlášku Okresního úřadu Jindřichův Hradec z roku 1994 a vyhlásil nový přírodní park. Stalo se tak na základě změny kompetence vyhlašovat přírodní park ve prospěch kraje. Dalším důvodem nového vyhlášení byla nutnost úprav omezení podle současně platného zákona o ochraně přírody a krajiny.

V poslední době se zde nachází malý počet trvale obydlených míst, většinou se jedná o sezónní chalupářské oblasti. Chybí zde větší města, průmyslové parky, nákupní střediska a další moderní budovy.VAINAROVÁ, Bc. Petra. Proměny české kulturní krajiny - případová studie mikroregionu Novobystřicko [online]. Brno, 2018 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://theses.cz/id/cj8vek/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta. Vedoucí práce Prof. Dr. Ing. Milada Šťastná.

Hranice přírodního parku První velkoplošný přírodní park byl na tomto území vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým Okresním úřadem a jeho rozloha byla větší než současná. Později byl přírodní park Česká Kanada dle Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 znovu vytyčen do současné podoby. Oblast je přibližně ohraničena na jihu česko-rakouskou hranicí, na západě Novou Bystřicí, na severu Kunžakem a na východě Českým Rudolcem a Slavonicemi.

Přírodní poměry

Geologie Zdejší geologická oblast se nazývá moldanubikum. Konkrétně se jedná o moldanubický pluton s převažující horninou granitem neboli žulou, výjimečně křemenem. Charakter oblasti je převážně pahorkatinný. náhled|Žulový balvan s názvem Ďáblova prdel u Valtínova Oblast České Kanady náleží ve vyšším geologickém členění do Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, dále do provincie České vysočiny a soustavy Českomoravské vrchoviny. Podcelek soustavy Českomoravská vrchovina v oblasti přírodního parku nazýváme Javořická vrchovina, která je tvořena masivy variských vyvřelin dvojslídného granitu a granodioritu číměřského typu. Skládá se ze dvou podřazených jednotek, kterými jsou Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina. Součástí Novobystřické vrchoviny je Vysokokamenská vrchovina, ve které se nachází nejvyšší bod vysoký 738 m n. m. zvaný Vysoký kámen. Kromě vrchovin se v oblasti nalézají i významné sníženiny, např. Číměřská kotlina obklopující obec Číměř spolu s Koštěnickým potokem, Landštejnská kotlina kolem městysu Staré město pod Landštejnem spolu s potokem Pstruhovcem, a částečně do oblasti zasahuje Rudolecký prolom obklopující Bolíkovský potok.

Významnými znaky přírodního parku Česká Kanada jsou žulové skalní útvary. Vyskytují se zde hojně v mnoha různých tvarech vzniklých zvětráváním hornin. Bývají to solitérní balvany, ale i různé sestavy balvanů, skalní útvary, viklany, dolmeny, mrazové sruby, skalní výchozy, skalní mísy, dutiny, kamenné brány atd. Tvary často víří lidskou představivost a tak dostávají balvany i jejich seskupení zajímavá jména. Jedním z těchto případů je i tzv. Ďáblova prdel.

Pedologie Půdy v oblasti přírodního parku nejsou příliš úrodné. Půdní typy pokrývající oblast přírodního parku jsou většinou podzoly a kambizemě. Jedná se o dystrické, modální až občasně kyselé (nasycené hliníkem) kambizemě, které často nalézáme pod lesními porosty. Kambizemě často nacházíme samostatně anebo spolu s modálními pseudogleji. Na svazích se promýváním kyselého nadloží vytvořily kambické podzoly a kryptopodzoly, které zabírají většinu území.

vlevo|náhled|290x290bod|Rybník z kaskády rybníků u Valtínova.

Hydrologie V oblasti přírodního parku se nachází množství drobných toků, které spadají do povodí Nežárky a Moravské Dyje. V rámci evropského rozvodí spadá Nežárka do povodí Labe, které náleží do úmoří Severního moře. Povodí Dyje, jehož nadřazeným povodím je Dunaj, který se vlévá do Černého moře. V dané oblasti se vyskytuje rozvodí – hranice dvou evropských úmoří, Černého a Severního moře.

V oblasti přírodního parku se vyskytuje množství menších toků, např. Koštěnický potok, Struha, Pstruhovec, Dračice a Slavonický potok s vodními mlýny. Většina z nich slouží k napájení rybníků. Podobně jako na blízkém Třeboňsku se i v oblasti České Kanady rozlévá množství rybníků, např. chráněný Gebhárecký rybník, Dolní a Horní žišpašský rybník nebo turisticky známé rybníky jako Osika a Zvůle. Nachází se zde i vodní nádrž s pitnou vodou Landštejn se stejnojmenným, nad ní se tyčícím hradem. Je zde i množství rašelinišť nasycených půdní vodou.

Vegetace náhled|242x242bod|Jalovec obecný (Juniperus communis)