Zákon opravdu velkých čísel, připisovaný Persimu Diaconisovi a Fredericku Mostellerovi, říká, že v dostatečně velkém vzorku se pravděpodobně přihodí i opravdu neobvyklé věci.Everitt 2002 Vzhledem k tomu, že se obvyklé události nezdají nijak pozoruhodné, tak si lidé všímají mnohem více událostí nepravděpodobných.
Příklad Pro zjednodušení se předpokládá, že se nějaká událost stane s pravděpodobností 0,1 % = 0,001 během jednoho pokusu. Potom je pravděpodobnost, že se tato nepravděpodobná událost během jednoho pokusu nestane 99,9 % = 0,999.
Ve vzorku jednoho tisíce nezávislých pokusů je pravděpodobnost, že se událost nestane ani v jednom z nich 0,9991000, tedy 36,8 %. Pravděpodobnost, že se událost stane alespoň jednou za 1000 pokusů, je potom 1 − 0,368 = 0,632, tedy 63,2 %. V případě 10 000 pokusů vyroste pravděpodobnost, že se daná věc stane, na 1 − 0,99910000 = 0,99995 = 99,995 %.
To znamená, že má taková „nepravděpodobná událost“ 63,2% pravděpodobnost, že se uděje při tisíci nezávislých pokusech, a více než 99,9% šanci u 10 000 pokusů. Jinými slovy je i u vysoce nepravděpodobné události celkem pravděpodobné, že nastane, je-li k dispozici dostatečný počet pokusů.
Kritika pseudovědy Zákon se uplatňuje při kritice pseudověd a je někdy nazýván též efektem Jeane Dixonové (viz také postdikce). Platí totiž, že čím více předpovědí senzibil udělá, tím je větší šance, že alespoň v jedné z nich bude mít pravdu. Senzibil zároveň očekává, že na všechny ty ostatní nepovedené predikce se jednoduše zapomene.1980, Austin Society to Oppose Pseudoscience (ASTOP) distributed by ICSA (former American Family Foundation) "Pseudoscience Fact Sheets, ASTOP: Psychic Detectives" Lidé jsou náchylní tomuto klamu podléhat.
Podobné (viz též psychologismus vs. anti-psychologismus) efekty lze sledovat rovněž u hazardních her, při nichž si mají hráči tendenci pamatovat svá vítězství a zapomínat na ztrátyDaniel Freeman, Jason Freeman, 2009, London, "Know Your Mind: Everyday Emotional and Psychological Problems and How to Overcome Them" p. 41 – v závislosti na konkrétní osobě, individuálním prostředí, zvyklostech či návycích může být ovšem částečně pravdivý i opakMikal Aasved, 2002, Illinois, "THE PSYCHODYNAMICS AND PSYCHOLOGY OF GAMBLING: The Gambler's Mind" vol. – a vnímat tak vlastní výhry (či prohry) poněkud zveličeně. Americký behaviorální vědec Mikajl Aasved v souvislosti s tímto jevem zmiňuje takzvanou „selektivní paměť“.Mikal Aasved, 2002, Illinois, "THE PSYCHODYNAMICS AND PSYCHOLOGY OF GAMBLING: The Gambler's Mind" vol.
Reference
Literatura Diaconis, P.; Mosteller, F. (1989). "Methods of Studying Coincidences" (PDF). Journal of the American Statistical Association. American Statistical Association. 84 (408): 853–861. doi:10.2307/2290058. JSTOR 2290058. MR 1134485. Retrieved 2009-04-28. Everitt, B.S. (2002). Cambridge Dictionary of Statistics (2nd ed.). . David J. Hand, (2014), The Improbability Principle: Why Coincidences, Miracles, and Rare Events Happen Every Day
Související články Náhoda Zákon velkých čísel Velká čísla Zázrak Murphyho zákony Parapsychologie
Externí odkazy Math Explains Likely Long Shots, Miracles and Winning the Lottery (Excerpt) in Scientific American by David Hand 2014 skepdic.com on the Law of Truly Large Numbers on the Law of Truly Large Numbers The On-Line Encyclopedia of Integer Sequences – related integer sequence
Kategorie:Teorie pravděpodobnosti Kategorie:Statistické zákony Kategorie:Vědecký skepticismus