Organizační studia jsou souhrnným označením pro skupinu vědních disciplín zabývajících se studiem organizací z převážně společenskovědní perspektivy. V centru zájmu těchto disciplín stojí poznání a porozumění chování člověka v organizaci, vzájemné vztahy organizací a vliv organizací na společnost (a naopak). Nejvýznamnějšími disciplínami chápanými jako součást této skupiny jsou organizační chování (Organizational Behavior) a teorie organizace (Organization Theory).DOLEŽEL, Michal. Ukradený management: reflexe rozporů ve vnímání podstaty manažerského výzkumu očima doktoranda. In PHD EXISTENCE 2014 Česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Olomouc: Universita Palackého, 2014, s. 263--270. Lze se však setkat i s pojmy organizační věda (organizational science), administrativní věda (administrative science) či organizační analýza (organizational analysis). Jejich přesné vymezení oproti sobě je však problematické.PARKER, Martin. The sociology of organizations and the organization of sociology: some reflections on the making of a division of labour. The Sociological Review, 2000, 48.1: 124-146. Organizační studia se řadí do širší skupiny profesně orientovaných akademických disciplín ve světě běžně označovaných jako „Business and Management studies“QS Ranking - Business and Management studies a studovaných na tzv. „business schools“ (ekonomické vysoké školy zaměřené na aplikované ekonomické a jiné obory).

Ačkoliv situace v České republice je doposud odlišná, především anglo-americká vědecká literatura v uplynulých dekádách z velké části opustila označení Management ve smyslu teoretické disciplíny hodné zájmu akademiků.MINER, John B. The validity and usefulness of theories in an emerging organizational science. Academy of Management Review, 1984, 9.2: 296-306. V tomto smyslu je možno chápat Organizační studia jako jednu z disciplín snažících se vědeckými metodami vybudovat „teorii managementu“. Používá k tomu metodologický aparát a teorie původně pocházející především z psychologie, sociologie a sociokulturní antropologie.DOLEŽEL, Michal. Kudy k dinosaurům? O behaviorálním paradigmatu v podnikové informatice, paralelách k antropologii organizací a svazujících hranicích oborů. AntropoWebzin, 2013, 9.4: 135-144. Za negativní jev je považováno, že v posledních několika desetiletích dochází pod tlakem institucionálních faktorů (mezinárodní akreditace a žebříčky škol, tlak na publikační výstupy ve špičkových časopisech aj.) stále více k odklonu od problémově orientované interdisciplinární vědy směrem k teoreticky zaměřenému výzkumu odtrženému od praxe. Ten navíc znatelně tíhne k tématům a výzkumné metodologii původních společenskovědních oborů. Tak dochází k opětovné segmentaci, upouštění od interdisciplinarity, a tedy i částečnému návratu k původnímu disciplinárnímu začlenění výzkumu do výchozích společenských věd formujících organizační studia.AGARWAL, Rajshree; HOETKER, Glenn. A Faustian bargain? The growth of management and its relationship with related disciplines. Academy of Management Journal, 2007, 50.6: 1304-1322.

Reference