Jan Kastner (16. května 1860 Hořejší VrchlabíSOA Zámrsk, Matrika narozených N 1821-1860 v Hořejším Vrchlabí, sign. 177-15, ukn. 10657, str.330 Dostupné online – 11. prosince 1912 SmíchovMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Václava na pražském Smíchově ) byl český sochař, řezbář, designér a pedagog.
Život Jan Kastner se narodil v Hořejším Vrchlabí do rodiny sekerníka Ignáce Kastnera. Patrně již otec rozpoznal u svého syna Jana mimořádné výtvarné nadání. Po absolvování obecné školy nastoupil do odborné školy na zpracování dřeva v Králíkách. Školu absolvoval v roce 1877 a odešel do Vídně, kde pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole. Po ukončení studií se dal na dráhu učitele. Působil na odborné škole v rakouském Villachu a následně ve Vídni, kde již pracoval samostatně. V roce 1888 odešel do Prahy, kde přijal místo profesora na nově založené Uměleckoprůmyslové škole. Na škole vedl speciální oddělení řezbářství a truhlářství. Jan Kastner se natrvalo usadil na pražském Smíchově, ale do rodného Vrchlabí se stále vracel. V roce 1893 se oženilMatriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv. Václava na pražském Smíchově s Huldou Fingerovou. Postupně se jim narodili syn Viktor a dvě dcery, Erna a Johanna. V roce 1898 byl jedním ze zakládajících členů Jednoty umělců výtvarných v Praze.
Jan Kastner zemřel na Smíchově v prosinci 1912 ve věku 52 let. Pohřben byl v rodném Vrchlabí.
Žáci Mezi žáky profesora Kastnera patřili mimo jiné sochaři Quido Kocián, Bohumil Kafka, řezbář Jan Mráz, Štěpán Zálešák, Otto Gutfreund či Otakar Švec.
Dílo Kastnerovy figurální, architektonické a ornamentální řezbářské práce se stylově pohybují od novogotiky přes novobaroko až po secesi (Mariánský oltář v Plzni), bývají často zdobeny pestrobarevnou polychromií. Jejich architektonický rámec zpravidla navrhovali architekti (Mocker, Kotěra, Fanta). Nejvyššího ocenění dosáhla jeho secesní výzdoba interiéru Uměleckoprůmyslové školy na Světové výstavě v Paříži roku 1900, kterou zhotovil ve spolupráci s architektem Janem Kotěrou a Celestinem Kloučkem.Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I. (A–M), Academia Praha 1995, s. 342
Převážnou část jeho tvorby nacházímeme v chrámech a kostelích, pro které realizoval řezané a malované oltáře, sochy, lavice, zpovědnice a další zařízení.
Výběr z realizací Oltář sv. Josefa-truhláře s Ježíšem-jinochem v děkanském kostele v Mariánských Lázních (1888) Oltář českých patronů v druhé boční kapli baziliky sv. Petra a Pavla v Praze na VyšehraděPOCHE, Emanuel: Prahou krok za krokem. 2. vydání. Panorama Praha 1985, s. 228, novogotický Dva oltáře v chórových kaplích katedrály sv. Víta na Pražském hradě Hlavní oltář sv. Prokopa, Vojtěcha a Ivana v kostele sv. Prokopa na Žižkově Boční oltář v kostele sv. Ludmily na Vinohradech, (spolupráce Štěpán Zálešák) Oltář v kostele sv. Štěpána v Kouřimi (spolupráce arch. Kamil Hilbert) Oltář Všech svatých v bazilice sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě Hlavní oltář kostela v Lanškrouně Hlavní a boční oltář kostela sv. Kateřiny v Chrudimi Oltářní archa v bazilice sv. Prokopa v Třebíči (1900), novogotická Stolní hodiny v novobarokní skříňce a nástěnné zrcadlo (1892), Uměleckoprůmyslové museum v PrazeBROŽOVÁ Jarmila: Historismus, umělecké řemeslo 1860-1900. Katalog výstavy, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Praha 1976, č. kat. 296, 297 Boční oltář Panny Marie se svatými Václavem a Ludmilou v kostele sv. Bartoloměje v Plzni, secesní Sedací nábytek pro expozici UMPRUM na Světové výstavě v Paříži roku 1900 (spolupráce Jan Kotěra), židle zakoupena do Muzea Orsay v Paříži Oltář v kapli nemocnice milosrdných bratří v Praze Na FrantiškuPOCHE, Emanuel: Prahou krok za krokem. 2. vydání. Panorama Praha 1985, s. 195 Sochařská výzdoba portálu a interiérů Dietrichsteinského paláce čp. 140/II ve Voršilské ulici v Praze (spolupráce Celestin Klouček)BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 237 Hlavní oltář v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře (1906), (spolupráce Štěpán Zálešák) Mobiliář kostela Povýšení svatého kříže v Radonicích nad Ohří (1907)Památkový katalog Dva boční oltáře Panny Marie Ustavičné Pomoci a sv. Josefa v kostele sv. Jana Nepomuckého redemptoristů v Plzni (1907–1911) Socha Panny Marie s Ježíškem, model: patinovaná sádra, kolem 1900, Městské muzeum a galerie Hořice Řezbářská výzdoba jídelního a konferenčního vagónu vlaku císaře Františka Josefa I. (1891), vyrobila firma Ringhoffer Praha–Smíchov, Národní technické muzeum Řezbářská výzdoba dvorního vagónu vlaku rumunského krále Karla I. Oltáře hradní kaple Panny Marie a jejich vybavení na hradě Karlštejně
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Toman, Prokop Hugo: Nový slovník československých výtvarných umělců I., Praha 1947, s. 468–469 Taťána Petrasová–Helena Lorencová (eds.) a kolektiv: Dějiny českého výtvarného umění III./2 (1780-1890). Academia Praha 2001, s. 130–131, 224. Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Kastner Jan (1860) Časopis Krkonoše – Jizerské Hory, Žít s černým „N“ (rozhovor s Margaretou Herbsovou vnučkou Jana Kastnera) Ekodisk, Mistr gotických madon
Oltář v České secesi, bakalářská práce J.Cachové
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Čeští řezbáři Kategorie:Pedagogové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození 16. května Kategorie:Narození ve Vrchlabí Kategorie:Úmrtí v roce 1912 Kategorie:Úmrtí 11. prosince Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení ve Vrchlabí Kategorie:Úmrtí na Smíchově