náhled|Koledující dítě Koledování (trick-or-treating) je halloweenský zvyk pro děti v mnoha zemích světa. Děti v kostýmech chodí od domu k domu a prosí o koledu jako jsou sladkosti (nebo v některých kulturách o peníze) tím, že řeknou „Trick or treat“. „Trick“ je (obvykle lichá) výhrůžka, že pokud koledníci nic nedostanou, vyvedou vlastníkům domu nějakou neplechu. Pokud si však dotyčný něco takového nepřeje, má druhou možnost: „treat“, tedy dát koledníkům nějaký dárek, sladkost, nebo jinou dobrotu. Koledovat se obvykle chodí během 31. října večer. Někteří lidé dávají dětem vědět, že jsou ochotní jim dát nějakou koledu, tím, že vyzdobí svůj dům halloweenskou dekorací. Jiní zase jednoduše nechávají koledu na verandě.
V Severní Americe je koledování tradicí od dvacátých let dvacátého století. V Británii a Irsku pochází tradice chození od domu k domu a získávání jídla o Halloweenu přinejmenším z šestnáctého století, stejně jako tradice nošení kostýmů. V devatenáctém století se v Británii a Irsku objevily výpovědi o lidech, kteří o Halloweenu chodili od domu k domu v kostýmech, recitovali básničky výměnou za jídlo a někdy hrozili nezbednostmi, pokud nebudou hezky uvítáni. Skotský halloweenský zvyk tzv. „guising“ (maskování se), kdy se děti převlékají do kostýmů a chodí od domu k domu pro jídlo nebo peníze, se v Severní Americe datuje od roku 1911. Zatímco samotné koledování zůstalo mezi Skoty a Iry populární, zvyk říkat „trick or treat“ je běžnější až v poslední době. Tato aktivita je rozšířená ve Spojených státech, Kanadě, Spojeném království, Irsku, Portoriku a v severozápadním a středním Mexiku. Ve středním Mexiku se tato činnost nazývá calaverita (španělský výraz pro „malou lebku“) a děti při ní dostávají malou lebku z cukru nebo čokolády.
Historie
Původ Starořecký spisovatel Athénaios Naukratios ve své knize Deipnosophistaí píše, že v dávných dobách byla na řeckém ostrově Rhodu podobná, i když nijak nesouvisející tradice, kdy děti chodily od domu k domu převlečené za vlaštovky, zpívaly píseň žádajíce majitele domu, aby jim dal jídlo, a vyhrožovaly různými druhy neplech, pokud majitel odmítne.Athenaeus. Deipnosophists 8.360b-d. Od středověku existuje tradice maškarních během některých svátků, tzv. "mumming". Během nich se chodilo od dveří ke dveřím v kostýmech a hrály se krátké scénky nebo části her výměnou za jídlo a pití.
Koledování o Halloweenu pravděpodobně pochází z představy, že se v této době po zemi toulají nadpřirozené bytosti nebo duše zemřelých, které je potřeba si usmířit. Tradice se také mohla vyvinout z keltské slavnosti konající se z 31. října na 1. listopadu, která označovala začátek zimy. V Irsku, ve Skotsku a na ostrově Man se označoval jako Samhain. Ve Walesu, Cornwallu a Bretaňském poloostrově se mu říkalo Calan Gaeaf. Věří se, že tento svátek má předkřesťanské kořeny. V devátém století katolická církev rozhodla, že na 1. listopad připadne svátek Všech svatých. Pro keltské národy to bylo období, kdy do světa přicházeli duchové nebo víly (tzv. Aos Sí) a duše zemřelých, které se snažili usmířit oběťmi – jídlem a pitím. Podobné představy a zvyky byly nalezeny v dalších částech Evropy. Předpokládá se, že koledování se vyvinulo z tradice, kdy se lidé vydávali za duchy nebo duše zemřelých a dostávali obětiny v jejich jménu. S. V. Peddle tvrdí, že „personifikovali starobylé duchy zimy, kteří se dožadovali odměny výměnou za přízeň osudu“.Peddle, S. V. (2007). Pagan Channel Islands: Europe's Hidden Heritage. p.54 Vydávání se za duchy se také považovalo za způsob, jak se proti nim chránit.British Folk Customs, Christina Hole (1976), p.91náhled|"A soul-cake, a soul-cake, have mercy on all Christian souls for a soul-cake." — oblíbená anglická říkanka během soulingu. Nejméně od patnáctého století bylo mezi katolíky během tří dnů (Halloweenu, slavnosti Všech svatých a Svátku zesnulých) zvykem sdílet „dušičky“" (v angličtině „soul cakes“ – koláčky duší)Hutton, pp.374–375. Lidé navštěvovali domy a brali si tyto dušičky, které byly buď symbolem pro zesnulé nebo oplátkou za modlitbu za jejich duše.Cleene, Marcel. Compendium of Symbolic and Ritual Plants in Europe. Man & Culture, 2002. p.108. Quote: "Soul cakes were small cakes baked as food for the deceased or offered for the salvation of their souls. They were therefore offered at funerals and feasts of the dead, laid on graves, or given to the poor as representatives of the dead. The baking of these soul cakes is a universal practice". Později lidé chodili o Halloweenu od farnosti k farnosti, žebrali o dušičky zpíváním různých veršů pod okny. Většinou prosili „o slitování nad všemi dušemi křesťanů za dušičku“. Této činnosti, která byla zaznamenána v částech Británie, Flandrech, jižním Německu a Rakousku, se říkalo "souling".Miles, Clement A. (1912). Christmas in Ritual and Tradition. Chapter 7: All Hallow Tide to Martinmas. Shakespeare tyto praktiky zmiňuje ve své komedii Dva šlechtici z Verony (v originále Two Gentlemen of Verona) (1593), kdy Valentinův komický sluha Spěch obviňuje svého pána, že se naučil "knučet jako žebrák o Všech-Svatých."The Two Gentlemen of Verona. Act 2, Scene 1.
Záznamy o nošení kostýmů a převleků během těchto svátků pochází ze Skotska v šestnáctém stoletíMcNeill, F. Marian. Hallowe'en: its origin, rites and ceremonies in the Scottish tradition. Albyn Press, 1970. pp.29–31 a později se dochovaly záznamy z dalších částí Británie a Irska.Hutton, pp.379-383 Mnoho zmínek o mummingu, guisingu a soulingu během Halloweenu se objevuje v Británii a Irsku na konci osmnáctého století a ve století devatenáctém. V částech jižního Irska chodil muž oblečený jako Láir Bhán (bílý kůň) a vodil děti od domu k domu, kde společně výměnou za jídlo recitovali různé verše, z nichž některé měly pohanský podtext. Pokud jim domácnost dala jídlo, mohla očekávat od boha "Muck Olla" štěstí. V případě, že dětem obyvatelé domu nic nedali, měla je stihnout smůla.Journal of the Royal Society of Antiquaries of Ireland, Volume 2. 1855. pp.308-309 Ve Skotsku zase děti chodily oblečeny v bílém a se škraboškami popřípadě nabarvenými nebo začerněnými obličeji, zpívaly a často hrozily nějakou neplechou, pokud je lidé neuvítali.Campbell, Oliver Frances (1900, 1902, 2005) The Gaelic Otherworld. Edited by Ronald Black. Birlinn Ltd. pp.559-62 V částech Walesu se vesničané převlékali za děsivé bytosti, kterým se říká gwrachod, nebo se vydávali za cenhadon y meirw (ztělesnění zesnulých) a navštěvovali domácnosti. V západní Anglii na území hraničící s Walesem byl souling běžný. Podle jednoho ze spisovatelů devatenáctého století "chodily skupinky dětí oblečených v úžasných kostýmech kolem farem a chat, zpívaly písničky a prosily o dušičky, jablka, peníze nebo cokoliv, co by jim hospodyně mohly dát".Publications, Volume 16 (English Dialect Society), Harvard University Press, page 507
Guising o Halloweenu se ve Skotsku datuje od roku 1895, kdy lidé v přestrojení a s lucernami z vydlabaných tuřínů v ruce navštěvovali domy, kde měli dostat koláče, ovoce a peníze. V Severní Americe se tato tradice prvně datuje od roku 1911, kdy noviny ve městě Kingston v Ontariu podaly zprávu o tom, že děti chodí po městě koledovat.Rogers, Nicholas. (2002) "Coming Over: Halloween in North America". Halloween: From Pagan Ritual to Party Night. p.76. Oxford University Press, 2002, O čtyři roky později se o tomto zvyku objevuje další zmínka a v roce 1920 v Chicagu další.Wright, Theo. E., "A Halloween Story," St. Nicholas, October 1915, p. 1144. Mae McGuire Telford, "What Shall We Do Halloween?" Ladies Home Journal, October 1920, p. 135. První použití spojení "trick or treat" v tisku se objevilo v roce 1927 v Blackie v kanadské Albertě."'Trick or Treat' Is Demand," Herald (Lethbridge, Alberta), November 4, 1927, p. 5, dateline Blackie, Alberta, Nov. 3.
Tisíce pohlednic s Halloweenem z období mezi začátkem dvacátého století a dvacátými lety dvacátého století běžně zobrazují děti, ale ne samotné koledování.Pro příklady vizte následující webové stránky: Postcard & Greeting Card Museum: Halloween Gallery, Antique Hallowe'en Postcards , Vintage Halloween Postcards , and Morticia's Morgue Antique Halloween Postcards. Vedoucí sbírky čítající přes tři tisíce starých pohlednic s halloweenskou tematikou píše: "Jsou pohlednice, které ten zvyk [koledování] zmiňují nebo které zobrazují děti v kostýmech u dveří, ale pokud mohu říci, takové pohlednice se vyrobily až později, víc než pravděpodobně až někdy na začátku čtyřicátých let. Na prvních pohlednicích jsou zachyceni různí nezbedníci, ale už na nich chybí způsoby, jak si je udobřit."E-mail from Louise and Gary Carpentier, 29 May 2007, editors of Halloween Postcards Catalog (CD-ROM), G & L Postcards.
Zdá se, že koledování nebylo ve Spojených státech rozšířeným zvykem až do třicátých let, kdy byl v roce 1934 termín „trick or treat“ použit poprvé"Halloween Pranks Keep Police on Hop," Oregon Journal (Portland (Oregon)), November 1, 1934:"Other young goblins and ghosts, employing modern shakedown methods, successfully worked the "trick or treat" system in all parts of the city", also "The Gangsters of Tomorrow", The Helena Independent (Helena, Montana), November 2, 1934, p. 4:Pretty Boy John Doe rang the door bells and his gang waited his signal. It was his plan to proceed cautiously at first and give a citizen every opportunity to comply with his demands before pulling any rough stuff. "Madam, we are here for the usual purpose, 'trick or treat.'" This is the old demand of the little people who go out to have some innocent fun. Many women have some apples, cookies or doughnuts for them, but they call rather early and the "treat" is given out gladly. The Chicago Tribune also mentioned door-to-door begging in Aurora, Illinois on Halloween in 1934, although not by the term "trick-or-treating." "Front Views and Profiles" (column), Chicago Tribune, Nov. 3, 1934, p. 17. a v roce 1939 byl také poprvé použit v národní publikaci.Moss, Doris Hudson. "A Victim of the Window-Soaping Brigade?" The American Home, November 1939, p. 48. Moss was a California-based writer.
Zvýšení popularity náhled|Reklama v časopise z roku 1962 Téměř většina případů použití fráze "trick or treat" před rokem 1940 se omezuje na západ Spojených států a Kanady.The Historical Newspaper Collection at Ancestry.com indexes more than 16 million pages from over 1,000 different newspapers across the U.S, U.K. and Canada dating back to the 1700s. Koledování se rozšiřovalo ze západní části Spojených států směrem na východ, během května 1942 se ale šíření pozastavilo, protože se během druhé světové války zaváděly příděly cukru. Zvyk se v celé zemi šířil až do června 1947."One Lump Please" , Time, March 30, 1942. "Decontrolled" , Time, June 23, 1947.
První národní pozornosti se koledování dostalo v říjnu 1947, kdy vyšly dětské časopisy Jack and Jill a Children's ActivitiesPublished in Indianapolis, Indiana and Chicago, Illinois, respectively. a v roce 1946 halloweenským dílem rádiového pořadů The Baby Snooks Show. V roce 1948 to zase byly The Jack Benny Show a The Adventures of Ozzie and Harriet.The Baby Snooks Show, November 1, 1946, and The Jack Benny Show, October 31, 1948, both originating from NBC Radio City in Hollywood; and The Adventures of Ozzie and Harriet, October 31, 1948, originating from CBS Columbia Square in Hollywood. Koledování se také objevilo v komiksovém stripu Peanuts v roce 1951. Zvyk se v populární kultuře pevně uchytil v roce 1952, kdy ho Walt Disney použil v animovaném filmu Trick or Treat a kdy byli Ozzie a Harriet v obležení koledníky v jedné episodě svého televizního pořadu. O rok později UNICEF poprvé podnikl národní charitativní kampaň na podporu dětí právě za pomoci koledování."A Barrel of Fun for Halloween Night," Parents Magazine, October 1953, p. 140. "They're Changing Halloween from a Pest to a Project," The Saturday Evening Post, October 12, 1957, p. 10.