Něnečtina spadá do skupiny samojedských jazyků uralské jazykové rodiny. S přibližně 21 900 mluvčími (údaj z roku 2010) je nejrozšířenějším jazykem v podskupině severních samojedských jazyků. Dělí se na dva dialekty – tundrovou (ненэцяʼ вада) a lesní (нешаӈ вата) něnečtinu. Lesní něnečtina je na pokraji zániku, tundrovou mluví zhruba 95 % populace Něnců. Něnci byli dříve označováni také jako Jurakové nebo Samojedi/Samodijci. Tato etnická skupina obývá polární končiny severovýchodní Evropy a severozápadní Sibiře, od poloostrova Kanin na Bílém moři až po deltu řeky Jenisej; žijí také na Kolském poloostrově a na ostrovech v Severním ledovém oceánu. Administrativně se toto území rozděluje na Něnecký autonomní okruh v rámci Archangelské oblasti a Jamalo-něnecký autonomní okruh v rámci Ťumeňské oblasti.
Písmo a literatura náhled|Něnečtina v latince (1931) Po staletí se zapisovalo piktografickým písmem, což patřilo obecně k rysům kultury severských národů. O ustálení psaného jazyka usilovali především pravoslavní misionáři, ve 30. letech 19. století publikoval první texty náboženského charakteru archimandrita Venjamin Smirnov. Jeden z prvních slabikářů vydal J. Sibircev (1895). Něnecký spisovný jazyk byl ustálen v roce 1932, a to na základě jednoho ze středních dialektů, který využíval latinku. Poté byl vydán slabikář Jadei vada (Nový svět), čítanka, kniha aritmetiky a školní slovníky, vedle toho také pár politických textů a drobných překladů z ruštiny. V roce 1937 se paralelně zavedl přepis do azbuky. Téhož roku Sergej Prokofjev napsal přehled gramatiky. V současné době se vydávají především učebnice, existuje ale i něnecká krásná literatura. Nejznámějšími autory jsou např. Tyko Vylka (1886-1960), Ivan Istomin (1917-1988), Leonid Lapcui (*1932) nebo Vassilij Ledkov (*1933). Jediné něnecky psané noviny – Nyjaryjana Ngyrm (Červený sever) – vychází v Salechardu, hlavním městě Jamalo-něneckého autonomního okruhu.
Moderní Něnecká abeceda:
А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё Ж ж З з И и Й й К к Л л М м Н н Ӈ ӈ О о П п Р р С с Т т У у Ф ф Х х Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь Э э Ю ю Я я ʼ ʼʼ
V abecedě lesního dialektu něneckého jazyka se také používají písmena Ӆ ӆ a Ӭ ӭ.
Něnečtina jako předmět bádání První, kdo poukázal na příbuzenství finno-ugrických a samojedských jazyků, byl J. von Strahlenberg (1730). Sběrem lingvistického materiálu se dále zabývali D. G. Messerschmidt, J. von Klaproth nebo A. G. Schrenk. V roce 1767 se misionář J. S. Vater rozhodl vytvořit stručnou gramatiku něnečtiny, a to na základě jedné legendy; je zřejmé, že materiál, který si pro práci zvolil, rozhodně nedostačoval. O něco úspěšnější byl M. A. Castrén – vydal první gramatiku samojedských jazyků (Grammatik der samojedischen Sprachen, 1854), následně také slovník (Wörterverzeichnis aus den samojedischen Sprachen, 1855). Na tato díla v roce 1912 navázal T. Lehtisalo. V roce 1930 byl v tehdejším Leningradu založen Institut severských národů (rus. Институт Народов Севера), který se specializuje na menšinová etnika z polárních regionů a Sibiře. V roce 1937 G. Prokofjev napsal stručný přehled gramatiky, zhruba o 30 let později vydala Natal’ja Tereščenko gramatiku poněkud obsáhlejší (1966). Spolu s A. Porerkou také zkompilovala první bilingvní slovník (1948). Sbírku folkloru vydal T. Lehtisalo (1947), etnologii zkoumal L. Homich. V současné době se něnečtinou zabývá Tapani Salminen, působící na univerzitě v Helsinkách.
Gramatický systém něnečtiny Hlásky Vokály Samohlásky se dělí na krátké a dlouhé, rozlišují se také přední a zadní. V tabulkách jsou uvedený včetně ortografického přepisu.
Krátké samohlásky foném přední zadní a a я e э e o o ë i ы и u y ю
Dlouhé samohlásky foném přední zadní æ э í ы и ú y ю Konsonanty Text záhlaví labiály palatolabiály dentály palatály veláry glotály nazály m (м) my n (н) ny ng plozívy neznělé p (п) py t (т) ty k (к) q/h (“⁄ ’) plozívy znělé b (б) by d (д) dy afrikáty c (ц) cy frikatívy s (c) sy x (x) aproximanty w (в) ÿ (й) laterály l (л) ly vibranty r (р) ry Morfologie Něnečtina je syntetický, převážně aglutinační, ale zčásti také flektivní jazyk. Má dva hlavní slovní druhy – slovesa a jména (resp. substantiva). Vedle jmen existují i další, vedlejší druhy vykazující některé nominální kategorie – např. osobní zájmena, různé skupiny adverbií a postpozicí. Adjektiva netvoří samostatný slovní druh, ačkoliv mohou mít jisté derivační odchylky a zvláštnosti. To samé platí pro číslovky. Dalším, okrajovým slovním druhem jsou částice, tedy slova neohebná. Slovesa U něneckých sloves se určují následující kategorie: způsob, čas, konjugace (subjektivní, objektivní, reflexivní), číslo objektu (při konjugaci objektivní), osoba a číslo subjektu. Existuje i pár neurčitých slovesných tvarů. Způsob Něnecké sloveso může mít až 16 způsobů. Jejich druhy si předvedeme u slovesa nú- „to stand; stát“ ve 3. osobě jednotného čísla. indikativ: nú° – (s)he stands; on/a stojí imperativ, mající tři pod-způsoby: hortativ pro 1. os.: 1. sg. núxəd°m – let me stand (lépe by se překládal pl., tedy „stůjme“); imperativ pro 2. os.: núq – stand!; stůj!; optativ pro 3. os.: 3. sg. nú°ya – let him/her stand; ať on/a stojí konjunktiv: núyi – (s)he will stand (request); bude(-li) stát necesitativ: núbcu -(s)he shall stand (demand); měl/a by stát interogativ: núsa – did (s)he stand?; stál/a? imperfektivní probabilitativ: núnaki° – (s)he may stand; mohl/a stát perfektivní probabilitativ: núweki° – (s)he may have stood; mohl/a býval/a stál/a obligativ: núbcaki° – (s)he should stand (expectation); měl/a by býval/a stá/a imperfektivní aproximativ: núnarəxa – (s)he seems to stand; vypadá, že stál/a perfektivní aproximativ: núwerəxa – (s)he seems to have stood; vypadá, že býval/a stál/a aproximativ futura: núw°ntar°xa – (s)he seems to be going to stand; vypadá, že bude stát superprobabilitativ: núwan°ŋkəbya – (s)he probably stands; pravděpodobně stojí hyperprobabilitativ: núr°xawi° – (s)he must have stood; musel/a stát narativ: núwi° – (s)he has stood; stojí, popř. stál/a reputativ: núw°na – (s)he is supposed to stand; má stát desiderativ: núr°wa – (s)he is encouraged to stand; je vybízen/a, aby stál/a
Čas Uvádí se dvě kategorie času – aorist a préteritum. Aorist, jakožto čas jednodušší, nemá žádné speciální tvoření, préteritum vyžaduje sufix. aorist préteritum 1. os. sg. núəd°m nú°dəmcy° 2. os. sg. núən° nú°nəsy° 3. os. sg. nú° núəsy°
Konjugace Slovesa se rozdělují do čtyř konjugačních skupin: Intranzitivní slovesa mají pouze subjektivní konjugaci. Tranzitivní mohou mít subjektivní i objektivní konjugaci. Reflexivní slovesa mají reflexivní. Tranzitivně-reflexivní mají všechny tři typy. Konjugační skupiny jsou spojeny se čtyřmi sadami osobních sufixů: pro subjektivní konjugaci, pro objektivní konjugaci, pokud je objekt v singuláru, pro objektivní konjugaci s objektem v plurálu, pro reflexivní konjugaci.
Osoba a číslo Něnecké sloveso rozlišuje tři čísla (singulár, duál, plurál) a tři osoby. Následující tabulka obsahuje nejběžnější osobní sufixy pro indikativ (a další slovesné způsoby), a to podle konjugačních skupin zmíněných výše. číslo osoba subjektivní k. objektivní k., objekt sg. objektivní k., objekt pl. reflexivní k. singulár 1. -t-əm -m-ə -n-ə -m-əq 2. -n-tə -r-ə -t-ə -n-tə 3. ø -t-a -t-a -q duál 1. -n-yih -m-yih -n-yih -n-yih 2. -t-yih -r-yih -t-yih -t-yih 3. -xəh -t-yih -t-yih -xəh plurál 1. -m-aq -m-aq -n-aq -n-aq 2. -t-aq -r-aq -t-aq -t-aq 3. -q -t-oh -t-oh -t-əq
Jména Něnecká nominální flexe vyjadřuje číslo, pád, skloňování (absolutní, posesivní, predestinační). U ne-absolutního skloňování se určuje také osoba a číslo vlastníka či predestinátora.
Číslo a pád Substantivum v něnečtině může mít tři čísla – singulár, duál a plurál. Pádů rozlišuje celkem sedm – gramatické (nominativ, akuzativ, genitiv) a lokální (dativ, lokativ, ablativ, prolativ). Druhá skupina pádu, tj. pády lokální, se neuplatňují u duálu, pády se nahrazují postpozicí. +xanena – lovecsingulárnominativxanenagenitivxanena'akuzativxanenam'dativxanenan'lokativxanenaxanaablativxanenaxabprolativxanenawna
Syntax Něnečtina využívá tzv. slovosled řazení slov (subjekt-objekt-sloveso). Objekt bývá většinou v akuzativu, pokud je věta v imperativu, objekt zůstává v nominativu.
Vzorový text
Kategorie:Samojedské jazyky