Vav (symbol ו; , ) je šesté písmeno hebrejského písma. Jeho ekvivalentem ve fénické abecedě je 𐤅. To je předchůdcem řeckého ypsilon (ϒ/υ) a archaické digamy (Ϝ/ϝ), v latince písmen F, U, V, W a Y. Čte se nejčastěji jako [v] nebo jako samohlásky [o] a [u].
Samotné slovo vav znamená v hebrejštině „hák“, ovšem protože vychází z jodu, který symbolizuje Boha a je základem všech hebrejských písmen je vav spojnicí mezi člověkem a bohem, čili může být vykládán jako cesta, člověk, nekonečnost atp.
Užití v hebrejštině Písmeno vav má v moderní hebrejštině několik funkcí: Jako souhláska označuje znělou labiodentální frikativu [v] (v IPA), v tomto případě se občas používá jako zdůraznění zdvojení vavu (וו). Jako může být základem pro samohláskové znaky cholam gadol nebo šuruk. U nevokalizovaného zápisu může nahrazovat samohláskové znaky cholam katan nebo kubuc.
Ve spisovné moderní hebrejštině se samohláska cholam vyslovuje jako [o], kubuc a šuruk jako [u]; dialekty mají často výslovnost odlišnou.
Vav ve spojení s vokalizací šuruk (וּ) je jediná samohláska, která může stát na začátku slova, aniž by jí předcházela zapsaná souhláska. Ve výslovnosti se pak takovému šuruku obvykle předřazuje ráz.
Užití v jidiš V jidiš označuje samostatné písmeno vav samohlásku [ʊ], v dialektech někdy vyslovovanou jako [ɪ]. Vyskytuje se také jako součást spřežek „zdvojené vav“ (װ), označující souhlásku [v], a „vav jod“ (ױ), označující dvojhlásku [ɔɪ̯]. Vyskytne-li se ve slově vav a zdvojené vav vedle sebe, odliší se vav označující samohlásku buď vokalizací šuruk (וּװ, װוּ) nebo se samohláskovému vav předřadí nevyslovovaný alef (װאו, אוװ). Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v jidiš slovech stát samohláskové vav nikdy na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [ʊ], zapíše se jako alef vav (או).
Užití v ladinu V jazyce ladino označuje písmeno vav samohlásku [o] nebo [u]. Sémanticky se jedná o dva různé významy, které se však v písmu nijak nerozlišují a je potřeba je dovodit podle kontextu. Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v ladino slovech vav nikdy stát na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [o] nebo [u], zapíše se jako alef vav (או).
Číselný význam V systému hebrejských číslic má číselný význam 6.
Přerušené vav V tradičně psaném svitku Tóry se ve verši zapisuje písmeno vav v posledním slově s uprostřed přerušenou svislou čarou. Podle rabínského výkladu tím má být zdůrazněna souvislost mezi (zapsaným) slovem „šalom“ a naznačeným významem „šalem“ (= úplný). Jinde se tato podoba vav neužívá a v Unicodu nemá samostatnou pozici.
Další podoby písmene vav
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hebrejská písmena Kategorie:Hebrejská slova a fráze