Jan Keller (* 23. ledna 1955 Frýdek-Místek) je český levicově orientovaný sociolog, filozof, publicista, environmentalista a politik. V letech 2014 až 2019 byl poslancem Evropského parlamentu za Českou stranu sociálně demokratickou.
Studium a pedagogická kariéra V letech 1974–1979 vystudoval historii a sociologii na Filozofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykova univerzita) v Brně. Studium ukončil obhajobou doktorské práce na téma koncepce dějin u Maxe Webera. Působil jako interní aspirant ČSAV, poté jako závozník ČSAD a jako učitel na střední škole v Havířově. Od roku 1983 byl odborným asistentem na katedře sociologie filozofické fakulty v Brně.
Jako stipendista francouzské vlády absolvoval ve druhé polovině 80. let studijní pobyty na univerzitách v Bordeaux, v Aix-en-ProvenceŽivotopis na Britských listech a na pařížské Sorbonně, kde působil v tamním archivu a studoval dějiny Francie v 60. a 70. let 17. století. K Francii má velký vztah.Jan Keller - Moderní společnost - část 3 V roce 1992 obhájil habilitační práci O byrokratizaci státní správy ve Francii za starého režimu.
V roce 1998 stál u zrodu oboru Humanitní environmentalistika na Masarykově univerzitě v Brně, v roce 1999 byl tamtéž jmenován profesorem pro obor sociologie. Od roku 2000 působí jako profesor sociologie na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity.
Oblastmi jeho odborného zájmu jsou dějiny sociologie, obecná sociologická teorie, teorie organizace, problematika sociálního státu, teorie modernizace a globalizace, společenské souvislosti ekologických problémů, ekologie a trvale udržitelný rozvoj. Environmentálním tématům se věnuje od počátku 90. let, s jejich popularizací začal na stránkách časopisu Poslední generace (dnes Sedmá generace).Viz rozhovor s Janem Kellerem v diplomové práci Pospíšilíková, Věra: Mediální mapa environmentálních tiskovin vydávaných po roce 1989. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2004. Vedle odborných a popularizačních článků publikuje také novinové komentáře, nejčastěji v deníku Právo. Je autorem řady odborných i popularizačních knih z oblasti sociologie a environmentalistiky.
Pozdní Kellerovu tvorba se začala vyznačovat silnou homogenitou a vnitřní provázaností. Jako jeden z mála sociálních teoretiků byl schopen poskytnout komplexní diagnózu stavu moderní společnosti a sociologické výpovědi o ní.
Je potřetí ženatý, žije ve Frýdku-Místku.
Politická kariéra
Komunistická strana Československa V 70. a 80. letech (1973–1989) byl členem KSČ. Podle svých vlastních slov se stal členem KSČ jen proto, že „předpokladem pro práci v oblasti společenských věd bylo členství v KSČ“.Chtěl jsem pracovat jako sociolog, proto jsem byl v KSČ, hájí se Keller – Podle sociologa Jana Kellera je možné označit za zločinnou každou organizaci, nejen KSČ, do níž v 18 letech vstoupil. Lídr kandidátky ČSSD do evropských voleb to uvedl v rozhovoru MF DNES s Barborou Tachecí. Evropa podle něj navrch není hrozba, ale šance. idnes.cz, 5. února 2014
Evropský parlament V roce 2009 kandidoval neúspěšně do Evropského parlamentu na šestém místě kandidátky Demokratické strany zelených.
V únoru 2014 se stal ve volbách do Evropského parlamentu lídrem kandidátky České strany sociálně demokratické. Ve volbách získal 57 812 preferenčních hlasů (druhý největší počet; 26,91 %) a byl zvolen poslancem EP. Mimo jinéhoJan KELLER Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Člen / Česko - Česká strana sociálně demokratická (Česko) na stránkách EP působil i ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL).
Do voleb do Evropského parlamentu 2019 se rozhodl již nekandidovat. V rozhovoru pro DAV DVA prohlásil:Když jsem tam v roce 2014 šel, naivně jsem se domníval, že Evropská unie je schopna a ochotna ubránit své členy před tlaky globálního kapitálu, nadnárodních firem a velkých financí. Když jsem se ze svých iluzí vyléčil, vyvodil jsem z toho dva důsledky: V knížce Evropské rozpory ve světle migrace jsem se snažil popsat, jak funguje EU ve skutečnosti. Tou druhou věcí bylo, že jsem si pečlivě sbalil věci, abych v Bruselu nic nezapomněl, protože mi bylo jasné, že se tam už nikdy nevrátím.
Ocenění 50px|mzz – Medaile Za zásluhy I. stupně, za zásluhy o stát v oblasti vědy (2013). Časopis A2 zařadil jeho knihu Tři sociální světy do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.
Názory V otázce svého moravského původu Jan Keller uvedl: „Vždy v cizině zdůrazňuji, že jsem z Moravy, nikoliv z Čech. I na Slovensku mne vyloženě považují za moravského sociologa.“ Vystoupil proti placenému školnému, které shrnul do deseti důvodů.Deset důvodů, proč nezavádět školné, Britské listy, 11. 6. 2010 Vyjádřil nesouhlas se zvětšováním rozdílu mezi bohatými a chudými: pro situaci, kdy např. plat nejvýše a nejníže postaveného zaměstnance určité firmy dosáhne rozdílu v řádu stonásobků a více, zavedl termín „nesouměřitelnost“.Jan Keller: Nesouměřitelnost V letech 2006–2008 se zapojil do kampaně proti plánům na stavbu americké vojenské základny v ČR jakožto součásti plánovaného systému protiraketové obrany USA. Na dotaz Parlamentních listů, co si myslí o oficiální statistice Eurostatu, která uvedla, že mezi lety 2010 až 2016 odteklo z ČR do zahraničí na dividendách 7,6 procenta HDP, tedy 2252 miliard korun, zatímco dotace z EU činily 1,9 procenta HDP, neboli 563 miliard korun, Keller odpověděl, že „je bohužel pravda. Ze sociologického hlediska je to ještě zajímavější. Když se české ekonomice daří, bohatnou z toho horní příjmové vrstvy na Západě. Když nám z Bruselu posílají kapesné v podobě eurodotací, jde to především z kapes středních vrstev na Západě. Ve výsledku se tak rozevírají nejen nůžky mezi bývalou západní a východní Evropou, ale narůstá i nerovnost mezi majetkovou elitou a zbytkem společnosti na Západě.“ Na podzim 2025 proběhla v České republice veřejná sbírka na dalekonosnou raketu Dana 1, pojmenovanou po čerstvě zesnulé jaderné inženýrce Daně Drábové, určenou pro obranu Ukrajiny proti ruské agresi. Jan Keller v rozhovoru pro server 42TČen, nástupce propagandistického proruského média Sputnik, označil přispívání na tuto sbírku za sociální patologii, a přirovnal ji k „… liberalizaci pedofilie, uzákonění polyandrie anebo sexu se zvířaty“.
Bibliografie Systém vybraných odvětvových sociologií, 1986 O povaze sociální reality. Soubor textů ke kritice nemarxistické sociologické teorie, 1987 Sociální jednání z hlediska marxistické sociologie, 1988 Sociologie organizace a byrokracie, 1989 Současná francouzská sociologie, 1989 Nedomyšlená společnost, Doplněk,1992 Až na dno blahobytu, Hnutí DUHA, 1993 Přemýšlení s Josefem Vavrouškem, G plus G, 1995 Dvanáct omylů sociologie, 1995 Šok z ekologie, Český spisovatel, 1996 Hodnoty pro Budoucnost, 1996, G plus G Budoucnost je naše věc, 1996 Sociologie byrokracie a organizace, 1996 Šok z ekologie, aneb, politické systémy v rozpacích, 1996 Abeceda prosperity, Nakladatelství Doplněk,1997 Naše cesta do prvohor. O povaze automobilové kultury. 1998 Úvod do sociologie, SLON, Praha 1999 Vzestup a pád středních vrstev, 2000 Politika s ručením omezeným, 2001 O hypermarketech veřejně, 2002 Nedomyšlená společnost, 2003 Dějiny klasické sociologie, SLON, Praha 2004 Úvod do sociologie, 2004 Až na dno blahobytu, 2005 Soumrak sociálního státu, SLON, Praha 2006 Teorie modernizace, SLON, Praha 2007 Úvod do filozofie, sociologie a psychologie, 2008 Vědomostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna, SLON, Praha 2008 Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti, SLON, Praha 2010 Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme, SLON, Praha 2011 Sociologie středních vrstev, SLON, Praha 2012 Posvícení bezdomovců, 2013 Odsouzeni k modernitě, 2015 Evropské rozpory ve světle migrace, 2017 Společnost věčného mládí, Slon, Praha 2019; 2. vyd. Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, Praha 2021 Hybridní politika, 2020
Odkazy
Reference
Literatura
Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. . S. 443.
Externí odkazy
Jan Keller v souborném katalogu Akademie věd ČR
Kategorie:Čeští sociologové Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Česka (2014–2019) Kategorie:Čeští ekologové Kategorie:Ochránci životního prostředí Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící francouzsky Kategorie:Čeští političtí spisovatelé Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Nositelé Ceny ministra životního prostředí Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Pedagogové na Ostravské univerzitě Kategorie:Narození ve Frýdku-Místku Kategorie:Narození 23. ledna Kategorie:Narození v roce 1955 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži