Alois Havlík, továrna na hospodářské stroje a benzinové motory v Kuklenách byla strojírenská firma, jejíž počátky sahají před rok 1876, kdy ze Slezského Předměstí přišel Alois Havlík a založil zde svoji zámečnickou dílnu, z níž později utvořil továrnu na hospodářské stroje, která se dostala do insolvence a zanikla v roce 1934.

Historie 14. června 1876 se okresní hejtmanství tázalo obce Kuklen, zda dílna Aloise Havlíka ze Slezského Předměstí v čp. 99 je pro zámečnické řemeslo způsobilá.http://www.rukovetprosberatele.cz/cs/1793-alois-havlík-a-syn-tov-na-hos-stroje-kukleny-1882- Obecní úřad odpověděl, že je způsobilá, neboť Havlík v ní pracuje sám bez učedníků a tovaryšů. V roce 1889 je jeho závod jmenován jako Dílna na hospodářské stroje Alois Havlík, založená roku 1885.

V dubnu 1891 podali někteří občané z Pardubské ulice (dnes Pardubické) k obci žádost, aby strojník Havlík odklidil z ulice stroje, od rolníků k opravě přivážené. 9 jiných občanů však podalo písemnou přímluvu, že ponechání strojů na ulici je panu Havlíkovi reklamou, že jmenovaný je v Kuklenách poplatníkem a jeho závod není obci na škodu. Naopak by si tito lidé přáli, aby obec měla více takových podniků, protože by tak zesílila. Zemskou jubilejní výstavu v Praze, která se konala téhož roku, obeslal řezačkou na krmivo, opatřenou ochranným přístrojem proti úrazu při řezání.Národní listy, Praha 30. srpna 1891, str. 5 Firma byla oceněna stříbrnou medailí Zemědělské rady.

Prezentoval se i na Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavě v Hradci Králové o 3 roky později. Vystavoval zde kolekci mlátiček různých velikostí (vlastní patent) k pohánění parním strojem i žentourem, řezačky s ochrannými přístroji a různé žentoury.

Roku 1893 se jeho firma nazývá Havlík a spol., strojní zámečnictví. 31. srpna téhož roku obdržel souhlas k postavení parního stroje k pohonu obráběcích strojů (3 soustruhů a 1 vrtacího stroje). 5. června následujícího roku získal povolení k přestavbě pisárny z mlátku a chléva v čp. 99. Roku 1895 však starý dům zbořil a vystavěl nový. O dva roky později na Krajinské hospodářsko-průmyslové výstavě ve Slaném byl oceněn bronzovou medailí zemské rady. 16. března 1900 byla povolena přístavba k dílně. V květnu 1902 se v rámci hospodářské výstavy v Praze zúčastnil závodů mlátiček a strojů na čištění obilí. Následujícího roku vystavoval na výstavě českého severovýchodu v Hořicích, kde byl oceněn jeho patent žentourové pojízdné mlátičky s páterem a klasňovačem a dvojitým čištěním. Na Hospodářské výstavě v Praze v roce 1910 obdržel stříbrnou medaili Ústřední hospodářské společnosti za lis na slámu s vazačem.

3. března 1905 se jeho firma stala veřejnou obchodní společností. To již zaměstnávala 100 dělníků, vyráběla hospodářské stroje, benzinové motory, parní stroje, motorové a parní mlátičky, žentoury, řezačky a lisy na slámu. Oproti svým místním konkurentům měl výhodu v podobě exportu svých produktů do Ruska.Jindřich Fiala a Jan Jindra, Královéhradecká ročenka 1912, Hradec Králové 1911, str. 120 Před 1. světovou válkou se stává rovnocenným partnerem syn Antonín Havlík.D. Filip, Královéhradecká ročenka 1914, Hradec Králové 1913, str. 113

Také tomuto podniku se nevyhnuly stávky. První z nich se konala 29. října 1906. 17. února 1908 se v Havlíkově dílně konalo komisionelní řízení kvůli stavbě truhlárny, lakýrny a skladiště. 28. dubna 1914 byla schválena přístavba skladiště a lakovny. Následně přichází složité období 1. světové války, které je navíc korunováno 29. dubna 1915 požárem, který způsobil škodu 170 000 K. 1. července téhož roku Havlík žádá o povolení ke stavbě shořelého skladiště. Povolení bylo vydáno 12. října 1915. Na konci tohoto roku byla také vymazána prokura udělená Václavu J. Vacovi.

Přesto podnik vydržel a pozvolně se rozrůstal. Po vzniku ČSR převzal vedení podniku Rudolf Karel. 23. července 1921 byla povolena stavba stájí pro koně, kůlny pro kočár a automobil. Zvětšoval se sortiment výrobků i služeb. Poté však přišla světová hospodářská krize. Zprvu se firma držela a snažila se pomáhat potřebným dle svých možností. V lednu 1931 věnovala nezaměstnaným 100 Kč. 23. září téhož roku obdržel továrník Havlík povolení ke stavbě přízemního domu čp. 588.

V září 1933 se podnik dostal do insolvence. Pasiv měl 1,7 mil. Kč a aktiv 1,2 mil. Kč. Továrna nakonec zastavila provoz 31. srpna následujícího roku. Později její objekty sloužily jako skladiště obilí a stroje z továrny byly převezeny z větší části do nově vystavěných dílen Jana Karla čp. 270, kde se od roku 1933 začaly vyrábět hospodářské stroje.

Odkazy

Reference

Kategorie:Zaniklé firmy v Hradci Králové Kategorie:Kukleny Kategorie:Firmy zaniklé roku 1934