Anton Jüngling (14. dubna 1798 Vídeň – 30. listopadu 1885 Vídeň) byl rakouský železniční architekt.

Životopis Vystudoval polytechnický institut ve Vídni a Akademii výtvarných umění ve Vídni u architekta Petra Nobileho. V letech 1822–1838 pracoval jako účetní zapisovatel u c. k. Dvorského stavebního úřadu ve Vídni, 1836–1842 pracoval jako projektant pozemních staveb c.k. Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF). Než opustil státní službu vykonával obě zaměstnání a v roce 1837 žádal SDCF o přijetí za stálého architekta. V roce 1842 nastoupil jako přednosta kanceláře pozemních staveb Generálního ředitelství státních drah, v letech 1850–1852 v Generálním stavebním ředitelství, v letech 1852–1860 pracoval v Ústředním ředitelství pro železniční stavby a v letech 1860–1864 v Generální inspekci rakouských železnic.

Dílo Na doporučení stavebního rady Hermenegilda Francesconiho obdržel v roce 1838 Anton Jüngling zadání na vypracování plánů, rozpočtů a zadávacích podmínek pro staniční budovy na trati Vídeň–Brno. Jünglinga práce zaujala natolik, že opustil dráhu státního úředníka a nastoupil k SDCF jako architekt v pozici adjunkta vrchního inženýra. Do roku 1842 navrhoval a řídil stavby především výpravních budov na tratích společnosti SDCF Vídeň–Břeclav–Brno, Břeclav–Přerov–Lipník nad Bečvou, Přerov–Olomouc, od roku 1842 na tratích Severní státní dráhy Olomouc–Praha, Brno–Česká Třebová a další (Praha–Děčín).

První stavby, které ještě nepodléhaly typizaci byly navrhovány jednotlivě. Přesto se u Jünglingových staveb opakovaly některé formy, jako patrové stavby s vysokou valbovou střechou, a architektonické prvky (mělké rizality, atiky, trojúhelníkové štíty). Jeho práce byla ovlivněna i vzory anglických staveb, např. samostatně stojící nástupištní přístřešky se sedlovými střechami, které jsou nesené dřevěnými sloupky, byly inspirovány průjezdnou stanicí v Crown Street v Liverpoolu z roku 1830.

Od roku 1842 Jügling pracoval pro Severní státní dráhu. V té době již byly stanice rozděleny dle významnosti do pěti tříd, z nich nejpočetnější byla IV. třída (čekárna, pokladna, dva byty a vodárna). Toto rozdělení vedlo Jünglinga k vytvoření typizovaných staveb, které byly rozlišovány drobnými detaily např. v členění fasád, délkou křídel (u vodáren).

Některé stavby: 1838 Nordbanhof, Vídeň, klasicistní sloh, přestavěno v letech 1859–1865, bombardován v roce 1945, zbořeno 1838 Rajhrad, výpravní budova s remízou 1839 návrh nádraží Břeclav (realizováno v roce 1840) 1839 Žabčice strážní domek s čekárnou, klasicismus 1841 přestavba brněnského nádraží 1841 Hodonín nádraží, výpravní budova, vodárna a remíza 1841 původní nádraží Přerov 1841 původní nádraží Olomouc 1841 výpravní budova Napajedla 1841 strážní domek později rozšířen o přístavbu patrové vodárny s přízemním křídlem Moravská Nová Ves 1843 architektonický návrh budov nádraží Františka Josefa (Masarykovo nádraží), klasicismus a novorenesanční sloh, přestavěno v šedesátých letech 19. století.Česká nádraží jsou mnohdy zrcadlem doby, kdy vznikla.StabvaWEB 29. 4. 2008. Dostupné online 1845 výpravní budova nádraží v Kolíně (zbořena v roce 1940) 1845 výpravní budova nádraží v Českém Brodě (nahrazena ve 20. letech 20. stol., zbořena)

1845 nádraží Ústí nad Orlicí, výpravní budova, empír 1845 nádraží Česká Třebová, klasicismus, ve 20. letech 20. století zbouráno ve prospěch novější a větší budovy 1843–1949 vrchní inženýr trati Brno–Česká Třebová 1848 nádraží Adamov

Odkazy

Reference

Literatura KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice : [s.n.], 2003. 162 s. , .

Kategorie:Narození 14. dubna Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Muži Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Narození v roce 1798 Jüngling Kategorie:Úmrtí v roce 1885 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Úmrtí 30. listopadu Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni