Bošířany () jsou osada, základní sídelní jednotka města Horní Slavkov v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Osada leží v katastrálním území Bošířany o rozloze 5,678 km².

Geografie Osada leží v členité krajině Slavkovského lesa. Zástavba byla soustředěna v údolí Bošířanského potoka a na okolních svazích, přibližně 1,8 kilometru severně od centra Horního Slavkova.

Historie náhled|Popraviště První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1489, kdy patřila k panství hradu Bečov. S odvoláním na farní kroniku kostela svatého Jiří se v německé literatuře uvádí, že kolonizační ves existovala již roku 1242. K bečovskému panství patřila ves až do roku 1850.

Pojmenováni Bošířan je pravděpodobně odvozeno od osobního jména Božec a vyjadřuje tak vlastnický vztah. V kronice obce je odkazováno na odnož někdejšího hraničního slovanského kmene Chodů.

Roku 1623 zde stálo 14 zemědělských usedlostí.

Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel v roce 1946 došlo jen k minimálnímu dosídlení českými obyvateli, neboť vesnice se octla v blízkosti nového Vojenského výcvikového prostoru Prameny. Rovněž se již prováděl ložiskový průzkum pro budoucí těžbu uranu. Vesnice se octla v uzavřeném uranovém pásmu, kam se smělo pouze s propustkou. Odsun německého obyvatelstva, těžba uranu v padesátých letech 20. století, která probíhala i v těsném sousedství obce, obec zničily. Původní stavby byly většinou demolovány. Skutečnou tragédií pro obec bylo, že hlušinou z jámy č. 18 byla přerušena cesta z Horního Slavkova do Bošířan, čímž byla obec předurčena k likvidaci. Náhradní spojení bylo později vybudováno kolem šibenice.

Zkázu obci přinesla těžba uranu, Bošířany se staly součástí uzavřeného území, kam byl vstup povolen pouze na propustky. Těžba navíc probíhala i v těsném sousedství obce. Na přelomu 50. a 60. let sice došlo k útlumu a nakonec i zastavení těžby uranu, ale zkázu obce to již neodvrátilo zánik. Zemědělská půda byla zničena, zástavba zchátralá a navíc zde byl i nedostatek vody, způsobený právě těžbou. K novému osídlení již proto nedošlo a dnes slouží Bošířany jako rekreační osada, ve které se zachovalo jen několik původních domů.

Ve vsi se nacházelo několik zemědělských usedlostí, obytné budovy z 18. století byly ve štítech hrázděné. Na návsi stála od roku 1862 pseudorománská kaple neznámého zasvěcení, někdy uváděná jako kaple svaté Anny. Kaple se nedochovala, u místa původní kaple roste skupina velkých kaštanů a lip.

Bošířany slouží jako rekreační osada, ve které se zachovalo jen několik původních domů.

Uranové doly Již v 16. století se v těsném sousedství rozmáhalo hornictví, ves však zůstala zemědělskou lokalitou. V letech 1946–1947 probíhal v Horním Slavkově a okolí geologický průzkum. Výsledkem geologického průzkumu bylo zjištění uranového zrudnění a následovalo zaražení prvních těžních jam a zahájena těžba rudy. V Bošířanech byly ustanoveny dobývací prostory Bošířany I. a II. V DP Bošířany I. byly zaraženy jámy č. 14 a č. 18 a řada štol, v DP Bošířany II. jámy č. 13 a č. 16 a štola č. 1. K 1. 7. 1952 byl zřízen závod Bošířany. Těžila se zde skupina žil ze žilného uzlu Bošířany.

Nejintenzivnější těžba probíhala v letech 1953–1955. V polovině padesátých let již geologickým průzkumem nedocházelo k žádným dalším nálezům rud. Skončila produkční těžba a od roku 1958 začal útlum těžby, hornické práce byly ukončeny k 1. březnu 1959.

Obyvatelstvo Na konci 19. století obyvatelstvo pracovalo v zemědělství a v blízké porcelánce firmy Haas & Czjzek. Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 423 obyvatel, z toho 419 Němců a čtyři cizinci. K římskokatolické církvi se hlásilo 423 obyvatel. +Vývoj počtu obyvatel a domů Bošířan Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 327 406 460 427 438 423 328 36 57 32 – 6 2 5 3 Počet domů 47 61 64 65 65 65 52 51 – 8 – 6 3 2 3

Obecní správa V letech 1850–1877 byly Bošířany osadou obce Kfely, od roku 1877 samostatnou obcí. Bošířany postupně náležely v letech 1850–1855 do politického okresu Karlovy Vary, v letech 1855–1868 Loket, 1868–1913 Falknov (nyní Sokolov), 1913–1948 opět Loket a v letech 1850–1949 byly součástí soudního okresu Loket, v letech 1961–1980 část obce Horní Slavkov v okrese Sokolov, poté základní sídelní jednotkou města Horní Slavkov.

Pamětihodnosti Popraviště na katastru Bošířan z období kolem roku 1500, kde se po staletí popravovalo mečem a oprátkou. Poslední poprava zde proběhla 10. září 1751.

Odkazy Reference Tomíček, s. 62. Tomíček, s. 52. Tomíček, s. 36. Tomíček, s. 43. Tomíček, s. 156.

Externí odkazy

Bošířany - kaple sv. Anny Popraviště v Horním Slavkově

Kategorie:Zaniklá sídla ve Slavkovském lese Kategorie:Osady v okrese Sokolov Kategorie:Základní sídelní jednotky v okrese Sokolov Kategorie:Sídla v CHKO Slavkovský les Kategorie:Zaniklá sídla v CHKO Slavkovský les Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Horní Slavkov