Letiště Plasy (ICAO: LKPS) je veřejné vnitrostátní civilní letiště přibližně 2 km jihojihozápadně od města Plasy v okrese Plzeň-sever. Počátky místního létání jsou spojeny se založením Aeroklubu Plasy v roce 1946; o vybudování dnešního letiště bylo rozhodnuto v roce 1948 a následně byla zahájena jeho výstavba.
Slouží především sportovnímu a rekreačnímu létání, výsadkové činnosti, letům pro veřejnost a leteckému výcviku. Provozovatelem letiště je Aeroklub Plasy. Letiště má jednu travnatou vzletovou a přistávací dráhu 03/21 o rozměrech 840 × 100 metrů. Aeroklub Plasy je zároveň Úřadem pro civilní letectví veden jako schválená organizace pro výcvik CZ/ATO-003, jejíž oprávnění zahrnuje mimo jiné teoretickou výuku a letový výcvik pro získání licence PPL(A).
Historie
Vznik aeroklubu a výstavba letiště
Počátky létání v Plasích po druhé světové válce jsou spojeny se vznikem místního aeroklubu. Jeho ustavující schůze se konala 15. srpna 1946 a organizace původně působila v rámci Českého národního aeroklubu. Členové získali pro svoji činnost dvě místnosti v plaském konventu a první bezmotorové lety prováděli na svahu Špitál. Kluzáky zde byly vypouštěny pomocí gumového lana a přistávaly na polích v okolí Plas a Nebřezin.
V roce 1948 bylo rozhodnuto o vybudování vlastního letiště mezi Plasy a Rybnicí. Na jeho výstavbu byla v tehdejším kralovickém okrese povolena veřejná sbírka, která vynesla více než 100 000 Kčs. Následně začala výstavba hangáru a provozní budovy. Významnou část prací prováděli členové aeroklubu svépomocí, včetně kácení lesa zasahujícího do překážkových rovin letiště. V roce 1951 byla dokončena hrubá stavba prvního hangáru a provozní budovy.
Rozvoj letiště ve druhé polovině 20. století
Na počátku 50. let prošla československá sportovní letecká činnost organizačními změnami. Aerokluby byly nejprve začleněny do Dobrovolného svazu lidového letectví (DOSLET) a následně do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm). V roce 1954 byl do Plas dosazen náčelník z Plzně, což vedlo k odchodu části původních členů, činnost letiště však pokračovala. V polovině 50. let získal aeroklub další leteckou a pozemní techniku a rozšiřoval výcvikovou činnost.
Po omezení státního financování v roce 1963 začal aeroklub provozovat také vlastní hospodářskou činnost, jejíž výnosy sloužily k financování leteckého provozu a rozvoje areálu. Mezi dlouhodobější činnosti patřila výroba stavebních buněk a paratrenažérů. V roce 1971 vznikl motorový odbor a později také parašutistický odbor, čímž se rozšířilo využití letiště vedle původního plachtařského provozu.
Výrazné rozšíření areálu proběhlo v 70. a 80. letech. V roce 1975 byl dokončen nový hangár s kapacitou přibližně 20 letadel. Od podzimu 1977 na letišti působila krajská provozně-technická skupina zajišťující údržbu letecké techniky pro západočeský region; před přesunem do Plas působila na letišti Plzeň-Bory a následně krátce na letišti v Letkově. V Plasích využívala prostory starého hangáru. Postupně vznikly další dílny, garáže a zázemí parašutistického odboru. V roce 1989 byl vybudován sklad leteckých pohonných hmot s dvojicí podzemních nádrží o objemu 32 000 litrů a v následujícím období bylo doplněno další technické zázemí.
V době působení v systému krajských aeroklubů mělo letiště význam i mimo vlastní sportovní létání. Bylo vedeno jako krajské letiště Západočeského krajského aeroklubu a bylo využíváno také pro potřeby vojenského letectví, mimo jiné jako záložní plocha pro vrtulníkový provoz. V dobových veřejných materiálech se pro letiště používalo také označení Plzeň-sever.
Vývoj po roce 1989
Po zániku Svazarmu a společenských změnách po roce 1989 pokračovalo letiště jako základna Aeroklubu Plasy. Vedle sportovního a výcvikového létání zůstala v areálu zachována také tradice údržby a oprav letecké techniky. Po zrušení krajského aeroklubu Svazarmu vzniklo v roce 1993 na letišti pracoviště technické služby pod Aeroklubem České republiky, které navázalo na činnost dřívější provozně-technické skupiny. Postupně probíhaly opravy starších objektů a další rozšiřování infrastruktury. V roce 2010 byla dokončena výstavba dalšího hangáru.
Na tradici opravárenského pracoviště, které na letišti působilo od roku 1977, navázala v roce 2012 společnost Letecký servis Plasy. Po ukončení provozu pracoviště technických služeb Aeroklubu České republiky založil Aeroklub Plasy vlastní servisní společnost, která zahájila činnost 1. prosince 2012. Servisní činnost tak zůstala součástí areálu letiště. Přítomnost Leteckého servisu Plasy na letišti uvádí také současná VFR příručka. Letiště nadále slouží sportovnímu létání, leteckému výcviku, bezmotorovému létání a dalším formám všeobecného letectví.
Letecké dny
Tradice veřejných leteckých akcí v Plasích vznikla ještě před vybudováním dnešního letiště. Podle historie zveřejněné Aeroklubem Plasy uspořádali jeho členové první letecký den již v roce 1947 na poli na Sokolce u Hadačky, vedle silnice směrem na Kralovice. Akce měla sloužit k propagaci létání a navázaly na ni lety pro veřejnost. Další doložená veřejná letecká akce se uskutečnila 28. září 1948 rovněž na Sokolce severně od Plas, kde byly kromě leteckých ukázek provozovány také vyhlídkové lety.
V roce 1998 Aeroklub Plasy podle své historie obnovil tradici pravidelných veřejných leteckých přehlídek. Akce pod názvem Den ve vzduchu je doložena v kronice města Plasy v roce 2003; konala se 1. května a navštívilo ji podle kroniky více než pět tisíc lidí. Kronika za následující rok označuje akci konanou 2. května 2004 jako druhý ročník Dne ve vzduchu; tehdy na letiště dorazilo přes deset tisíc návštěvníků.
Den ve vzduchu se postupně zařadil mezi významné pravidelné letecké přehlídky v regionu. V programu se objevují vojenská, historická, sportovní a akrobatická letadla, vrtulníky i další letecké ukázky. Podle serveru iDNES.cz navštěvovalo akci v roce 2024 každoročně přibližně 20 tisíc diváků.
Provoz
Letiště je určeno pro denní provoz podle pravidel VFR a pro výsadkovou činnost. LKPS je neřízené letiště bez poskytování služby řízení letového provozu nebo letištní letové informační služby (AFIS); poskytovány jsou zde pouze informace známému provozu v omezeném rozsahu. Pro rádiovou komunikaci je publikován kmitočet 123,590 MHz s volacím znakem Plasy RADIO. Letištní okruhy se létají ve výšce 2 420 ft (737 m) AMSL, pro dráhu 03 pravé a pro dráhu 21 levé. Po dlouhotrvajících deštích může být travnatá dráha nezpůsobilá a v zimním období není zajišťováno odklízení sněhu.
Letadlový park
Motorová letadla
Aeroklub Plasy provozuje flotilu motorových letadel využívanou zejména pro letecký výcvik, vlečení kluzáků a lety pro veřejnost. Mezi provozované typy patří Cessna 172, Cessna 152, Zlín Z-43, Zlín Z-142, Zlín Z-226 a motorový kluzák L-13SE Vivat.
Typ Poznávací značka Využití Poznámka Cessna 172S Skyhawk SP OK-ERO pokračovací výcvik, lety pro veřejnost Letoun rozšířil flotilu Aeroklubu Plasy v roce 2007. Cessna 152 OK-IKA základní výcvik PPL(A) a LAPL(A) Aeroklub ji uvádí jako hlavní výcvikový letoun své flotily. Zlín Z-43 OK-XOA výcvik, lety pro veřejnost Výrobní číslo 0105; letoun je v současných veřejných záznamech uváděn u Aeroklubu Plasy. Zlín Z-226MS OK-LMJ vlečení kluzáků Letoun byl Aeroklubu Plasy přidělen po zániku vojenských aeroklubů v 70. letech 20. století. L-13SE Vivat OK-6102 výcvik, lety pro veřejnost Motorový kluzák výrobního čísla 860115. Zlín Z-142 OK-PNM vlečení kluzáků a transparentů, výcvik Letoun výrobního čísla 0415, vyrobený v roce 1985. V minulosti byl provozován Aeroklubem Kladno, v současnosti je evidován u Aeroklubu Plasy.
Bezmotorové kluzáky
Bezmotorový letadlový park Aeroklubu Plasy zahrnuje cvičné i sportovní kluzáky používané pro základní a pokračovací výcvik, sportovní létání a leteckou akrobacii. Aeroklub uvádí typy Let L-13 Blaník, Let L-23 Super Blaník, VSO-10, Schempp-Hirth Janus B, Glasflügel G-303 Mosquito a Schleicher ASK 21.
Typ Poznávací značka Využití Poznámka Let L-23 Super Blaník OK-0219 základní výcvik Letoun výrobního čísla 907711 je doložen ve flotile Aeroklubu Plasy. Orličan VSO-10 Gradient OK-5632 pokračovací výcvik Kluzák výrobního čísla 150134, vyrobený v roce 1985. Schempp-Hirth Janus B OK-7300 výkonnostní létání Dvoumístný sportovní kluzák výrobního čísla 49, vyrobený v roce 1977. Glasflügel G-303 Mosquito OK-7485 výkonnostní létání Jednomístný sportovní kluzák výrobního čísla 102, vyrobený v roce 1978; v Aeroklubu Plasy je doložen od konce roku 2014. Schleicher ASK 21 OK-1834 výcvik, akrobacie Dvoumístný kluzák výrobního čísla 21300.
Odkazy
Reference
Související články Seznam letišť v Česku Aeroklub Všeobecné letectví
Externí odkazy Oficiální stránky Aeroklubu Plasy Letiště Plasy ve VFR příručce České republiky
Plasy Kategorie:Doprava v okrese Plzeň-sever Kategorie:Stavby v Plasích Kategorie:Doprava v Plasích