náhled|upright=1.2|Řeka Ebro V době mezi první a druhou punskou válkou uzavřel kartaginský velitel Hasdrubal smlouvu s Římany, v níž se zavázal nerozšiřovat punskou říši v Ibérii na sever od řeky Ebro. Na základě toho se tato řeka stala hranicí kartaginské sféry vlivu na Pyrenejském poloostrově.

Předchozí vývoj Po porážce v první punské válce ztratili Kartáginci území na Sicílii a Sardinii, jichž se zmocnili vítězní Římané.Hoyos a kol. (2011), s. 210. Punský velitel Hamilkar Barkas se v roce 237 př. n. l. vylodil na jihu Pyrenejského poloostrova a v údolí řeky Baetis (Guadalquivir) zahájil výboje vedoucí ke vzniku nové kartaginské zámořské domény.Polybios II.1.5-7; Hoyos a kol. (2011), s. 211. Po Hamilkarově smrti převzal velení punských sil v Ibérii jeho zeť Hasdrubal.Hoyos a kol. (2011), s. 211. Ten pokračoval v Hamilkarově díle a vojenskými a diplomatickými prostředky rozšířil a upevnil kartaginskou moc na poloostrově.Polybios II.13.1-3. Na jihovýchodním pobřeží založil město nazývané Římany Nové Kartágo (dnešní Cartagena).Polybios II.13.1.

Galové obývající severní Itálii, území známé tehdy jako Předalpská Galie, začali v roce 226 př. n. l. vážně ohrožovat římskou republiku, neboť se připravovali k mohutnému vpádu na Apeninský poloostrov.Polybios II.22.1, 2. V následujícím roce shromáždili Římané značné vojenské síly k odražení Galů, z nichž však nezanedbatelnou část odeslali do Tarenta a na Sicílii. Jednoho z konzulů vyslali s vojskem dokonce na Sardinii.Polybios II.23.6, 24.13, 27.1. Zhruba o deset let dříve využili obdobných nesnází Kartáginců, způsobených žoldnéřskou válkou, a tento ostrov jim odňali. Obávali se proto, aby se Kartáginci nechopili galské krize jako příležitosti k opětovnému získání Sardinie.Hoyos a kol. (2011), s. 197, 218.

Sjednání smlouvy a její obsah Souběžně s preventivními vojenskými opatřeními vyslali Římané poselstvo do Ibérie a uzavřeli smlouvu s Hasdrubalem.Polybios II.13.7, 22.1. Polybios k tomu uvádí, že je znepokojoval růst jeho moci a předpokládali, že v budoucnu dojde k válce s Kartágem.Polybios II.13.3-5. Protože je ale právě svírali Galové, rozhodli se jednat s Hasdrubalem přátelsky a doslova ho „uchlácholit“, aby se mohli nejprve vypořádat s bezprostředním ohrožením.Polybios II.13.6.

Smlouva obsahovala ujednání, že „Kartáginci nesmějí s válečnými úmysly překročit řeku Ibér.“Polybios III.27.9. Třebaže se dosud vedou diskuse o tom, o jakou řeku se jednalo,Podle některých názorů mohlo jít o řeky Júcar nebo Segura. Hoyos a kol. (2011), s. 217. považuje se za téměř jisté, že touto řekou bylo myšleno Ebro.Hoyos a kol. (2011), s. 217, 218; Hoyos (2015), s. 84. Jelikož území ovládané tehdy Hasdrubalem sahalo zhruba k řece Tagus (Tajo), šlo ze strany Římanů o zjevný ústupek. Kartaginskému veliteli ponechali totiž volnou ruku v takřka celé Ibérii s výjimkou severovýchodní části země a fakticky ho uznali za tamějšího vládce.Hoyos (2015), s. 83; Hoyos a kol. (2011), s. 194. Výměnou za to předešli riziku koordinovaného útoku Galů a Punů.Hoyos a kol. (2011), s. 194, 197. Tím, že Římané vymezili punskou sféru zájmů řekou Ebro a nikoli pohořím Pyreneje, tvořícím přirozenou hranici Ibérie, zabránili navíc možnosti přímého kontaktu Hasdrubala s Galy.Hoyos (2003), s. 82.

Smlouva byla uzavřena patrně před vyvrcholením galské invaze do Itálie, to znamená v roce 225 př. n. l.Hoyos a kol. (2011), s. 217. Ačkoli nelze vyloučit, že sjednání smlouvy nastalo o rok dříve, současní badatelé argumentují ve prospěch pozdějšího data. Poukazují přitom na skutečnost, že krátce poté, co legie dorazily na Sardinii a Sicílii, Římané je opět odvolali, k čemuž došlo zřejmě v reakci na uzavření smlouvy.Hoyos a kol. (2011), s. 218; Hoyos (2003), s. 82. Kdyby smlouvu uzavřeli již v roce 226 př. n. l., nemuseli by chránit ostrovy před případným kartaginským útokem.Hoyos a kol. (2011), s. 197.

Sporná ujednání Polybios výslovně zdůrazňuje, že o ostatní Ibérii se ve smlouvě nehovořilo.Polybios II.13.7. Pozdější autoři nicméně zmiňují i jiná ustanovení, jež měla být její součástí.Hoyos (2015), s. 84. Livius uvádí, že „hranicí obou územních celků se stane řeka Hiberus a Sagunťanům, sídlícím mezi správními celky obou národů, bude ponechána svoboda.“Livius XXI.2.10. Appiános udává, že „Sagunťané a další Řekové v Hispánii budou samostatní a svobodní.“Appiános. Iberica 7.4. Zároveň nesprávně určuje polohu města Saguntum a umisťuje ho mezi Pyreneje a Ebro, tedy severně od této řeky.Appiános. Iberica 7.1. Existence těchto ustanovení, zejména pasáží týkajících se Sagunta, je sporná, neboť nápadně odpovídají římské propagandě obviňující Kartágince z porušení smlouvy.Appiános. Iberica 13.1; Hoyos (2015), s. 84.

Saguntum se nacházelo na východním pobřeží Iberského poloostrova jižně od řeky Ebro a spadalo do kartaginské sféry vlivu.Hoyos a kol. (2011), s. 281. Podle Polybiova tvrzení vstoupili Sagunťané mnoho let před nástupem Hannibala pod ochranu Římanů,Polybios III.30.1. čímž chtěli předejít ovládnutí Kartáginci.Hoyos a kol. (2011), s. 196. Pravděpodobně se tak stalo v témže roce, kdy Římané vyslali emisary k Hasdrubalovi.Hoyos (2015), s. 85. Přesná povaha vztahů mezi Římem a Saguntem zůstává přesto nejasná.Hoyos a kol. (2011), s. 230. Podle všeho se nejednalo o spojenecký svazek, byť Sagunťané udržovali s Římany přátelské styky.Hoyos a kol. (2011), s. 219, 231. Když Hannibal v roce 219 př. n. l. Saguntum oblehl, neučinili Římané nic pro záchranu města, třebaže jeho pád jim následně posloužil jako záminka k vyhlášení druhé punské války.Hoyos a kol. (2011), s. 283.

Reference

Literatura Prameny APPIÁNOS. Zrod římského impéria: římské dějiny. Praha: Svoboda, 1986 LIVIUS. Dějiny IV. Praha: Svoboda, 1973, 1975 POLYBIOS. Dějiny I, II. Praha: Arista, Baset, Maitrea, TeMi CZ, 2008, 2008.

Bibliografie HOYOS, Dexter a kol. A Companion to the Punic Wars. Hoboken: Wiley-Blackwell, 2011. HOYOS, Dexter. Hannibal's Dynasty: Power and Politics in the Western Mediterranean. London: Routledge, 2003. HOYOS, Dexter. Mastering the West: Rome and Carthage at War. Oxford: Oxford University Press, 2015.

Související články Obléhání Sagunta Druhá punská válka

Kategorie:Mezinárodní smlouvy Kategorie:Punské války