Antonín Váňa (29. června 1868 Větrný JeníkovMoravský zemský archiv, Matrika narozených Větrný Jeníkov 7069, s. 34. Dostupné online. – 24. února 1898 Královské VinohradyArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily, sign. VIN Z3, s. 250. Dostupné online.) byl český básník a překladatel. Oceňované byly zejména jeho překlady z francouzštiny (François Coppée, Antoine François Prévost, Paul Verlaine), publikoval ale také několik vlastních básní a povídek v časopisech.
Život Narodil se 29. června 1868 ve Větrném Jeníkově č. 63 jako syn hraběcího kočího. Nejpozději v roce 1892 se přestěhoval do Prahy,Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 675, obraz 557. Dostupné online kde pracoval jako magistrátní písař. 3. října 1893 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Barborou Šaršokovou, dcerou zámečníka z Radomyšle; zajímavostí je, že Váňa byl v matrice oddaných rovněž uveden jako záložník 102. pěšího pluku a že svědkem na svatbě byl akademický malíř Emanuel Boháč.Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u Panny Marie Vítězné, sign. PMV O7, s. 31. Dostupné online. Roku 1895 se s manželkou a synem přestěhovali na tehdy samostatné Královské Vinohrady a ještě týž rok se jim narodila dcera.Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 675, obraz 556. Dostupné online.
Byl skromný, plný ideálů, musel ale zápasit s existenčními potížemi. Zemřel 24. února 1898 na Královských Vinohradech čp. 638 (dnes Jana Masaryka 638/34, Praha 2) na tuberkulózu. Zanechal po sobě vdovu a dvě děti.
Dílo Váňa byl považován za příslušníka mladší básnické družiny 90. let 19. století. S dalšími mladými básníky ho spojovala láska k francouzské poezii. Byl vytrvalý a nadšený, s vášní pro všechno nové a krásné. Proslavily ho zejména zdařilé překlady z francouzštiny. Mistrně ovládal formu a dokonale vystihoval moderní francouzskou tvorbu.
Knižně vyšly jeho překlady:Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR François Coppée: Poutník (1892), divadelní hra François Coppée: Olivier (1895) Georges Ohnet: Dáma v polosmutku (asi 1897) Antoine François Prévost: Manon Lescaut (1898), novela
V novinách a časopisech vyšla např. jeho původní díla: básně Loutky, Píseň a Improvisace nad vykopaným hrobem (Zlatá Praha 26. 11. 1897) básně Astry, Srdce a Stará metamorfóza (Zlatá Praha 15. 7. 1898) povídka Líbánky (Národní listy 18. 1. 1896) povídka Konec bohémy (Národní listy 10. 2. 1896) nekrolog Paula Verlaina (Národní listy 20. 1. 1896)
a překlady básní: Paul Verlaine: Romance beze slov, Svit luny, V člunu, Se surdinkou, Never more, Zapadající slunce, Serenáda a Moudrost (Lumír 20. 1. 1896) Maurice Maeterlinck: Dvě básně (Lumír 20. 9. 1896) Arthur Rimbaud: Ofélie (Zlatá Praha 3. 9. 1897) Stéphane Mallarmé: Zjevení (tamtéž) Paul Verlaine: Pantomima (tamtéž) Jean Lahor: Kostnice a U moře (tamtéž)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Antonín Váňa v Kartotéce Jaroslava Kunce
Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé z francouzštiny do češtiny Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Narození 29. června Kategorie:Úmrtí v roce 1898 Kategorie:Úmrtí 24. února Kategorie:Narození ve Větrném Jeníkově Kategorie:Úmrtí na Vinohradech (Praha 2) Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Muži