náhled|Demonstrace hnutí žlutých vest ve východofrancouzském Vesoulu
Hnutí žlutých vest (přeneseně Žluté vesty, ; výslovnost [žilɛ žon]) je protestní hnutí, které vzniklo v listopadu 2018 ve Francii a utichlo v polovině roku 2019. První velké akce a demonstrace se konaly 17. listopadu 2018 zejména na severu země a v Paříži. Následně se hnutí v menší míře rozšířilo i do blízkých zemí (mj. Itálie, Belgie a Nizozemska). Na některých místech protesty přerostly v občanské nepokoje, stavění barikád a rabování. Hnutí je pojmenováno podle svého symbolu – reflexních žlutých vest, oblékaných účastníky protestů.
Hnutí se zformovalo pomocí sociálních médií jako jsou Facebook, Twitter a YouTube. Mezi jeho výrazné postavy patří Éric Drouet, Maxime Nicolle, Priscillia Ludosky a Jacline Mouraud. Stavělo se zprvu hlavně proti rostoucím cenám pohonných hmot a nákladů na bydlení. Vládní politika a daňové reformy podle něj příliš dopadají nejen na dělníky a zaměstnance s relativně nízkými příjmy, ale také na střední třídu, zejména v příměstských oblastech a na venkově. Protestující žádali zastavení těchto jevů a odstoupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Prezident a francouzská vláda poté učinili několik ústupků, což vedlo k oslabení hnutí.
Protesty
Listopad 2018 Protesty začaly 17. listopadu 2018 a zúčastnilo se jich více než 300 000 lidí. Do 21. listopadu bylo zraněno 585 civilistů, z toho 16 vážně, a 115 policistů (tři byli zraněni vážně).
Během 24. listopadu uspořádalo Hnutí žlutých vest více než 1 600 akcí, kterých se zúčastnilo okolo 106 000 demonstrantů. Největší akce se konaly v Paříži, a to i na Avenue des Champs-Élysées (celkově 8 000 účastníků). Zde protesty přešly v násilnosti – protestující zapalovali ohně, strhávali dopravní značky, stavěli barikády a vytrhávali dlažební kostky. Policie musela použít slzný plyn a vodní děla, aby je rozehnala. Škody v Paříži byly vyčísleny na 1,5 milionu eur, zranění utrpělo 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil.
Prosinec 2018 náhled|Demonstrace hnutí v Belfortu Na 1. prosinec 2018 byly zorganizovány protesty s názvem „Act 3 – Macron Quits“ () a účastí 136 tisíc lidí po celé Francii. Během protestu bylo v metropoli spáleno přes sto aut a byl poničen interiér Vítězného oblouku; škody byly vyčísleny na 3–4 miliony eur, 133 lidí bylo zraněno.
O týden později, 8. prosince, protestovalo po celé Francii podle francouzského ministra vnitra okolo 125 tisíc lidí. Podle něj bylo v hlavním městě nejméně 10 tisíc demonstrantů, další protesty se konaly i v Lyonu či Bordeaux. 135 lidí bylo zraněno, z toho 17 policistů. Po celé zemi policie zadržela 1 385 demonstrantů, z nichž 974 poslala do vazby. V celé Francii bylo nasazeno více než 89 000 příslušníků pořádkových složek.
Dne 15. prosince se protestů v zemi zúčastnilo celkově přes 33 tisíc lidí. V Paříži se sešly asi tři tisíce demonstrantů, na pořádek zde dohlíželo asi osm tisíc členů bezpečnostních složek a 157 lidí bylo zadrženo; 104 z nich bylo vzato do vazby.
V sobotu 22. prosince v celé zemi protestovalo téměř 24 tisíc lidí. V pařížských ulicích bylo podle policie asi 2 000 lidí. Do odpoledne policie zadržela 65 lidí a čtyři umístila do vazby. V důsledku blokád zemřel při silniční nehodě desátý člověk.
Před koncem roku, 29. prosince, byla ve srovnání s předchozími protesty účast výrazně nižší – v Paříži demonstrovalo jen kolem 1 000 lidí, největší účast byla v Bordeaux (2 400 protestujících). Na některých místech se demonstrující střetli s policií.
Leden 2019 Během 8. protestní soboty 5. ledna 2019, několik dnů po zatčení jednoho z mediálně nejznámějších představitelů hnutí žlutých vest Erika Droueta, demonstrovalo po celé Francii podle ministra vnitra 50 tisíc lidí (z toho v Paříži 3 500 lidí, 24 bylo zadrženo). V Nantes, Lille a v Rouenu došlo k násilným střetům, v Montpellier byli lehce zraněni čtyři policisté. Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován ze své pařížské kanceláře v ulici de Grenelle poté, co do budovy násilně vnikla skupina demonstrantů, která k tomu použila stavební zařízení z ulice.
Podle ministra vnitra se 12. ledna demonstrací účastnilo 84 tisíc lidí. Po celé Francii bylo nasazeno kolem 80 tisíc policistů a četníků. Protesty probíhaly například v Paříži (8 000 lidí, 5 000 policistů, 154 demonstrantů bylo zatčeno), Marseille, Toulonu, Bordeaux, Štrasburku, Caen, Perpignanu nebo ve městě Bourges (asi 6 000 lidí). V Paříži bylo zadrženo přes 50 lidí kvůli držení zbraní. Celkem bylo zadrženo 244 protestujících a více než dvě desítky lidí byly zraněny.
Dne 19. ledna podle úředního odhadu protestovalo kolem 84 tisíc lidí. K zajištění pořádku bylo nasazeno okolo 80 tisíc policistů. Nejvyšší účast byla v Toulouse (kolem 10 tisíc demonstrantů), dále se protestovalo v Paříži (7 000 lidí, přes 40 zatčeno), Rouenu nebo Bordeaux (4 000 lidí). V Lille, v Béziers a v Angers vyšlo do ulic 2 500 až 3 000 lidí, dva tisíce lidí protestovaly v Rennes a v Nancy. Celkem bylo zatčeno několik desítek lidí.
Podle úředního odhadu v sobotu 26. ledna protestovalo asi 69 tisíc lidí. V Paříži protestovalo asi 2 500 lidí (223 bylo zatčeno), zhruba 250 demonstrantů se sešlo ve Štrasburku, přibližně stovka žlutých vest se objevila v Montpellier a shromáždění se odehrála i v městech Évreux, Bordeaux, Nantes, Toulouse nebo Marseille. Francouzské úřady vyslaly do ulic přes 80 tisíc policistů a bylo zadrženo 22 lidí. Jérôme Rodrigues, jeden z výrazných představitelů hnutí, byl po vážném úderu do oka (podle jeho právního zástupce jej zasáhl gumový projektil) odvezen do nemocnice a uveden do umělého spánku.
Následující den pak prošel Paříží průvod několika tisíc lidí z hnutí červených šátků a modrých vest, kteří přišli podpořit demokracii a státní instituce a volali po ukončení násilností.
Členové hnutí žlutých vest také ohlásili zájem kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu.
Únor 2019 V průběhu 12. protestní soboty 2. února 2019 se podle ministerstva vnitra se do protestů zapojilo kolem 58 600 lidí. Demonstrace se konaly například v Paříži (10 500 lidí, 30 zadrženo), Marseille, Bordeaux, Valence nebo Tours. K udržení pořádku bylo nasazeno 80 000 policistů.
Francouzské ministerstvo vnitra uvedlo, že 9. února se protestů zúčastnilo kolem 51 400 lidí. Protesty se konaly například v Paříži (4 000 lidí, 39 zadrženo), Marseille, Lyonu, Bordeaux, Toulouse, Montpellier, Lille, Nantes, Rennes, Caen či v Brestu. Při potyčkách mezi policií a demonstranty si jeden aktivista vážně poranil ruku a přišel o čtyři prsty. Podle francouzských médií způsobil zranění policejní granát, určený k rozhánění davu.
Ve stejný den se konaly také protivládní demonstrace v Římě s účastí 50 000 až 100 000 lidí, mezi nimi italských žlutých vest. Několik dní předtím, v úterý 5. února 2019, přitom přicestoval italský ministr práce a sociální politiky Luigi Di Maio do Paříže, setkal se se zástupci francouzských žlutých vest a vyslovil jim podporu. Na znamení protestu proti akci italského ministra byl francouzským ministerstvem zahraničí následně odvolán jeho velvyslanec v Římě ke konzultacím.
Dne 16. února podle ministerstva vnitra protestovalo kolem 41 500 lidí.Demonstrace se konaly například v Paříži (5 000 lidí, 23 zatčeno), Lyonu, Bordeaux, Marseille, Štrasburku nebo Toulouse.
Následujícího týdne, 23. února, se podle oficiálních údajů do protestů zapojilo necelých 47 tisíc lidí. V celé zemi se uskutečnily více než čtyři desítky demonstrací, lidé se sešli mimo jiné v Paříži (5 800 lidí), Toulouse, Blois, Lille, Rouenu či Bordeaux. Celkem bylo zadrženo několik desítek lidí.
Březen 2019 Demonstrací 2. března 2019 se podle ministerstva vnitra zúčastnilo kolem 39 300 lidí. Protesty se konaly například v Paříži (4 000 lidí, 33 zatčeno), Nantes, Alès, Lyonu, Bordeaux, Nice, ve Štrasburku, Dijonu nebo Lille.
O týden později, 9. března, podle ministerstva vnitra protestovalo kolem 28 00 lidí. V Paříži se do protestů zapojily i učitelky mateřských škol, které chtěly vlastní akcí vyjádřit nesouhlas s reformou podpory v nezaměstnanosti. Souběžně se konal také pochod žen, které nesly transparent s heslem „Rovnost žen a mužů, která není“.
Podle odhadů 16. března protestovalo kolem 15 tisíc lidí, z toho přes 10 tisíc v Paříži. Protesty doprovázela vlna násilností a bylo zadrženo přes 150 protestujících.
Protestů 23. března se zúčastnilo kolem 40 500 lidí, z toho 5 000 v Paříži. Kvůli násilnostem z předchozího týdne dohlíželo na demonstrace také sedm tisíc vojáků z operace Sentinelle. Protesty se konaly například v Paříži, Nice, Montpellier nebo La Rochelle.
Protestů v průběhu 20. protestní soboty 30. března se dle úřadů zúčastnilo přes 33 700 lidí, z toho přes 4 000 v Paříži, kde byl relativní klid – policisté uzavřeli okolí bulváru Champs-Elysées. Policie nasadila slzný plyn v Bordeaux proti skupině radikálů.
Duben 2019 Demonstrací 6. dubna se zúčastnilo podle ministerstva vnitra 22 tisíc lidí.
O týden později, 13. dubna, protestovalo 31 tisíc lidí a 27 osob bylo zadrženo. Centrem protestů se stalo Toulouse, kde byly doprovázeny výtržnictvím. Další demonstrace se konaly například v Paříži, Lille, Bordeaux, Štrasburku, Rouenu a Montpellieru.
Dne 20. dubna protestovalo podle odhadů 27 900 lidí, z toho 9 000 v Paříži; zadrženo bylo nejméně 220 lidí.
Dne 27. dubna protestovalo podle ministerstva vnitra 23 600 lidí. Největší účast byla v Paříži (více než 2 000 lidí) a Štrasburku.
Květen 2019 Členové hnutí žlutých vest se spolu s francouzskými labouristy účastnili demonstrací proti politice prezidenta Emmanuela Macrona, které se konaly 1. května. Těchto protestů se zúčastnilo přes 150 tisíc lidí.
Dne 4. května, 25. týden v pořadí, protestovalo asi 18 900 lidí a při potyčkách s policií bylo několik z nich zraněno.
Dne 11. května protestovalo podle odhadu ministerstva vnitra 18 600 lidí, z toho 1 200 v Paříži.
Červen a červenec 2019 Demonstrace se konaly také během června a července. Vzhledem k nízké účasti přestala policie zveřejňovat odhady počtu účastníků.
Výsledek a požadavky
Ústupky francouzské vlády V reakci na protesty učinili prezident a vláda následující ústupky:
zvýšení daně z pohonných hmot bylo odloženo o půl roku opětovné zvýšení rychlosti na některých silnicích nedošlo ke zvýšení cenových tarifů u elektřiny a plynu nedošlo ke zpřísnění technických kontrol vozidel bylo přislíbeno zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně důchodci, kteří dostávají méně než 2 000 eur měsíčně, byli vyjmuti ze zvýšení sociálních odvodů odměny za přesčasy ani prémie na konci roku by neměly být zdaněny.
Požadavky Hnutí žlutých vest K požadavkům hnutí patří zejména:
zrušení zdražení pohonných hmot zvýšení kupní síly obyvatelstva snížení daní demise prezidenta Emmanuela Macrona opětovné zavedení milionářské daně opětovné zvýšení rychlosti na silnicích zvýšení minimální mzdy a důchodů více přímé demokracie, zavedení referenda
Další požadavky jsou popsány v manifestu žlutých vest. Jedná se o tyto body:
Ekonomika / práce: Ústavní strop pro daně – 25 %. Zvýšení o 40 % základní důchod a sociální péči. Zvýšení náboru ve veřejném sektoru s cílem obnovit veřejné služby. Projekty masivní výstavby pro 5 milionů bezdomovců a přísné tresty pro starosty/prefektury, které zanechávají lidi na ulicích. Rozdělit „příliš velké banky“, znovu oddělit pravidelné bankovnictví od toho bankovnictví. Zrušit dluhy nahromaděné zbytečnými úrokovými sazbami