RMS Empress of Ireland byla britská zaoceánská loď, která se 29. května 1914 potopila na řece Svatého Vavřince v Kanadě po kolizi s nákladní lodí SS Storstad. Při nehodě zahynulo 1012 z 1477 osob na palubě. Je to největší námořní katastrofa v historii Kanady. Zůstala však poněkud zastíněna námořními katastrofami zaoceánských lodí Titanic roku 1912 a Lusitania roku 1915. Přesto na Empress of Ireland zahynulo více cestujících (840), než na Lusitanii (786), nebo Titanicu (817). Nedlouho po katastrofě Empress of Ireland navíc vypukla první světová válka.

Stavba náhled|The New York Times informují o potopení Empress of Ireland

Plavidlo postavila britská loděnice Fairfield Shipbuilding and Engineering v Govanu v Glasgow. Sesterské lodě Empress of Ireland a Empress of Britain byly první zaoceánské lodě postavené pro kanadskou společnost Canadian Pacific Line (součást Canadian Pacific Railway), aby zajišťovaly spojení na lince do Liverpoolu. Na trase začaly plout od května a června 1906. Pro svou rychlost a pohodlí se staly velmi oblíbenými.

Konstrukce Empress of Ireland pojmula až 1500 pasažérů ve třech třídách. Cestování v první třídě přitom bylo spojeno se značným luxusem.

Nehoda náhled|Kolizí poškozená příď nákladní lodě Storstad

Dne 15. května 1914 Empress of Ireland vyplula na svou poslední plavbu z Liverpoolu do Kanady. Dne 28. května 1914 vyplula z Québecu na zpáteční cestu do Liverpoolu. Na palubě bylo 1057 pasažérů (z toho 138 dětí) a 420 členů posádky. Mezi pasažéry bylo přibližně 170 členů Armády spásy, kteří cestovali na konferenci do Londýna. Loď plula k moři po řece Svatého Vavřince.

Nehoda se stala časně z rána 29. května 1914. V silné mlze se Empress of Ireland okolo 1:30 srazila s norskou nákladní lodí SS Storstad, která ze Spojeného království přivážela 11 000 tun uhlí. Kapitán pasažérské lodi Henry George Kendall nařídil zpětný chod a snažil se kolizi zabránit, přesto Storstad zasáhl Empress of Ireland uprostřed trupu na pravoboku. Kendall nařídil vyslat nouzový signál a uzavřít vodotěsné přepážky, v té době ale už loď rychle nabírala vodu, takže se za méně než patnáct minut převrátila a potopila. Zemřelo 1012 ze 1477 osob na palubě. Z toho 172 členů posádky a 840 cestujících, mezi nimi 124 členů Armády spásy. Přežily jen čtyři děti. Většina těl nebyla nikdy nalezena.

Přesná příčina nehody nebyla objasněna. Mezi hlavní faktory patřila silná mlha, lidská chyba (vodotěsné přepážky mohly být uzavřeny dříve), velká rychlost potopení pasažérské lodě, takže měli spící cestující málo času na záchranu, nebo zhasnutí světel na palubě, ztěžující evakuaci. Přestože byla loď po potopení Titanicu dobře vybavena záchrannými čluny, nemohly být včas spuštěny kvůli jejímu velkému náklonu. Spustit se podařilo pouze pět záchranných člunů.

Vrak Vrak se nachází osm kilometrů od Pointe-au-Père, což je součást města Rimouski. Leží v hloubce čtyřicet metrů. Jeho zkoumání se mimo jiné věnoval Robert D. Ballard. Roku 1999 byl vrak Empress of Ireland označen bílou bójí a prohlášen za historickou a archeologickou památku. K vraku se lze potápět, ale je zakázáno vyzvedávat z něj předměty.

Připomínky V Pointe-au-Père se nachází Empress of Ireland Museum.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Osobní lodě Kategorie:Námořní katastrofy Kategorie:Lodě potopené 1914