Avestština (též avestánština či avesta, avestsky 𐬎𐬞𐬀𐬯𐬙𐬀𐬎𐬎𐬀𐬐𐬀𐬉𐬥𐬀) je mrtvý severovýchodní staroíránský jazyk používaný v duchovních písních a posvátných textech zoroastrismu. Dříve mylně označována (dezinterpretací, které se dopustil Abraham Hyacinthe Anquetil du Perron) jako Zend. Avestština spolu s dalšími íránskými jazyky patří mezi jazyky indoíránské, které tvoří jednu z větví indoevropských jazyků.
Genealogie Spřízněnost indoíránských jazyků může demonstrovat překlad avestského textu Mihr Yašt (10.6) do sanskrtu: avestštinasanskrttəm amavańtəm ẏazatəmtam ámavantam yajatámsūrəm dāmōhu sevištəmsúram dhámasu saviṣṭhammiϑrem ẏazāi zaoϑrābyōmitrám yajāi hótrābhyaḥ
Společně se starou perštinou (jihozápadním íránským jazykem) je avestština jedním ze dvou nejstarších íránských jazyků vůbec. Neměla by být zaměňována s avestským písmem (psaným zleva doprava), které je o mnoho mladšího původu než texty, jež jsou jím zachycené.
Pro avestštinu je nutno rozlišovat dva dialekty: starou avestu (neboli gátskou avestu, která je z lingvistického hlediska porovnatelná s Rgvédou), a novou avestou (sav./nav.). Aluzí k avestským dialektům může být vztah védštiny a klasického sanskrtu, nebo homérské řečtiny a attičtiny.
Ve staré avestštině jsou následující části Yasny (yasna- uctívání, liturgie, chvála, od kořene yaz-, viz lat. venerari, sacrare).
17 hymnů zkomponovaných sylabickým veršem, rozdělených do pěti sekcí 28–34 Ahunavaiti Gatha 43–46 Ushtavaiti Gatha 47–50 Spenta Mainyu Gatha 51 Vohu Khshathra Gatha 53 Vahishto Ishti Gatha Yasna Haptanghaiti ("Yasna o sedmi kapitolách" 35-41) sedm hymnů napsaných v próze Tři posvátné modlitby: Yasna 27,13 (yaϑā ahū vairiiō), Yasna 27,14 (aṣ̌əm vohū) a Yasna 54,13 (ā airiiə̄mā iš́iiō).
Jednotlivé hymny jsou většinou pojmenovány po úvodních slovech.
Písmo Nejméně do 1. století, ale spíše až do 4. století n. l. nebyla avestština psaným jazykem. Písmo posléze používané pro její zápis v období sásánovské dynastie mezi roky 226 až 650 zvané din dabireh bylo odvozeno od písma pahlaví používaného pro zápis střední perštiny.
V textu se neobjevují žádná diakritická znaménka. Jednotlivá slova (mazdå.ahurō), členy kompozit (av. arš.vacah – č. mající správnou řeč), ale i morfémy (av. gə̄uš.āiš – č. ušima) jsou od sebe odděleny tečkou. V manuskriptech se vyskytují ligatury (např. pro sk, šc, št, ša).
Interpunkční znaménka v manuskriptech mají formu trojúhelníku (dva kroužky nahoře a jeden mezi nimi dole). Podle toho, jestli jsou kroužky prázdné nebo plné, označují tečku nebo dvojtečku. Dva prázdné, za sebou následující trojúhelníky ve výše uvedené konstelaci značí konec kapitoly. Prázdná tečka uprostřed řádku je symbol pro zkratku. Při interpretaci interpunkčních znamének je ovšem třeba opatrnosti, protože se v jednotlivých manuskriptech mohou lišit.
Fonologie
Avestština disponovala těmito souhláskami:
Labiály Dentály Alveolaráry Post-alveolárynebo Palatály Veláry Labioveláry Glotály Nazály Plozivy Frikativy Aproximanty Vibranty
A těmito samohláskami: Type přední střední zadní krátké dlouhé Krátké Dlouhé Krátké Dlouhé vysoké střední nízké Nazální
Jeden z nejmarkantnějších fonologických znaků odlišujících starou avestštinu od nové je délka koncových vokálů. Ve staré avestštině jsou všechny koncové vokály dlouhé, zatímco v nové avestštině krátké. Výjimku tvoří jednoslabičná slova (např. v sav. i nav. yā).
Další typický znak odlišující sav. od nav. je zachování intervokalických znělých ploziv v sav. (b, d, g), které se v nav. vyvinuly ve frikativy (β, δ, γ). Např.: sav. baga > nav. baγa, č. bůh (srov. véd. bhagá, č. patron, pán); sav. hudāh > nav. huδāh, č. velkorysý, štědrý; sav. yazamaidē > nav. yazamaiδe, č. uctíváme.
Sandhi V avestštině je činný morfonologický proces zvaný sandhi, existují tu dva typy: souhláskové a samohláskové.
Sandhi samohláskové se dělí na: 1. Dirgha sandhi – do kontaktu přicházejí dvě stejné samohlásky, čehož výsledek je samohláska dlouhá 2. Guna sandhi – kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první je "a" 3. Vriddhi sandhi – kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první je ā 4. Antargata sandhi – kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první samohláska se mění v souhlásku a druhá samohláska zůstává stejná
Při souhláskovém sandhi se střetávají dvě souhlásky, přičemž změně podléhá první z nich.
Morfologie Skloňování Avestština zdědila (spolu se sanskrtem) mnoho z praindoevropské gramatiky i lexika. Rozlišuje: osm pádů (nominativ, akuzativ, genitiv, dativ, lokál, ablativ, instrumentál a vokativ), tři čísla (singulár, duál a plurál) a tři rody (masculinum, femininum a neutrum).
Pád běžné koncovky a-kmeny: (masc. neut.) Singulár Duál Plurál Singulár Duál Plurál Nominativ -s -ā -ō (-as), -ā -ō (yasn-ō) -a (vīr-a) -a (-yasna) Vokativ – -ā -ō (-as), -ā -a (ahur-a) -a (vīr-a) -a (yasn-a), -ånghō Akuzativ -əm -ā -ō (-as, -ns), -ā -əm (ahur-əm) -a (vīr-a) -ą (haom-ą) Instrumentál -ā -byā -bīš -a (ahur-a) -aēibya (vīr-aēibya) -āiš (yasn-āiš) Dativ -ē -byā -byō (-byas) -āi (ahur-āi) -aēibya (vīr-aēibya) -aēibyō (yasn-aēibyō) Ablativ -at -byā -byō -āt (yasn-āt) -aēibya (vīr-aēibya) -aēibyō (yasn-aēibyō) Genitiv -ō (-as) -å -ąm -ahe (ahur-ahe) -ayå (vīr-ayå) -anąm (yasn-anąm) Lokál -i -ō, -yō -su, -hu, -šva -e (yesn-e) -ayō (zast-ayō) -aēšu (vīr-aēšu), -aēšva
Adjektiva se stupňují podle dvou tříd: K pozitivu se tvoří komparativ pomocí sufixu -tara, superlativ sufixem -təma (např. ašaojah- – silný, ašaojastara – silnější, ašaojastəma – nejsilnější). Od pozitivu se tvoří komparativ sufixem -yah, superlativ za pomocí sufixu -išta (maz- velký, mazyah – větší, mazišta – největší).
Časování Avestština rozlišovala u sloves: tři osoby (1., 2., 3.), tři čísla (singulár, duál, plurál), čtyři způsoby (indikativ, kondicionál, imperativ a optativ) a šest časů (prézentum, préteritum, perfektum, plusquamperfektum, aorist a futurum), dva rody: Parasmaipada (aktivum) – Činnost slovesa, nebo její důsledky jsou orientovány na jinou osobu, než je agens. Atmanepada (medium) – Činnost slovesa, nebo její důsledky jsou orientovány na agenta.
+ Primární koncovky aktiva: osoba Sg. Du. Pl. 1. -mi -vahi -mahi 2. -hi -tha -tha 3. -ti -tō, -thō -ṇti
Ukázka textu Latinka avestské písmo Gudžarátské písmo ahiiā. yāsā. nəmaŋhā. ustānazastō.1 rafəδrahiiā.maniiə̄uš.2 mazdā.3 pouruuīm.4 spəṇtahiiā. aṣ̌ā. vīspə̄ṇg.5 š́iiaoϑanā.6vaŋhə̄uš. xratūm.7 manaŋhō. yā. xṣ̌nəuuīṣ̌ā.8 gə̄ušcā. uruuānəm.9:: (du. bār)::ahiiā. yāsā. nəmaŋhā. ustānazastō. rafəδrahiiā.maniiə̄uš. mazdā. pouruuīm. spəṇtahiiā. aṣ̌ā. vīspə̄ṇg. š́iiaoϑanā.vaŋhə̄uš. xratūm. manaŋhō. yā. xṣ̌nəuuīṣ̌ā. gə̄ušcā. uruuānəm.:: 500px|střed અહીઆ। યાસા। નામંગહા। ઉસ્તાનજ઼સ્તો।૧ રફ઼ાધરહીઆ।મનીઆઉસ્̌।૨ મજ઼્દા।૩ પોઉરુઉઈમ્।૪ સ્પાણ્તહીઆ। અષ્̌આ। વીસ્પાણ્ગ્।૫ સ્̌́ઇઇઅઓથઅના।૬વંગહાઉસ્̌। ક્સરતૂમ્।૭ મનંગહો। યા। ક્સષ્̌નાઉઉઈષ્̌આ।૮ ગાઉસ્̌ચા। ઉરુઉઆનામ્।૯:: (દુ। બાર્)::અહીઆ। યાસા। નામંગહા। ઉસ્તાનજ઼સ્તો। રફ઼ાધરહીઆ।મનીઆઉસ્̌। મજ઼્દા। પોઉરુઉઈમ્। સ્પાણ્તહીઆ। અષ્̌આ। વીસ્પાણ્ગ્। સ્̌́ઇઇઅઓથઅના।વવંગહાઉસ્̌। ક્સરતૂમ્। મનંગહો। યા। ક્સષ્̌નાઉઉઈષ્̌આ। ગાઉસ્̌ચા। ઉરુઉઆનામ્।::
Text pochází z Yasny 28 (Ahunauuitī Gāϑā), konkrétně první stanca.
Mezinárodně převzaté slovo V evropských krajinách hojně rozšířené slovo pro ráj (En paradise, Dt. Paradies, Fr. paradis, It. paradiso, Es. paraíso) z Lat. paradīsus a starořeckého παράδεισος „ráj, zahrada, sad“, „Obora (perských panovníků a šlechty)“ pochází z avestského „pairi.daēza-“ (stěnou) dokola ohraničené místo.
Vzorový text Ahmâi raêshca hvarenasca ahmâi tanvô drvatâtem ahmâi tanvô vazdvare ahmâi tanvô verethrem ahmâi îshtîm pourush-hvâthrãm ahmâi âsnãmcit frazańtîm
Literatura Hoffmann, Karl; Forssman, Bernhard (1996), Avestische Laut- und Flexionslehre, Innsbrucker Beiträge zur Sprachwissenschaft, Bd. 84, Institut fur Sprachwissenschaft der Universität Innsbruck, .
Williams Jackson, A. V. (1892), An Avesta Grammar in Comparison with Sanskrit, Stuttgart, W. Kolhammer
Fortson, Benjamin W. (2004), Indo-European Language and Culture: An Introduction. Malden, Massachusetts: Blackwell. . pag. 180 ff.
Humbach, Helmut, The Gathas of Zarathushtra (1991), Heidelberg, Carl Winter Universitätsverlag
Bartholomae, Christian (1904), Altiranisches Wörterbuch, Strassburg: Verlag von Karl J. Trübner
Externí odkazy
Avestské lekce, Gramatika, Slovník na avesta.org Stará íránština texty i s gramatickým komentářem na University of Texas Stará avestština a Nová avestština na Harvard University Ukázky textů a Korpus avesty na TITUS.
Kategorie:Severovýchodní íránské jazyky Kategorie:Avesta Kategorie:Mrtvé íránské jazyky Kategorie:Starověké jazyky